Krvácení jako komplikace chronické pankreatitidy


Hemorrhage as a complication of chronic pancreatitis

Hemorrhage due to chronic pancreatitis is an unusual complication, which can be life threatening, depending on its localization and intensity. Early diagnosis and hemorrhage localization are very important. Choice of the appropriate intervention depends on the actual hemodynamic condition and technical feasibility. This case report describes a patient with a long term history of chronic pancreatitis, complicated by a pancreatic head pseudocyst. The patient came to the hospital because of acute abdominal pain. During the examination, enlargement of the pseudocyst was detected, which was accompanied by oppression of the extrahepatic biliary duct. An intrapseudocyst hemorrhage was suspected. After CT revealed leakage of the contrast agent into the pseudocyst lumen, angiography was employed, which demonstrated coiling of a broken artery. After this, endoscopic retrograde cholangiopancreatography with biliary stent insertion to the d. choledochus was performed. During application of the contrast agent to the biliary ducts, the pseudocysts lumen was filled with the contrast agent, making transpapillary drainage possible using a mono pigtail. Complete regression of the pancreatic pseudocyst and spontaneous elimination of the mono pigtail were observed during a subsequent examination.

Keywords:

chronic pancreatitis – pancreatic pseudocyst – haemorrhage – angiography

Submitted: 23. 3. 2018

Accepted: 3. 7. 2018

The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study.

The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE „uniform requirements“ for bio­­­­medical papers.


Autoři: Kancnýř J. ;  Kovala P. ;  Kremer M.
Působiště autorů: Interna, Městská nemocnice Ostrava, p.  o.
Vyšlo v časopise: Gastroent Hepatol 2018; 72(6): 527-530
Kategorie: Klinická a experimentální gastroenterologie: kazuistika
doi: 10.14735/amgh2018527

Souhrn

Krvácení, provázející chronickou pankreatitidu, je neobvyklou komplikací, která však v závislosti na intenzitě a lokalizaci může vážně ohrozit život pa­cienta. Důležitou roli hraje včasné stanovení dia­gnózy s lokalizací zdroje. Při ošetření krvácení se volí nejvhodnější metoda dle aktuálního hemodynamického stavu pa­cienta a technické proveditelnosti. Kazuistika popisuje případ pa­cienta s letitou anamnézou chronické pankreatitidy, komplikované pseudocystou v oblasti hlavy pankreatu, který přichází do nemocnice s náhle vzniklými bolestmi břicha. Během vyšetření je zjištěn nárůst objemu pseudocysty s útlakem extrahepatálních žlučových cest. Zároveň vzniklo podezření na krvácení do jejího lumen. Po objektivizaci leaku kontrastní látky do dutiny pseudocysty pomocí CT vyšetření byla indikována angiografie, při které se podařilo detekovat a ošetřit poškozenou arterii za použití coilingu. Následně byla provedena endoskopická retrográdní cholangiopankreatikografie se zavedením stentu do d. choledochus. Během aplikace kontrastní látky do žlučových cest došlo i k plnění dutiny pseudocysty. Tento nález umožnil úspěšnou transpapilární drenáž pseudocysty pomocí monopigtailu. Během dalšího sledování došlo k úplné regresi pseudocysty se spontán­ním odchodem monopigtailu.

Klíčová slova:

chronická pankreatitida – pankreatická pseudocysta – krvácení – angiografie

Úvod

Tvorba pseudocyst je běžnou komplikací chronické pankreatitidy. Krvácení ve spojitosti s chronickou pankreatitidou se vyskytuje u pa­cientů bez pankreatické pseudocysty s incidencí 6–17 % a v případě přítomné pankreatické pseudocysty 6–31 % [1,2]. Může se jednat o život ohrožující komplikaci s mortalitou více než 40 % [2,3]. Patofyziologicky se v rozvoji krvácení uplatňuje enzymatické působení obsahu pseudocysty na okolní struktury s narušením integrity cév, vlastní stěny pseudocysty, biliárního systému nebo stěny přilehlé části trávicí trubice. Druhým mechanizmem bývá útlak nebo trombóza v. lienalis, v. mesenterica superior nebo v. portae s rozvojem portální hypertenze a následným varikózním krvácením nebo rupturou sleziny. Ke krvácení dochází do vývodného systému pankreatu, biliárního systému, lumen trávicí trubice, peritoneální dutiny nebo retroperitoneálního prostoru. Ke krvácení do prostoru pseudocysty dochází buď při kompletní ruptuře cévní stěny se zakrvácením do existující dutiny, nebo při narušení a oslabení části cévní stěny s jejím následným vyklenutím v podobě pseudoaneurysmatu. Incidence pankreatického pseudoaneurysmatu se uvádí v 10–21 % u pa­cientů s chronickou pankreatitidou a v 10–31 % u pa­cientů s pankreatickou pseudocystou [4]. Z cévních struktur dochází nejčastěji ke krvácení z v. lienalis (30–50 %), a. gastroduodenalis (17 %), a. pancreaticoduodenalis (11–16 %), vzácněji také z a. mesenterica superior a truncus coeliacus [1,5].

Kazuistika

Pa­cient, 58 let, s letitou anamnézou chronické kalcifikující pankreatitidy toxonutritivní etiologie s cystickým útvarem velikosti 26mm v oblasti hlavy pankreatu, přichází na interní oddělení pro stupňující se bolesti břicha v oblasti epigastria a pravého podžebří a opakované zvracení trávicích šťáv. Přes palpační bolestivost v epigastriu a pravém podžebří neměl nález na břiše charakter peritoneálního dráždění. Vyšetření per rectum bylo negativní. Pa­cient byl normotenzní, bez tachykardie a bez dušnosti. V laboratorních výsledcích dominovala elevace sérové amylázy (8,23 µkat/l) a lipázy (12,07 µkat/l), elevace jaterních testů cholestatického charakteru (celkový bilirubin 62 µmol/l, alaninaminotransferáza (ALT) 0,26 μkat/ l, aspartátaminotransferáza (AST) 0,3 μkat/ l, alkalická fosfatáza (ALP – alkaline phosphatase) 4,7 μkat/ l, gama-glutamyltransferáza (GGT) 6,6 μkat/ l, C-reaktivní protein (CRP) 102mg/l a lehká normocytární anémie bez leukocytózy (hemoglobin 110g/l, leukocyty 9,4 × 109/l). Transabdominální sonografie prokázala progresi velikosti cystické léze v hlavě slinivky na 40m­m. Pa­cientovi byla podána antibio­tika, spasmoanalgetika, inhibitory protonové pumpy a infuze krystaloidů. Přes zavedená opatření došlo k vzestupu CRP (136mg/l) a cholestázy (celkový bilirubin 157 µmol/l, ALT 0,62 µkat/l, AST 0,96 µkat/l, ALP 11,7 µkat/l, GGT 29,4 µkat/l). Bylo provedeno endosonografické vyšetření, limitované pro přístroj (Olympus GF-UE 160) neprůchodnou stenózou v oblasti bulbu duodena, tvořenou extramurálním tlakem. V hlavě slinivky bylo zobrazeno homogen­ní, hypoechogen­ní ložisko s dopplerometricky detekovatelnými turbulentními proudy, odpovídající svou lokalizací dříve popisované pseudocystě. Akutně provedené CT vyšetření břicha prokázalo sytící se ložisko hlavy pankreatu, s maximem sycení ve venózní fázi, ale bez jednoznačného průkazu zdroje krvácení (obr. 1). Dále se zobrazila dilatace intrahepatálních i extrahepatálních žlučových cest a hydrops žlučníku. Během provedených vyšetření nedochází k rozvoji hemodynamické nestability či progresi anémie. Po vzájemné domluvě s cévním chirurgem a intervenčním angiologem byl pa­cient přeložen na cévní oddělení k provedení angiografie. Ta prokazuje leak kontrastní látky z větve a. mesenterica superior do dutiny pseudocysty (obr. 2) v hlavě pankreatu. Erodované místo tepny bylo okludováno aplikací dvou coilů (obr. 3). Pa­cient byl po výkonu ve stabilizovaném stavu přeložen zpět na interní oddělení. Kontrolní endosonografické vyšetření prokazuje nehomogen­ní náplň pseudocysty, nyní již bez detekce toků. Nález odpovídá obsahu koagul po zastaveném krvácení. Pro přetrvávající cholestázu byla provedena endoskopická retrográdní cholangiopankreatikografie se zavedením stentu do d. choledochus. Během vyšetření dochází k průniku aplikované kontrastní látky i do dutiny pseudocysty (obr. 4), a tím k průkazu její komunikace s vývodným systémem. Pseudocysta byla transpapilárně drénována zavedením monopigtailu (obr. 5). Při následující laboratorní kontrole dochází k normalizaci jaterních testů i CRP. Pa­cient byl následně bez subjektivních obtíží předán do ambulantního sledování. Během dalšího roku byla sonograficky prokázána úplná regrese pseudocysty hlavy pankreatu se spontán­ním odchodem monopigtailu. Při laboratorních kontrolách nedošlo k recidivě cholestázy a pa­cient byl po celou dobu sledování asymp­tomatický.

CT vyšetření – pankreatická pseudocysta s maximálním sycením ve venózní fázi.
Fig. 1. CT scan – pancreatic pseudocyst with maximum enhancement in the venous phase.
Obr. 1. CT vyšetření – pankreatická pseudocysta s maximálním sycením ve venózní fázi. Fig. 1. CT scan – pancreatic pseudocyst with maximum enhancement in the venous phase.

Angiografie – únik kontrastní látky do dutiny pankreatické
pseudocysty.
Fig. 2. Angiography – leakage of contrast medium into the
pancreatic pseudocyst cavity.
Obr. 2. Angiografie – únik kontrastní látky do dutiny pankreatické pseudocysty. Fig. 2. Angiography – leakage of contrast medium into the pancreatic pseudocyst cavity.

Angiografie – dva coily zavedené do poškozené
tepny.
Fig. 3. Angiography – two coils inserted into the affected
artery.
Obr. 3. Angiografie – dva coily zavedené do poškozené tepny. Fig. 3. Angiography – two coils inserted into the affected artery.

ERCP – aplikace kontrastní
látky do žlučových cest s plněním dutiny
pseudocysty.
Fig. 4. ERCP – application of contrast
medium into the biliary tract with filling
of the pseudocyst cavity.
Obr. 4. ERCP – aplikace kontrastní látky do žlučových cest s plněním dutiny pseudocysty. Fig. 4. ERCP – application of contrast medium into the biliary tract with filling of the pseudocyst cavity.

ERCP – traspapilárně zavedený
stent do d. choledochus a mono
pigtail do dutiny pseudocysty.
Fig. 5. ERCP – transpapillary stent
placement into common bile duct
and mono pigtail stent placement into
the pseudocyst cavity.
Obr. 5. ERCP – traspapilárně zavedený stent do d. choledochus a mono pigtail do dutiny pseudocysty. Fig. 5. ERCP – transpapillary stent placement into common bile duct and mono pigtail stent placement into the pseudocyst cavity.

Diskuze

V léčbě krvácivých komplikací chronické pankreatitidy je klíčová včasná dia­gnostika. Opírá se o anamnestická data, klinické vyšetření, laboratorní testy, zobrazovací vyšetření a v neposlední řadě také o endoskopické a endosonografické vyšetření zažívacího traktu [6]. Anamnéza a klinické vyšetření pa­cienta nemusí být specifické pro krvácení. Klinicky se pseudoaneurysma a. gastroduodenalis nejčastěji manifestuje krvácením do zažívacího traktu při ruptuře do trávicí trubice (52 %), dále pak bolestí břicha (46 %) nebo se může jednat o asymp­tomatický náhodný nález při zobrazovacím vyšetření prováděném pro jinou indikaci (7,5 %) [7]. Palpačně může být v oblasti epigastria zjištěna bolestivá, pulzující rezistence. Pro masivnější či protrahované krevní ztráty je typický rozvinutý anemický syndrom s oběhovou nestabilitou. Přímé krvácení do trávicí trubice, provázené hematemézou, melénou či enteroragií, nemusí být přítomno. Objevuje se v případech narušení stěny trávicí trubice pseudocystou, při krvácení z varixů nebo krvácení do biliárního či pankreatického systému. V laboratoři pátráme po poklesu v krevním obraze, leukocytóze, poruchách koagulace, zvýšení hladiny pankreatických enzymů a zánětlivých markerů. Ke klíčovým vyšetřením umožňujícím dia­gnózu a lokalizaci krvácení patří zobrazovací vyšetření. Transabdominální sonografie umožňuje detekci pseudocyst pankreatu, vč. jejich velikosti, šířky stěny a topografického vztahu k okolním cévám. Umožňuje také zobrazení patologie v oblasti sleziny a v neposlední řadě také zjištění přítomnosti volné tekutiny v dutině břišní. V případě dopplerometrického vyšetření také umožňuje dia­gnostikovat trombotické uzávěry v oblasti lienální žíly a vzácněji i lokalizaci krvácení. Přesnější informace lze získat užitím endosonografie, také s možností dopplerometrického vyšetření. Topograficky komplexnější informace může nabídnout CT vyšetření s aplikací kontrastní látky. Oproti ultrazvukovému vyšetření nabízí podrobnější informace o samotné pseudocystě, včetně charakteru jejího obsahu, okolních strukturách a jejich vzájemném vztahu s pseudocystou. Také dokáže s vyšší senzitivitou detekovat místo krvácení. Endoskopické metody se uplatňují zejména při manifestaci krvácení z trávicí trubice. Lokalizaci krvácení umožňuje také scintigrafie s využitím erytrocytů značených techneciem (99mTc). Nejpřesnější údaje o zdroji krvácení, až na úroveň drobných viscerálních větví, nabízí angiografie, která zároveň umožňuje následnou intervenci. Při volbě metody k zástavě krvácení je rozhodující lokalizace krvácení a hemodynamická stabilita pa­cienta. U stabilních pa­cientů je metodou volby selektivní angiografie s embolizací, u které se uvádí úspěšnost zástavy krvácení 79–100 %, ale riziko rekurence je 17–37 % [4,8,9]. V literatuře jsou popsány i případy kombinace metod angiografických a endoskopických, kdy zdroj krvácení byl napřed detekován intervenčním radiologem, ale pro nepříznivé anatomické poměry v cévním řečišti nebylo možné zavedení katetru do požadované pozice. K samotné zástavě krvácení byl proto použit N-butyl-2-cyanoacryl aplikovaný endoskopicky [10]. Endoskopie hraje klíčovou roli v terapii varikózního krvácení s možností efektivní hemostázy ligací, sklerotizací a aplikací tkáňových lepidel [11]. Chirurgická léčba je vyhrazena pro pa­cienty hemodynamicky nestabilní a pro případy selhání léčby endovaskulární. Zahrnuje resekci pseudocysty, parciální pankreatektomii, splenektomii, ligaci cévy a drenáž pseudocysty. Pa­cienti řešení chirurgickou intervencí pro krvácení do pankreatické pseudocysty tvoří nejrizikovější skupinu, z čehož vyplývá i vysoká perioperační mortalita, pohybující se mezi 70 a 90 % [12].

Závěr

Dia­gnostika krvácení vyvolaného chronickou pankreatitidou může být obtížná, obzvláště v případech s nespecifickou klinickou manifestací a absencí výraznější anemizace. Pečlivě provedená vstupní vyšetření však mohou podpořit podezření na krvácení zahrnuté v diferenciální rozvaze a posunout pa­cienta dále ke specifičtějším metodám dia­gnostiky. Terapeutický postup se volí na základě hemodynamické stability. Pro nestabilní pa­cienty je vyhrazeno chirurgické řešení, v opačném případě se přistupuje k endovaskulárním metodám. Endoskopické ošetření krvácení je možné ve specifických případech, jako je zejména varikózní krvácení.

Obrazová dokumentace průběhu angiografie byla použita s laskavým svolením prim. MUDr. D. Kučery, Ph.D., MBA, Vaskulární centrum Vítkovické nemocnice a.s., Ostrava.

Doručeno: 23. 3. 2018

Přijato: 3. 7. 2018

MUDr. Jan Kancnýř

Interna, Městská nemocnice Ostrava, p.o.

Nemocniční 898/20A

728 80 Ostrava – Moravská Ostrava

jan.kancnyr@gmail.com

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do bio­­­­medicínských časopisů.


Zdroje

1. Bouas­sida M, Benali M, Char­rada H et al. Gastrointestinal bleed­­ing due to an erosion of the superior mesenteric artery: an exceptional fatal complication of pancreatic pseudocyst. Pan Afr Med J 2012; 12: 62.

2. Houska A, Závada F, Lacman J et al. Neobvyklá komplikace chronické pankreatitidy. Gastroent Hepatol 2011; 65(3): 154–156.

3. Garcea G, Krebs M, Lloyd T et al. Haemor­rhage from pancreatic pseudocysts present­­ing as upper gastrointestinal haemor­rhage. Asian J Surg 2004; 27(2): 137–140. doi: 10.1016/S1015-9584(09)60328-6.

4. Am­mori BJ, Madan M, Alexander DJ. Haemor­rhagic complications of pancreatitis: presentation, dia­gnosis and management. Ann R Coll Surg Engl 1998; 80(5): 316–325.

5. Novacic K, Vidjak V, Suknaic S et al. Embolization of a large pancreatic pseudoaneurysm converted from pseudocyst (hemor­rhagic pseudocyst). JOP 2008; 9(3): 317–321.

6. Novotný I, Boudný J, Kala Z. Hemosuccus pancreaticus jako komplikace akutní exacerbace chronické pankreatitidy. Česk Slov Gastroenterol Hepatol 2004; 58(1): 16–20.

7. Zarin M, Ali S, Majid A et al. Gastroduodenal artery aneurysm – post traumatic pancreatic pseudocyst drainage – an interest­­ing case. Int J Surg Case Rep 2018; 42: 82–84. doi: 10.1016/j.ijscr.2017.11.049.

8. Yu P, Gong J. Hemosuccus pancreaticus: A mini-review. Ann Med Surg 2018; 28: 45–48. doi: 10.1016/j.amsu.2018.03.002.

9. Peynircioğlu B, Karaosmanoğlu AD, Idilman IS et al. Intrapancreatic pseudoaneurysm caus­­ing mas­sive gastrointestinal hemor­rhage and chronic pancreatitis. Turk J Gastroenterol 2015; 26(3): 270–273. doi: 10.5152/tjg.2015.6548.

10. Rana SS, Singhal M, Sharma A et al. Succes­s­­-ful hemostasis of arterial bleed­­ing in chronic pseudocyst by direct endoscopic injection of N-butyl-2-cyanoacrylate in the pseudoaneurysm. Gastrointest Endosc 2015; 81(4): 1046–1047. doi: 10.1016/j.gie.2014.09.057.

11. Fejfar T, Vaňásek T, Brůha R et al. Léčba krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – aktualizace doporučených postupů ČHS ČLS JEP. Gastroent Hepatol 2017; 71(2): 105–116. doi:10.14735/amgh2017105.

12. Szpakowicz J, Szpakowitz P, Urbanik A et al. Splenic artery pseudoaneurysm rupture into a pancreatic pseudocyst with its subsequent perforation as the cause of a mas­sive intra-abdominal bleeding – case report. Pol Przegl Chir 2016; 88(6): 350–355. doi: 10.1515/pjs-2016-0075.

Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Chirurgie všeobecná

Článek vyšel v časopise

Gastroenterologie a hepatologie

Číslo 6

2018 Číslo 6

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Pacient na antikoagulační léčbě v akutní situaci
nový kurz
Autoři: MUDr. Jana Michalcová

Kopřivka a její terapie
Autoři: MUDr. Petra Brodská

Uroinfekce v primární péči
Autoři: MUDr. Marek Štefan

Roztroušená skleróza a plánování těhotenství
Autoři: MUDr. Radek Ampapa

Alergenová imunoterapie v léčbě inhalačních alergií
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se