Digestivní endoskopie

Vážení čtenáři,

otevíráte nové číslo časopisu Gastroenterologie a hepatologie, které je věnováno digestivní endoskopii. Obsahuje několik zajímavých článků a je mým úkolem některé z nich komentovat v širším kontextu.

Dvě původní práce jsou věnovány problematice endoskopické léčby kolorektálního karcinomu metodami endoskopická submukózní disekce (ESD) a endoskopická transmurální resekce (FTR –⁠ full-thickness resection) [1,2].

Zavedení metody ESD v roce 2006 prolomilo horizontální limit endoskopické resekce karcinomů trávicí trubice. V ČR a na Slovensku je několik center, která metodu prezentují jako zavedenou, avšak původních prací na toto téma je z naší geografické oblasti jen několik a soubor (kolo) rektálních ESD (CR-ESD) je nyní publikován vůbec poprvé. Autoři dosáhli en bloc resekce v 78 % a výkon byl komplikován perforací v 11 % případů, což odpovídá evropské realitě.

Jak potřebná je CR-ESD? Zastánci metody argumentují vysokým procentem R0 resekce s nízkým výskytem lokální reziduální neoplazie, odpůrci vysokým rizikem perforace a dlouhým operačním časem. Prevalence horizontálně rostoucích (LST –⁠ laterally spreading tumours) lézí je v neselektované populaci koloskopovaných osob 0,8 %, v italském screenigovém programu 4 %, v japonském 15 %. Výskyt submukózně invadujícího karcinomu v LST je 8 %, v případě LST > 20 mm 11 %. Jelikož povrchově invadující (SM1) karcinom nedokážeme přesně diagnostikovat, připadá na jednu lézi skutečně indikovanou k ESD šest dalších, pro které by byla dostačující piecemeal endoskopická slizniční resekce nebo budou naopak vyžadovat záchrannou chirurgickou léčbu. Než si vypočítáte potřebu CR-ESD pro Vaše pracoviště, připomeňme si, že riziko  perforace je v centrech provádějících méně než 50 ESD ročně 5násobné ve srovnání s centry provádějícími více než  100 výkonů.

Metoda FTR prolomila další anatomický limit endoskopické resekce, tentokrát vertikální. Důraz je na slově anatomický, onkologický vertikální limit se samozřejmě nezměnil. Jednou z hlavních indikací k FTR je lokální reziduální neoplazie. Prezentovaná původní práce z dvou velkých českých endoskopických center ukazuje, že v souboru 19 osob byla metoda v této indikaci technicky úspěšná v 90 % a kurativní resekce bylo dosaženo v 74 %. Jednalo se přitom o komplexní lokální reziduální neoplazie, jejichž řešení by si jinak vyžádalo expertní ESD nebo chirurgický zákrok. Metoda FTR se v ČR rychle rozvíjí a v současné době již byla použita k léčbě více než 50 nemocných. S napětím očekáváme komerční dostupnost příslušenství pro FTR v horní části trávicí trubice. Limitem FTR zůstává průměr léze přibližně 25 mm.

Ozdobou čísla je bezesporu článek Cholangiopankreatoskopie –⁠ doporučený postup České gastroenterologické společnosti (ČGS), který vytvořil kolektiv devíti autorů pod vedením primáře  P. Vítka a který byl oponován členy ČGS [3]. Tuto publikaci můžeme považovat za symbolické završení organizační práce na zavedení metody cholangiopankreatoskopie do rutinní endoskopické praxe v naší zemi. V současnosti máme k dispozici síť 15 center, metoda má úhradu z veřejného zdravotního pojištění a nyní také doporučený postup. Z dosud publikovaných prací, vč. těch z ČR, je zřejmé, že nová technologie zásadním způsobem změnila přístup zejména k nemocným s nejasnou biliární stenózou a obtížnou choledocholitiázou.

Přeji Vám příjemné chvíle strávené nad stránkami našeho časopisu, pevnou endoskopickou ruku a klidnou dovolenou.

doc. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D.

koeditor sekce digestivní endoskopie

ondrej.urban@fnol.cz