Jaká byla příčina vzniku obrovského žaludečního vředu?


Autoři: M. Lukáš
Působiště autorů: Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty ISCARE I. V. F. a. s., Praha
Vyšlo v časopise: Gastroent Hepatol 2018; 72(3): 192
Kategorie: Kvíz

Pacientka narozená v roce 1932 nikdy vážně nestonala. Až v roce 2014 byl při preventivní prohlídce zjištěn karcinom levého prsu. Vzhledem k věku a relativně malému a ohraničenému nálezu byla indikována pouze k hormonální terapii. V posledních letech užívala intermitentně několikrát do týdne léky proti bolesti hlavy nebo zad, většinou ze skupiny nesteroidních antirevmatik (ibuprofen nebo meloxikam) nebo paracetamol. I v relativně pokročilém věku byla stále velmi aktivní a pracovala na plný úvazek jako redaktorka. Od jara 2017 začala mít menší chuť k jídlu, nechutenství postupně progredovalo tak, že jedla v průměru o polovinu menší obvyklé porce jídla, vyslovené bolesti břicha neměla, nicméně občasně se dostavovaly pocity na zvracení. Od července 2017 se začaly navíc objevovat neurčité stálé tlakové obtíže v nadbřišku, které se zhoršovaly po jídle, v noci byla bez větších obtíží. Vzhledem k nápadnému zhoršení klinického stavu a progredující únavě byla vyšetřena obvodním lékařem, který zjistil středně závažnou sideropenní anémii (Hb 105 g/l, Hct 30,5, feritin 8µg/l). Od března do srpna 2017 postupně ztratila 7 kg na tělesné hmotnosti. V srpnu se dostala k podrobnějšímu vyšetření na specializované gastroenterologické pracoviště. Při ultrasonografickém vyšetření bylo vysloveno podezření na přítomnost několika hypoechogenních ložisek velikosti do 15 mm v hilu jaterním a v dorzální části pravého jaterního laloku. Levý jaterní lalok nebyl pro větší přítomnost plynu v trávicí trubici dobře přehledný. Následně provedené CT vyšetření břicha prokázalo vícečetné ložiskové postižení jater, s hypodenzitami v obou lalocích do velikosti 15 mm, které v arteriální fázi téměř splývaly s okolním parenchymem a postupně se odbarvovaly ve venózní fázi. Byla rovněž zjištěna volná tekutina v dutině břišní, perihepatálně, mezi kličkami střevními a také v malé pánvi. Dominujícím nálezem bylo výrazné a nepravidelné ztluštění stěny prepylorické části žaludku a pylorického kanálu se zúžením lumen, mnohočetnými uzlinami v okolí žaludku a zmnožením drobných cév v okolí. Nápadná byla infiltrace přecházející ze stěny žaludku na přilehlou kraniální část omenta. Gastroskopické vyšetření potvrdilo přítomnost nápadné patologie v oblasti výtokové a prepylorické oblasti žaludku, bez nepřímých známek evakuační žaludeční poruchy a bez známek recentního nebo hrozícího krvácení. Nález je zachycen na obr. 1. Na základě průběhu nemoci a provedených zobrazovacích vyšetřeních se nabízí, že se jednalo o karcinom žaludku s generalizací do jater, s postižením perigastrických uzlin a s prorůstáním do přilehlé části omenta. Nebo jde o jinou  diagnózu?

Patologie v oblasti výtokové a prepylorické oblasti žaludku, bez nepřímých známek evakuační žaludeční poruchy a bez známek recentního nebo hrozícího krvácení.
Obr. 1. Patologie v oblasti výtokové a prepylorické oblasti žaludku, bez nepřímých známek evakuační žaludeční poruchy a bez známek recentního nebo hrozícího krvácení.

Otázka

Otázka: Jaká je Vaše diagnóza?

Správná odpověď a komentář  na str. 270


Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Chirurgie všeobecná

Článek vyšel v časopise

Gastroenterologie a hepatologie

Číslo 3

2018 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Zánětlivá bolest zad a axiální spondylartritida – Diagnostika a referenční strategie
nový kurz
Autoři: MUDr. Monika Gregová, Ph.D., MUDr. Kristýna Bubová

Inhibitory karboanhydrázy v léčbě glaukomu
Autoři: as. MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO

Příběh jedlé sody
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se