Guidelines for the administration of biological therapy in ­patients with inflammatory bowel diseases – the amendment to the 2nd editon


Autoři: M. Lukáš Za Pracovní Skupinu Ibd Čgs;  M. Lukáš On The Behalf Of Ibd Working Group Cgs
Vyšlo v časopise: Gastroent Hepatol 2013; 67(4): 303-305
Kategorie: IBD: doporučené postupy

V únoru 2012 byla v časopise Gastroenterologie a hepatologie publikována Doporučení pro podávání biologické léčby u pacientů s idiopatickými střevními záněty [1]. Jednalo se o druhé, přepracované vydání, kterému předcházela několikaměsíční příprava a posléze dvoudenní diskuze členů Pracovní skupiny pro IBD v červnu roku 2011. V dalších dvou letech, jenž uběhly od vytvoření konsenzu, došlo k několika důležitým změnám. Jde především o rozšíření indikací pro zahájení léčby adalimumabem u pacientů s ulcerózní kolitidou, které vstoupilo do naší klinické praxe od dubna 2013. Tento aspekt nebyl z pochopitelných důvodů součástí druhého vydání doporučených postupů. Proto bylo nutné uvedenou kapitolu o nové informace doplnit. V posledních měsících také graduje diskuze o postavení tzv. biosimilárních přípravků u nemocných s IBD. Protože „biosimilars“ již byly povoleny Evropským úřadem pro kontrolu léčiv pro použití do klinické praxe také pro nemocné s IBD, je pro nás toto téma na výsost aktuální. Doslova přede dveřmi klinické praxe stojí další nadějné biologické molekuly, jde především o golimumab a vedolizumab. To jsou hlavní důvody, které přiměly členy Pracovní skupiny IBD, aby se na zasedání v Čechticích u Vlašimi v červnu 2013 těmito okruhy zabývali. Uvedený dokument je výsledkem jednání, jež rozšiřuje původní druhého přepracované vydání Doporučení pro podávání biologické léčby.

F. Podávání adalimumabu

F1. Adalimumab je používán v terapii Crohnovy nemoci a ulcerózní kolitidy.

F2. Screeningová vyšetření před zahájením terapie adalimumabem jsou stejná jako v případě léčby infliximabem.

F3. Indukční režim spočívá v dávce 160 mg adalimumabu s.c. v nultém týdnu, s následným podáním 80 mg ve druhém týdnu.

F4. Zhodnocení efektu léčby za 6–12 týdnů od zahájení léčby.

F5. Udržovací terapie 40 mg s.c. v intervalu dvou týdnů v případě pozitivní odpovědi.

F6. Intenzifikace léčby při druhotné ztrátě odpovědi.

F7. Konkomitantní imunosupresivní terapie v dlouhodobé terapii může být efektivnější oproti monoterapii adalimumabem.

F8. Adalimumab je povolen pro léčbu Crohnovy nemoci u dětských pacientů.

F1. Kontrolované klinické zkoušky s placebem potvrdily účinnost a bezpečnost léčby adalimumabem u středně nebo vysoce aktivní UC a u pacientů s UC, kteří neodpovídají nebo mají projevy intolerance při léčbě glukokortikoidy a(nebo) imunosupresivy. Nejsilnější efekt adalimumabu byl pozorován u nemocných naivních k anti-TNF léčbě [2–4]. Kombinace s imunosupresivní léčbou se v některých studiích ukázala být efektivnější než monoterapie adalimumabem [5]. Existují data z klinické praxe, která potvrdila efektivitu adalimumabu v léčbě těžké ulcerózní kolitidy u hospitalizovaných pacientů jako záchrannou léčbu před provedením kolektomie nebo v léčbě refrakterní pouchitidy [5,6].

F2. Doporučená screeningová vyšetření před zahájením terapie adalimumabem jsou stejná jako v případě infliximabu a jsou podrobně popsána v bodě E1 [1].

F3. Nejefektivnějším indukčním režimem je podávání 160 mg v nultém a 80 mg s.c. ve druhém týdnu léčby, s následnou aplikací 40 mg s.c. ve dvoutýdenních intervalech. U nemocných s UC není indukční dávka 80 mg/40 mg efektivní [2,4,8–10].

F4. Posouzení efektu léčby adalimumabem pomocí klinických a laboratorních parametrů by mělo být provedeno za 6–12 týdnů od zahájení léčby. Z důvodu pozvolného nástupu účinku je žádoucí po úvodních dvou indukčních dávkách (160 mg/80 mg s.c.) aplikovat dalších dávky adalimumabu (40 mg s.c.) v intervalu dvou týdnů, než se provede celkové zhodnocení efektu léčby v týdnu 6–12.

F5. Udržovací terapie je indikována u nemocných, kteří odpověděli příznivě na úvodní – indukční fázi léčby. Doporučené dávkování je 40 mg s.c. ve dvoutýdenních intervalech. Délka udržovací léčby není stanovena, vhodné je pokračovat nejméně po dobu jednoho roku s následným zhodnocením stavu a individuálním rozhodnutím o dalším pokračování léčby. U nemocných s UC, stejně jako u pacientů s CN byla potvrzena dlouhodobá účinnost adalimumabu v udržení remise nebo klinické odpovědi v intenzifikovaném režimu 40 mg s.c. 1× týdně [9,10].

F6. Potřeba intenzifikace léčby adalimumabem z důvodu sekundární ztráty odpovědi se pohybuje u pacientů s Croh­novou chorobou kolem 25 % v průběhu jednoho roku léčby [11]. Doporučeným způsobem intenzifikace je zkrácení délky intervalu na 1× týdně v dávce 40 mg s.c. [2,8–10]. V současné době nemáme spolehlivá data o účinnosti infliximabu u pacientů se sekundární ztrátou odpovědi na adalimumab, nicméně část těchto nemocných odpovídá v klinické praxi příznivě na indukční léčbu infliximabem. Efektivita intenzifikačního režimu při sekundární ztrátě odpovědi nebyla u UC v kontrolovaných klinických zkouškách hodnocena. Zkušenosti z klinické praxe a z nekontrolovaných klinických studií ukazují podobný efekt intenzifikačních režimu u UC, jako byl verifikován u CN.

F7. Ačkoli nejsou jednoznačná data potvrzující příznivý vliv konkomitantní imunosupresivní terapie na léčbu adalimumabem, v klinické praxi se jeví kombinovaná léčba účinnější oproti monoterapii adalimumabem [5]. Podobně jako při terapii infliximabem, je při kombinované léčbě zvýšené riziko infekčních komplikací.

F8. Adalimumab byl v letošním roce povolen také pro léčbu Crohnovy nemoci u dětských pacientů starších šesti let.

J. Biosimilární produkty a nová perspektivní biologická léčiva

J1. Jako biosimilární přípravky jsou označovány monoklonální protilátky, které jsou produkovány živými organizmy. Jde o novou generaci biologik, které mají stejnou cílovou strukturu (TNFα) jako původní látka (infliximab). Nejde o léčiva totožná (generika) s referenčním produktem (infliximab), ale o látky originálnímu léčivu velmi podobné. V současné době neexistují žádná kontrolovaná klinická data o účinnosti a bezpečnosti tzv. „biosimilars“ u IBD. Členové Pracovní skupiny pro IBD považují dostupnost těchto informací za podmínku pro využití biosimilárních přípravků v klinické praxi.

J2. Golimumab je nová monoklonální protilátka ze skupiny anti-TNFα inhibitorů, která je syntetizována hybridomovými buněčnými liniemi odvozenými od transgenních myší. Specifická syntéza molekuly golimumabu zajišťuje jeho absolutně čistý humánní původ a propůjčuje mu řadu výhodných farmakologických vlastností. Ve studii PURSUIT byla potvrzena efektivita golimumabu v navození a udržení klinické odpovědi, remise, slizničního hojení a významné zlepšení kvality života u nemocných se střední až vysokou aktivitou ulcerózní kolitidy. Jeho využití a místo v klinické praxi bude vyžadovat ještě další klinický výzkum [12].

J3. Vedolizumab je IgG4 antiintegrinová (α4β7) protilátka. Mechanizmus protizánětlivého účinku je zprostředkován inhibicí adheze a pohyblivosti aktivovaných leukocytů selektivně v trávicím ústrojí. Vysoká účinnost a bezpečnost léčby vedolizumabem byla potvrzena v kontrolovaných klinických zkouškách (MILLENNIUM) u ulcerózní kolitidy a také Crohnovy nemoci. Látka již čeká na povolení regulačních orgánů k využití v klinické praxi [13].

prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.

Klinické a výzkumné centrum

pro střevní záněty ISCARE I.V.F. a.s.

Jankovcova 1569/2c, 170 00 Praha 7

milan.lukas@email.cz


Zdroje

1. Bortlík M, Ďuricová D, Kohout P et al. Doporučení pro podávání biologické terapie u idiopatických střevních zánětů: 2. vydání. Gastroent Hepatol 2012; 66(1): 12–22.

2. Reinisch W, Sandborn WJ, Hommes DW et al. Adalimumab for the induction of clinical remission in moderately to severely active ulcerative colitis: results of a randomised controlled trial. Gut 2011; 60(6): 780–787.

3. Peyrin-Biroulet L, Laclotte C, Roblin X et al. Adalimumab induction therapy for ulcerative colitis with intolerance or lost response to infliximab: an ­open-label study. World J Gastroenterol 2007; 13(16): 2328–2332.

4. Afif W, Leighton JA, Hanauer SB et al. Open-label study of adalimumab in pa­tients with ulcerative colitis including those with prior loss of response or intolerance to infliximab. Inflamm Bowel Dis 2009; 15(9): 1302–1307.

5. Taxonera C, Estellés J, Fernández-Blanco I et al. Adalimumab induction and maintenance therapy for patients with ulcerative colitis previously treated with infliximab. Aliment Pharmacol Ther 2011; 33(3): 340–348.

6. Lequoy M, Seksik P, Bouhnik Y et al. Efficacy of adalimumab in refractory ulcerative colitis in clinical practice. J Crohns Colitis 2013; 7: S217.

7. Barreiro-de Acosta M, García-Bosch O, Gordillo J et al. Efficacy of adalimumab rescue therapy in patients with chronic refractory pouchitis previously treated with infliximab: a case series. Eur J Gastroenterol Hepatol 2012; 24(7): 756–758.

8. Sandborn WJ, van Assche G, Reinisch W et al. Adalimumab induces and maintains clinical remission in patients with moderate to severe ulcerative colitis. Gastro­enterology 2012; 142(2): 257–265.

9. Reinisch W, Sandborn WJ, Panaccione R et al. 52-week efficacy of adalimumab in patients with moderately to severely active ulcerative colitis who failed corticoste­roids and/or immunosuppressants. Inflamm Bowel Dis 2013; 19(8): 1700–1709.

10. Sandborn WJ, Colombel JF, D´Haens G et al. One-year maintenance outcomes among patients with moderately-to-severely active ulcerative colitis who responded to induction therapy with adalimumab: subgroup analyses from ULTRA 2. Aliment Pharmacol Ther 2013; 37(2): 204–213.

11. Billioud V, Sandborn WJ, Peyrin-Biroulet L. Loss of response and need for adalimumab dose intensification in ­Crohn´s disease: a systematic review. Am J Gastroenterol 2011; 106(4): 674–684.

12. Lukáš M. Rozšíří golimumab spektrum anti-TNF léčiv pro idiopatické střevní záněty? Gastroent Hepatol 2012; 66(6): 465–469.

13. Feagan BG, Greenberg GR, Wild G et al. Treatment of ulcerative colitis with a humanized antibody to the alpha4beta7 integrin. N Engl J Med 2005; 352(24): 2499–2507.

Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Chirurgie všeobecná

Článek vyšel v časopise

Gastroenterologie a hepatologie

Číslo 4

2013 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Zánětlivá bolest zad a axiální spondylartritida – Diagnostika a referenční strategie
nový kurz
Autoři: MUDr. Monika Gregová, Ph.D., MUDr. Kristýna Bubová

Inhibitory karboanhydrázy v léčbě glaukomu
Autoři: as. MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO

Příběh jedlé sody
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se