#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Proč sekce IBD


Autoři: J. Špičák 1;  M. Lukáš 2
Působiště autorů: Klinika hepatogastroenterologie IKEM 1;  Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty, ISCARE IVF a. s . a 1. LF UK v Praze 2
Vyšlo v časopise: Gastroent Hepatol 2010; 64(1): 6
Kategorie: Výroční zpráva

V jednom z posledních čísel ČSGH vedoucí redaktor podrobně popisuje současný stav časopisu, který nelze označit za příznivý. Podobnými problémy jako náš časopis trpí i jiná  periodika, přičemž některé z nich jsou pro náš časopis specifická. Připomeňme slavnou historii, která činí náš časopis jedním z vůbec nejstarších oborových časopisů, a to i v celosvětovém měřítku. Doc. Kment objasnil, proč časopis vypadl z nejběžnějších  mezinárodních databází. Jedním z důvodů je opakovaná změna názvu  diktovaná politickým vývojem v našich zemích. Na počátku 90. let  časopis prostě nemohl nést v názvu slovo Československý (pamatuji  na bouřlivé diskuze), přičemž nyní by to již patrně nikomu nevadilo. Ale takový je život. Jednou z dalších zvláštností naší oborové  existence je množství periodik. Časopisů, které si žádají často až úporně hepatogastroenterologickou problematiku, jsou snad  desítky, přičemž rutinovaných psavců, o které je zájem, je naopak  nedostatek. Situace je tak kupodivu výrazně jiná než v zemích se srovnatelnou populací, ale násobným výzkumem, jako jsou Holandsko nebo Izrael. Bylo by možné i u nás soustředit do jednoho čísla jednoho periodika několik skutečně hodnotných sdělení, tato jsou však rozptýlená mezi sdělení jiná, která jsou hodnotná méně. V určitých fázích odborného vývoje jsou zejména mladí odborníci v akademické sféře nuceni publikovat, paradoxně si dosud mohli vybrat nejméně náročný časopis, který  dílko zaručeně přijal a neobtěžoval revizí. Recenze je sice  podmínkou kladného hodnocení, nikdo ji však nekontroluje. Z významných databází náš časopis prostě vypadl proto, že se spíše  přizpůsobil domácím podmínkám, místo aby se je naopak snažil  kultivovat. Nyní na to začal doplácet: kritéria na vysokých školách se přece jen přitvrzují a nutí ambicióznější absolventy k náročnější publicistice. Těm pak mezinárodní poloanonymita našeho periodika nestačí a s  kvalitnějšími spisky směřují tam, kde je kliknutí na PubMed  zviditelní. Situace přestává být únosná a vyžaduje řešení na  několika úrovních. Za členy redakční rady musí být vybráni ti, kteří loajálně plní úkoly vyplývající z jejich funkce. Stránky časopisu se musí aktivně nabízet zahraničním odborníkům, a časopis se tak stane přirozeně bilingválním. Rozdělení článků na  jednotlivé sekce s přímou odpovědností zlepší přehlednost, předvídatelnost a zvýší interakci se čtenářskou obcí. Redakce se  po zjevných změnách znovu obrátí na příslušnou komisi, aby se  časopis formálně dostal na úroveň, kterou si historicky zaslouží.

Jednou z avizovaných změn je vznik sekce idiopatických střevních zánětů (IBD). Důvodů proto je hned několik. Právě v této části gastroenterologie doznal vývoj v posledních deseti letech dramatických změn, a to nejen v oblasti základního a klinického výzkumu, ale také v klinické praxi se v krátké době rozšířily nové diagnostické metody a především nová  léčiva. Odrazem těchto revolučních změn ve výzkumu a v klinické  praxi je také vznik nových mezinárodních organizací (ECCO, IOIBD) a celé řady domácích edukačních a výzkumných aktivit, které jsou  koordinovány pracovní skupinou pro IBD. Nové možnosti terapie u IBD pacientů, především díky biologické léčbě, také změnil celkový  přístup k pacientům s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou. Od individuálního a privátního vztahu mezi ošetřujícím gastroenterologem a pacientem došlo k proměně péče, která má komplexní a týmovou  podstatu, ve které významným způsobem posílila role středního zdravotního personálu, tzv. IBD sester. Dynamické změny v této oblasti  zasluhují, aby oborové periodikum obsahovalo pravidelnou sekci, ve které by čtenáři byli informováni o nových přístupech v diagnostice a léčbě IBD nemocných, byly prezentovány zajímavé kazuistiky pacientů s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou. Naším přáním je rovněž vytvořit platformu pro širokou diskuzi nad mnohými problémy a nezodpovězenými otázkami, se kterými se setkává praktický gastroenterolog. Věříme, že založení této sekce i další proměny  časopisu přijmete s porozuměním a že povedou ke zvýšení odborné  úrovně našeho časopisu.

prof. MUDr. Julius Špičák, CSc.
Klinika  hepatogastroenterologie IKEM
Vídeňská 1958/9, 140 21 Praha 4
e-mail: julius.spicak@ikem.cz


Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Chirurgie všeobecná

Článek vyšel v časopise

Gastroenterologie a hepatologie

Číslo 1

2010 Číslo 1
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

BONE ACADEMY 2025
nový kurz
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D, doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.

Cesta pacienta nejen s SMA do nervosvalového centra
Autoři: MUDr. Jana Junkerová, MUDr. Lenka Juříková

Svět praktické medicíny 2/2025 (znalostní test z časopisu)

Eozinofilní zánět a remodelace
Autoři: MUDr. Lucie Heribanová

Hypertrofická kardiomyopatie: Moderní přístupy v diagnostice a léčbě
Autoři: doc. MUDr. David Zemánek, Ph.D., MUDr. Anna Chaloupka, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#