Proč sekce IBD


Autoři: J. Špičák 1;  M. Lukáš 2
Působiště autorů: Klinika hepatogastroenterologie IKEM 1;  Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty, ISCARE IVF a. s . a 1. LF UK v Praze 2
Vyšlo v časopise: Gastroent Hepatol 2010; 64(1): 6
Kategorie: Výroční zpráva

V jednom z posledních čísel ČSGH vedoucí redaktor podrobně popisuje současný stav časopisu, který nelze označit za příznivý. Podobnými problémy jako náš časopis trpí i jiná periodika, přičemž některé z nich jsou pro náš časopis specifická. Připomeňme slavnou historii, která činí náš časopis jedním z vůbec nejstarších oborových časopisů, a to i v celosvětovém měřítku. Doc. Kment objasnil, proč časopis vypadl z nejběžnějších mezinárodních databází. Jedním z důvodů je opakovaná změna názvu diktovaná politickým vývojem v našich zemích. Na počátku 90. let časopis prostě nemohl nést v názvu slovo Československý (pamatuji na bouřlivé diskuze), přičemž nyní by to již patrně nikomu nevadilo. Ale takový je život. Jednou z dalších zvláštností naší oborové existence je množství periodik. Časopisů, které si žádají často až úporně hepatogastroenterologickou problematiku, jsou snad desítky, přičemž rutinovaných psavců, o které je zájem, je naopak nedostatek. Situace je tak kupodivu výrazně jiná než v zemích se srovnatelnou populací, ale násobným výzkumem, jako jsou Holandsko nebo Izrael. Bylo by možné i u nás soustředit do jednoho čísla jednoho periodika několik skutečně hodnotných sdělení, tato jsou však rozptýlená mezi sdělení jiná, která jsou hodnotná méně. V určitých fázích odborného vývoje jsou zejména mladí odborníci v akademické sféře nuceni publikovat, paradoxně si dosud mohli vybrat nejméně náročný časopis, který dílko zaručeně přijal a neobtěžoval revizí. Recenze je sice podmínkou kladného hodnocení, nikdo ji však nekontroluje. Z významných databází náš časopis prostě vypadl proto, že se spíše přizpůsobil domácím podmínkám, místo aby se je naopak snažil kultivovat. Nyní na to začal doplácet: kritéria na vysokých školách se přece jen přitvrzují a nutí ambicióznější absolventy k náročnější publicistice. Těm pak mezinárodní poloanonymita našeho periodika nestačí a s kvalitnějšími spisky směřují tam, kde je kliknutí na PubMed zviditelní. Situace přestává být únosná a vyžaduje řešení na několika úrovních. Za členy redakční rady musí být vybráni ti, kteří loajálně plní úkoly vyplývající z jejich funkce. Stránky časopisu se musí aktivně nabízet zahraničním odborníkům, a časopis se tak stane přirozeně bilingválním. Rozdělení článků na jednotlivé sekce s přímou odpovědností zlepší přehlednost, předvídatelnost a zvýší interakci se čtenářskou obcí. Redakce se po zjevných změnách znovu obrátí na příslušnou komisi, aby se časopis formálně dostal na úroveň, kterou si historicky zaslouží.

Jednou z avizovaných změn je vznik sekce idiopatických střevních zánětů (IBD). Důvodů proto je hned několik. Právě v této části gastroenterologie doznal vývoj v posledních deseti letech dramatických změn, a to nejen v oblasti základního a klinického výzkumu, ale také v klinické praxi se v krátké době rozšířily nové diagnostické metody a především nová léčiva. Odrazem těchto revolučních změn ve výzkumu a v klinické praxi je také vznik nových mezinárodních organizací (ECCO, IOIBD) a celé řady domácích edukačních a výzkumných aktivit, které jsou koordinovány pracovní skupinou pro IBD. Nové možnosti terapie u IBD pacientů, především díky biologické léčbě, také změnil celkový přístup k pacientům s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou. Od individuálního a privátního vztahu mezi ošetřujícím gastroenterologem a pacientem došlo k proměně péče, která má komplexní a týmovou podstatu, ve které významným způsobem posílila role středního zdravotního personálu, tzv. IBD sester. Dynamické změny v této oblasti zasluhují, aby oborové periodikum obsahovalo pravidelnou sekci, ve které by čtenáři byli informováni o nových přístupech v diagnostice a léčbě IBD nemocných, byly prezentovány zajímavé kazuistiky pacientů s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou. Naším přáním je rovněž vytvořit platformu pro širokou diskuzi nad mnohými problémy a nezodpovězenými otázkami, se kterými se setkává praktický gastroenterolog. Věříme, že založení této sekce i další proměny časopisu přijmete s porozuměním a že povedou ke zvýšení odborné úrovně našeho časopisu.

prof. MUDr. Julius Špičák, CSc.
Klinika hepatogastroenterologie IKEM
Vídeňská 1958/9, 140 21 Praha 4
e-mail: julius.spicak@ikem.cz


Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Chirurgie všeobecná

Článek vyšel v časopise

Gastroenterologie a hepatologie

Číslo 1

2010 Číslo 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Cesta pacienta s CHOPN
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Arteriální hypertenze ve světle nových evropských guidelines
Autoři: MUDr. Libor Jelínek

Precizní medicína v onkologii
Autoři:

Kožní toxicita cílené terapie inhibitory EGFR a VEGF
Autoři: MUDr. Karolína Svobodová

Jak na psoriázu v každodenní ambulantní praxi?
Autoři: MUDr. Jan Šternberský, Ph. D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se