Proč sekce IBD


Autoři: J. Špičák 1;  M. Lukáš 2
Působiště autorů: Klinika hepatogastroenterologie IKEM 1;  Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty, ISCARE IVF a. s . a 1. LF UK v Praze 2
Vyšlo v časopise: Gastroent Hepatol 2010; 64(1): 6
Kategorie: Výroční zpráva

V jednom z posledních čísel ČSGH vedoucí redaktor podrobně popisuje současný stav časopisu, který nelze označit za příznivý. Podobnými problémy jako náš časopis trpí i jiná periodika, přičemž některé z nich jsou pro náš časopis specifická. Připomeňme slavnou historii, která činí náš časopis jedním z vůbec nejstarších oborových časopisů, a to i v celosvětovém měřítku. Doc. Kment objasnil, proč časopis vypadl z nejběžnějších mezinárodních databází. Jedním z důvodů je opakovaná změna názvu diktovaná politickým vývojem v našich zemích. Na počátku 90. let časopis prostě nemohl nést v názvu slovo Československý (pamatuji na bouřlivé diskuze), přičemž nyní by to již patrně nikomu nevadilo. Ale takový je život. Jednou z dalších zvláštností naší oborové existence je množství periodik. Časopisů, které si žádají často až úporně hepatogastroenterologickou problematiku, jsou snad desítky, přičemž rutinovaných psavců, o které je zájem, je naopak nedostatek. Situace je tak kupodivu výrazně jiná než v zemích se srovnatelnou populací, ale násobným výzkumem, jako jsou Holandsko nebo Izrael. Bylo by možné i u nás soustředit do jednoho čísla jednoho periodika několik skutečně hodnotných sdělení, tato jsou však rozptýlená mezi sdělení jiná, která jsou hodnotná méně. V určitých fázích odborného vývoje jsou zejména mladí odborníci v akademické sféře nuceni publikovat, paradoxně si dosud mohli vybrat nejméně náročný časopis, který dílko zaručeně přijal a neobtěžoval revizí. Recenze je sice podmínkou kladného hodnocení, nikdo ji však nekontroluje. Z významných databází náš časopis prostě vypadl proto, že se spíše přizpůsobil domácím podmínkám, místo aby se je naopak snažil kultivovat. Nyní na to začal doplácet: kritéria na vysokých školách se přece jen přitvrzují a nutí ambicióznější absolventy k náročnější publicistice. Těm pak mezinárodní poloanonymita našeho periodika nestačí a s kvalitnějšími spisky směřují tam, kde je kliknutí na PubMed zviditelní. Situace přestává být únosná a vyžaduje řešení na několika úrovních. Za členy redakční rady musí být vybráni ti, kteří loajálně plní úkoly vyplývající z jejich funkce. Stránky časopisu se musí aktivně nabízet zahraničním odborníkům, a časopis se tak stane přirozeně bilingválním. Rozdělení článků na jednotlivé sekce s přímou odpovědností zlepší přehlednost, předvídatelnost a zvýší interakci se čtenářskou obcí. Redakce se po zjevných změnách znovu obrátí na příslušnou komisi, aby se časopis formálně dostal na úroveň, kterou si historicky zaslouží.

Jednou z avizovaných změn je vznik sekce idiopatických střevních zánětů (IBD). Důvodů proto je hned několik. Právě v této části gastroenterologie doznal vývoj v posledních deseti letech dramatických změn, a to nejen v oblasti základního a klinického výzkumu, ale také v klinické praxi se v krátké době rozšířily nové diagnostické metody a především nová léčiva. Odrazem těchto revolučních změn ve výzkumu a v klinické praxi je také vznik nových mezinárodních organizací (ECCO, IOIBD) a celé řady domácích edukačních a výzkumných aktivit, které jsou koordinovány pracovní skupinou pro IBD. Nové možnosti terapie u IBD pacientů, především díky biologické léčbě, také změnil celkový přístup k pacientům s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou. Od individuálního a privátního vztahu mezi ošetřujícím gastroenterologem a pacientem došlo k proměně péče, která má komplexní a týmovou podstatu, ve které významným způsobem posílila role středního zdravotního personálu, tzv. IBD sester. Dynamické změny v této oblasti zasluhují, aby oborové periodikum obsahovalo pravidelnou sekci, ve které by čtenáři byli informováni o nových přístupech v diagnostice a léčbě IBD nemocných, byly prezentovány zajímavé kazuistiky pacientů s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou. Naším přáním je rovněž vytvořit platformu pro širokou diskuzi nad mnohými problémy a nezodpovězenými otázkami, se kterými se setkává praktický gastroenterolog. Věříme, že založení této sekce i další proměny časopisu přijmete s porozuměním a že povedou ke zvýšení odborné úrovně našeho časopisu.

prof. MUDr. Julius Špičák, CSc.
Klinika hepatogastroenterologie IKEM
Vídeňská 1958/9, 140 21 Praha 4
e-mail: julius.spicak@ikem.cz


Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Chirurgie všeobecná

Článek vyšel v časopise

Gastroenterologie a hepatologie

Číslo 1

2010 Číslo 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se