Zdeněk Mařatka. Zamyšlení nad medicínou, životem a světem.
Praha: Galén 2009. 396 stran.

Na sklonku starého roku byla na IV. českém gastroenterologickém sjezdu v Praze slavnostně prezentována nová kniha nestora české gastroenterologie Zdeňka Mařatky, který v roce 2009 oslavil své pětadevadesátiny.

V této své nejnovější knize vyhověl přání mecenáše české gastroenterologie nedávno zemřelého majitele farmaceutické firmy dr. Rudolfa Bareše, aby publikoval své názory i jiného druhu než čistě medicínské. I když leckteré z nich již známe a jsou uvedeny v přehledu literatury, přesto stále žasneme nad tím, co všechno si může osvícený jedinec myslet o problémech jeho oboru vzdálených, které se týkají světa, vesmíru, myšlení, víry, ale i práva, českého jazyka, politiky a kultury. Zjistíme, že téměř na všecko má po podrobném rozboru Mařatka svůj názor, často velmi osobitý, bez ohledu na současné veřejné mínění, resp. oficiální stanovisko, jako je třeba kladný poměr k trestu smrti. Ten považuje za přiměřený trest za vraždu. Absence tohoto trestu způsobuje společnosti neúměrné náklady a vede ke konzervaci zločinců, kteří po opuštění vězení ve své nekalé činnosti pokračují. Jako příklad oprávněnosti tohoto názoru je možno uvést nedávnou novinovou zprávu o nástupu propuštěných teroristů do oddílů Al-Kajdy. Podobné je i jeho stanovisko k lidským právům: všeobecné uplatňování lidských práv vede ve skutečnosti k podpoře zločinnosti. Najdete zde ale i jeho shovívavý postoj k Rukopisům, jehož domnělého autora Hanku nejenže neodsuzuje, ale nabízí i svůj možný pozitivní výklad jeho činnosti. Jak nám autor sdělil ve své nedávné prezentaci v pořadu Na plovárně, jeho životní postoj mu určila první republika, na níž především oceňoval schopnost tehdejších politických osobností věnovat zcela nezištně své síly národu, což v současné době často postrádá. Veškeré diskutované pojmy dokonale definuje. Nezastavuje se ani před velikými filozofickými a přírodovědnými tématy jako je evoluce, darwinismus, vznik života. Nemůže se smířit se současným tzv. vědeckým názorem, že svět vznikl náhodou. Naopak se domnívá, že jde o účelný a plánovaný jev, který je řízen silou, kterou dosud neznáme. Mařatka se domnívá, že není vyloučeno v budoucnosti tuto sílu blíže objasnit. (V tomto bodě autor příspěvku s Mařatkou nesouhlasí a domnívá se, že nikdy se všechno nedozvíme. Nějaké tajemství musí být zachováno.)

V knize najdeme i jeho názor na pozitivní význam drobných nehod a neštěstí, jejichž překonání vede k uspokojivému pocitu a činí život pestřejším. Na příkladu prezidentů Masaryka a Háchy uvádí, jak je důležité včas zemřít. To se Háchovi nepodařilo a byl za svůj obětavý postoj neoprávněně kritizován a donucen zemřít za nedůstojných podmínek.

Mařatka miluje moderní umění, a z nich především hudbu, jistě i pro mimořádné úspěchy svého syna Kryštofa na tomto poli. Vysvětluje, že pro moderní umění je třeba být připraven a vyškolen, protože je nelze bez dostatečné informovanosti pochopit.

Celé dílo je nejen úctyhodné svým rozsahem, ale i šířkou a hloubkou ponoru do problémů, otázek a postojů pro mnohé obtížných a protichůdných.

Kdo by si měl knihu přečíst? Především ti, kdo hledají smysl života, ti, co se bojí stáří, a konečně i všichni ti, kteří dosud nenalezli uspokojivé odpovědi na své otázky: určitě je v knize najdou.

doc. MUDr. Milan Kment, CSc.