Zemřel prof. MUDr. Václav Zamrazil, DrSc.

Ve věku nedožitých 82 let nás 27. června 2018 po statečném boji s vážnou nemocí navždy opustil pan profesor Václav Zamrazil. Patřil k předním osobnostem české endokrinologie, v oblasti tyreologie je považován za nejvyšší českou autoritu. Jeho profesní život byl spjat s Endokrinologickým ústavem v Praze, o jehož rozvoj, stejně jako o rozvoj celého oboru, se významně zasloužil.

Václav Zamrazil se narodil 28. září 1936 v Praze, kde roku 1960 absolvoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy. Do Výzkumného ústavu endokrinologického, založeného roku 1957 docentem Karlem Šilinkem, nastoupil v roce 1965 po svém pětiletém působení na interně v písecké nemocnici. Byl posilou týmu vynikajících mladých lékařů, kteří pod inspirativním vedením doc. Šilinka budovali u nás tehdy unikátní modelové radioizotopové pracoviště zaměřené na léčbu onemocnění štítné žlázy. V tomto prostředí se Václav Zamrazil zapojil do výzkumné činnosti v oblasti diagnostiky a léčby tyreopatií a do vypracování komplexních diagnostických postupů. Aktivně se věnoval problematice diagnostiky a léčby karcinomu štítné žlázy.

V roce 1983 byl z radioizotopového oddělení v motolské nemocnici povolán vedením ústavu na hlavní pracoviště na Národní třídě, aby převzal reorganizaci klinického provozu i výzkumu. Ve funkci vedoucího lékaře a zástupce ředitele se pak Václav Zamrazil stal oporou ústavu na více než čtvrt století. Klinickému oddělení dal stabilitu a pevnou strukturu a prosadil jeho modernizaci myšlenkovou i přístrojovou, rozšířil zaměření ústavu o metabolická onemocnění, zejména diabetes, a vybudoval i předpoklady pro výukovou činnost v oboru klinické endokrinologie a diabetologie. Svým dílem přispěl rovněž k zavádění tehdy teprve se rodících metod, jako jsou ultrasonografie štítné žlázy nebo tenkojehlová punkce.

V 90. letech se zasloužil o renesanci epidemiologického průzkumu výskytu tyreopatií a jodového deficitu. V souvislosti s řešením jodového deficitu se zabýval i interdisciplinární koordinací této problematiky jako člen Národní komise pro řešení jodového deficitu a jako zástupce ČR v Evropském koordinačním výboru v International Council of Iodine Deficiency Disorders. Organizačně, prakticky i interpretačně se podílel na akci Thyromobil, která pro řešení epidemiologie jodového deficitu proběhla v Evropě. Díky prof. Zamrazilovi je Endokrinologický ústav v současné době zapojen i do celoevropského projektu EUthyroid: Towards the elimination of iodine deficiency and preventable thyroid-related diseases in Europe (Horizon2020).

Byl autorem a spoluautorem více než 450 publikací, mnoha přednášek a několika monografií, jmenujme zejména „Základy klinické endokrinologie“ (2005), „Endokrinologie –⁠ interdisciplinární obor“ (2006) nebo „Akutní stavy v endokrinologii a diabetologii“ (2007).

Profesor Zamrazil věnoval hodně času vzdělávání lékařů a popularizaci oboru. Od roku 1999 byl 18 let vedoucím subkatedry endokrinologie Institutu pro postgraduální vzdělávání při Endokrinologickém ústavu. V této funkci a jako předseda atestační komise pro endokrinologii byl garantem kvality vzdělávání a úrovně lékařské péče v tomto oboru. Aktivně se zapojoval i do dění odborných lékařských společností. Byl členem výboru České diabetologické společnosti ČLS JEP, dlouholetým členem výboru České endokrinologické společnosti ČLS JEP a významně ovlivnil i slovenskou endokrinologii. Byl dlouholetým členem European Thyroid Association.

Práce prof. Zamrazila byly třikrát oceněny cenami České endokrinologické společnosti ČLS JEP a České diabetologické společnosti ČLS JEP, cenou České lékařské společnosti JEP a Státní cenou v roce 1985. Před měsícem, 30. května 2018, obdržel Charvátovu medaili –⁠ nejvyšší ocenění České endokrinologické společnosti ČLS JEP –⁠ za celoživotní zásluhy o rozvoj endokrinologie.

Václav Zamrazil byl světově uznávaným odborníkem, velkou osobností, a to nejen díky svým znalostem a práci, kterou vykonal, ale i díky své povaze –⁠ zdobila ho pokora, laskavost a skromnost. Proto jsme ho měli všichni rádi. Ztrácíme v něm nejen velkého endokrinologa s encyklopedickými znalostmi mnoha dalších oborů, ale i člověka s jemnou duší básníka a milého kolegu, se kterým bylo vždy obohacující se setkat a pohovořit.

Luboslav Stárka, Běla Bendlová