85^th anniversary of professor Eugen Strouhal

Prof. MUDr. PhDr. Eugen Strouhal, DrSc., oslavil dne 24. ledna 2016 v plné aktivitě své 85. narozeniny. Je význačnou osobností jak v lékařských kruzích, tak i mezi odborníky v oblasti archeologie, antropologie a paleopatologie, zvláště v souvislosti s vědeckým zkoumáním a poznatky z četných expedic do Egypta.

Po 3 letech působení v Biologickém ústavu LF UK v Plzni vyhrál konkurz na místo v Československém egyptologickém ústavu, kde mimo své tři odbornosti působil i jako expediční lékař. Kromě účasti na výzkumu Ptahšepsesovy pyramidy v Abusíru u Káhiry se účastnil tří archeologicko-epigrafických expedic do Núbie v rámci Mezinárodní akce na záchranu núbijských památek UNESCO (1961, 1964, 1965). V letech 1965 a 1967 inicioval a organizoval antropologicko-lékařské expedice za Núbijci, z nichž vyšla jeho monografie „Antropology of the Egyptian Nubian Men“ (Anthropologie 2007; 45/2−3). V letech 1969−1970, 1985 a 1989 se v rámci núbijské záchranné akce UNESCO podílel na zpracování rozsáhlých antropologických souborů z rakouských vykopávek v Sajále.

Po vpádu cizích vojsk v roce 1968 odmítl členství v „obrozené straně“ a uchýlil se do Náprstkova muzea, kde zpracoval sbírku egyptských starožitností, významně obohacenou o předměty z československých výzkumů. V roce 1973 se stal v americkém Detroitu jediným evropským zakladatelem paleopatologické asociace a tento nový obor spolu s prof. Vyhnánkem a doc. Stloukalem zavedl též u nás. Po sametové revoluci byl povolán zpět na Univerzitu Karlovu do Ústavu dějin lékařství 1. lékařské fakulty UK, kde přednášel nejen pro posluchače lékařství, ale též pro antropology z Přírodovědecké fakulty UK a pro egyptology.

Za archeologickou publikaci o núbijském pohřebišti Vádí Kitna mu Varšavská univerzita v roce 1991 udělila vědecký titul „doktor habilitowany“. O rok později se habilitoval antropologickou prací o diachronním vývoji populace egyptské Núbie; v roce 1995 byl jmenován profesorem dějin lékařství a lékařské deontologie. Od roku 1993 přednáší v cyklech „Univerzity 3. věku“ 1. LF UK v Praze. Byl pozván též k přednáškám z fyzické i kulturní antropologie na Západočeskou univerzitu v Plzni, kam dojížděl do roku 2002.

Aktivně působil v redakčních radách několika vědeckých časopisů. Vlastní bibliografie prof. Strouhala zahrnuje 1125 vědeckých i populárně vědeckých článků, dále vědecké monografie, cestopisy, stovky referátů z vědeckého života a recenzí. Největšího úspěchu dosáhla kniha „Život starých Egypťanů“ (první české vydání v roce 1989). Do roku 2007 vyšla v 19 vydáních v 9 jazycích ve 12 státech (např. i v USA a Japonsku). Získala cenu J. Rothbauma jako nejlepší kniha roku 1992 nakladatelství Oklahomské univerzity v Normanu v USA.

Významné jsou i publikace „Základy paleopatologie“ (Horáčková L., Strouhal E.,Vargová L., 2004) a „Trpěli i dávní lidé nádory? Histologie a paleopatologie nádorů, zvláště zhoubných“ (Strouhal E., Němečková A., 2008). Se spoluautory Břetislavem Vachalou a Hanou Vymazalovou vydal 1. díl trilogie „Lékařství starých Egypťanů“ (2010), 2. díl je v tisku a 3. díl v přípravě. Anglický překlad 1. dílu vydalo v roce 2014 nakladatelství Americké univerzity v Káhiře.

Prof. Eugen Strouhal byl jmenován čestným členem 6 zahraničních a 4 domácích vědeckých společností a za svou činnost byl oceněn 8 pamětními medailemi. U příležitosti 85. narozenin mu předsednictvo České lékařské společnosti JEP udělilo zlatou medaili Jana Evangelisty Purkyně za celoživotní dílo.

Přejeme našemu jubilantovi do mnoha příštích let pevné zdraví a stálý životní elán, potěšení v rodině a radost z dalších publikací a vědeckých úspěchů.

Ad multos annos!

Přemysl Klír

Za poskytnutí fotografie prof. Strouhala redakce děkuje Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK v Praze.