Ortodontické anomálie a sekulární trend v utváření orofaciální oblasti


Orthodontic anomalies and secular trend in formation of the orofacial cranium

Background.
The aim of the study was to compare craniofacial and dental characteristics of contemporary and historical populations and elucidate some etiological aspects of malocclusion.

Methods and results.
Con-temporary cohort of 703 university students and three historical samples (73 skulls from 9th century, 344 skulls from the 10th to 14th century and 210 skulls from the 14th to 18th century were examined. Measurements of craniometric and anthropometric points were done. The width of jaws was examined in Pont´s points. Björk´s method for epidemiological registration of malocclusion was used; teleroentgenograms were examined as well. Broader dental arches regardless of the type of skull and significantly lower frequency of serious malocclusions were proven in historical population.

Conclusion.
The extreme increase of serious malocclusions in the contemporary population is more probably caused by civilisation factors than secular trend in formation of skull.

Keywords:
secular trend – skull measurements – maloclusion


Autoři: Jaroslav Racek 1;  Miroslava Švábová 2;  Irena Chourová 3
Působiště autorů: Ústav klinické a experimentální stomatologie 1. LF UK a VFN, Praha 1;  Ústav biologie a lékařské genetiky 1. LF UK a VFN, Praha 2;  Soukromá ortodontická praxe, Strážné 3
Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2013; 152: 192-195
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Východisko.
Cílem studie bylo porovnáním kraniofaciálních a dentálních charakteristik recentní a historické populace přispět k objasnění některých etiologických aspektů malokluzí.

Metody a výsledky.
Byl sledován soubor z recentní dospělé populace (703 univerzitních studentů) a tři historické vzorky (73 lebek z 9. století, 344 lebek 10.–15. století a 210 lebek ze 14.–18. století). Byla provedena měření v kraniometrických a antropometrických bodech. Šířka čelistí byla zjišťována v bodech dle Ponta. Byly hodnoceny dálkové snímky. Statistické zpracování epidemiologie malokluzí bylo provedeno metodou registrace podle Björka. U historických populací byly prokázány širší oblouky bez ohledu na typ lebky a výrazně nižší výskyt závažných malokluzí.

Závěr.
Autoři se domnívají, že na výrazném vzestupu závažných anomálií okluze u recentní populace se podílejí spíše civilizační faktory než sekulární trend ve stavbě lebky.

Klíčová slova:
sekulární trend – stavba lebky – malokluze

ÚVOD

Stoupající incidence malokluzí je charakteristickým rysem recentní populace. Celá řada autorů tento trend zaznamenala a pátrá po jeho příčinách. Andrik (1) se na základě výsledků získaných analýzou kefalogramů historické a současné populace domnívá, že v posledních tisíciletích nastala redukce rozměrů čelistí – těla i větve. S fylogenetickou redukcí čelistí se postupně zmenšuje prostor pro uspořádání chrupu.

Evensen a Ogaard (2) hodnotili soubor norských lebek z 16. století a recentní populaci. U obou vzorků stanovovali index potřeby ortodontické léčby. Objektivní potřebu léčby shledali u 36 % středověkých lebek a u 65 % současného vzorku. Navíc v historickém vzorku vůbec nenalezli nejzávažnější anomálie. K podobným závěrům týkajících se potřeby ortodontické léčby v současné i historické populaci dospěl i Racek (3, 4).

Lindsten et al. (5–7) srovnávali dětskou historickou(14.–19. století) a recentní populaci. Jedince ve stadiu smíšeného chrupu si vybrali proto, aby vyloučili vliv abraze na rozměry zubů a na případnou úpravu malokluze. V hodnocených souborech prokázali menší velikost korunek stálých zubů u historické populace, což vysvětlují lepšími životními podmínkami v pozdějších stoletích. U recentní populace bylo zřejmé větší riziko vzniku posteriorního zkříženého skusu. Naopak u historické populace byly větší nepravidelnosti v postavení dolních řezáků.

Harper (8) měři kolekci 23 lebek z morového hrobu z poloviny 14. století a srovnával s moderní populací. U středověké dentice prokázali signifikantně širší zubní oblouky.

Fylogenetická redukce čelistí se uvádí v souvislosti s brachycefalizací, ke které ve střední Evropě došlo již v rozmezí 10. a 12. století. Pro naši současnou populaci je typická převaha krátkých a širokých mozkoven (9). Pro úplnost je třeba dodat, že se opět začíná projevovat debrachycefalizační trend (10, 11).

Little a Malina (12, 13) vycházejí z předpokladu, že příslušníci outbredních populací, tj. populací s větším množstvím cizích genů, mají tendenci být vyšší. Příslušníci těchto populací mívají větší i kraniofaciální rozměry. Uvedení autoři zkoumali populaci středoamerických indiánů, u kterých se od doby příchodu Španělů projevují španělské a černošské genetické vlivy a výše zmíněný předpoklad potvrdili. V této populaci dále prokázali brachycefalizační trend při srovnání let 1968 a 2000.

CÍL

Snažili jsme se odpovědět na otázku, do jaké míry mohly změny v konfiguraci lebky u recentní populace ovlivnit orofaciální systém, zejména uspořádání chrupu, rozměry čelistí a šířku zubních oblouků.

SOUBOR A POUŽITÁ METODA

Předmětem našeho šetření byl jeden soubor z recentní populace a tři historické soubory.

Moderní soubor tvořilo 703 studentů pražských vysokých škol. Vyšetření se provádělo v rámci preventivních prohlídek chrupu v letech 1982–1988. Soubor tvořilo 366 mužů (průměrný věk 21 roků) a 337 žen (průměrný věk 22 let). Soubor byl vyšetřen ortodonticky a antropologicky. Registrace ortodontických anomálií byla provedena metodou podle Björka (14).

Nejstarší historický soubor pochází z 9. století z povelkomoravského slovanského pohřebiště Rajhrad u Brna. Kolekci 73 lebek a odpovídajících dolních čelistí tvořilo 25 lebek mužských a 48 ženských. Pohlaví, věk, morfologický typ lebky a obličeje hodnotili antropologové Národního muzea v Praze (15). Na základě dálkových profilových snímků těchto lebek byly stanoveny metrické charakteristiky horní a dolní čelisti. Kontrolní soubor byl sestaven ze 74 kefalogramů dospělých jedinců, studentů stomatologie (16).

Celkem 344 lebek a dolních čelistí z 10.–15. století (období povelkomoravské a středověké fáze) pocházelo z pohřebiště Ducové u Piešťan – 178 lebek bylo mužských a 166 ženských (17). Tento soubor poskytl údaje o výskytu dentofaciálních anomálií a šířce zubních oblouků.

Nejmladším historickým souborem bylo 210 lebek ze 14.–18. století z mělnické kostnice (18, 19). Nejdříve bylo náhodně vybráno 100 lebek, u kterých pracovníci Národního muzea určovali pohlaví a věk. Z tohoto souboru bylo vybráno 30 mužských a 30 ženských lebek. Kromě tohoto souboru bylo vyšetřeno dalších 150 lebek bez určení pohlaví, které sloužily ke stanovení frekvence hypodoncie a retence.

Měření byla prováděna v obvyklých kraniometrických a antropometrických bodech. Šířka čelistí byla určována v bodech dle Ponta.

VÝSLEDKY

  • 1. Byla stanovena frekvence malokluzí v recentní populaci a v historické populaci z 10.–15. století. Poměrné zastoupení nejčastějších anomálií a porovnání obou populací je patrné z grafu 1. Anomální postavení jednotlivých zubů, nejčastěji rotace, bylo častější u historické populace, ale rozdíl nebyl příliš výrazný.

Porovnání recentní a historické populace; tmavé
sloupce znázorňují vysoký výskyt malokluzí v současnosti
Graf 1. Porovnání recentní a historické populace; tmavé
sloupce znázorňují vysoký výskyt malokluzí v současnosti

Významné rozdíly byly shledány u závažných okluzních anomálií, jako jsou otevřený a zkřížený skus. Nejvýznamnější byl výskyt otevřeného skusu u žen: 0,6 % ve středověké a 10,7 % v moderní populaci. Také protruzní vady se  signifikantně častěji vyskytovaly v současné populaci.

Statisticky vysoce signifikantní byl nedostatek místa – stěsnání – v zubních obloucích. Byl nalezen u 28 % současných mužů a pouze u 2,8 % historických. Obdobný nález byl i u žen – 3,6 % žen se stěsnáním v historické populaci a 30,3 % v populaci recentní.

  • 2. Byly sledovány transverzální rozměry zubních oblouků historické populace z lokality Ducové a recentní populace (obr. 1). Horní oblouk byl měřen mezi špičáky, prvními premoláry a moláry. V dolním oblouku se stanovovala mezišpičáková vzdálenost. Veškeré rozměry v horní i dolní čelisti byly signifikantně větší u historické populace.

Porovnání transverzálních rozměrů zubních oblouků historické a recentní populace
Obr. 1. Porovnání transverzálních rozměrů zubních oblouků historické a recentní populace

  • 3. Na kefalogramech lebek z pohřebiště Rajhrad byla měřena délka horní a dolní čelisti. Délka dolní čelisti byla měřena v bodech Me a Go, v horní čelisti vzdálenost mezi body Spa a Spp.

Délka čelistí historické populace byla srovnána s kontrolním souborem ze současné populace. Historické čelisti byly delší, signifikantní rozdíl byl však pouze u délky maxily mužů a délky mandibuly žen.

  • 4. V souboru z recentní populace (703 pražských vysokoškoláků) byla provedena přímá kraniometrická měření. Byla prokázána převaha brachy až hyperbrachykefalních mozkoven a euryprosopních až hypereuryprosopních obličejů (obr. 2).

Výsledky kraniometrického měření recentní populace
Obr. 2. Výsledky kraniometrického měření recentní populace

  • 5. Lebky z mělnické kostnice byly převážně brachy až hyperbrachykranní. Prokázali jsme zde příznivě utvářené zubní oblouky s dostatkem místa ve frontálním a laterálních úsecích.

DISKUZE

Z uvedených výsledků je patrný sekulární trend ve změně stavby lebky a obličeje. Nejstarší soubor, staří Slované z Rajhradu byli dlouholebí jedinci s úzkými obličeji (15). Středověké a novověké soubory vykazují změny ve smyslu brachycefalizace. Převažují i širší obličeje. Rovněž současná populace je převážně brachycefalní a euryprosopní, jak ukazují sledování pražských vysokoškoláků. Některé práce uvádějí opětnou debrahycefalizací recentní populace (10, 11, 20, 21).

Od 9. století do současnosti se měnil tvar a rozměry zubních oblouků. Od polokruhovitých a dostatečně širokých až po úzké a elipsovité oblouky recentní populace.

Ve všech sledovaných historických populacích byl poměrně nízký výskyt ortodontických anomálií, a to bez ohledu na typ obličeje a mozkovny. Novověké lebky z mělnické kostnice se podstatně lišily od středověkých lebek z lokality Ducové, se svým převážně brachy- až hyperbrachykranním charakterem se podobaly současné populaci, avšak incidence ortodontických anomálií v současné době je mnohem vyšší.

Rovněž v souboru staroslovanských lebek z Rajhradu jsme prokázali podstatnější změny v šířce zubních oblouků než v jejich délce.

Stavba mozkovny a orofaciálního systému je ovliňována mnoha faktory. Význam zde mají vlivy genetické i vliv zevního prostředí. Významnou úlohu v utváření orofaciálního systému přičítáme zejména civilizačním faktorům. Došlo ke změně stravovacích návyků. Strava historické populace byla konzumována méně tepelně upravená a vyžadovala větší svalovou námahu a docházelo k větší abrazi zubů. Oba tyto faktory vedou k nízkému výskytu závažných ortodontických anomálií. Dědičnost mohla fixovat vlohy pro vznik dentofaciálních anomálií v populaci, a mít tak význam v celém komplexu negativních příčin.

Normando et al. (22, 33) ukazují na příkladu malé izolované populace žijící v přírodních podmínkách téměř bez současných civilizačních vlivů, že pokud převládnou genetické vlivy (v tomto případě efekt zakladatele), může i zde dojít k značnému výskytu malokluzí.

ZÁVĚR

Shrneme-li naše poznatky o utváření orofaciálního systému naší recentní a historické populace, konstatujeme podstatný vzestup těžších a závažnějších anomálií okluze v dnešní populaci. Jde zejména o anomálie kompresivního charakteru a o stěsnání v zubních obloucích. Také charakter anomálií je zcela odlišný. Pokud se anomálie okluze vyskytovaly v historické populaci, byly většinou lehčího stupně.

Ukazuje se, že změny dané sekulárním trendem ve stavbě lebky a obličeje nevysvětlují nárůst ortodontických anomálií, a to zejména anomálií závažného charakteru, v recentní populaci. Velký význam zde budou pravděpodobně mít civilizační změny.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

MUDr. Miroslava Švábová, CSc.

Ústav biologie a lékařské genetiky 1. LF UK a VFN

Kateřinská 32, 121 08 Praha 2

e-mail: svabova@mybox.cz


Zdroje

1. Andrik P. Evolučné zmeny lebky a ich vliv na výskyt disgnácií. Folia Fac Med Univ Comenianae 1976, 14: 35–18.

2. Evensen JP, Ogaard B. Are malooclusions more prevalent and severe now? A comparative study of medieval skulls from Norway. Am J Orthod Dentofacial Orthop 2007; 131: 710–716.

3. Racek J. Nové poznatky v epidemiologii ortodontických anomálií a indikace k léčbě. Autoreferát dizertace k získání vědecké hodnosti doktora lékařských věd. Praha: Univerzita Karlova 1989.

4. Racek J, Racková-Chourová I, Koťová M, Hladíková K. Sekulární trend ve stavbě lebky a jeho vliv na utváření orofaciálního systému. Čs. Stomat. 1991; 91(2): 87–90.

5. Linsten R, Ogaard B, Larsson E. Dental arch space and permanent tooth size in the mixed dentition of a skeletal sample from the 14th to the 19th centuries and 3 contemporary samples. Am J Orthod Dentofacial Orthop 2002; 122(1): 48–58.

6. Lindsten R, Ogaard B, Larsson E, Bjerklin K. Transverse dental and dental arch depth dimensions in the mixed dentition in a skeletal sample from the 14th to the 19th century and Norwegian children and Norwegian Sami children of today. Angle Orthod 2002; 72(5): 439–448.

7. Linsten R. Secular changes in tooth size and dental arch dimensions in the mixed dentition. Swed Dent J Suppl 2003; (157): 1–89.

8. Harper C. A comparison of medieval and modern dentition. Eur L Orthod 1994; 16: 163–173.

9. Hajniš K. Anthropology of Moravian women and elderly men somatic relation of populations. Acta Universitatis Carolinae Biologica 1968, 1969.

10. Zellner K, Bach H. Zum Problem der sakularen Akzeleration von Kopfmassen bei Jeaner Schulkindern. Arztl. Jugendkd 1985; 131(1): 9–20.

11. Brůžek J, et al. Sekulární trend a debrachycefalizace českých dětí v prvním roce života. Čs. Pediat. 1988; 43(4): 199–203.

12. Little BB, Malina RM. Gene flow and variation in stature and craniofacial dimensions among indigenous populations of southern Mexico, Guatemala, and Honduras. Am J Phys Anthropol 1986; 70(4): 505–512.

13. Little BB, Buschang PH, Pena Reyes ME, Tan SK, Malina RM. Craniofacial dimensions in children in rural Oaxaca, Southern Mexico: Secular change, 1968–2000. Am J Phys Anthropol 2006; 131(1): 127–136.

14. Björk A, et al. A method for epidemiological registration of malocclusion. Acta Odont Scan 1964; 22: 28–41.

15. Racek J, Kameník K, Racková I. Kefalometrická analýza dentofaciálních charakteristik. Čs. Stomat. 1982; 82(6): 398–404.

16. Hanáková H, et al. Velkomoravské pohřebiště v Rajhradě. Národní muzeum v Praze 1986.

17. Hanáková H, Sekáčová A, Stloukal M. Pohřebiště v Ducovém, I. díl. Národní muzeum v Praze 1984.

18. Hanáková H, et al. Antropologický a stomatologický výzkum lebek z kostnice v Mělníce. Sborník Národního muzea v Praze XXXIV B, 1978(2–4): 61–90.

19. Racek J, et al. Ortodontické hodnocení kraniofaciálního skeletu z kostnice v Mělníce. In: Hanáková H, et al. Antropologický a stomatologický výzkum lebek v Mělníce. Sborník Národního muzea v Praze, XXXIV B,1978(2–4): 61–90.

20. Jaeger U, Zellner K, Kromeyer-Hauschild K, Finke L, Bruchhaus H. Is head size modified by evironmental factors? Z Morphol Anthropol 1998; 82(1): 59–66.

21. Zellner K, Jaeger U, Kromeyer-Hauschild K. The phenomenon of debrachycephalization in Jena schoolchildren. Anthropol Anz 1998; 56(4): 301–312.

22. Normando D, Faber J, Guerreiro JF, Quintao CC. Dental Occlusion in a Split Amazon Indigenous Population: Genetics Prevails over Environment. PLoS ONE 2011; 6(12): e28387.

23. Normando D, Almeida MA, Quintao CC. Dental crowding. Angle Orthod 2013; 83(1): 10–15 doi: 10.2319/02112-91.1. [Epub 2012 Jul 13].,

Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistka

Článek vyšel v časopise

Časopis lékařů českých


Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Pacient na antikoagulační léčbě v akutní situaci
nový kurz
Autoři: MUDr. Jana Michalcová

Kopřivka a její terapie
Autoři: MUDr. Petra Brodská

Uroinfekce v primární péči
Autoři: MUDr. Marek Štefan

Roztroušená skleróza a plánování těhotenství
Autoři: MUDr. Radek Ampapa

Alergenová imunoterapie v léčbě inhalačních alergií
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se