Soumrak klinické medicíny


Autoři: Pavel Jerie
Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2010; 149: 305
Kategorie: Dopisy redakci

Vedoucí redaktor profesor Jiří Horák otevřel v prvním čísle našeho časopisu tento ročník úvodníkem, ve kterém s neobvyklou (v nynější době) přímostí komentuje současný stav v české společnosti. Poukazuje otevřeně na nezodpovědnost a neschopnost politického vedení, na bující korupci, která zasahuje i vysoké školství, vědecké instituce i zdravotnictví a projevuje se pochopitelně i v medicíně. Nezamlčuje, že negativní aspekty veřejného života převažují, takže i mezi lékaři, kteří se tradičně těší značné prestiži, lze pozorovat rezignaci. Vyzývá nás proto, abychom přijali odpovědnost i za věci veřejné a nemlčeli.

Myslím, že tato výzva je zcela na místě. Mlčení se v naší společnosti znovu vžilo, i když už k tomu přeci není důvod. Je projevem nezájmu, pohodlí a spokojenosti sytých, lhostejnosti bohatých. Už loni poukázal prof. Horák v editorialu v prvním čísle na výjimečnou úlohu, kterou sehrál Časopis lékařů českých v našem písemnictví i v českém kulturním životě vůbec. Na konci téhož čísla se pokusil prof. Miloš Hájek otevřít diskuzi o postgraduálním vzdělávání. Vysvětlil, proč je výměna názorů nutná, a naléhavě požádal o připomínky. Pokud vím, neozval se nikdo – alespoň ne článkem v Časopisu lékařů českých. Není vlastně divu. Kurzů je množství v každém oboru i podoboru a lze rychle nabýt titulu odborníka. Dočetl jsem se například, že gynekolog se může v týdenním kurzu vycvičit v prenatální echokardiografické diagnostice, aby včas upozornil na eventuální kardiovaskulární malformace plodu. Kdo poznal rozpaky odborníků erudovaných v echokardiografii i gynekologické sonografii, kteří mají i dlouhodobou klinickou zkušenost, klade si otázku po racionalitě této koncepce. I když se vyšetření ultrazvukem stalo součástí péče o matku, je třeba zvážit, co je nutné i bezpečené a jak dalece to má smysl, a také, kdo to umí natolik, aby se to vyplatilo. Myslím, vyplatilo pro pacienta a společnost, ne pro podnikatele.

Na první stránce minulého ročníku se na čtenáře obrátil též předseda ČLS JEP prof. Jaroslav Blahoš a připomněl význam Časopisu lékařů českých jako prezidiálního časopisu. Ve svém textu cituje, co napsal ke stoletému výročí našeho časopisu Miroslav Holub: „Lékařství má ze všech oborů aplikované vědy nejsilnější a nejbezprostřednější aspekt morální. ... Je tedy lékařství jako věda o člověku a věcech člověka měřítkem intelektuální úrovně národa. Proto si myslím, že být lékařem je dost velká věc.“ Myslí si to i autoři letošního a loňského úvodníku, a myslí si to asi více z nás. Prakticky jde teď o odpověď na otázku, jaké doškolování a dokonce jaké školení a výchovu dnes lékař potřebuje. Odborníků přece stále přibývá, ale zájem o praktické lékařství klesá. Víme dokonce, že klesá i zájem o studium lékařství.

Jakkoli se to zdá absurdní, pád klinické medicíny začíná jejím překotným rozvojem ve druhé polovině 20. století, a to v Americe. První na to poukázal ve známé knize James le Fanu; české recenze s ním tehdy nesouhlasily. Praktické lékařství přestalo být atraktivní, protože vše se zdá být řešitelné novými farmaky nebo instrumentálně. Brzy tuto tendenci podporuje digitalizace dorozumívání a dokonalá obrazová technika: Odborník zaznamená data a pošle je i s obrázkem a svým komentářem dále. Také praktický lékař musí pracovat s počítačem, protože jinak by nezvládl administrativu. A tak vnímají dnes pacienti ordinaci: Po jejich vstupu si lékař místo rozhovoru čte na obrazovce počítače. Obtíže do dotazníku museli zapsat sami (někdy to natipuje přijímací personál za pultem). Na víc nezbývá čas, je přesně vymezený a otaxovaný po pěti minutách, nejčastěji směrnicemi pojišťovny. Nejmladší generace lékařů nemá také již o verbální styk zájem. Už ve škole se učili a byli vychováni na komputeru. Nejsou zvyklí poslouchat a nenaučili se mluvit. I studium je zaměřeno jinak. Vymizel důraz na fyzikální vyšetření a řádnou anamnézu, která je základem lékařského umění. To není vina mladé generace lékařů, nýbrž jejich učitelů, kteří se vzdali klasických vyšetřovacích metod, aby drželi krok s vývojem – aby „byli in“. Týká se to i terapie. A tak se v medicíně posunulo těžiště zájmu i přístup k pacientovi, tj. podstata medicíny jako umění – původně léčitelství. Snaha po co nejlukrativnějším způsobu léčby vede k „reformě zdravotnictví“, což je transformace jeho zařízení podle zásad průmyslových podniků, tedy pravidly ekonomiky. Pacient se změnil v klienta a jeho léčba se stává zbožím. Tím se změnil i cíl doškolování – viz citovaný příklad. Je tu i jiný problém. O doškolování se stále ještě stará hlavně farmaceutický průmysl, což – jak se znovu zdůrazňuje – nemá být. Jenže nové léky jsou tak účinné, že mají četné interakce, a tím i nežádoucí účinky a kontraindikace. Jsou též drahé, ale lacinější generika jsou galenicky odlišná a často jde o falzifikáty. Pro pacienta i lékaře tak představují nové riziko.

Současné podmínky ve zdravotnictví jsou tedy nepříznivé, kritický přístup nežádoucí, řešení krajně obtížné. Generace mladých a nastávajících lékařů to nemá snadné. Svoboda povolání už neexistuje a zajištění jejich vlastní budoucnosti ve stáří je nejisté.

Adresa pro korespondenci:

MUDr. Pavel Jerie

CH 4153 Reinach/BL 1, Leymenstrasse 49, Švýcarsko

fax: +0041 617 110 443


Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistka

Článek vyšel v časopise

Časopis lékařů českých


Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se