Globální evropská síť pro léčbu alergií a astmatu (GA2LEN) se zabývá epidemií alergií a astmatu


Global Allergy and Asthma European Network (GA2LEN) addresses the epidemic of allergy and asthma

Allergic diseases represent a major health problem in Europe. They are increasing in prevalence, severity and costs. GA2LEN, an FP6 Network of Excellence, was created in 2005 as a vehicle to ensure excellence in research bringing together research and clinical institutions to combat fragmentation in the European research area and to tackle Allergy in its globality. GA2LEN benefited greatly from the voluntary efforts of researchers who are strongly committed to this model of pan-European collaboration. The network was organized in order to increase networking for scientific projects in allergy and asthma around Europe and to make GA2LEN the world leader in the field. Besides these activities, research has been jointly made and the first papers are being published. GA2LEN achievements in general can be grouped as those for a durable infrastructure built up during the project phase those which are project-related work based on these novel infrastructures, and the development and implementations of guidelines. The major achievements of GA2LEN are reported in this paper.

Key words:
GA2LEN, asthma, allergy, European Union.


Autoři: Petr Panzner 1;  Petr Čáp 2;  Peter Burney 3;  Torsten Zuberbier 4;  Paul Van Cauvenberg 5;  Jean Bousquet 6
Působiště autorů: Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta Plzeň. Ústav imunologie a alergologie 1;  Nemocnice Na Homolce, Oddělení imunologie a alergologie, Praha 2;  Členové GALEN (Globální evropské sítě pro léčbu alergií a astmatu), projektu podporovaném z fondů Evropské unie pro výzkum (6. rámcový program), smlouva č. FOOD-CT-2004-506378. 2;  National Heart and Lung Institute, Imperial College, Respiratory Epidemiology and Public Health, London, UK 3;  Allergy Centre Charité, Charité – Universitätsmedizin Berlin, Germany 4;  Ghent University, Belgium 5;  University Hospital, Hôpital Arnaud de Villeneuve, Montpellier, and INSERM U780, France 6
Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2010; 149: 32-37
Kategorie: Speciální sdělení

Souhrn

Alergická onemocnění představují v Evropě vážný zdravotní problém. Narůstají co do rozsahu, závažnosti a nákladů. Evropský projekt sítě pracovišť GA2LEN byl vytvořen v roce 2005 jako nástroj pro dokonaleji mezinárodně provázaný výzkum ve vztahu k astmatu a alergiím. Tato evropská síť spojuje výzkumné a klinické instituce proto, aby zabránila tříštění výzkumu ve zmíněné oblasti. Síť GA2LEN dosud těžila významně z dobrovolného úsilí výzkumníků, kteří podporují tento model panevropské spolupráce, a byla sestavena pro další budování vědeckých kontaktů v Evropě. V minulých letech byla na této platformě uskutečněna řada výzkumů a byly již vydány první publikace. Cíle, kterých GA2LEN dosáhla, se dají obecně rozdělit na cíle související s trvalou a nově vytvořenou infrastrukturou a tvorba a implementace doporučení. V tomto článku jsou rozebrány hlavní dosažené cíle GA2LEN.

Klíčová slova:
GA2LEN, astma, alergie, Evropská unie.

Úvod

Alergická onemocnění v Evropě

GA2LEN, evropská síť integrující výzkumné a klinické instituce zaměřené na astma a alergie, byla vytvořena jako nástroj k zajištění dokonalejšího, zejména lépe mezinárodně provázaného výzkumu, spojuje dohromady vědecké a klinické instituce proto, aby zabránila tříštění v rámci evropského výzkumu alergií a astmatu. Alergická onemocnění zahrnující alergickou rhinokonjunktivitidu, astma, gastrointestinální symptomy, kopřivky a ekzém patří mezi nejběžnější chronická onemocnění na světě (1) a řadí se na první místo v Evropě. Rozšiřují se stále více, což výmluvně dokládá údaj o tom, že nyní je v Evropě jedno dítě ze tří postiženo alergickým onemocněním. Trendy naznačují, že do roku 2015 bude alergiemi trpět polovina Evropanů. Ve všech oblastech alergologie existuje významný fenomén poddiagnostikování a nedostatečné léčby, a i když alergie mohou být fatální spíše výjimečně, většina pacientů odchází neošetřena podle existujících lékařských standardů.

Pacienti s alergickými onemocněními mají často zhoršenou kvalitu společenského života, sníženou pracovní a školní výkonnost (2–4), což může být vážné a vysilující. Mnoho alergických pacientů trpí duševními chorobami nebo se u nich rozvinou v průběhu onemocnění (5). Duševní choroby zvyšují složitost léčby onemocnění, jakož i nákladů.

Protože se alergická onemocnění v současné době týkají již více než 35 % pracující populace, je nanejvýš důležité analyzovat jak náklady na léčbu v rámci systému zdravotnictví EU, tak i sociálně ekonomické náklady vznikající díky nedostatečné léčbě. Přímé náklady v rámci systému zdravotnictví se jasně vztahují k fázi onemocnění. Léčba alergické rýmy často stojí v průměru méně než 30 až 50 centů na den, zatímco těžké perzistující alergické astma (následek dřívější nedostatečné léčby) může stát více než 30 ? na den, a tato částka se týká pouze vlastní léčby (6). Včasná léčba k zamezení progrese onemocnění je proto důležitým aspektem také z ekonomického hlediska. Nicméně v mnoha členských státech EU se alergická rýma stále nepovažuje za závažné onemocnění a léky nejsou pojišťovnami plně hrazeny. Tato skutečnost vedla k nešťastné situaci, kdy je daleko méně než polovina populace s alergickou rýmou správně diagnostikována a léčena, a to má vážné sociálně ekonomické důsledky. Protože alergická rýma, podobně jako běžné nachlazení, zhoršuje duševní schopnosti a schopnost učení až o 30 %, má to vážný dopad na produktivitu práce (7).

Nepřímé náklady vyvolané samotnou tzv. sennou rýmou jsou daleko vyšší, než se očekávalo (8). Nedávné výpočty provedené GA2LEN a EAACI ukazují, že se náklady pohybují v řádu 100 miliard ? – ztráta průmyslu v Evropě, jen díky zameškaným hodinám (9). Podle tohoto výpočtu a nedávné studie (8) může léčba v průměru stojící 50 centů na den ušetřit více než 50 ? na den na ztrátě pracovní doby. Alergická onemocnění a astma jsou jediná hlavní nepřenosná onemocnění, která často začínají v raném věku a člověka provázejí po celý život (10). To má dopad na sociálně ekonomické důsledky alergických onemocnění, protože do této oblasti je třeba promítnout dlouhodobé náklady, navíc je obtížné modelovat poruchy učení (4).

Role GA2LEN

GA2LEN má jasný mandát EU k vytváření trvalé infrastruktury usnadňující budoucí výzkum v alergologii. Z tohoto důvodu byla GA2LEN pověřena mimo jiné vytvořením centralizovaných struktur, jako jsou např. flexibilní internetové struktury k zabezpečení komunikace a přehledu nejrůznějších aktivit partnerů GA2LEN, které umožňují optimálně synchronizovat výzkumné úsilí. Vytváření těchto struktur je složité, protože se musí řešit nejen mnoho technických a legálních aspektů, ale také se musí vytvořit nová atmosféra důvěry. Protože hlavními aktivy každého výzkumného pracovníka jsou data a znalost, je evidentní, že kombinace údajů a výsledků od různých partnerů je velmi potřebná pro zvyšování společenského povědomí, zároveň se však jedná o citlivou otázku ohledně práva intelektuálního vlastnictví. To je dalším důvodem, proč je síť potřebná k plnému porozumění všech aspektů těchto onemocnění. Tato infrastruktura se nyní vytváří a lze ji použít pro další výzkumné programy EU v alergologii. V konečném důsledku díky usnadnění procesu šetří tento projekt veřejné prostředky.

GA2LEN provádí činnosti pokrývající všechny aspekty alergologie včetně základního, klinického, translačního a epidemiologického výzkumu s tím, že dosažené výsledky prezentuje v lékařských doporučeních pro zdravotníky a informacích pro profesionály i veřejnost. Pokud mají vědci rozumět příčinám, rozvoji během života a účinnější léčbě alergických onemocnění a má být dosaženo redukce sociálně ekonomické zátěže, je naprosto zásadní schopnost koordinovat studie v rámci Evropy zahrnující pacienty z různých prostředí, kteří vedou různý způsob života.

Ve výzkumu alergických onemocnění a astmatu se vyskytly v posledních letech nové otázky a GA2LEN se na některé z nich zaměřila (11). Sem patří například nealergická rýma (12), alergie na léky (13) nebo chronická rhinosinusitis (14).

Existující síť GA2LEN

GA2LEN – multidisciplinární výzkumná síť (15–17)

Vizí tohoto projektu je zabývat se všemi aspekty alergických onemocnění k vytvoření lepšího porozumění alergickým onemocněním u široké veřejnosti, zdravotníků i zákonodárců a rozvíjení nejvyšších standardů klinické péče s konečným cílem snížení zátěže alergií a astmatem v Evropě.

Krédo: GA2LEN je sítí, jež vytvořily výzkumné a klinické instituce mezi sebou, aby se zabývaly astmatem a alergiemi v jejich úplnosti, od základního k aplikovanému výzkumu včetně jeho implementace do klinické praxe s cílem stanovit nejvyšší standardy pro klinickou péči těchto choroba. Cílem GA2LEN je zlepšení kvality a relevance evropského výzkumu a rozšiřování nejlepších postupů a znalostí pro zdravotníky, pacienty i zákonodárce. Porozumění faktorům a mechanismům alergických onemocnění přispěje k rozvoji lepší zdravotnické péče, ke zlepšení kvality života více než 80 milionů Evropanů s alergiemi.

Složení GA2LEN zahrnuje:

  • 27 výzkumných center a 60 spolupracujících center,
  • 500 výzkumných pracovníků v 25 zemích,
  • 9 oblastí výzkumu od základního výzkumu k lékařským doporučením,
  • Evropská akademie alergologie a klinické imunologie (EAACI),
  • Evropská federace asociací pacientů s alergií a chronickými respiračními chorobami (EFA),
  • 2 malé a střední podniky.

Úspěchy GA2LEN

Tato síť se sestavovala za účelem dalšího budování sítí pro vědecké projekty zabývající se alergiemi a astmatem v Evropě a kvůli tomu, aby GA2LEN byla na předním místě ve světě v této oblasti. Kromě těchto aktivit se společně prováděl výzkum a byly vydány první publikace. Cíle, kterých GA2LEN dosáhla, se dají obecně rozdělit na cíle související s trvalou infrastrukturou (vytvořené během projektové fáze), cíle dosažené na základě nové infrastruktury a rozvoj a implementace finálních doporučení.

Infrastruktura GA2LEN

GA2LEN je řízena demokraticky Shromážděním, kde mají všichni partneři rovnocenná volební práva. Mezi Shromážděními řídí průběh prací Výkonný výbor. Denní průběh prací řídí zaměstnanci kanceláře GA2LEN, na které dohlíží Generální tajemník. GA2LEN je právní subjekt nezávislý na délce závazku k EU. Tato struktura však nemůže existovat dlouhodobě z vlastních zdrojů bez dalších dotací a závisí alespoň částečně na svém budoucím využití ve výzkumných programech. Infrastruktura se trvale buduje a je založena na následujících platformách:

  • bezpečná základní platforma neuveřejněných informací,
  • znalost biobankovnictví (použití biologického materiálu pro výzkumné účely),
  • platforma Secured SharePoint® IT pro zjednodušení spolupráce bez ztráty dat nezávisle na lokalizaci,
  • platforma klinických pokusů s novými nástroji k zajištění jejich vyšší kvality,
  • administrativní platforma pro podporu partnerů při distribuci finančních a lidských zdrojů a účetnictví,
  • platforma kancelářské podpory pro synchronizaci výzkumného úsilí mezi partnery zamezující zbytečné výzkumné práci v konsorciu.

Výzkumná práce související s projektem

  • Byly vydány Standardy managementu kvality klinické péče a diagnostických postupů v alergologii (např. kožní „prick“ test) (18).
  • Dále členové jednotlivých pracovních oblastí, většina z nich ve spolupráci s EAACI, vydali několik tzv. Position Papers, v nichž se zvyšuje standardizace metod:
  • provokační test na aspirin (19),
  • diagnostika atopie epikutánními testy (atopy patch testy) (20),
  • ekzematické reakce na potraviny u atopické dermatitidy (21),
  • námahou indukované astma při sportu (22, 23), ve spolupráci s evropskou respirační společností (ERS),
  • nespecifické provokační testy (24).

Epidemiologický výzkum: Nová studie GA2LEN zaměřená na zjištění výskytu alergií a onemocnění dýchacích cest bude použita i k posouzení dopadu na kvalitu života nemocných (EuroQOL) s různými onemocněními včetně těžkého astmatu a závažného chronického onemocnění horních cest dýchacích SCUAD. Tato studie rozšiřuje metody Evropského komunitního průzkumu respiračního zdraví (ECRHS), neboť se zabývá studiem širšího věkového rámce a i jinými stavy jako například chronickým zánětem dutin. Také bude indikovat trendy šíření a stupeň závažnosti alergických onemocnění a astmatu v Evropě.

Další studie GA2LEN vedly k harmonizaci metod v rámci sítě a lepšímu porozumění vztahů mezi užíváním paracetamolu nebo selenu a astmatem (25, 26).

Kohorty novorozenců: Tato studie je ve světě jedinečná, extrémně inovativní a má význam s dosahem i mimo Evropu. Pokusila se zkombinovat data mnoha kohort novorozenců v Evropě, kteří trpěli astmatem a alergickými obtížemi, v jednoduché databázi za účelem analýzy rizikových faktorů a vážných onemocnění (27, 28). Bylo spojeno 41 420 osob z 24 kohort novorozenců z 20 center v devíti zemích a bylo analyzováno 50 rizikových a protektivních faktorů. Byla dokončena první vzájemná analýza chovu domácích zvířat a výskytu alergických onemocnění za účelem otestování možnosti provedení této analýzy u kohort novorozenců (29). Kohorty novorozenců z neevropských zemí budou začleněny do této studie později. Očekává se, že tato studie vytvoří základ pro řešení otázek, které nemohou být zodpovězeny v rámci jednotlivých kohort novorozenců.

Pohlaví: Řada studií prokázala rozdíly mezi pohlavími, co se týče rozšíření hvízdání (resp. hvízdavého dechu) a astmatu. V rámci revize těchto studií byly přezkoumány zveřejněné výsledky v rozdílech mezi pohlavími při výskytu a převaze astmatu v dětství i dospělosti a současně byly také definovány nové potřeby a koncepty výzkumu (30). Tato revize uvádí, že ve vývoji a výsledku alergických imunitních reakcí a zvláště při rozvoji astmatu hrají důležitou roli pohlavní hormony. Tyto skutečnosti napomohly při vytváření dotazníku epidemiologického průzkumu GA2LEN.

Výživa: Rozsáhlý posudek podává zprávu o studiích zabývajících se interakcí mezi alergickou imunitní reakcí, astmatem a výživou. Byl analyzován vážný metodologický problém spojený s mezinárodními studiemi výživy, jak by měly být voleny položky pro dotazníky na četnost stravy tak, aby mohly poskytnout adekvátní informace ohledně velkého množství různých diet. Byl vytvořen dotazník zaměřený na četnost stravy GA2LEN a byla úspěšně provedena pilotní studie v pěti zemích, kde byly zastoupeny zcela odlišné diety. Toto napomohlo významně i při vytváření dotazníku epidemiologického výzkumu GA2LEN (31).

Virové infekce představují nejběžnější příčinu těžké exacerbace astmatu (32). Nicméně existuje naléhavá potřeba objektivizace diagnózy spojené s odběrem vzorků z nosu u dětí. Postupy musí mít vysokou reprodukovatelnost a děti je musí snadno akceptovat. V některých centrech GA2LEN byla provedena pilotní studie k ověření této metodologie. Na rozšířené studii se pracuje.

T-regulační buňky (Treg) zastávají v imunitní toleranci k alergenům klíčovou roli. Předpokládá se, že zastávají regulační a supresivní roli ve vztahu k T-buňkám jiných typů (Th1a Th2), které spouštějí patogenetické reakce.

Pracovní skupina GA2LEN WP posoudila současné důkazy ohledně role T-regulačních buněk u patologických a fyziologických imunitních reakcí vůči alergenům. Studie prokázaly, že specifické alergenové T-regulační buňky se u alergických pacientů vyskytují méně a zdá se, že specifická imunoterapie množství těchto buněk zvyšuje. Tato skupina WP zjistila, že včelaři mají toleranci k jedu související s expanzí Tr1 buněk produkujících IL-10, se zapojením dalších supresivních faktorů (33). Dále měl evropský výzkum T-regulačních buněk definovat standardní protokol pro posouzení přítomnosti T regulačních buněk v krvi. Takový protokol byl vytvořen a ověřen v pokusné laboratoři (SIAF, Švýcarsko), která potom poskytla podporu laboratořím v jiných centrech.

Znečištění: Epidemiologie životního prostředí se zaměřuje zejména na zdravotní rizika v souvislosti s expozicí v normálním (ne-profesním) prostředí (34). V předešlých letech několik studií v Evropě sledovalo souvislosti rozdílů ve znečištění ovzduší ve městech se symptomy a různými dalšími dopady, včetně úmrtnosti v kohortových studiích dospělých, a respirační morbidity v průřezových a kohortových studiích u dětí. V mnoha těchto studiích byla použita koncentrace NO2 v prostředí jako prvotní proměnná, což přináší ale otázku, zda je takové spojení zjištěno jednoznačně pro NO2 samo o sobě, nebo zda NO2 působí jako náhrada komplexní směsi škodlivin odvozených z automobilové dopravy (35–37).

Profesní expozice má značný vliv na astma a rinitidu u dospělých v Evropě (38, 39). Byly identifikovány nové profesní alergeny a iritační látky včetně čisticích prostředků (40). Je potřeba vytvořit strategii prevence (38). GA2LEN vytváří iniciativy, které se zaměřují na specifická povolání jako například zdravotníky a úklidové pracovníky. Dopadu na astma a alergie by si neměli být v Evropě vědomi pouze dermatologové a plicní lékaři, ale také pediatři. Posledně jmenovaná skupina je nanejvýš důležitá pro prevenci profesního astmatu a alergií u atopických náctiletých, protože atopičtí adolescenti při výběru svého povolání neberou své onemocnění v úvahu (41). Dále se ukazuje, že pro vývoj profesních alergií a astmatu jsou důležité zejména expozice na počátku profesního života (42). Doposud existuje pouze omezený počet studií na adolescentech. To je jistě částečně způsobeno tím, že výzkum adolescentů vyžaduje interdisciplinární zapojení specialistů v oblasti pediatrie a epidemiologie dospělých, k čemuž docházelo dosud jen zřídka. V rámci sítě GA2LEN byla tato spolupráce již zahájena. Výsledkem toho je, že profesní expozice v době, kdy účastníci dosáhnou produktivního věku, budou v blízké budoucnosti implementovány do existujících evropských kohortových studií.

Senzibilizace a symptomy: Ne všechny subjekty s imunitní reakcí s účastí IgE vůči vzdušným alergenům vykazují symptomy (43). Epidemiologické studie ukazují, že 15–20 % populace EU je senzibilizováno, ale přitom nevykazuje symptomy (44–46).

Porozumění důvodům pro vznik symptomů u subjektů senzibilizovaných je velmi důležité. Členové GA2LEN studovali mechanismus tvořící základ spojení symptomů a tvorby IgE senzibilizace na břízu a drnavec (druh trávy). První výsledky této studie se očekávají během příštího roku.

Remodelace u astmatu a rinitidy: Nazální remodelace u alergických subjektů je méně rozsáhlá než u bronchiální remodelace. Důvody pro tyto rozdíly byly rozebírány v práci, vypracované členy GA2LEN (47). Byla provedena průběžná klinická studie pro vyhodnocení vztahů mezi prozánětlivými a pro-remodelační mediátory a závažností a kontrolou astmatu u pediatrické populace, sledované více než rok. Pozitivní korelace mezi některými biomarkery (FeNO, eozinofily, IL-8) a počty exacerbací, které se vyskytly během jednoho roku sledování, se ukázaly u lehkých astmatiků (48). Tato studie doporučuje provést v budoucnu rozsáhlé studie za účelem potvrzení důležitosti měření specifických biomarkerů ke zhodnocení subklinického zánětu dýchacích cest a kontroly onemocnění u pacientů s astmatem.

Chronický zánět dutin: V mnoha zprávách se poukazuje na to, že zánět vedlejších nosních dutin (VDN) je stejně běžný jako alergická rýma, což vede ke značným nákladům. Ve skutečnosti není rozšíření chronického zánětu VDN přesně známo. GA2LEN využívá k posouzení skutečného rozšíření chronického zánětu VDN epidemiologickou studii uskutečněnou v devíti ORL centrech sítě GA2LEN v osmi zemích. Současná databáze doposud obsahuje 1200 případů chronického zánětu VDN. Jako důležité se jeví zvýšit počet center, která provádějí tuto studii. Je třeba definovat fenotypy pacientů s chronickým zánětem VDN a nosní polypózou na klinických i biologických základech (14).

GA2LEN SEARCH (Severe Asthma Research in Children): Protokoly zabývající se výzkumem těžkého astmatu u dětí začaly v Oslu (KH Carlsen) (49) a Karolinska institutu (G Hedlin). Jejich cílem je nábor dětí s těžkým astmatem a jejich sledování za účelem lepšího definování fenotypu u těchto pacientů, jakož i přirozeného vývoje onemocnění.

GA2LEN- studie olympioniků: Několik center GA2LEN provedlo sledování atletů, kteří se zúčastnili olympijských her v Pekingu, k posouzení jejich alergických onemocnění a astmatu a jejich vývoje během her (50). Po analýze výsledků této studie se předpokládá, že se podobná studie stane základem pro širší analýzu při příštích olympijských hrách. Ukázalo se, že je důležité pacienty průběžně sledovat, protože u některých atletů se rozvíjí i chronická obstrukční plicní nemoc.

Kvalita života pacientů s alergickými onemocněními je významně zhoršená. Byly provedeny dvě klinické studie, ve kterých byla zkoumána kvalita života pacientů s alergickou rýmou a astmatem (51, 52). Výsledky těchto studií pomohly navrhnout další sledování.

V rámci sítě GA2LEN byly provedeny dvě další rozsáhlé randomizované placebem kontrolované klinické studie (53, 54). Studie intermitentní alergické rýmy je kriticky důležitá, protože se jedná o první případ, kdy byl studován fenotyp alergické rýmy, což bude mít dopad na vývoj lékařských doporučení pro toto onemocnění (53).

Těžké astma. Pracovní skupina těžkého astmatu GA2LEN je pokračováním projektu BioAir FP5. Globální definice těžkého astmatu je však nejasná. Ve vyspělých zemích, kde jsou k dispozici dostupné a účinné léky, lze těžké astma klasifikovat jako nedostatečnou reakci na léčbu. Oproti tomu, v zemích, kde tyto léky nejsou k dispozici a/nebo jsou nedostupné, by se závažnost onemocnění měla posuzovat na základě jiných parametrů. K tomu jsou navíc závažnost a kontrola astmatu rozdílné pojmy, které také potřebují globální definici. Existuje zde naléhavá potřeba globálně definovat těžké a nekontrolované astma a vyplnit mezeru ve znalostech. Zároveň je potřeba implementovat tyto znalosti do legislativy.

Genetika a biobankovnictví

V rámci genetických, genomických a post genomických činností se pozornost věnovala metodologickým aspektům souvisejícím s budováním sítí genetických bank a zlepšování biologických vzorků tzv. „omics“ přístupy. V oblasti managementu kvality a provádění předanalytické úpravy vzorku v biologických zdrojích byla provedena práce s využitím informací z projektu EU MolPage a dále byly organizovány semináře a školení (55). Byly též vydány publikace s návrhy jak využít biologické banky pro lepší spolupráci (56). V současné době je již k dispozici webová aplikace, která má pomoci výzkumným pracovníkům ohledně právních požadavků na výměnu biologického materiálu (Human Sample Exchange Regulation Navigator). Na dalším vývoji se bude pokračovat ve spojení s projektem EU BBMRI (Celoevropská výzkumná infrastruktura v oblasti biobankovnictví a biomolekulárních zdrojů).

Dalším objektem zájmu jsou studie genetiky těžkého astmatu. Byla vytvořena databáze metaanalýz vazebných studií u astmatu, která doplňuje výsledky celogenomové asociace (GWA) vytvořené v rámci projektu EU Gabriel. Tento přístup by mohl být dále rozvíjen pro další fenotypy astmatu.

Doporučení a konsenzy

ARIA ve spolupráci s GA2LEN a AllerGen. ARIA (Alergická rýma a její dopad na astma) je iniciativa realizovaná ve spolupráci s WHO, která navrhla první dokument o léčbě alergické rýmy na základě důkazů. V různých odborných publikacích začaly vycházet nové články o alergické rýmě, přičemž se zde vyskytly další nové aspekty, o kterých se předtím nemluvilo jako např. alternativní a doplňková medicína (57) a sporty (58) nebo aktualizované informace jako např. vazby mezi astmatem a rinitidou (59) a farmakologická léčba (60, 61), kontrola životního prostředí (62) a imunoterapie (63). Většina těchto publikací byla vydána jako součást GA2LEN aktivit. Aktualizovaná publikace ARIA 2008, ve které byly shromážděny veškeré nové informace získané mezi lety 2001 a 2007, byla vydána ve spolupráci s GA2LEN a AllerGen. Dokumenty v celé délce jsou již přeloženy do čínštiny, japonštiny, španělštiny a vietnamštiny. Souhrn byl přeložen do 25 jazyků. Převládá názor, že doporučení ARIA by měly být brány v potaz i v rámci primární péče, protože většina pacientů je léčena právě tam (64, 65). Proto byl vydán kapesní průvodce ve spolupráci s Wonca (Světová organizace praktických lékařů), IPCRG (Mezinárodní skupina pro primární péči v oblasti chorob dýchacích cest) a organizací pacientů EFA (66).

Doporučení u kopřivky. V rámci GA2LEN bylo navrženo, aby alergická onemocnění kůže představovala interdisciplinární přístup (67). Doporučení u kopřivky byla vytvořena ve spolupráci s EAACI a Evropskou dermatologickou federací (68, 69). Toto je výsledek konsenzu, který byl dosažen v panelové diskuzi na mezinárodním setkání (International Consensus Meeting) o urtikárii v roce 2004. Nového konsenzu bylo dosaženo v roce 2008 (Berlín). Ke skupině se připojila i Světová alergologická organizace.

Doporučení GRADE. Pracovní skupina GA2LEN, která pracuje na těchto doporučeních v oblasti astmatu a alergologie, reviduje současná doporučení. Ve spolupráci s ARIA vypracovávají doporučení ohledně alergické rýmy a vazeb na rinitidu a astma. To bude prvním mezinárodním doporučením založeném na podkladech GRADE (70), metodologie schválená WHO.

Závěr

Vytvořením infrastruktury GA2LEN nabídla EU evropským alergologům ideální platformu pro synchronizaci výzkumného úsilí a zabránění tříštění na poli výzkumu. Veškeré nástroje a platformy jsou ustanoveny a mohou být použity pro další mezinárodní výzkumné projekty EU v oblasti alergologie. Pomocí těchto nástrojů je možné dále naplňovat vizi GA2LEN – zabývat se všemi aspekty alergologie. Další využívání infrastruktury GA2LEN pomůže snížit sociálně ekonomické náklady alergií a astmatu v EU.

Publikace článku byla podpořena grantem VZ MSM 002 1620812.

Adresa pro korespondenci:

doc. MUDr. Petr Panzner, CSc.

Ústav imunologie a alergologie LF UK a FN

alej Svobody 80, 304 60 Plzeň-Lochotín

e-mail: panzner@fnplzen.cz


Zdroje

1. Bousquet J, Khaltaev N. Global surveillance, prevention and control of Chronic Respiratory Diseases. A comprehensive approach. Global Alliance against Chronic Respiratory Diseases. World Health Organization 2007: 148.

2. Bousquet J, Van Cauwenberge P, Khaltaev N. Allergic rhinitis and its impact on asthma. J Allergy Clin Immunol 2001; 108 (Suppl 5): S147–S334.

3. Bousquet J, Khaltaev N, Cruz AA, Denburg J, Fokkens WJ, Togias A, et al. Allergic Rhinitis and its Impact on Asthma (ARIA) 2008 update (in collaboration with the World Health Organization, GA(2)LEN and AllerGen). Allergy 2008; 63 (Suppl 86): 8–160.*

4. Walker S, Khan-Wasti S, Fletcher M, Cullinan P, Harris J, Sheikh A. Seasonal allergic rhinitis is associated with a detrimental effect on examination performance in United Kingdom teenagers: case-control study. J Allergy Clin Immunol 2007; 120: 381–387.

5. Shaaban R, Zureik M, Soussan D, Neukirch C, Heinrich J, Sunyer J, et al. Rhinitis and onset of asthma: a longitudinal population-based study. Lancet 2008; 372: 1049–1057.

6. Sullivan SD, Turk F. An evaluation of the cost-effectiveness of omalizumab for the treatment of severe allergic asthma. Allergy 2008; 63: 670–684.

7. Bousquet J, Neukirch F, Bousquet PJ, Gehano P, Klossek JM, Le Gal M, et al. Severity and impairment of allergic rhinitis in patients consulting in primary care. J Allergy Clin Immunol 2006; 117: 158–162.

8. Bousquet J, Demarteau N, Mullol J, van den Akker-van Marle ME, Van Ganse E, Bachert C. Costs associated with persistent allergic rhinitis are reduced by levocetirizine. Allergy 2005; 60: 788–794.

9. Zuberbier T, Lötvall J. Allergies have a socio-economic impact. European Academy of Allergology and Clinical Immunology, annual meeting. Barcelona June 2008. Allergy 2008; (Suppl 84).*

10. 2008–2013 Action plan for the global strategy for the prevention and control of non communicable diseases. Prevent and control cardiovascular diseases, cancers, chronic respiratory diseases, diabetes. http://wwwwhoint/nmh/Actionplan-PC-NCD-2008pdf. 2008.

11. Bousquet J, Bieber T, Fokkens W, Kowalski ML, Humbert M, Niggemann B, et al. Important questions in allergy: novel research areas. Allergy 2008; 63: 143–147.*

12. Bousquet J, Fokkens W, Burney P, Durham SR, Bachert C, Akdis CA, et al. Important research questions in allergy and related diseases: nonallergic rhinitis: a GA2LEN paper. Allergy 2008; 63: 842–853.*

13. Demoly P, Pichler W, Pirmohamed M, Romano A. Important questions in Allergy: 1-drug allergy/hypersensitivity. Allergy 2008; 63: 616–619.*

14. Bachert C, et al. Important research questions in allergy and related diseases. 3-chronic rhinonsinusitis and nasal polyposis – a GALEN study. Allergy 2009; 64: 520–533.*

15. van Cauwenberge P, Watelet JB, Van Zele T, Bousquet J, Burney P, Zuberbier T. Spreading excellence in allergy and asthma: the GA2LEN (Global Allergy and Asthma European Network) project. Allergy 2005; 60: 858–864.*

16. Warner JO. Global Allergy and Asthma European Network (GA2LEN) – a focus for paediatric allergy research. Pediatr Allergy Immunol 2006; 17: 163.

17. Frew AJ. GA2LEN – The Global Allergy and Asthma European Network. Clin Exp Allergy 2005; 35: 122–125.

18. Heinzerling L, Frew AJ, Bindslev-Jensen C, Bonini S, Bousquet J, Bresciani M, et al. Standard skin prick testing and sensitization to inhalant allergens across Europe – a survey from the GALEN network. Allergy 2005; 60: 1287–1300.*

19. Nizankowska-Mogilnicka E, Bochenek G, Mastalerz L, Swierczynska M, Dahlen B, Dahlen S, et al. Aspirin provocation tests for diagnosis of aspirin sensitivity. EAACI/GA2LEN guideline. Allergy 2007; 62: 1111–1118.*

20. Turjanmaa K, Darsow U, Niggemann B, Rance F, Vanto T, Werfel T. EAACI/GA2LEN position paper: present status of the atopy patch test. Allergy 2006; 61: 1377–1384.*

21. Werfel T, Ballmer-Weber B, Eigenmann PA, Niggemann B, Rance F, Turjanmaa K, et al. Eczematous reactions to food in atopic eczema: position paper of the EAACI and GA2LEN. Allergy 2007; 62: 723–728.*

22. Carlsen KH, Anderson SD, Bjermer L, Bonini S, Brusasco V, Canonica W, et al. Treatment of exercise-induced asthma, respiratory and allergic disorders in sports and the relationship to doping: Part II of the report from the Joint Task Force of European Respiratory Society (ERS) and European Academy of Allergy and Clinical Immunology (EAACI) in cooperation with GA(2)LEN. Allergy 2008; 63: 492–505.*

23. Carlsen KH, Anderson SD, Bjermer L, Bonini S, Brusasco V, Canonica W, et al. Exercise induced asthma, respiratory and allergic disorders in elite athletes: epidemiology, mechanisms and diagnosis: part I of the report from the Joint Task Force of the European Respiratory Society (ERS) and the European Academy of Allergy and Clinical Immunology (EAACI) in cooperation with GA2LEN. Allergy 2008; 63: 387–403.*

24. Bonini S, Rasi G, Brusasco V, Carlsen KH, Crimi E, Popov T, et al. Nonspecific provocation of target organs in allergic diseases: EAACI-GA(2)LEN consensus report. Allergy 2007; 62: 683–694.*

25. Burney P, Potts J, Makowska J, Kowalski M, Phillips J, Gnatiuc L, et al. A case-control study of the relation between plasma selenium and asthma in European populations: a GAL2EN project. Allergy 2008; 63: 865–871.*

26. Shaheen S, Potts J, Gnatiuc L, Makowska J, Kowalski ML, Joos G, et al. The relation between paracetamol use and asthma: a GA2LEN European case-control study. Eur Respir J 2008; 32: 1231–1236.*

27. Keil T, Kulig M, Simpson A, Custovic A, Wickman M, Kull I, et al. European birth cohort studies on asthma and atopic diseases: I. Comparison of study designs – a GALEN initiative. Allergy 2006; 61: 221–228.*

28. Keil T, Kulig M, Simpson A, Custovic A, Wickman M, Kull I, et al. European birth cohort studies on asthma and atopic diseases: II. Comparison of outcomes and exposures – a GALEN initiative. Allergy 2006; 61: 1104–1111.*

29. Eller E, Roll S, Chen CM, Herbarth O, Wichmann HE, von Berg A, et al. Meta-analysis of determinants for pet ownership in 12 European birth cohorts on asthma and allergies: a GA2LEN initiative. Allergy 2008; 63: 1491–1498.*

30. Almqvist C, Worm M, Leynaert B. Impact of gender on asthma in childhood and adolescence: a GA2LEN review. Allergy 2008; 63: 47–57.*

31. Tricon S, Willers S, Smit H, Burney P, Devereux A, Frew A, et al. Nutrition and allergic diseases. Clin Exp Rev 2006; 6: 117–188.*

32. Papadopoulos NG, Xepapadaki P, Mallia P, Brusselle G, Watelet JB, Xatzipsalti M, et al. Mechanisms of virus-induced asthma exacerbations: state-of-the-art. A GA2LEN and InterAirways document. Allergy 2007; 62: 457–470.*

33. Meiler F, Zumkehr J, Klunker S, Ruckert B, Akdis CA, Akdis M. In vivo switch to IL-10- secreting T regulatory cells in high dose allergen exposure. J Exp Med 2008; 205: 2887–2898.*

34. Brunekreef B. Environmental epidemiology and risk assessment. Toxicol Lett 2008; 180: 118–122.

35. Brunekreef B. Health effects of air pollution observed in cohort studies in Europe. J Expo Sci Environ Epidemiol 2007; 17 (Suppl 2): S61–S65.*

36. Madsen C, Lodrup-Carlsen K, Hoek G, Oftedal B, Nasdaf P, Meliefste K, et al. Modeling the intraurban variability of outdoor traffic pollution in Oslo, Norway – A GA2LEN study. Atmosph Environ 2007; 41: 7500–7511.*

37. Aguilera I, Sunyer J, Fernandez–Patier R, Hoek G, Aguirre-Alfaro A, Meliefste K, et al. Estimation of outdoor NO(x), NO(2), and BTEX exposure in a cohort of pregnant women using land use regression modeling. Environ Sci Technol 2008; 42: 815–821.*

38. Kogevinas M, Zock JP, Jarvis D, Kromhout H, Lillienberg L, Plana E, et al. Exposure to substances in the workplace and new–onset asthma: an international prospective population–based study (ECRHS–II). Lancet 2007; 370: 336–341.

39. Radon K, Gerhardinger U, Schulze A, Zock JP, Norback D, Toren K, et al. Occupation and adult onset of rhinitis in the general population. Occup Environ Med 2008; 65: 38–43.*

40. Medina-Ramon M, Zock JP, Kogevinas M, Sunyer J, Basagana X, Schwartz J, et al. Short-term respiratory effects of cleaning exposures in female domestic cleaners. Eur Respir J 2006; 27: 1196–1203.

41. Radon K, Huemmer S, Dressel H, Windstetter D, Weinmayr G, Weiland S, et al. Do respiratory symptoms predict job choices in teenagers? Eur Respir J 2006; 27: 774–778.

42. Riu E, Dressel H, Windstetter D, Weinmayr G, Weiland S, Vogelberg C, et al. First months of employment and new onset of rhinitis in adolescents. Eur Respir J 2007; 30: 349–355.

43. Bousquet J, Anto JM, Bachert C, Bousquet PJ, Colombo P, Crameri R, et al. Factors responsible for differences between asymptomatic subjects and patients presenting an IgE sensitization to allergens. A GALEN project. Allergy 2006; 61: 671–680.*

44. Bousquet PJ, Chatzi L, Jarvis D, Burney P. Assessing skin prick tests reliability in ECRHS-I. Allergy 2008; 63: 341–346.*

45. Bousquet PJ, Hooper R, Kogevinas M, Jarvis D, Burney P. Number of allergens to be tested to assess allergenic sensitization in epidemiologic studies: results of the European Community Respiratory Health Survey I. Clin Exp Allergy 2007; 37: 780–787.*

46. Bousquet PJ, Leynaert B, Neukirch F, Sunyer J, Janson CM, Anto J, et al. Geographical distribution of atopic rhinitis in the European Community Respiratory Health Survey I. Allergy 2008; 63: 1301–1309.*

47. Watelet JB, Van Zele T, Gjomarkaj M, Canonica GW, Dahlen SE, Fokkens W, et al. Tissue remodelling in upper airways: where is the link with lower airway remodelling? Allergy 2006; 61: 1249–1258.*

48. Gagliardo R, La-Grutta S, Chanez P, Profita M, Paterno A, Cibella F, et al. Noninvasive markers of airway inflammation and remodeling in childhood asthma. Pediatr Allergy Immunol 2009 (in press).

49. Lang A, Carlsen KH, Haaland G, Devulapalli CS, Munthe-Kaas M, Mowinckel P, et al. Severe asthma in childhood: assessed in 10 year olds in a birth cohort study. Allergy 2008; 63: 1054–1060.

50. Carlsen KH, Kowalski ML. Asthma, allergy, the athlete and the Olympics. Allergy 2008; 63: 383–386.*

51. Baiardini I, Braido F, Brandi S, Tarantini F, Bonini S, Bousquet PJ, et al. The impact of GINA suggested drugs for the treatment of asthma on Health-Related Quality of Life: a GA(2)LEN review. Allergy 2008; 63: 1015–1030.*

52. Baiardini I, Braido F, Tarantini F, Porcu A, Bonini S, Bousquet PJ, et al. ARIA-suggested drugs for allergic rhinitis: what impact on quality of life? A GA2LEN review. Allergy 2008; 63: 660–669.*

53. Bousquet J, Zuberbier T, Mullol J. ACCEPT-1 Study Group icwGL. Improvement in diseasespecific quality of life and reduced symptom burden measured with a visual analogue scale in subjects with intermittent allergic rhinitsi treated with desloratadine. Allergy 2008; 62 (Suppl 64).*

54. Bousquet J, del-Carpio J, Group A-S. Improvement in disease-specific quality of life and reduced symptom burden measured with a visual analogue scale in subjects with persistent allergic rhinitsi treated with desloratadine. American College of Allergy, Asthma and Immunology, Seattle, November 2008.*

55. Kabesch M. Gene by environment interactions and the development of asthma and Allergy Toxicol Lett 2006; 162: 43–48.

56. Kauffmann F, Cambon-Thomsen A. Tracing biological collections: between books and clinical trials. JAMA 2008; 299: 2316–2318.*

57. Passalacqua G, Bousquet PJ, Carlsen KH, Kemp J, Lockey RF, Niggemann B, et al. ARIA update: I-Systematic review of complementary and alternative medicine for rhinitis and asthma. J Allergy Clin Immunol 2006; 117: 1054–1062.*

58. Bonini S, Bonini M, Bousquet J, Brusasco V, Canonica GW, Carlsen KH, et al. Rhinitis and asthma in athletes: an ARIA document in collaboration with GA2LEN. Allergy 2006; 61: 681–692.*

59. Cruz AA, Popov T, Pawankar R, Annesi-Maesano I, Fokkens W, Kemp J, et al. Common characteristics of upper and lower airways in rhinitis and asthma: ARIA update, in collaboration with GA(2)LEN. Allergy 2007; 62 (Suppl 84): 1–41.*

60. Bousquet J, Bindslev-Jensen C, Canonica GW, Fokkens W, Kim H, Kowalski M, et al. The ARIA/EAACI criteria for antihistamines: an assessment of the efficacy, safety and pharmacology of desloratadine. Allergy 2004; 59 (Suppl 77): 4–16.*

61. Bousquet J, van Cauwenberge P, Ait Khaled N, Bachert C, Baena-Cagnani CE, Bouchard J, et al. Pharmacologic and anti-IgE treatment of allergic rhinitis ARIA update (in collaboration with GALEN). Allergy 2006; 61: 1086–1096.*

62. Custovic A, Wijk RG. The effectiveness of measures to change the indoor environment in the treatment of allergic rhinitis and asthma: ARIA update (in collaboration with GA(2)LEN). Allergy 2005; 60: 1112–1115.*

63. Passalacqua G, Durham SR. Allergic rhinitis and its impact on asthma update: allergen immunotherapy. J Allergy Clin Immunol 2007; 119: 881–891.*

64. van Weel C. General practitioners’ central role in management of asthma and allergic rhinitis. Allergy 2008; 63: 1005–1007.

65. Ryan D, van Weel C, Bousquet J, Toskala E, Ahlstedt S, Palkonen S, et al. Primary care: the cornerstone of diagnosis of allergic rhinitis. Allergy 2008; 63: 981–989.*

66. Bousquet J, Reid J, van Weel C, Baena Cagnani C, Canonica GW, Demoly P, et al. Allergic rhinitis management pocket reference 2008. Allergy 2008; 63: 990–996.*

67. Zuberbier T, Worm M. Allergies and the skin, an interdisciplinary approach in GA(2)LEN and EAACI activities. Allergy 2006; 61: 1373–1376.*

68. Zuberbier T, Bindslev–Jensen C, Canonica W, Grattan CE, Greaves MW, Henz BM, et al. EAACI/GA2LEN/EDF guideline: management of urticaria. Allergy 2006; 61: 321–331.*

69. Zuberbier T, Bindslev–Jensen C, Canonica W, Grattan CE, Greaves MW, Henz BM, et al. EAACI/GA2LEN/EDF guideline: definition, classification and diagnosis of urticaria. Allergy 2006; 61: 316–320.*

70. Brozek JL, Baena-Cagnani CE, Bonini S, Canonica GW, Rasi G, van Wijk RG, et al. Methodology for development of the Allergic Rhinitis and its Impact on Asthma guideline 2008 update. Allergy 2008; 63: 38–46.*

* práce ve spolupráci GA2LEN

Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistka

Článek vyšel v časopise

Časopis lékařů českých


Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Soutěž Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se