Přehled poranění pohybového aparátu pacientů ošetřených v zimních měsících v horské nemocnici


Review of patients with musculoskeletal injury treated during winter months in a highland hospital

Background.
The authors examined the incidence of musculoskeletal injuries according to their type and location in the period of winter at a highland hospital, which also functions as a regional hospital for a few winter sport resorts.

Methods and results.
In the sample there were 1644 patients (696 women, 948 men) treated for primary musculoskeletal injuries from 1. 1. to 31. 3. 2008. This was a retrospective study; the data were collected from medical reports. It included: age, sex, mechanism of injury, diagnosis and whether the patient had to be hospitalised or not.

Age of the patients ranged from 1 to 95 years with an average of 29 years (31 for women and 28 for men). Younger age groups dominated among men. After 70 years of age there was a prevalence of women. Fractures were the most common cause of injury (653, 39.7%), followed by injuries to the joints‘ ligamentary apparatus by mechanism of distortion (379, 23.1%). Next in incidence were soft tissue injuries caused by contusion (325, 19.7%) and open wounds (241, 14.7%). The least common were luxated joints (43, 2.6%) and closed injury to muscles and tendons (3, 0.1%). The most frequent site of injury was the hand (404, 24.6%), while the least frequent place was the thigh (17, 1.0%).

Conclusions.
In conclusion the study confirmed that other than the age, gender and the season, the geographic location also influences the spectrum of musculoskeletal injuries. The study also showed that the most common type of injuries was that of the upper extremity. The study did not confirm the expected prevalence of fractures among women. The prevalence of men was probably because of the prevalence of winter sport activities as a leading cause of injury (mostly skiing and snowboarding).

Key words:
musculoskeletal injuries, incidence, epidemiology, ski and snowboard injuries


Autoři: M. Rousek Jr. 1;  M. Rousek 2;  V. Džupa 3
Působiště autorů: Univerzita Karlova v Praze, 3. lékařská fakulta 1;  Oblastní nemocnice Trutnov a. s., Chirurgické oddělení 2;  Univerzita Karlova v Praze, 3. lékařská fakulta a FNKV, Ortopedicko-traumatologická klinika 3
Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2009; 148: 303-308
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Východisko.
Autoři sledovali výskyt poranění pohybového aparátu podle typu a lokalizace v období zimních měsíců v podmínkách horské nemocnice, která je regionální nemocnicí pro několik středisek zimních sportů.

Metody a výsledky.
Sledovaný soubor tvořilo 1644 pacientů (696 žen, 948 mužů), kteří byli v období od 1. 1. do 31. 3. 2008 ošetřeni pro primární poranění pohybového aparátu. Studie byla retrospektivní, z dokumentace byly zjišťovány údaje: věk, pohlaví, mechanismus úrazu, diagnóza, nutnost pacienta hospitalizovat.

Věk pacientů byl v rozmezí od 1 do 95 let s průměrem 29 let (ženy 31 let, muži 28 let). U poraněných mužů dominovali pacienti mladších věkových skupin. Převaha žen byla zaznamenána po 70. roce života. Nejvíc bylo zlomenin (653; 39,7 %), dále poranění vazivového aparátu kloubů, která vznikla mechanismem distorze (379; 23,1 %). Následovala poranění měkkých tkání vzniklých mechanismem kontuze (325; 19,7 %) a otevřené rány (241; 14,7 %). Nejméně bylo luxací kloubů (43; 2,6 %) a zavřených poranění svalů a šlach (3; 0,1 %). Podle lokalizace byla nejčastěji poraněná ruka (404; 24,6 %), nejméně často oblast stehna (17; 1,0 %).

Závěry.
Závěry studie prokázaly, že vliv na spektrum poranění pohybového aparátu má vedle věku, pohlaví a ročního období rovněž region sledování. Dále, že nejčastějším typem poraněním byla zlomenina lokalizovaná především na horní končetině. Studie nepotvrdila očekávanou dominanci žen u zlomenin, převaha mužů byla dána výraznou dominancí poranění vzniklých při zimních sportovních aktivitách (především lyže a snowboard).

Klíčová slova:
poranění pohybového aparátu, výskyt, epidemiologie, lyžařská a snowboardová poranění.

Úvod

Sledování frekvence jednotlivých typů poranění pohybového aparátu umožňuje získat přehled o spektru diagnóz, a tím o spektru nutné specializované péče v daném regionu. Podobně koncipované studie upozorňují na rozdíly ve výskytu různých diagnóz zejména v závislosti na pohlaví a věku pacientů (1–6). Na našem pracovišti jsme podobnou studii na městském obyvatelstvu provedli v roce 2004 (7, 8). Zajímalo nás však, zda existují rozdíly ve spektru diagnóz v závislosti na regionu. Proto jsme připravili studii zaměřenou na zjištění frekvence jednotlivých typů poranění pohybového aparátu v zimních měsících v podmínkách horské nemocnice, která je regionální nemocnicí pro několik středisek zimních sportů. Cílem předkládané práce je prezentovat výsledky této studie. 

Soubor nemocných a použité metody

Soubor pacientů

Ve sledovaném období od 1. 1. do 31. 3. 2008 bylo na Chirurgickém oddělení Oblastní nemocnice Trutnov a.s. ošetřeno s poraněním pohybového aparátu 1644 pacientů (696 žen, 948 mužů).

Metoda

Do souboru byli zařazeni pouze ti pacienti, kteří byli ošetřeni primárně. Pacienty po primárním ošetření na jiném pracovišti převzaté do následné péče jsme ze studie vynechali. Dále byli do studie zařazeni pouze pacienti s monotraumaty nebo s takovými sdruženými traumaty pohybového aparátu, u nichž jedna z diagnóz byla zjevně dominantní.

Získávání dat o jednotlivých pacientech probíhalo retrospektivně. Údaje byly zaznamenávány z elektronické a písemné dokumentace do počítačové databáze (MS Excel). Sledovanými parametry byly: pohlaví a věk pacienta, mechanismus úrazu, diagnóza, zda byl pacient hospitalizován.

Hodnocení

Získané údaje byly poté počítačově vyhodnoceny a výsledky graficky zpracovány. Statistická významnost byla testována pomocí χ-kvadrát testu nezávislosti na 5% hladině významnosti. Analýza byla provedena programem EpiInfo Verze 6 CZ. 

Výsledky

Základní údaje, pohlaví a věk

Sledovaný soubor tvořilo 1644 pacientů, 696 žen (42 %) a 948 mužů (58 %). Věkové rozmezí pacientů bylo od 1 do 95 let (průměr 29 let). Věkový průměr žen byl 31 let, mužů 28 let. Věkové rozložení podle dekád je uvedeno v grafech 1 a 2. Z grafu 1 je patrné, že dominovali muži mladších věkových skupin. Z grafu 2 je zřejmé, že lehká převaha žen byla patrná až po 70. roce života.

Věkové rozložení pacientů sledovaného souboru
Graf 1. Věkové rozložení pacientů sledovaného souboru

Věkové rozložení pacientů sledovaného souboru podle pohlaví
Graf 2. Věkové rozložení pacientů sledovaného souboru podle pohlaví

Je třeba konstatovat, že 559 pacientů (227 žen, 332 mužů), tedy 34 % celého sledovaného souboru, bylo poraněných při zimních sportech (sjezdové lyžování, snowboarding). Jednalo se většinou o pacienty nižších věkových skupin (průměrný věk 22 let). Věkové rozložení této části souboru pacientů podle dekád uvádíme v grafech 3 a 4.

Věkové rozložení pacientů sledovaného souboru poraněných při zimních sportech dle pohlaví
Graf 3. Věkové rozložení pacientů sledovaného souboru poraněných při zimních sportech dle pohlaví

Věkové rozložení pacientů sledovaného souboru poraněných při zimních sportech (lyže a snowboard)
Graf 4. Věkové rozložení pacientů sledovaného souboru poraněných při zimních sportech (lyže a snowboard)

Typy poranění

Přehled všech poranění pacientů sledovaného souboru rozdělený podle typů poranění a podle jeho lokalizace je uveden v tabulce 1. Nejvíc bylo zlomenin (653; 39,7 %), dále poranění vazivového aparátu kloubů, která vznikla mechanismem distorze (379; 23,1 %). Následovala poranění měkkých tkání vzniklých mechanismem kontuze (325; 19,7 %) a otevřené rány (241; 14,7 %). Nejméně bylo luxací kloubů (43; 2,6 %) a zavřených poranění svalů a šlach (3; 0,1 %). Podle lokalizace byla nejčastěji poraněná ruka (404; 24,6 %), nejméně často oblast stehna (17; 1,0 %).

Tab. 1. Přehled sledovaného souboru pacientů podle typu poranění a jeho lokalizace (v některých lokalizacích je uvedeno více diagnóz, číslo v prvním řádku znamená počet pacientů s uvedeným poraněním, ve druhém řádku je uvedeno procento žen/procento mužů a ve třetím řádku je průměrný věk žen/průměrný věk mužů)
Přehled sledovaného souboru pacientů podle typu poranění a jeho lokalizace (v některých lokalizacích je uvedeno více diagnóz, číslo v prvním řádku znamená počet pacientů s uvedeným poraněním, ve druhém řádku je uvedeno procento žen/procento mužů a ve třetím řádku je průměrný věk žen/průměrný věk mužů)

Při detailním rozboru typických poranění zimní sezony na horách jsme zaznamenali převahu dvou poranění:

  1. Z 56 zlomenin bérce (9 % všech zlomenin) jich 71 % vzniklo při lyžování;
  2. Z 204 zlomenin zápěstí (31 % všech zlomenin) jich 58 % vzniklo při snowboardování.

Pohlaví a typ poranění

Procentuální distribuce jednotlivých typů poranění podle pohlaví jsme uvedli v tabulce 1. Statisticky významná převaha mužů nad ženami byla u ran (ženy 32 %, muži 68 %, p = 0,002) a luxací (ženy 14 %, muži 86 %, p < 0,001). Nebyl prokázán významný rozdíl v pohlavní distribuci u distorzí (ženy 46 %, muži 54 %, p = 0,205), zlomenin (ženy 41 %, muži 59 %, p = 0,617) ani šlachových a svalových poranění (ženy 33 %, muži 67 %, p = 0,752). Zajímavé je, že kontuzí u žen bylo ve srovnání s celým souborem relativně více a tento rozdíl byl signifikantní (ženy 48 %, muži 52 %, p = 0,001).

Hospitalizace

Neodkladnou hospitalizaci si vyžádal stav u 165 (10 %) pacientů sledovaného souboru (65 žen, 100 mužů). Věkové rozložení hospitalizovaných pacientů podle pohlaví je uvedeno v grafu 5. Ve srovnání s věkovým rozložením celého souboru je křivka dvojvrcholová s jedním vrcholem ve 2. dekádě a dalším vrcholem po 60. roce života.

Věkové rozložení mužů a žen sledovaného souboru přijatých k hospitalizaci
Graf 5. Věkové rozložení mužů a žen sledovaného souboru přijatých k hospitalizaci

Diskuze

Sledování epidemiologických a demografických údajů o pacientech s poraněním pohybového aparátu má velký význam pro organizaci zdravotnických služeb v jednotlivých regionech. Spektrum diagnóz ovlivňuje potřebu akutních úrazových lůžek v jednotlivých nemocnicích. V naší studii jsme se soustředili na zjištění spektra poranění v typicky horském prostředí v zimních měsících, abychom mohli výsledky porovnat s dříve provedenou studií, která byla zaměřena na typicky městskou populaci rovněž v době zimních měsíců (7, 8).

Základní údaje, pohlaví a věk

Zaznamenali jsme lehkou převahu mužů ve sledovaném souboru (52 % mužů proti 48 % žen). To odpovídá nálezu naší předchozí studie a je to podle našeho názoru pochopitelné vzhledem k tomu, že muži dominují nad ženami v rizikových aktivitách – zejména sportovních (7). Převaha mužů v nižších věkových dekádách je vystřídána vyšším zastoupením žen po 70. roce života. To je dané převahou žen v této věkové části populace a je to v souladu s naší předchozí studií i se studiemi jiných autorů (1, 2, 6, 7, 9, 10).

Typy poranění

Při rozboru jednotlivých typů poranění byly nejčastější zlomeniny. Tvořily téměř 40 % všech poranění. V předchozí studii jsme zaregistrovali 24 % zlomenin (7). Tento významný rozdíl je způsoben podle našeho názoru právě designem studie, která byla provedena v horské oblasti v zimním období, kdy lze zaznamenat extrémní nárůst úrazů způsobených rizikovými sporty. Tím naše studie potvrdila premisu o tom, že spektrum poranění pohybového aparátu ovlivňuje vedle věku a ročního období rovněž region. Ač je toto zjištění očekávané, nenašli jsme v písemnictví podobně komponovanou studii potvrzující tuto skutečnost.

Podle lokalizace byla nejčastěji poraněná ruka (25 %). To plně odpovídá zjištění naši předchozí studie, ale i výsledkům studií jiných autorů (5–7, 11). Domníváme se, že je to pochopitelné vzhledem k tomu, že je ruka zraňována při různých manuálních činnostech i jako hlavní protektor při pádech.

Při srovnání výskytu typických poranění zimní sezony na horách s jejich výskytem v městské populaci jsme zaznamenali jejich výraznou převahu (u zlomenin bérce 9 % proti 3 %, u zlomenin v oblasti zápěstí 31 % proti 18 %) (7). Tento rozdíl považujeme za jednoznačné potvrzení rozdílnosti typu poranění v závislosti na regionu sledování.

Pohlaví a typ poranění

Převaha žen nad muži mezi pacienty se zlomeninou je skutečnost opakovaně popsaná řadou autorů (1, 3, 6, 9–13). To platí zejména s ohledem na osteoporotické zlomeniny (proximální humerus, distální radius, proximální femur), které se mezi zlomeninami vyskytují ve zjevně vyšším počtu a postihují s převahou ženy vyššího věku (1, 4, 9, 10, 12, 14–16). Ovšem změnou spektra poranění pohybového aparátu, kde sledovaný soubor byl lokalizován do oblasti horské nemocnice v zimních měsících, vedl k tomu, že muži dominovali v počtu zlomenin nad ženami. Bylo to způsobeno tím, že v tomto regionu hlavní roli při vzniku poranění hrály úrazy zimních sportů. To je druhý argument, který potvrzuje primární myšlenku naší studie, kdy spektrum poranění pohybového aparátu ovlivňuje vedle věku a pohlaví rovněž regionální umístění studie.

Zjištění, že u kontuzí byla zaznamenána signifikantní převaha žen (48 % žen proti 52 % mužů), neumíme vysvětlit. Představa, že razantnost přístupu při sportu je u mužů vyšší a způsobuje tak více zlomenin, je spíše spekulativní než podložena relevantními údaji.

Terminologie topografických krajin vychází z posledního doporučení Mezinárodní federace anatomických asociací z roku 1998 (17).

Hospitalizace

Neodkladná hospitalizace u 10 % pacientů je významně nižším číslem, než jsme zaregistrovali v předchozí studii (24 %) (7). Vysvětlení vidíme právě v rozdílném spektru poranění. Pacienti s poraněním ruky a celé horní končetiny v mladém věku jsou většinou léčeni konzervativně a ambulantně. Naproti tomu u městské populace nutné hospitalizace způsobovala poranění dolní končetiny u starších pacientů nebo v případě poranění horní končetiny nemožnost těchto pacientů žijících osaměle se o sebe postarat. Možno konstatovat, že i přes relativně vysoký výskyt sportovních poranění ve studii provedené v podmínkách horské nemocnice v zimních měsících je četnost hospitalizovaných relativně nižší než v podmínkách zestárlé městské populace. Toto konstatování jsme rovněž v písemnictví nenašli a považujeme ho za druhé zásadní zjištění naši studie.

Závěr

Výsledky studie zaměřené na výskyt poranění pohybového aparátu v zimních měsících v podmínkách horské nemocnice nám umožňují následující očekávaná a nová konstatování:

  1. Vliv na spektrum poranění pohybového aparátu má vedle věku, pohlaví a ročního období rovněž region sledování.
  2. Mezi pacienty s poraněním pohybového aparátu převažují muži, a to zejména v mladších věkových skupinách; převaha žen začíná teprve ve věku nad 70 let.
  3. Nejčastějším typem poranění pohybového aparátu je zlomenina, která je lokalizovaná především na horní končetině. Dominantní příčinou vzniku tohoto poranění je úraz při lyžování.
  4. Očekávaná dominance žen u zlomenin nebyla ve studii potvrzena. Převaha mužů byla dána výraznou dominancí poranění vzniklých při sportovních úrazech.
  5. Akutní hospitalizaci si vyžádalo pouze 10 % pacientů s poraněním pohybového aparátu vzhledem k tomu, že převažovala poranění horní končetiny u pacientů nižších věkových skupin.

Adresa pro korespondenci:

doc. MUDr. Valér Džupa, CSc.

Ortopedicko-traumatická klinika 3. LF UK a FNKV

Šrobárova 50, 100 34 Praha 10

e-mail: dzupa@fnkv.cz

*Autor je student 6. ročníku 3. LF UK.


Zdroje

1. Baron JA, Karagas M, Barrett J, Kniffin W, Malenka D, Mayor M, Keller RB. Basic epidemiology of fractures of the upper and lower limb among Americans over 65 years of age. Epidemiology 1966; 7: 612–618.

2. Čelko AM. Epidemiologie pádů seniorů v České republice. In: Benešová, V. et al.: Úrazy seniorů a možnosti jejich prevence. 1. vyd. Praha: CÚP UK 2. LF a FN Motol 2003; 29–32.

3. Jonsson BY, Siggeirsdottir K, Mogensen B, Sigvaldason H, Sigurdsson G. Fracture rate in a population-based sample of men in Reykjavik. Acta Orthop. Scand 2004; 75: 195–200.

4. Kanis JA. The incidence of hip fracture in Europe. Osteoporos. Int, 1993; 3 (Suppl 1): S10–S15.

5. Lohiya H-S, Crinella FM, Tan-Figueroa L, Caires S, Lohiya S. Fracture epidemiology and control in a developmental center. West J Med 1999; 170: 203–209.

6. Prince RL, Knuiman MW, Gulland L. Fracture prevalence in an Australian population. Aust J Public Health 1993; 17: 124–128.

7. Škapinec P, Tislický J, Džupa V, Procházka B. Přehled úrazových diagnóz pacientů ošetřených na traumatologické ambulanci v zimních měsících. Osteol Bull 2005; 10: 27–32.

8. Tislický J, Škapinec P, Džupa V, Procházka B. Časová distribuce vzniku nejčastějších poranění pohybového aparátu. Uraz Chir 2006; 14: 60–65.

9. Balk R, Hahn F, Tarcea B. Die proximale Femurfraktur. Häufigkeit, Demographie, Etiologie, Prophylaxe. OP-Journal 2002; 17: 80–84.

10. Cuenca J, Martínez AA, Herrera A, Domingo J. The incidence of distal forearm fractures in Zaragoza (Spain). Chir Main 2003; 22: 211–215.

11. Chung KC, Spilson SV. The frequency and epidemiology of hand and forearm fractures in the United States. J Hand Surg 2001; 26-A: 908–915.

12. Black DM, Cooper C. Epidemiology of fractures and assessment of fracture risk. Clin Lab Med 2000; 20: 439–453.

13. van Staa TP, Dennieson EM, Leufkens HG, Cooper C. Epidemiology of fractures in England and Wales. Bone 2001; 29: 517–522.

14. Džupa V, Bartoníček J, Príkazský V, Skála-Rosenbaum J. Sociálně-ekonomická studie pacientů léčených pro zlomeninu proximálního femuru. Rozhl Chir 2003; 82: 108–114.

15. Havelka S, Kamberská Z, Bernatová M. K výskytu osteoporózy u starší populace v České republice. Osteol Bull 1998; 3: 5–10.

16. Melton III LJ, Crowson CS, O’Fallon WM. Fracture incidence in Olmsted County, Minnesota: Comparison of urban with rural rates changes in urban rates over time. Osteoporos Int 1999; 9: 29–37.

17. Kachlík D, Bozděchová I, Čech P, Musil V, Báča V. Deset let nového anatomického názvosloví. Čas Lék čes 2008; 5: 287–294.

Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistka

Článek vyšel v časopise

Časopis lékařů českých


Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Soutěž Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se