#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Profesor Ivo Hána osmdesátníkem


Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2008; 147: 548-549
Kategorie: Původní práce

Je to až neuvěřitelné, ale prof. MUDr. Ivo Hána, CSc., oslavil letos v březnu osmdesát let. Toto výročí si připomenul v mimořádně dobrém psychickém i fyzickém rozpoložení, uprostřed aktivní účasti na kongresech, mezi pacienty v ambulanci klinické imunologie a alergologie, jako předseda Rady vědeckých společností ČR, ale také při lyžování v Savojských Alpách a jistě i v moravském „sklépku“ s číší svého oblíbeného čejkovického vína.

Obr. 1.

Široká lékařská veřejnost v Česku i na Slovensku ho zná především v souvislosti s postgraduálním vzděláváním, atestacemi: Od roku 1968 pracoval v Institutu pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů (ILF), v letech 1990–1994 zde zastával funkci ředitele. Koncepčně, obsahově i organizačně transformoval toto pracoviště na Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ), na kterém se školili nejen naši, ale i zahraniční lékaři a další vysokoškoláci pracující ve zdravotnictví.

Čeští a slovenští imunologové, ale i mikrobiologové a epidemiologové ho mají spojeného s výborem Imunologické sekce Československé biologické společnosti při ČSAV později Československé a dnes České imunologické společnosti (ČIS): v letech 1994–2003 byl po dvě funkční období předsedou výboru, v roce 1994 byl presidentem 7. kongresu českých a slovenských imunologů s mezinárodní účastí v Praze, zorganizoval dvaadvacet úspěšných „Pracovních imunologických konferencí” a v neposlední řadě prohloubil propojení naší společnosti s Mezinárodní unií a Evropskou federací imunologických společností (IUIS, EFIS). Řadu let byl ve funkci styčného referenta u Evropské federace imunologických společností. Své přesvědčení o významu komunikací odborných pracovníků vyjádřil na pražském imunologickém kongresu slovy: „My všichni víme, že nejenom každodenní prací v laboratoři nebo v ordinacích je živ náš imunolog, ale že podněty i poučení pro další práci přinášejí vědecká a pracovní setkání.“

Pro klinické imunology a alergology je spjat s realizací koncepce oboru: Zásadně přispěl k uznání a prosazení oboru klinická imunologie a alergologie na Ministerstvu zdravotnictví ČR, kde působil dlouhou dobu v řadě jejich orgánů včetně Interní grantové agentury a Komise pro imunopreparáty. V roce 1984 založil samostatnou Katedru lékařské imunologie na ILF a stal se jejím vedoucím a předsedou komise pro specializační zkoušky z lékařské imunologie, později alergologie a klinické imunologie pro lékaře i vysokoškoláky nelékaře. Zavedl do kvalifikační atestace lékařů praktickou část zkoušky u lůžka nemocného, profilizoval obor jako klinický s nezbytným laboratorním zázemím a začal vyžadovat na uchazečích písemnou práci na určené téma. Katedru vedl až do roku 1995, kdy byl vystřídán doc. MUDr. V. Petrů, CSc.

Profesní život prof. Hány je však naplněn také činností lékaře v praxi, vysokoškolského pedagoga a vědce. Již jako student Lékařské fakulty UK v Praze pracoval na interní klinice prof. M. Netouška, na dětské klinice prof. J. Švejcara, našel zálibu ve vědecké práci v hematologii u prof. F. Heřmanského a v mikrobiologii u prof. F. Patočky. Po promoci v roce 1952, byl „na umístěnku“ poslán na mikrobiologii v Ústí nad Labem, třebaže ještě jako student absolvoval přijímací zkoušky na vědeckou aspiranturu u prof. Patočky, ale v době politických tlaků nebyl shledán pro tuto dráhu vhodným. Po roce se mu podařilo získat místo vědeckého aspiranta v nově zřízeném Ústavu epidemiologie a mikrobiologie u prof. K. Rašky, kde se vypracoval do pozice vědeckého tajemníka ústavu a stal se samostatným vědeckým pracovníkem. V centru jeho výzkumných objektů byly zpočátku streptokoky, zvláště tzv. pozdní následky streptokokových infekcí. Zapojil se též do tehdy aktuální epidemiologické problematiky dětské obrny a respiračních virových infekcí v dětských kolektivech.

Je pozoruhodné, že si již v té době uvědomoval přesahy antiinfekční imunologie: U nestora naší alergologie, MUDr. J. Lišky, se v jeho ambulanci seznamoval s diagnostickými a terapeutickými postupy v alergologii. Odtud pochází také jejich společná práce o „specifické desenzibilizaci“ alergiků, která patří mezi zcela ojedinělé publikace dr. Lišky (Čs. Oftalmologie 1967; 23: 117–125). Začal také studovat autoimunitní choroby (výskyt autoprotilátek při různých chorobných stavech) a stal se konsultantem a vedoucím laboratoře ve Výzkumném ústavu chorob revmatických. Později, již jako přednosta Imunologického pracoviště Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) významně přispěl k rozvoji transplantačního programu: Společně s dr. E. Ivaškovou internacionalizovali typizaci HLA a zřídili první Registr dárců kostní dřeně v zemích bývalého východního bloku. Zde také směroval imunologickou diagnostiku a terapii k problematice nemocných s podlomenou imunitou, sekundárních imunodeficiencí a se svými spolupracovníky se zúčastňoval klinických studií o imunomodulačním využití tzv. „transfer-faktoru“ (dialyzátu homogenátu z leukocytů), vyráběného v České republice. Zcela prioritní i v mezinárodním kontextu je jeho již osmnáctiletá prospektivní studie úspěšné imunomodulační léčby recidivujících předních uveitid, které mohou končit slepotou. K prezentaci svých výsledků byl vyzván organizátory loni pořádaného 13. mezinárodního imunologického kongresu v Rio de Janeiro.

Vědecko-výzkumná činnost prof. Ivo Hány má charakter aplikační a translační. Velmi úzce spolupracoval s Imunologickým oddělením Mikrobiologického ústavu ČSAV vedeného prof. J. Šterzlem. Publikoval více než 250 odborných článků, z nichž na 90 vyšlo v mezinárodních časopisech, na domácích i zahraničních kongresech prezentoval výsledky svých prací ve formě plakátových sdělení a přednášek, k nimž byl často vyzván. Opakovaně byl žádán o předsednictví a koordinaci tematických bloků na těchto akcích. Mezi jeho zahraniční studijní místa a přednáškové pobyty patří např. Minneapolis, Chicago, Londýn, Paříž, Leiden, Freiburg, Bologna, Budapešť, Varšava, ale také Moskva a Delhi. Oceňována byla, kromě odborných znalostí, také jeho jazyková výbava: Plynně hovoří anglicky, francouzsky, německy, částečně italsky a rusky. Je dlouholetým členem České lékařské společnosti J. Ev. Purkyně, bylo mu uděleno čestné členství České i Slovenské imunologické společnosti a České společnosti alergologie a klinické imunologie JEP. Byl členem American Society for Microbiology a International Society for Clinical Immunology, je členem European Federation of Immunogenetics. Kolegium molekulární a buněčné biologie ČSAV mu udělilo pamětní medaili J. E. Purkyně.

Prof. Ivo Hána vykonává také lékařskou praxi v oboru alergologie a klinická imunologie. Tento obor vždy pojímal jako klinický a laboratorní. Je zkušeným laboratorním pracovníkem (vypracoval například originální test na určování protilátek proti dvoupentlicové DNA, který je využíván při diagnostice systémového erythematodu), v ambulanci se těší pověsti charizmatického lékaře. Své hluboké epidemiologické, mikrobiologické a imunologické znalosti a praktické zkušenosti zúročil prof. Hána na poli vakcinologie: Hlavní úřadovna WHO v Ženevě si ho vybrala jako svého konzultanta v imunologii, v období let 1982–1989 pracoval v různých rozvojových zemích, i v době jejich válečných konfliktů, jako vedoucí imunizačního programu (WHO Expanded Program on Immunization).

Svou pedagogickou činnost prof. Hána zaměřoval především na postgraduální vzdělávání lékařů v oboru alergologie a klinické imunologie. Zvlášť se zaměřoval na laboratorní diagnostiku v klinické imunologii, na problematiku transplantační imunologie a na oblast imunoterapie a vakcinace. Po návratu ze studijního pobytu v Minneapolis, USA, v letech 1967–1968 pomáhal v ILF vést kurzy Světové zdravotnické organizace pro stipendisty z celého světa. Za zmínku stojí, že řadu let pracoval ve výkonném výboru EuroTransMed v Leidenu a v Londýně, v organizaci, která realizovala postgraduální vzdělávání lékařů všech oborů cestou televizního vysílání v celé Evropě a v severní Africe. Do těchto programů se podařilo prof. Hánovi prosadit i naše specialisty, a to jako jediné ze států tehdejšího východního bloku. V roce 1990 byl jako první v naší republice jmenován profesorem pro obor imunologie a alergologie. Spolu s prof. C. Johnem se podílel na uznání imunologie jako samostatného předmětu na lékařských fakultách v intencích WHO.

Prof. MUDr. Ivo Hána, CSc. má své čestné místo v české medicíně nejen jako klinický imunolog a alergolog, ale i jako osobnost, která svým dlouholetým a soustavným organizačním úsilím a prací v oblastech zdravotnictví, výuky i vědy vytvářela podmínky pro práci jiným. Věřím, že mu mohu i za jeho přátele, spolupracovníky a žáky popřát do dalších let dobré zdraví, neutuchající aktivitu a osobní pohodu.

prof. MUDr. Jindřich Lokaj

Ústav klinické imunologie a alergologie LF MU a FN u sv. Anny v Brně

Pekařská 53, 656 91 Brno


Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistka

Článek vyšel v časopise

Časopis lékařů českých

Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Svět praktické medicíny 1/2024 (znalostní test z časopisu)
nový kurz

Koncepce osteologické péče pro gynekology a praktické lékaře
Autoři: MUDr. František Šenk

Sekvenční léčba schizofrenie
Autoři: MUDr. Jana Hořínková

Hypertenze a hypercholesterolémie – synergický efekt léčby
Autoři: prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc.

Význam metforminu pro „udržitelnou“ terapii diabetu
Autoři: prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#