Spontaneous Pneumothorax
Spontaneous pneumothorax comprises app. 0.1–2 % of surgical diseases. There are four subtypes; primary, secondary, catamenial and neonatal. Aetiology of primary pneumothorax is not exactly known since there is no direct relation to any basic lung disease. Nevertheless, in most patients (80–85 %), it develops due to the rupture of an emphysematous bulla or a subpleural air bubble, i.e. blebs. On the other hand, secondary pneumothorax is a result or a complication of a verified localized or general lung disorder. Catamenial pneumothorax is a recurrent lung collapse in women at the time of menstruation. Neonatal pneumothorax is found typically in immature or premature newborns, often in association with congenital lung disorders. From the pathological point of view, it is an acute disorder of distribution of blood gasses in lungs with subsequent hypoxemia, which can be identified as an acute thoracic event. The clinical picture of pulmonary collapse is characterised by a triad of symptoms – dyspnoea, pleuritic pain and dry and non-productive cough. The diagnosis is usually determined on the base of history and after a careful clinical examination. It is then verified on lung X-ray. The objective of therapy of spontaneous pneumothorax is to restore permanent lung expansion to the original extent. Conservative treatment is chosen in the first episodes of pneumothorax with small extent and without further complications or symptoms. In the rest of cases, the surgical treatment is necessary, which includes puncture of the pleural cavity, drainage and surgical revision using videothoracoscopy or thoracotomy. In general, in case of the first episode of pulmonary collapse it is recommended to perform less radical procedure, i.e. drainage of the pleural cavity. Recurrences of the disease are indicated for surgical treatment; primarily miniinvasive procedures, in which the site of air leaking from lung parenchyma is closed and also an artificial pleural symphysis is created to prevent recurrence of the collapse. This type of procedure provides best results; recurrence is not exceeding 3%.
Key words: spontaneous pneumothorax, drainage, videothoracoscopy.
Autoři: J. Vodička; V. Špidlen Působiště autorů: Chirurgická klinika LF UK a FN, Plzeň Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2006; 145: 611-615 Kategorie: Přehledový článek
Spontánní pneumotorax představuje přibližně 0,1–2 % chirurgických onemocnění. Rozlišují se čtyři podtypy, a to primární, sekundární, katameniální a neonatální. Etiologie primárního pneumotoraxu není přesně známa, neboť nevzniká v bezprostřední souvislosti s nějakým základním plicním onemocněním. Nicméně u valné části nemocných (80 až 85 %) k němu dochází rupturou emfyzematózních bul či subpleurálních bublin vzduchu, tzv. blebsů. Naproti tomu sekundární pneumotorax je důsledkem, resp. komplikací, prokázaného lokalizovaného či generalizovaného plicního onemocnění. Katameniální pneumotorax je recidivujícím plicním kolapsem vznikajícím u žen během menstruace. Neonatální pneumotorax nacházíme typicky u nezralých novorozenců, resp. nedonošenců, často v souvislosti s vrozenými plicními poruchami. Z patofyziologického hlediska se jedná o akutní poruchu distribuce krevních plynů v plicích s následnou hypoxémií, kterou lze označit jako náhlou příhodu hrudní. V klinickém obrazu plicního kolapsu dominuje triáda příznaků – dušnost, pleuritická bolest a suchý neproduktivní kašel. Diagnóza je obvykle stanovena již na základě anamnézy a pečlivého klinického vyšetření, potvrdí ji pak skiagram plic. Cílem léčby spontánního pneumotoraxu je obnovit trvalé rozvinutí plíce v původním rozsahu. Konzervativní léčbu volíme u prvních epizod pneumotoraxů malého rozsahu bez dalších komplikací či symptomatologie. V ostatních případech přistupujeme k terapii chirurgické, která zahrnuje punkci pleurální dutiny, její drenáž, a operační revizi cestou videotorakoskopie či torakotomie. Obecně se v případě první epizody plicního kolapsu dává přednost zákroku méně radikálnímu, tj. drenáži pleurální dutiny. Rekurence nemoci jsou indikovány k operační léčbě, primárně miniinvazivními postupy, při kterých se jednak uzavírá místo úniku vzduchu z plicního parenchymu, jednak se uměle vytváří pleurální symfýza k prevenci recidivy kolapsu. Tento typ výkonu přináší nejlepší výsledky, recidivy nepřesahují 3 %.
Klíčová slova: spontánní pneumotorax, drenáž, videotorakoskopie.
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
