Tracheotomie v intenzivní péči: doporučení francouzského expertního panelu


Autoři: V. Černý
Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., 29, 2018, č. 3, s. 171-172
Kategorie: Nová zahraniční doporučení

Analýza literatury a doporučení byly formulovány s využitím metodiky (GRADE (Grade of Recommendation Assessment, Development and Evaluation). Při absenci dostatečné evidence k projednávané otázce byla doporučení formulována na základě názorů expertní skupiny (pro tzv. silné doporučení musela být dosažena shoda 70 % členů panelu).

Číslování jednotlivých stanovisek/doporučení neodpovídá originálnímu textu.

DOPORUČENÍ

  1. Tracheotomie by měla být provedena u pacientů, kde je předpoklad dlouhodobého odvykání od umělé plicní ventilace (UPV) a u pacientů se získaným nervosvalovým onemocněním, které je považováno za potenciálně reverzibilní.

Dlouhodobé odvykání je definováno jako neúspěch odpojení od UPV po sedmi dnech ode dne, kdy byl poprvé proveden test spontánní ventilace. 

  1. U Guillainova-Barrého syndromu by měla být tracheotomie zvažována tehdy, pokud odpojení od UPV nebylo dosaženo po imunoterapii (imunoglobuliny nebo plazmaferéza). Přítomnost deficitu plantární flexe spojeného se známkami blokády sedacího nervu byla nalezena jako stoprocentně spolehlivý ukazatel prolongované UPV (definováno nad patnáct dní). Samotný plantární deficit má 82% výpovědní hodnotu pro prolongovanou UPV.
  2. Indikace k tracheotomii u pacientů s chronickým respiračním selháním by měla být předmětem mezioborové diskuse.
  3. Tracheotomie v intenzivní péči by neměla být provedena před uplynutím čtyř dní na UPV.
  4. Tracheotomie (jakoukoliv technikou) v intenzivní péči by neměla být prováděna u stavů s vysokým rizikem komplikací spojených s jejím provedením. Za takové stavy jsou považovány:
  • oběhová nestabilita,
  • nitrolební hypertenze (nad 15 mmHg),
  • těžká hypoxemie (paO2/FIO2 pod 100 mmHg s PEEP nad 10 cmH2O),
  • trombocytopenie (pod 50 000/mm3),
  • INR nad 1,5,
  • nesouhlas pacienta/osob blízkých,
  • umírající pacient.
  1. Perkutánní technika je standardem u pacientů v intenzivní péči (doporučení je formulováno GRADE 1+/silné).
  2. V situacích vysokého rizika komplikací spojených s provedením tracheotomie by volba techniky měla být předmětem mezioborové diskuse.
  3. Perkutánní dilatační technika by měla být preferována u pacientů v intenzivní péči.
  4. Fibroskopická bronchoskopie by měla být (v originálním textu je uvedeno navíc slovo „pravděpodobně“ − poznámka editora rubriky) použita před provedením perkutánní tracheotomie a v jejím průběhu.
  5. Laryngeální maska by neměla být (v originálním textu je uvedeno navíc slovo „pravděpodobně“ − poznámka editora rubriky) použita během provádění perkutánní tracheotomie.
  6. Ultrazvukové vyšetření krku by mělo být (v originálním textu je uvedeno navíc slovo „pravděpodobně“ − poznámka editora rubriky) provedeno během provádění perkutánní tracheotomie.
  7. 1Provádění tracheotomie a péče o tracheotomii by měly být na pracovištích provádějících tracheotomii standardizovány.
  8. U pacientů s tracheotomií musí být zajištěno zvlhčování dýchací směsi.
  9. Rutinní výměna tracheotomických kanyl by neměla být prováděna.

V USA je referována pravidelná výměna až u 80 % pacientů s tracheotomií. V Holandsku 60 % pracovišť uvádí, že tracheotomické kanyly nemění nikdy. Belgian Society of Pneumology a Belgian Association for Cardiothoracic Surgery doporučují výměnu v případech existujícího konkrétního důvodu. British Intensive Care Society doporučuje výměnu každých 7−14 dní, u kanyl s vnitřním lumen každých třicet dní. Strukturální změny trachey byly nalezeny u 58 % pacientů s ponechanou kanylou déle než třicet dní. Výměna kanyly má být určována klinickou potřebou.

  1. Na pracovištích provádějících tracheotomii by měl být zaveden/používán multidisciplinární dekanylační protokol.
  2. U spontánně ventilujících pacientů by tlaková manžeta měla být (v originálním textu je uvedeno navíc slovo „pravděpodobně“ − poznámka editora rubriky) vypuštěna.
  3. Vyšetření faryngolaryngeální oblasti by mělo být provedeno během dekanylace nebo po ní.

Do redakce došlo dne 14. 4. 2018.

Do tisku přijato dne 20. 4. 2018.

Adresa pro korespondenci:
prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM
cernyvla1960@gmail.com


Zdroje
  1. Trouillet JL, Collange O, Belafia F, et al.  Tracheo­tomy in the intensive care unit: guidelines from a French expert panel. Ann Intensive Care [Internet]. 2018[cited 2018 Apr 14];8:37. Available from: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/29546588
Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicína

Článek vyšel v časopise

Anesteziologie a intenzivní medicína

Číslo 3

2018 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Pacient na antikoagulační léčbě v akutní situaci
nový kurz
Autoři: MUDr. Jana Michalcová

Kopřivka a její terapie
Autoři: MUDr. Petra Brodská

Uroinfekce v primární péči
Autoři: MUDr. Marek Štefan

Roztroušená skleróza a plánování těhotenství
Autoři: MUDr. Radek Ampapa

Alergenová imunoterapie v léčbě inhalačních alergií
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se