Doporučení pro léčbu akutního selhání pravé komory

Stáhnout PDF

Autoři: V. Černý
Působiště autorů: Klinika anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Centrum pro výzkum a vývoj, Fakultní nemocnice Hradec Králové ; (3):226–441) ¹⁸
Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., 27, 2016, č. 4, s. 269-270
Kategorie: Postgraduální vzdělávání - Nová doporučení

Výběr z doporučení

Akutní selhání pravé komory (PK) je definováno jako rapidně se zhoršující syndrom se známkami systémové kongesce, která je výsledkem poruchy plnění PK a/nebo sníženým výdejem PK
Selhání PK je výsledkem:

tlakového nebo objemového přetížení PK,
primárního postižení kontraktility srdce v důsledku ischémie, kardiomyopatie nebo arytmie.

Příčiny selhání PK jsou nejčastěji:

akutní selhání levé komory (LK),
infarkt/akutní ischémie PK,
akutní plicní embolie,
akutní exacerbace chronické obstrukční plicní choroby,
akutní plicní poranění (ARDS),
sepse,
chronická plicní hypertenze,
onemocnění perikardu (tamponáda),
arytmie,
vrozené srdeční choroby,
valvulopatie (např. trikuspidální regurgitace),
kardiomyopatie,
myokarditida,
srdeční operace,
hematologické choroby (např. akutní „chest syndrome“ u „sickle cell disease“)

Klinická prezentace:

hypoxémie
známky žilní kongesce

distenze jugulárních žil
hepatojugulární reflux
periferní otoky
perikardiální výpotek
ascites
anasarka

známky dysfunkce PK

3. ozva
systolický šelest při trikuspidální regurgitaci
známy současné dysfunkce LK
pulsus paradoxus

známky nízkého srdečního výdeje

hypotenze
tachykardie
chladná akra
cyanóza
oligurie
mentální alterace

Biochemické markery

zvýšený laktát
zvýšené natriuretické peptidy (BNP, NT proBNP)
zvýšený troponin I nebo T
známky abnormálních jaterních funkcí
známky abnormálních funkcí ledvin
zvýšené D dimery

Diagnosticko-léčebný postup (6 kroků) Eur J Heart Fail. 2016 Mar;18(3):226–241

1. vyhodnocení závažnosti stavu

a) klinické vyšetření (stav vědomí, krevní tlak, diuréza)
b) biochemické hodnoty (laktát, jaterní enzymy, renální funkce, BNP nebo troponin)
c) zobrazovací metody (echokardiografie, CT)
d) invazivní intervence (centrální žilní katétr, plicnicový katétr)

2. identifikace vyvolávající příčiny a její léčba (sepse, arytmie apod.), případně specifická léčba (např. PCI, trombolýza u plicní embolie)

3. optimalizace stavu hydratace