#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Perioperační management u pacientů s kardiostimulátorem


Autoři: V. Černý
Působiště autorů: Králové ;  Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci ;  Dept. of Anesthesia, Pain Management and Perioperative Medicine, Dalhousie University, Halifax, Canada ;  Centrum pro výzkum a vývoj, Fakultní nemocnice Hradec Králové ;  Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví ;  Klinika anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., 27, 2016, č. 4, s. 271-274
Kategorie: Postgraduální vzdělávání - Atestační otázky

Pozn.: Název otázky vychází ze seznamu atestačních otázek (www.ipvz.cz), do problematiky v jejím širším slova smyslu patří zásady péče o pacienty s jakýmikoliv implantovanými přístroji, které generují elektrické impulzy (defibrilátory/kardiovertery, přístroje k srdeční resynchronizaci nebo k neurostimulaci)

Použité zkratky

IED –⁠ implantovaný elektrický přístroj

ICD –⁠ implantabilní kardioverter/defibrilátor

CRD –⁠ cardiac rhytm device (kardiostimulátor)

1. Vymezení otázky a struktura problematiky/tématu

2. Důležité body

3. Klíčová slova pro vyhledávání, užitečné odkazy a zdroje

1. Vymezení otázky a základní struktura problému

Základní východiska

  • nárůst pacientů s IED/CRD celosvětově
  • zvyšující se podíl pacientů s IED/CRD v anesteziologické praxi
  • existující riziko pro pacienta plynoucí z elektromagnetické interference (EMI) nebo interakce mezi IED/CRD a postupy během operace/anestezie
  • nutnost mezioborové spolupráce
  • nutnost plánu přípravy/postupu

Potenciální problémy s CRD v perioperačním období

  • inhibice tvorby elektrických impulsů/stimulace
  • nesprávná tvorba elektrických impulsů/stimulace
  • nesprávná detekce nebo spouštění impulsů u ICD (např. neodůvodněný elektrický výboj, neodůvodněná rychlá stimulace).

Možné konkrétní projevy komplikací spojených s anestezií a operací:

    • poškození nebo nechtěné „přeprogramování“ IED/CRD (popsáno zejména ve spojení s kauterizací, radioterapií či radiofrekvenční ablací, moderní přístroje mají dané riziko nižší)
    • anatomické komplikace v souvislosti s typem operačního výkonu (např. pneumotorax u hrudní operace může vést k dislokaci elektrody, zvýšení její impedance –⁠ především u unipolárních systémů, zvýšení defibrilačního prahu)
    • poškození IED/CRD přímým operačním traumatem
    • termické poškození tkání spojené s EMI v okolí elektrody
    • komplikace spojené s nastavením IED/CRD do původního nastavení
    • stimulace vagu nebo rychlé podání opioidů může zhoršit převodní blokády
    • změny homeostázy spojené s operací/anestezií (elektrolyty, vysazení farmak) mohou ovlivnit funkcí přístroje a/nebo náchylnost k arytmiím

Předoperační etapa –⁠ klíčové principy

  • identifikace pacienta s IED/CRD
  • identifikace příslušného kardiologa
  • určení míry „závislosti“ pacienta na IED/CRD (např. pacient s ICD po předchozí komorové fibrilaci vs. pacient s AV blokádou III. stupně) –⁠ vždy udělat 12svodové EKG
    • pokud QRS komplexům nepředchází stimulační „spike“, je vysoký stupeň dependence na CRD málo pravděpodobný
    • při jakékoliv nejistotě nálezu na EKG a nemožnosti konzultovat kardiologa je lepší považovat pacienta vždy za plně dependentního na stimulaci
  • identifikace míry rizika EMI podle povahy IED/CRD a povahy výkonu
    • EMI je více pravděpodobná, je-li místo operace do 15 cm od přístroje nebo elektrody, nebo je-li místo operace nad pupkem
    • EMI je více pravděpodobná, je-li používán monopolární kauter
    • EMI je více pravděpodobná, je-li doba kauterizace delší než 5 sekund nebo častá (intervaly kratší než 5 sekund)
  • identifikace pravděpodobnosti poruchy IED/CRD
    • pacienti s vysokou mírou závislosti na IED/CRD jsou více ohrožení asystolií
    • pacienti s ICD mají vyšší riziko „neodůvodněné“ defibrilace
    • pacienti s vysokou mírou závislosti na CRD jsou při operaci na stejné polovině hrudníku, kde mají implantován CRD ohroženi v případě výkonů s rizikem pneumotoraxu (lobektomie, pneumonektomie) asystolií z důvodu náhlého vzestupu impedance
  • formulování plánu postupu ve spolupráci s operatérem, kardiologem a technikem s cílem minimalizace rizika plynoucího z EMI nebo interakce mezi IED/CRD a postupy během operace/anestezie
    • pokud je doba plánované operace identická s dobou plánované výměny CRD, výměna přístroje by měla předcházet operaci

Doporučené minimum informací o IED/CRD v rámci předanestetické vizity

  • typ přístroje, výrobce, model
  • datum a místo zavedení, kdy byl pacient na poslední kontrole?
  • kam a ke komu pacient chodí na kontrolu?
  • předpokládaná doba funkce baterie
  • závislost na stimulaci, typ stimulace (pacing mode), rate-modulating sensor (univerzálně přijatý český ekvivalent nebyl nalezen)
  • současná funkce IED/CRD a jeho nastavení
  • jaká je odpověď na magnet? (např. asynchronní stimulace, vyřazená detekce tachykardie)
  • očekávaná odpověď po odstranění magnetu? (ne/dojde k obnovení původního nastavení)

Intraoperační etapa –⁠ klíčové principy

  • před zahájením
    • kontrola plánu postupu stran IED/CRD před zahájením anestezie/operace včetně případného „přeprogramování“ podle indikace kardiologa
    • kontrola dostupnosti pomůcek (magnet, zevní kardiostimulace, defibrilátor) a farmak pro případnou resuscitaci/léčbu souvisejících komplikací
  • monitorování EKG
  • minimalizace EMI
    • používat bipolární kautery
    • omezit jejich použití na co nejkratší možnou dobu (pod 5 sekund)
    • je-li možno, tak intervaly mezi použitím kauteru 5 sekund a déle
    • co nejnižší možná intenzita proudu při kauterizaci
    • kauter nesmí přijít do přímého kontaktu s CRD
    • používá-li se argonový paprsek, u pacientů se závislostí na CRD by mělo být zváženo –„přeprogramování“ CRD
  • kdykoliv je možné, preferuje se použití magnetu (a tím vyřazení IED/CRD dočasně funkce) před „přeprogramováním“

Pooperační etapa –⁠ klíčové principy

  • monitorování EKG do doby dosažení „stability“ oběhu
  • došlo-li vlivem operace (např. použitím magnetu) k „přeprogramování“ IED/CRD, je nutno zajistit obnovení původního nastavení
  • pacienti závislí na CRD nemusí reagovat tachykardií na hypotenzi (např. při hypovolémii, sepsi apod.)

Použití magnetu

  • reakce IED/CRD na použití magnetu se liší podle typu přístroje a výrobce, někteří výrobci zabudovávají do svých přístrojů funkci „nereagovat na magnet“ a po přiložení magnetu dojde v krátké době k obnovení původního nastavení
  • většina moderních CRD reaguje na přiložení magnetu asynchronní stimulací po dobu, kdy je magnet přiložen
  • funkce magnetu je diagnostická a terapeutická
  • nejčastější mýty a nepodložené obavy z použití magnetu
    • použití magnetu a přechod na asynchronní stimulaci nevede k fenoménu „R on T arytmie“ tak často, jak se dříve myslelo
    • nechtěné přeprogramování po aplikaci magnetu je vzácné a dochází k němu zejména v souvislosti s vybitím baterie, častá změna polohy magnetu a intenzivní/častá elektrokauterizace
    • použití magnetu jen zcela výjimečně vede k vyřazení funkce IED/CRD po odstranění magnetu

Doporučení do klinické praxe

Pacient s kardiostimulátorem

1. Operace bez rizika použití kauteru nebo jen s minimálním použitím:

  • a) změna nastavení přístroje není nutná
  • b) mít vždy k dispozici magnet

2. Operace s použitím kauteru

  • a) pacient je závislý na CRD
    • je-li přístroj během operace dostupný/viditelný a reaguje na magnet –⁠ použít magnet k zajištění asynchronní stimulace
    • není-li přístroj během operace dostupný/viditelný, nebo nereaguje-li na magnet –⁠ nutno přeprogramovat přístroj na asynchronní stimulaci před zahájením výkonu
  • b) pacient není závislý na CRD
    • je-li přístroj během operace dostupný/viditelný a reaguje na magnet –⁠ mít připravený magnet pro případ potřeby
    • není-li přístroj během operace dostupný/viditelný a situace vyžaduje dosažení „adekvátní“ (= s ohledem na povahu výkonu a stav pa­cienta) vyšší srdeční frekvence –⁠ ke zvážení je „přeprogramování“

ICD a funkce „bradykardie“

1. Operace bez rizika použití kauteru nebo jen s minimálním použitím

  • a) změna nastavení přístroje není nutná

2. Operace s použitím kauteru

  • a) pacient je závislý na CRD
    • zvážit přeprogramovat přístroj na asynchronní stimulaci před zahájením výkonu
  • b) pacient není závislý na CRD
    • zvážit přeprogramovat přístroj na „adekvátní“ (= s ohledem na povahu výkonu a stav pacienta) vyšší srdeční frekvenci synchronní stimulace po dobu trvání výkonu

ICD a funkce „tachykardie“

1. Operace bez rizika použití kauteru

  • změna nastavení VT/VF není nutná
  • mít vždy k dispozici magnet

2. Operace s použitím kauteru

  • a) je-li přístroj během operace dostupný/viditelný –⁠ použít magnet po celou dobu výkonu
  • b) není-li přístroj během operace dostupný/viditelný
    • zvážit přeprogramování přístroje k vyřazení výbojů pro léčbu tachyarytmie
    • nalepit zevní elektrody pro případnou nutnost defibrilace, obnovit původní nastavení po dosažení stability oběhu po výkonu

2. Důležité body

  • Generická klasifikace funkcí a kódování kardiostimulátorů (např. podle North American Society of Pacing and Electrophysiology nebo ekvivalent)
  • Základní popis funkce CRD a ICD
  • Přehled komplikací souvisejících s použitím kauteru u pacientů s IED/CRD/ICD
  • Základní součásti postupu před elektivním výkonem u pacienta s IED/CRD/ICD

Souhrn

1. vždy formulovat plán péče u pacientů s IED/CRD/ICD

2. klíčové body u akutního výkonu:

  • a) nalepit elektrody pro defibrilaci a/nebo zevní stimulaci před zahájením výkonu
  • b) přiložit magnet na pacientův kardiostimulátor
  • c) odstranění magnetu po ukončení výkonu
  • d) po výkonu vždy konzultace kardiologa a kontrola funkce přístroje

3. klíčové body u plánovaného výkonu:

  • a) plán péče o IED/CRD/ICD ve spolupráci s operatérem a kardiologem
  • b) kdy byla poslední kontrola přístroje?
    • před více jak 6 měsci –⁠ zvážit kontrolu
    • méně jak před 6 měsící –⁠ kontrola není nutná, není-li pro ni speciální důvod
  • c) je pacient závislý na CRD?
    • ano -⁠ přeprogramovat na asynchronní stimulaci nebo přiložit magnet
    • ne –⁠ mít magnet  k dispozici
  • d) po výkonu –⁠ vždy kontrola obnovení funkce přístroje

3. Klíčová slova pro vyhledávání, užitečné odkazy a zdroje

  • Canadian Anesthesiologists’ Society; Canadian Heart Rhythm Society. Canadian Cardiovascular Society/Canadian Anesthesiologists’ Society/Canadian Heart Rhythm Society joint position statement on the perioperative management of patients with implanted pacemakers, defibrillators, and neurostimulating devices. Can J Cardiol. 2012 Mar-Apr;28(2):141-51.
  • Pacemakers and implantable cardioverter defibrillators –⁠ general and anesthetic considerations. Braz J Anesthesiol. 2014 May-Jun;64(3):205-14.
  • The Heart Rhythm Society (HRS)/American Society of Anesthesiologists (ASA) Expert Consensus Statement on the perioperative management of patients with implantable defibrillators, pacemakers and arrhythmia monitors: facilities and patient management this document was developed as a joint project with the American Society of Anesthesiologists (ASA), and in collaboration with the American Heart Association (AHA), and the Society of Thoracic Surgeons (STS). Heart Rhythm. 2011 Jul;8(7):1114-54.
  • Practice advisory for the perioperative mana­gement of patients with cardiac implantable electronic devices: pacemakers and implantable cardioverter-defibrillators: an updated report by the american society of anesthesiologists task force on perioperative management of patients with cardiac implantable electronic devices. American Society of Anesthesiologists. Anesthesiology. 2011 Feb;114(2):247-61.
  • Perioperative management of patients with cardiac implantable electronic devices. Br J Anaesth. 2011 Dec;107 Suppl 1
  • A practical approach to perioperative management of cardiac implantable electronic devices. Singapore Med J. 2015 Oct;56(10):538-41.

Do redakce došlo dne 19. 5. 2016.

Do tisku přijato dne 30. 5. 2016.

Adresa pro korespondenci:

prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM

e-mail: cernyvla1960@gmail.com


Služba redakce časopisu lékařům v předatestační přípravě Lékaři bez atestace mohou zasílat své dotazy k atestačním otázkám přímo na adresu cernyvla1960@gmail.com, vaše dotazy budou zodpovězeny obvykle do 72 hodin, jen výjimečně déle. Na stejnou adresu rovněž zasílejte návrhy témat, o jejichž zpracování máte přednostně zájem. Inzerce


Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicína

Článek vyšel v časopise

Anesteziologie a intenzivní medicína

Číslo 4

2016 Číslo 4
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Mepolizumab v reálné klinické praxi kurz
Mepolizumab v reálné klinické praxi
nový kurz
Autoři: MUDr. Eva Voláková, Ph.D.

BONE ACADEMY 2025
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.

Cesta pacienta nejen s SMA do nervosvalového centra
Autoři: MUDr. Jana Junkerová, MUDr. Lenka Juříková

Svět praktické medicíny 2/2025 (znalostní test z časopisu)

Eozinofilní zánět a remodelace
Autoři: MUDr. Lucie Heribanová

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#