Practice Guidelines for Central Venous Access

Výběr z doporučení

• Zavádění centrálních žilních katétrů by mělo být prováděno v podmínkách, které umožňují dodržet pravidla asepse a antisepse.
• Každé pracoviště by mělo mít protokol nebo tzv. checklist pro zavádění centrálního žilního katétru (CŽK).
• Antibiotická profylaxe před zavedením CŽK je doporučena u imunokompromitovaných pacientů a vysoce rizikových novorozenců.
• Zavedení ČŽK musí být provedeno za aseptických podmínek a s využitím maximálních bariérových opatření (sterilní plášť, sterilní rukavice, maska, čepice, sterilní krytí operační rány).
• K dezinfekci operačního pole je doporučen roztok chlorhexidinu, při jeho kontraindikaci (např. alergie) je doporučeno použít roztok obsahující povidon-iodine nebo alkohol.
• Tzv. potahované katétry mají být použity jen u vybraných pacientů, při zohlednění rizika infekce, předpokládané doby zavedení a ceny.
• Volba místa zavedení ČŽK má vycházet z klinické potřeby a kontextu klinické situace:
  
  • místo zavedení CŽK by nemělo být kontaminováno nebo potenciálně kontaminováno (popáleniny, tříselná oblast, v blízkosti tracheostomie, otevřená rána apod.);
  • volba místa zavedení CŽK v oblasti povodí horní duté žíly by měla reflektovat riziko infekce.
• Doba ponechání ČŽK závisí na jeho klinické potřebě.
• CŽK by měl být odstraněn okamžitě, není-li již další indikace k jeho použití.
• Místo zavedení CŽK by mělo být jednou denně klinicky vyšetřeno.
• CŽK by měl být odstraněn nebo vyměněn, je-li podezření na infekci místa vpichu.
• Vstupy do ČŽK by měly být uzavřeny, nejsou-li využívány.
• Zavedení CŽK v oblasti horní duté žíly by mělo být prováděno v Trendelenburgově poloze.
• Volba typu CŽK a počtu lumen má vycházet z klinické potřeby a kontextu klinické situace.
• Počet pokusů o zavedení CŽK v jednom místě záleží na klinické úvaze.
• Zavedení dvou CŽK do jednoho místa by mělo být vždy individuálně zváženo.
• Využití UZ při zavádění CŽK je považováno za vhodné.
• Mezi doporučené metody prokazující umístění katétru v žilním systému patří: ultrazvuk, manometrie, analýza tlakové křivky, hodnota krevních plynů.
• Barva krve či absence pulzujícího úniku krve nemohou být považovány za spolehlivé metody detekce umístění katétru v žilním systému.
• K detekci umístění vodiče v žilním systému lze použít ultrazvuk, kontinuální EKG nebo RTG.
• Před použitím CŽK je doporučeno ověření polohy a konce katétru co nejdříve se zohledněním klinického kontextu.
• K detekci umístění konce katétru lze použít RTG nebo EKG.
• U CŽK zavedených na operačním sále je doporučena RTG kontrola co nejdříve v pooperačním období k ověření konce katétru.
• Při nechtěné kanylaci arterie, je-li zaveden dilatátor, by měl tento být ponechán na místě a měl by být konzultován chirurg nebo radiolog.

Vladimír Černý

Příklad záznamu (kontrolního checklistu):