Gasping – co víme?


Autoři: R. Škulec ;  J. Knor ;  V. Černý
Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., 23, 2012, č. 4, s. 210-211
Kategorie: Kapitoly z klinické fyziologie

Gasping je termín pro popis tzv. lapavého (agonálního) dýchání, se kterým se setkáváme v časných okamžicích náhlé zástavy oběhu. Proces ztráty spontánní dechové aktivity souvisí s přechodem na anaerobní metabolismus v oblasti mozkového kmene, čímž se snižuje citlivost buněk dechového centra na fyziologické podněty obvykle vedoucí ke zvýšení dechové aktivity. Gasping je příznak, který se objevuje při vystavení mozku anoxii a který je univerzální pro savce; je popisován u všech savců během komorové fibrilace (VF), ale také např. u syndromu náhlého úmrtí kojenců. Experimentální studie ukazují, že gasping je spojený se snížením nitrohrudního tlaku ve fázi inspiria, což zajišťuje zvýšený venózní návrat, a naopak se zvýšením nitrohrudního tlaku během exspiria, což zlepšuje koronární perfuzi. U mláďat savců vystavených anoxii zvyšuje srdeční výdej (CO) i srdeční kontraktilitu. Experimentálně byl prokázán gasping u novorozených mláďat. Ristagno publikoval experimentální studii se zvířecími modely, u kterých byla navozena VF – při gaspingu byl během 4 minuty trvající neléčené VF zachován průtok karotickými arteriemi v průměru na úrovni 59 % fyziologického CO. Srinivasan v podobně navozeném experimentu u prasat prokázal signifikantně nižší nitrolební tlak a zvýšení mozkového perfuzního tlaku během gaspingu. Noc a Weil se v experimentu zaměřili na sledování krevních plynů během zástavy oběhu při provádění nepřímé srdeční masáže bez umělé plicní ventilace. U zvířat s vyšší frekvencí gaspingu byly potvrzeny prokazatelně nižší hodnoty pCO2 a naopak vyšší pO2. Xie prokázal na zvířecích modelech u gaspingu vyšší srdeční výdej. Vedle experimentálních existujících studií lze dohledat i studie klinické, které se zabývají výsledky KPR. Bobrow a jiní autoři dávají do úzké souvislosti příznivější prognózu KPR u pacientů s gaspingem (28 %, respektive 8 %).

Klinický komentář: Přítomnost gaspingu může mít paradoxně i nepříznivý efekt na výsledek KPR. Laikem může být přítomný gasping hodnocen a popsán operačnímu středisku ZZS jako přítomná dechová aktivita a následně vést k významnému opoždění zahájení laické, telefonicky asistované KPR se všemi negativními důsledky na osud pacienta. I proto je v současných doporučeních definována náhlá zástava oběhu (NZO) jako bezvědomí, apnoe nebo gasping a nepřítomnost pulzu. Gasping, je-li přítomen, je však u NZO hodnocen většinou jako pozitivní faktor, zlepšující prognózou. S jistou nadsázkou lze přijmout tvrzení Leitera, že gasping můžeme vnímat jako určitý mechanismus autoresuscitace. Gasping je spojen s významnými kardiorespiračními změnami – zlepšuje výměnu krevních plynů v plicích, má pozitivní vliv na změny nitrohrudního tlaku, zvyšuje venózní návrat, srdeční kontraktilitu, aortální tlak a srdeční výdej, zlepšuje koronární perfuzi. Má pozitivní vliv na mozkovou cirkulaci snížením nitrolebního tlaku a zvýšením karotické perfuze. Gasping je spojen s lepší prognózou KPR ve vztahu k ROSC.

MUDr. Jiří Knor, Ph.D.

MUDr. Roman Škulec

Prof. MUDr. Vladimír Černý, PH.D., FCCM


Zdroje

1. Bang, A., Herlitz, J., Martinell, S. Interaction between emergency medical dispatcher and caller in suspected out-of-hospital cardiac arrest calls with focus on agonal breathing. A review of 100 tape recordings of true cardiac arrest cases. Resuscitation, 2003, 56, 1, p. 25–34.

2. Berger S. Gasping, survival, and the science of resuscitation. Circulation, 2008, 9, 118, 24, p. 2495–2497.

3. Bobrow, B. J., Zuercher, M., Ewy, G. A., Clark, L., Chikani, V. et al. Gasping during cardiac arrest in humans is frequent and associated with improved survival. Circulation, 2008 118(24):2550-4. Epub 2008 Nov 24.

4. Eisenberg, M. S. Incidence and significance of gasping or agonal respirations in cardiac arrest patients. Curr. Opin. Crit. Care, 2006, 12, 3, p. 204–206.

5. Gräsner, J. T., Meybohm, P., Fischer, M., Bein, B., Wnent, J. et al. A national resuscitation registry of out-of-hospital cardiac arrest in Germany-a pilot study. Resuscitation, 2009, 80, 2, p. 199–203, Epub 2008 Dec 9.

6. Leiter, J. C. Serotonin, gasping, autoresuscitation, and SIDS – a contrarian view. J. Appl. Physiol., 2009, 106, 6, p. 1761–1762, Epub 2009 Apr 9.

7. Lurie, K. G., Zielinski, T., Voelckel, W., McKnite, S., Plaisance, P. Augmentation of ventricular preload during treatment of cardiovascular collapse and cardiac arrest. Crit. Care Med., 2002, 30, 4, suppl. S162–5.

8. Manole, M. D., Hickey, R. W., Momoi, N., Tobita, K., Tinney, J. P. et al. Preterminal gasping during hypoxic cardiac arrest increases cardiac function in immature rats. Pediatr. Res., 2006, 60, 2, p. 174–179.

9. Manole, M. D., Hickey, R. W. Preterminal gasping and effects on the cardiac function. Crit. Care Med., 2006, 34, 12 Suppl., S438–41.

10. Martens, P. R., Mullie, A., Buylaert, W., Calle, P., van Hoeyweghen, R. Early prediction of non-survival for patients suffering cardiac arrest – a word of caution. The Belgian Cerebral Resuscitation Study Group. Intensive Care Med., 1992, 18, 1, p. 11–14.

11. Noc, M., Weil, M. H., Sun, S., Tang, W., Bisera, J. Spontaneous gasping during cardiopulmonary resuscitation without mechanical ventilation. Am. J. Respir. Crit. Care Med., 1994, 150, 3, p. 861–864.

12. Ristagno, G., Tang, W., Sun, S., Weil, M. H. Spontaneous gasping produces carotid blood flow during untreated cardiac arrest. Resuscitation, 2007, 75, 2, p. 366–371, Epub 2007 Jun 18.

13. Srinivasan, V., Nadkarni, V. M., Yannopoulos, D., Marino, B. S., Sigurdsson, G. et al. Spontaneous gasping decreases intracranial pressure and improves cerebral perfusion in a pig model of ventricular fibrillation. Resuscitation, 2006, 69, 2, p. 329–334, Epub 2006 Feb 21.

14. Xie, J., Weil, M. H., Sun, S., Yu, T., Tang, W. Spontaneous gasping generates cardiac output during cardiac arrest. Crit. Care Med., 2004, 32, 1, p. 238–240.

15. Yang, L., Weil, M. H., Noc, M., Tang, W., Turner, T., Gazmuri, R. J. Spontaneous gasping increases the ability to resuscitate during experimental cardiopulmonary resuscitation. Crit. Care Med., 1994, 22, 5, p. 879–883.

16. Zuercher, M., Ewy, G. A. Gasping during cardiac arrest. Curr. Opin. Crit. Care, 2009, 15, 3, p. 185–188.

Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicína

Článek vyšel v časopise

Anesteziologie a intenzivní medicína

Číslo 4

2012 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se