#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Výsledky dětské intenzivní péče v České republice za rok 2007


Paediatric intensive care outcomes in the Czech Republic in 2007

Objective:
To determine the outcomes of paediatric intensive care in the Czech Republic in 2007.

Design:
Retrospective, multi-centre study.

Setting:
Intensive care units of tertiary paediatric centres.

Materials and methods:
We evaluated the 2007 PICU patient data – PICU length of stay, days on mechanical ventilation, invasive procedures (CVCs, arterial lines, ICP measurements and CRRT) and outcomes.

Results:
Of the total number of 5287 patients admitted to the 15 tertiary paediatric intensive care units (PICU), 134 patients died (mortality rate 2.5%).

Keywords:
paediatric intensive care (PICU)


Autoři: Vobruba Václav 1;  Dlask Karel 2;  Fajt Martin 3;  Vojtovič Pavel 4;  Kalousová Jana 5;  Kripner Jiří 6;  Prchlík Martin 7;  Pizingerová Kateřina 8;  Fanta Ivan 9;  Biolek Jiří 10;  Pajerek Jan 11;  Lukeš Antonín 12;  Fedora Michal 13;  Smolka Vratislav 14;  Hladík Michal 15
Působiště autorů: Klinika dětského a dorostového lékařství VFN a 1. LF UK, Praha 1;  Klinika anesteziologie a resuscitace FN Motol, Praha 2;  Pediatrická klinika 1. LD a FTNsP, Praha 3;  Dětské kardiocentrum FN Motol, Praha 4;  Klinika dětské chirurgie FN Motol, Praha 5;  Klinika popáleninové medicíny FNKV, Praha 6;  Klinika dětské chirurgie a traumatologie FTNsP a 3. LF UK, Praha 7;  Dětská klinika FN Plzeň 8;  Dětské oddělení Nemocnice České Budějovice a. s. 9;  Dětské a dorostové oddělení Nemocnice Most 10;  Dětská klinika Masarykovy nemocnice Ústí nad Labem 11;  Dětská klinika FN Hradec Králové 12;  Klinika dětské anesteziologie a resuscitace FN Brno 13;  Dětská klinika FN a LF UP v Olomouci 14;  Oddělení pediatrické resuscitační a intenzivní péče FNsP Ostrava-Poruba 15
Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., 20, 2009, č. 1, s. 13-17
Kategorie: Intenzivní medicína - Původní práce

Souhrn

Cíl studie:
Zjistit výsledky intenzivní péče v České republice za rok 2007.

Typ studie:
Retrospektivní, multicentrická.

Typ pracovišť:
Jednotky intenzivní péče pediatrických pracovišť 3. typu.

Material a metoda:
Sledován byl počet přijatých pacientů, počet ošetřovacích dnů, počet pacientů vyžadujících umělou plicní ventilaci (UPV) a počet invazivních výkonů (centrálních žilních a arteriálních katétrů, počet zavedených katétrů pro měření intrakraniálního tlaku a počet provedených exktrakorporálních eliminačních metod).

Výsledky:
V článku jsou představeny výsledky dětské intenzivní péče v České republice za rok 2007. Nejvyšší stupeň intenzivní péče je poskytován na 15 pracovištích, kam bylo za uvedenou dobu přijato 5 287 dětských pacientů. Zemřelo 134 dětí, což je 2,5 %.

Klíčová slova:
dětská intenzivní péče

Úvod

Intenzivní péče (IP) v pediatrii je v České republice poskytována podle rozsahu péče ve třech stupních. Nejnižší stupeň zahrnující neinvazivní monitorování, parenterální příjem tekutin a základní laboratorní vyšetření je poskytován na většině dětských oddělení. Intenzivní péče druhého stupně představuje z hlediska péče – kromě výše uvedeného – také oxygenoterapii a možnost krátkodobé umělé plicní ventilace (do 24 hodin). Je poskytována jen ve vybraných větších nemocnicích. Nejvyšší stupeň je poskytován na patnácti pracovištích v České republice, z nichž jedenáct má všeobecné zaměření a čtyři pracoviště jsou oborová. Všechna tato pracoviště jsou schopna poskytnout komplexní resuscitační péči dětským pacientům. Dětská resuscitační péče je poskytována v ČR na pracovištích terciární úrovně celkem na 97 lůžkách. Údaje, které jsou uvedeny v práci, jsou výsledkem sběru dat z databází jednotlivých pracovišť za rok 2007.

Cílem práce bylo zjistit základní statistické údaje týkající se pracovišť poskytujících nejvyšší stupeň intenzivní péče v pediatrii za rok 2007. Jde o retrospektivní typ studie.

Metodika

Retrospektivně byl proveden sběr dat z jednotlivých pracovišť poskytujících nejvyšší stupeň intenzivní péče. Byl sledován počet přijatých pacientů, počet ošetřovacích dnů, počet pacientů vyžadujících umělou plicní ventilaci (UPV). Z výkonů byl sledován počet zavedených centrálních žilních a arteriálních katétrů, počet zavedených katétrů pro měření intrakraniálního tlaku a počet provedených extrakorporálních eliminačních metod. Z údajů, týkajících se doby, byly vypočteny suma, průměr a medián každého parametru. Údaje jsou uvedeny v přehledných grafech. Názvy pracovišť jsou uvedeny v tabulce 1.

Tab. 1. Pracoviště poskytující nejvyšší stupeň IP v ČR
Pracoviště poskytující nejvyšší stupeň IP v ČR

Výsledky

V roce 2007 bylo na 15 pracovištích JIRP, poskytujících nejvyšší stupeň intenzivní péče, přijato 5 287 dětí s celkovým počtem 32 948 ošetřovacích dnů. Zemřelo 134 dětí (2,5 %). UPV byla nutná u 1802 dětí (34 %), s celkovým počtem ventilačních dnů 13 583 dny. Průměrná délka a medián UPV je uvedena u jednotlivých pracovišť. Ve sledovaném období bylo zavedeno 1567 centrálních žilních katétrů a 785 arteriálních katétrů. V 62 případech bylo zavedeno invazivní měření intrakraniálního tlaku a u 42 dětí byla provedena kontinuální extrakorporální eliminace.

Diskuse

Poprvé jsou předloženy přehledné výsledky pediatrické intenzivní péče v České republice. Intenzivní péče v pediatrii nejvyššího stupně je poskytována na 97 lůžkách. To je však deklarovaný počet lůžek. Reálný počet je vzhledem k nedostatku ošetřujícího personálu nižší. Celkový počet 5 287 dětí není celkový počet vyžadující vyšší stupeň intezivní péče. Část dětských pacientů (asi 4 % z celkového počtu hospitalizovaných na pracovištích pro dospělé) je ošetřována na pracovištích mimo dětské JIRP. Je snahou, aby byly po stabilizaci vitálních funkcí přeloženy do 24 hodin na dětská pracoviště. Z tabulky 2 je patrné, že většina pediatrických JIRP má 2–6 resuscitačních lůžek, 6 pracovišť má více než 6 lůžek. Je to podobná situace, jako na zahraničních pracovištích [1]. Počet přijatých pacientů, znázorněný na grafu 1, ukazuje, že celkový počet se pohybuje v poměrně úzkém intervalu. Menší počet je patrný u některých oborových JIRP (Klinika popáleninové medicíny), což je dáno zaměřením pracoviště. Vzestup ošetřovacích dnů je ovlivněn především péčí o děti vyžadující chronickou resuscitační péči, popř. na některých pracovištích péčí o novorozence. Lepší představu o době hospitalizace podává medián doby hospitalizace (graf 2). Údaje o mortalitě jsou informativní, bez dalšího rozboru a specifikace (graf 3). V prezentovaném souboru nejsou údaje, které by objektivizovaly závažnost stavu pacientů při přijetí. Do určité míry to lze posuzovat podle nutnosti umělé plicní ventilace. Graf 4 shrnuje počet ventilovaných dětí a počet ventilačních dnů na jednotlivých pracovištích. I zde lepší představu o délce trvání umělé plicní ventilace přináší medián doby ventilace (graf 5). Jak již bylo uvedeno, i v tomto případě počet ventilačních dnů zvyšuje především péče o pacienty vyžadující chronickou resuscitační péči. Na druhou stranu pracoviště zaměřená chirurgicky (zvláště kardiochirurgicky) mají krátkou dobu UPV, neboť ve velké většině jde o pooperační stavy.

Tab. 2. Počet lůžek na jednotlivých pracovištích
Počet lůžek na jednotlivých pracovištích

Počet přijatých pacientů a počet ošetřovacích dnů
Graf 1. Počet přijatých pacientů a počet ošetřovacích dnů

Průměrná doba a medián hospitalizace
Graf 2. Průměrná doba a medián hospitalizace

Počet zemřelých a procentuální vyjádření z celkového počtu přijatých
Graf 3. Počet zemřelých a procentuální vyjádření z celkového počtu přijatých

Počet ventilovaných pacientů a počet ventilačních dnů
Graf 4. Počet ventilovaných pacientů a počet ventilačních dnů

Průměrná doba ventilace a medián doby ventilace
Graf 5. Průměrná doba ventilace a medián doby ventilace

Předmětem sledování byly i některé výkony související s poskytovaným vyšším stupněm intenzivní péče (zavedení centrálních žilních katétrů a kanylace arteriálního řečiště pro invazivní měření TK) a výkony, které jsou prováděny s nižší frekvencí (invazivní měření intrakraniálního tlaku a kontinuální extrakorporální eliminační metody). Z výsledků je patrné, že základní invazivní hemodynamické měření je rutinní metodou na pracovištích, kde je poskytovaná déletrvající umělá plicní ventilace. Zbývající výkony jsou prováděny jen na některých pracovištích s různou frekvencí (graf 6, 7).

Počet zavedených CŽK a kanylací arterií
Graf 6. Počet zavedených CŽK a kanylací arterií

Počet měřených ICP a CRRT
Graf 7. Počet měřených ICP a CRRT

Závěr

Autoři v práci poprvé předložili základní statistické údaje týkající se dětské intenzivní péče v České republice. Pro další sledování by bylo vhodné zaměřit se na údaje, které by vystihly závažnost stavu přijímaných pacientů (PRISM skóre), stav při propuštění atd.

Došlo 31. 10. 2008.

Přijato 7. 12. 2008.

Adresa pro korespondenci:

MUDr. Václav Vobruba

Klinika dětského a dorostového lékařství VFN a 1. LF UK

Ke Karlovu 2

121 09 Praha 2

e-mail: vaclav.vobruba@vfn.cz


Zdroje

1. Odetola, F., Clark, S., Freed, G., Bratton, S., Davis, M. A National Survey of Pediatric Critical Care Resources in the United States. Pediatrics, 2005, 115, e382–e386.

Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicína

Článek vyšel v časopise

Anesteziologie a intenzivní medicína

Číslo 1

2009 Číslo 1
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Svět praktické medicíny 1/2024 (znalostní test z časopisu)
nový kurz

Koncepce osteologické péče pro gynekology a praktické lékaře
Autoři: MUDr. František Šenk

Sekvenční léčba schizofrenie
Autoři: MUDr. Jana Hořínková

Hypertenze a hypercholesterolémie – synergický efekt léčby
Autoři: prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc.

Význam metforminu pro „udržitelnou“ terapii diabetu
Autoři: prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#