VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
Diagnostika a léčba chronické
Novinky Medikace u pacientů s myasthenia gravis – na co si dát pozor?
Dle současných doporučení by léčba myasthenia gravis (MG) měla být individualizovaná a zohledňovat tíži onemocnění, typ autoprotilátek, patologii thymu a v neposlední řadě preference a komorbidity pacienta. Jaké jsou obvyklé léčebné modality? Která specifika je třeba vzít v úvahu při léčbě komorbidit či akutních onemocnění u pacientů s MG? Odpovědi na tyto otázky stručně shrnuje následující text.
Novinky Závažné průjmy u dětí
Závažné průjmy v dětství tvoří skupinu onemocnění, která představují problém nejen v diagnostice, ale také z hlediska terapie, jelikož obvykle nereagují na běžnou léčbu. Výsledky deset let trvajícího výzkumu ozřejmují nejčastější etiologické faktory chronických průjmů u dětí do 2 let věku.
Novinky Poruchy polykání v dětském věku
Poruchy polykání v dětském věku patří mezi trochu upozaďovaná témata. Dětští pacienti s dysfagií však každý týden plně obsazují termíny například ve specializované poradně pro poruchy polykání při Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Jaké jsou tedy příčiny dětské dysfagie a jaký je postup v její diagnostice?
Novinky Strojové učení a umělá inteligence v diagnostice: Jaká bude role lékaře v budoucnosti?
Pro lékařskou profesi je charakteristický zásadní význam zkušeností. Patolog s větší zkušeností viděl o stovky preparátů více než jeho méně zkušený kolega, a lze tedy předpokládat, že jeho diagnóza bude přesnější. Obdobnou situaci lze pozorovat u radiologů, internistů a samozřejmě také v chirurgických profesích. V posledních letech ovšem zároveň došlo k mohutnému rozvoji strojového učení a snahám o aplikaci tohoto principu v medicíně, zejména v diagnostických oborech. Má tedy strojové učení potenciál dramaticky transformovat současnou roli lékaře?
Novinky Strojové učení a umělá inteligence v diagnostice: Jaká bude role lékaře v budoucnosti?
Pro lékařskou profesi je charakteristický zásadní význam zkušeností. Patolog s větší zkušeností viděl o stovky preparátů více než jeho méně zkušený kolega, a lze tedy předpokládat, že jeho diagnóza bude přesnější. Obdobnou situaci lze pozorovat u radiologů, internistů a samozřejmě také v chirurgických profesích. V posledních letech ovšem zároveň došlo k mohutnému rozvoji strojového učení a snahám o aplikaci tohoto principu v medicíně, zejména v diagnostických oborech. Má tedy strojové učení potenciál dramaticky transformovat současnou roli lékaře?
Novinky Cílená léčba a kvalita života pacientů s folikulárním lymfomem
Klinická studie GALLIUM hodnotila chemoterapii v kombinaci s cílenou léčbou rituximabem nebo obinutuzumabem u dosud neléčených pacientů s pokročilým folikulárním lymfomem (FL). Sekundárním cílem studie bylo i hodnocení kvality života spojené se zdravím. Výsledky analýzy byly nedávno publikovány v časopisu Annals of Hematology.
Novinky Chronický kašel u dětí i dospělých a možnosti jeho léčby
Chronický kašel negativně ovlivňuje kvalitu života nejen dospělých jedinců, ale i dětí. Neproduktivní kašel se objevuje v 90 % u syndromu zadní rýmy, astmatu a gastroezofageální refluxní choroby (GERD). Léčba kašle má několik kroků – od prevence přes vysazení léčivých přípravků, které by mohly kašel vyvolat, až po farmakoterapii.
Novinky Atriální fibrilace, léčba warfarinem a riziko vzniku demence
Pacienti s atriální fibrilací (AF) mají zvýšené riziko rozvoje demence. K prevenci tromboembolií se u osob s AF a trombózami a po náhradách chlopní běžně užívá warfarin. Výzkumy ukázaly, že také dlouhodobé užívání warfarinu může vést k poklesu kognitivních funkcí. Nová studie zveřejněná v American Heart Journal se zabývala podílem AF na zvýšení rizika demence.