VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
rizikové faktory
Novinky Posttraumatická stresová porucha zvyšuje riziko vzniku diabetu 2. typu
Souvislost mezi touto duševní poruchou a diabetem 2. typu včetně jeho rizikových faktorů, jako je obezita, naznačily již některé průřezové studie. Nyní ji potvrdili američtí vědci u longitudinální kohorty 49 739 civilních žen ze studie Nurses’ Health Study II.
Novinky Sunitinib (Sutent) v léčbě nádoru a metastáz rakoviny prsu
Metastázy jsou běžným jevem a hlavní příčinou úmrtí u onkologických pacientů. Při lymfangiogenezi se vytvářejí nové lymfatické cévy a ta je pokládána za součást mechanismu tvorby metastáz.
Novinky Predikce rizikových faktorů u dívek
Může chování a životní styl mladých dívek předpovědět, jak velké riziko vzniku rakoviny prsu budou mít v dospělosti? Na tuto otázku se snaží najít odpověď odborníci z Cancer Institute in New Jersey (CINJ), který patří pod lékařskou fakultu Robert Wood Johnson Medical School.
Novinky Genetické abnormality u pacientů s Wilmsovým tumorem asociované s mutací WT1
Japonští vědci ze Saitama Cancer Center zjistili, že u poloviny pacientů s Wilmsovým tumorem se strukturálními abnormalitami WT1 genu se vyskytují duplikace paternálního genu pro IGF-2 nebo ztráta maternálního imprintingu pro IGF-2.
Novinky Zvýšený cholesterol nebolí, může ale zásadně škodit zdraví
Dříve se mu říkalo tichý zabiják, dnes se názory na cholesterol mění. Jaký vliv na organismus opravdu má a čím lze ovlivnit jeho množství v krvi?
Novinky Homocystein a lipidové spektrum u dětí a mladistvých s juvenilní idiopatickou artritidou
Homocystein (Hcy) je aminokyselina odvozená z esenciální aminokyseliny methioninu při jeho přeměně na cystein. Jeho koncentrace v plazmě se zvyšuje v průběhu dospívání, souvisí s genetickými aspekty, životním stylem, metabolismem lipidů a kyseliny listové, užíváním léků a chronickými onemocněními.
Novinky Infekční komplikace virových respiračních infekcí – sekundární bakteriální a aspergilové pneumonie
Virové respirační infekce jsou jedny z nejčastějších vůbec a dá se říci, že každý člověk některou z nich během svého života prodělá. Každá virová respirační infekce, obzvlášť chřipka, je potom potenciálním rizikem pro vznik sekundárních respiračních infekcí. Ty bývají nejčastěji bakteriální, ale hlavně ve skupinách silně imunokompromitovaných pacientů se může jednat i o aspergilózy. Právě na tyto dvě skupiny sekundárních infekcí a aktuální možnosti jejich terapie se zaměříme v následujícím textu.
Novinky S profesorem Michalem Krškem o úskalích dávkování levothyroxinu v každodenní praxi
Levothyroxin (LT4) je synteticky připravená levotočivá forma thyroxinu. Jeho hlavní indikací je substituční terapie hypotyreózy jakéhokoliv typu. Využívá se také k supresní léčbě u tyreoidálních karcinomů. Terapeutická dávka závisí na reziduální aktivitě štítné žlázy (ŠŽ), hmotnosti pacienta (množství netukové tkáně) a požadovaném cíli léčby. Dávka se upravuje za monitorování hladiny tyreotropního hormonu (TSH). Její titrace a úpravy v průběhu života pacienta představují komplexní problematiku vyžadující posouzení řady faktorů. Na praktické aspekty týkající se dávkování levothyroxinu se ptáme přednosty 3. interní kliniky – kliniky endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze prof. MUDr. Michala Krška, DrSc., MBA.
Novinky Aktuální doporučení pro hygienu zubních náhrad
Hygiena zubních náhrad je jedním ze základních předpokladů pro jejich používání. Kromě hledisek čistě estetických má zejména zdravotní souvislosti a nesprávně prováděná nebo zanedbaná hygiena může mít vliv i na funkčnost náhrad. Přesto neexistují jednotná doporučení. Preferované postupy a jejich odůvodnění se mezi odborníky liší a zpravidla vycházejí především z osobních zkušeností. V následujícím textu se ovšem zaměříme na obecná doporučení na základě vědeckých důkazů a guidelines odborných společností, jež shrnuje tzv. White paper.
Novinky Tokolýza a využití preparátů s magneziem v ÚPMD
V současné době, kdy se stále častěji setkáváme s rodičkami, které jsou do našeho perinatologického centra (ÚPMD) referovány od obvodního gynekologa nebo z jiných pracovišť s diagnózou hrozícího předčasného porodu, získává na významu nejen vývoj a následné využívání nových preparátů k zastavení děložní činnosti, ale také možnosti podpory klasické tokolýzy.
Novinky Udržovací léčba buprenorfinem a dostupnost μ-opioidních receptorů v léčbě závislostní poruchy na opiátech: implikace pro klinické využití a její pravidla
Východiska: Sublingvální formy buprenorfinu (BUP) a BUP/naloxonu mají dobře zavedené farmakokinetické a farmakodynamické profily, a jsou vedeny jako bezpečné a účinné látky pro léčbu závislosti na opiátech. Od chvíle, kdy byly tyto lékové formy schváleny, došlo k navýšení jejich klinického využití v rámci léčebných intervencí. Přesto se nadále objevují otázky spojené s tím, jak dochází k navázání BUP na μ-receptory (μORs), což je neurobiologickým cílem pro tuto medikaci, a jak se týkají jejich klinického využití. BUP vytváří na μOR změny vázané na dávku a čas. V návaznosti na to se opakovaně objevují obavy některých lékařů, zda-li je opravdu nutné pacientům podávat dávky, které by byly vyšší, než dávky nutné k potlačení abstinenčních příznaků závislosti na opiátech. A zákonodárci zvažují omezení úhrad pro určité režimy buprenorfinové léčby.
Metody: Vytvořili jsme revizi vědeckých dat, která se zabývala BUP-vyvolanými změnami u μOR a jejich vztahem ke klinické účinnosti.
Výsledky: Potlačování abstinenčních příznaků podle všech indicií vyžaduje, aby byla dostupnost μOR ≤50%, ve spojitosti s hladinou BUP pomocí plazmatických koncentrací ≥1 ng/ml; pro většinu pacientů to může znamenat a vyžadovat buď jednorázovou denní dávku BUP v rozsahu 4 mg, nebo několik menších dávek. Blokáda posílených a subjektivních účinků obvyklé dávky zneužívaného opiátu vyžaduje <20% μOR dostupnosti, spojeno s BUP pomocí plazmatických koncentrací ≥3 ng/ml; pro většinu jednotlivců to může znamenat a vyžadovat buď jednorázovou denní dávku BUP vyšší než 16 mg, nebo několik menších dávek. Pro pacienty, kteří se pokusí tuto blokádu překonat vyšší než obvyklou dávkou zneužívaného opiátu, dokonce dávkou vyšší než je dávka BUP, bude nutno, aby bylo dostupných alespoň <10 % μOR.
Závěr: Z těchto důvodů a v souvislosti se složitostmi veškerých studií týkajících se tohoto problému a komorbidit, je usuzováno, že strikní limity na dávky BUP v klinické péči, nebo limity na úhradu na této péče jsou neodůvodněné.
Klíčová slova: buprenorfin, opioidní receptory, PET, závislost na opiátech, léčba, pravidla