VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
Diagnostika a léčba chroni
Novinky MUDr. Markéta Sobotková: Současná doporučení pro léčbu HAE kladou velký důraz na absolutní kontrolu onemocnění
Léčba hereditárního angioedému (HAE) prodělává v posledních letech významné změny. Jaký je aktuální konsenzus týkající se krátkodobé a dlouhodobé profylaxe? Co přinesl update WHO/EAACI? Kde by měli být sledováni pacienti s tímto onemocněním? O tom a dalších novinkách v této oblasti hovoříme s MUDr. Markétou Sobotkovou z Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze.
Novinky Akutní amauróza při RS: Před podáním kortikoidů vyšetřujte!
Náhle vzniklá amauróza při roztroušené skleróze (RS) je poměrně jednotvárná záležitost – obvykle je příčinou optická neuritida. Ale nemusí tomu tak být vždy a léčba cílená na optickou neuritidu může stav nemocného zhoršit.
Novinky Možnosti farmakologické léčby generalizované úzkostné poruchy
Generalizovaná úzkostná porucha (GAD) je onemocnění, které může vést ke značnému omezení společenského uplatnění pacientů a k obtížím při zvládání běžných aktivit. Farmakologická léčba je proto často první volbou v léčbě GAD vzhledem ke značné zátěži pacientů a omezené dostupnosti nefarmakologických postupů. Cílem systematického přehledu a doposud největší síťové metaanalýzy randomizovaných kontrolovaných studií bylo srovnání účinnosti jednotlivých léčiv v terapii GAD.
Novinky Které biomarkery lze využít pro stratifikaci rizik u ATTR srdeční amyloidózy?
Pro efektivní léčbu pacientů s transthyretinovou srdeční amyloidózou je třeba včasná diagnostika a poté co nejpřesnější stratifikace rizik, která identifikuje pacienty s vyšším rizikem kardiovaskulárních příhod, progrese srdečního selhání a úmrtí. V současné době existuje několik skórovacích systémů, založených na běžně dostupných laboratorních parametrech. Přinášíme jejich stručný přehled.
Novinky Kulatý stůl: Jak v Česku zlepšit prognózu pacientů s karcinomem plic?
Každý rok se karcinom plic vyskytne zhruba u 6500 Čechů, z toho přibližně 5400 jich této nemoci podlehne. V Česku se totiž dlouhodobě daří zachytit jen asi 15 % nemocných v operabilním stadiu. Proč je cesta pacienta zdravotním systémem od podezření na karcinom plic přes diagnostiku až k případné operaci tak dlouhá? Jaké další kroky, vyjma zavedení pilotního programu časného záchytu karcinomu plic před 2 lety, by bylo vhodné učinit ve snaze zlepšit prognózu pacientů? O této problematice se diskutovalo na konci listopadu 2023 v rámci kulatého stolu na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
Články časopisu Diagnostika Clostridium difficile infekcí – porovnávací studie dvou imunoenzymatických metod s konfirmací pomocí PCR a kultivace s následnou ribotypizací kmene*
*Výsledky této práce byly částečně prezentovány na Kongresu klinické mikrobiologie a infekčního lékařství 2013 v Olomouci.
Kalendář kongresů 389. pracovní schůze SNN ČLS JEP
Léčba závislostí
Novinky Chronická hepatitida C reaguje špatně na kombinovanou léčbu u chronické hepatitidy B
Léčba koinfekce virové hepatitidy B a C pomocí konvenční interferonové terapie není zatím podle lékařů příliš prozkoumána.
Novinky Vitamin B12 pod lupou – od fyziologie po klinická doporučení
Vitamin B12 hraje klíčovou roli v metabolismu nervového systému, syntéze DNA a krvetvorbě. Je to jediný vitamin skupiny B, který lidský organismus získává pouze z potravin živočišného původu. Nedostatek vitaminu B12 může vést k neurologickým, hematologickým i kognitivním poruchám, přičemž typicky postihuje rizikové skupiny, jako jsou senioři, diabetici a pacienti s gastrointestinálními onemocněními. Následující článek shrnuje aktuální poznatky o diagnostice nedostatku kobalaminu, jeho farmakokinetice a terapeutickém přístupu k pacientům s touto deficiencí.
Novinky ESPE 2023: Jak bezpečná je terapie GHD růstovým hormonem s ohledem na riziko vzniku onkologického onemocnění?
Může léčba růstovým hormonem (GH) podpořit vývoj zhoubného bujení? A jak efektivní a bezpečná je u pacientů s deficitem růstového hormonu (GHD), kteří v dětství prodělali onkologické onemocnění? V rámci 61. výročního kongresu Evropské společnosti pro pediatrickou endokrinologii (ESPE 2023), jenž proběhl na konci září v Haagu, o tom hovořil profesor Lars Sävendahl z Karolinska Institutet ve Stockholmu.