Možnosti farmakologické léčby generalizované úzkostné poruchy

9. 9. 2019

Generalizovaná úzkostná porucha (GAD) je onemocnění, které může vést ke značnému omezení společenského uplatnění pacientů a k obtížím při zvládání běžných aktivit. Farmakologická léčba je proto často první volbou v léčbě GAD vzhledem ke značné zátěži pacientů a omezené dostupnosti nefarmakologických postupů. Cílem systematického přehledu a doposud největší síťové metaanalýzy randomizovaných kontrolovaných studií bylo srovnání účinnosti jednotlivých léčiv v terapii GAD.

Inzerce

Generalizovaná úzkostná porucha

GAD je poměrně běžným onemocněním s prevalencí 5,7 %, u mnoha pacientů však toto onemocnění není rozpoznáno. Důvodem problematické diagnostiky může být nerozeznání hlavního příznaku GAD, tedy přítomnosti nadměrných perzistujících obav; část pacientů rovněž přichází se somatickými projevy (např. gastrointestinální obtíže, bolesti hlavy). Nejčastější psychologickou komorbiditou je pravděpodobně deprese, až u 62 % pacientů s GAD se v průběhu života vyskytne alespoň jedna epizoda klinické deprese.

Farmakologická léčba bývá první volbou terapie GAD, nejvyšší odhady odpovědi (60−75 %) byly pozorovány u léčiv ze skupiny specifických inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), resp. noradrenalinu (SNRI). Recentní přehled 50 studií odhadl odpověď na 1. linii farmakologické léčby GAD na 67,7 %, pro 2. linii léčby na 54,5 %. 

Metaanalýza a její metodika

Do analýzy bylo zahrnuto 25 441 pacientů z 89 randomizovaných studií kontrolovaných placebem nebo srovnávajících alespoň dva dostupné preparáty z období mezi lednem 1994 a srpnem 2017. Srovnáváno bylo celkem 22 léčiv. Primárním cílovým parametrem byla účinnost (průměrná změna skóre na Hamiltonově škále úzkosti [HAM-A]) a přijatelnost terapie (hodnoceno pomocí tendence k vystoupení ze studie z jakéhokoliv důvodu). Síťová metaanalýza byla provedena metodou Monte Carlo pomocí Markovova řetězce, a vzhledem k použité metodě jsou proto kromě průměrné změny skóre udávány bayesovské intervaly kredibility (CrI) místo intervalů spolehlivosti (CI) používaných v klasické statistice. 

Výsledky

Účinnější než placebo a relativně dobře tolerované byly duloxetin (–3,13; 95% CrI –4,13 až –2,13), pregabalin (–2,79; 95% CrI –3,69 až –1,91), venlafaxin (–2,69; 95% CrI –3,50 až –1,89) a escitalopram (–2,45; 95% CrI –3,27 až –1,63). Mirtazapin, sertralin, agomelatin, buspiron a fluoxetin byly rovněž účinnější než placebo a poměrně dobře tolerované, jejich klinický přínos je však nejasný vzhledem k malé velikosti souborů pro tato léčiva. Největší efekt na snížení HAM-A měl kvetiapin (–3,60; 95% CrI –4,83 až –2,39), ve srovnání s placebem byl ovšem špatně tolerován. Paroxetin a benzodiazepiny byly dle této metaanalýzy rovněž účinné, ale léčba byla opět špatně tolerována.

Závěr

Na základě výsledků zatím největší a velmi recentní síťové metaanalýzy srovnávající farmakoterapeutické možnosti v léčbě GAD lze konstatovat, že v současnosti je pro tyto pacienty k dispozici několik účinných a dobře tolerovaných léčiv. Selhání 1. linie terapie tak nemusí vést k ukončení farmakoterapie u konkrétního pacienta.

(alz)

Zdroj: Slee A., Nazareth I., Bondaronek P. et al. Pharmacological treatments for generalised anxiety disorder: a systematic review and network meta-analysis. Lancet 2019; 393 (10173): 768−777, 10.1016/S0140-6736(18)31793-8.

Štítky
Diabetologie Neurologie Praktické lékařství pro dospělé Psychiatrie Algeziologie
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se