GAD je poměrně běžným onemocněním s prevalencí 5,7 %, u mnoha pacientů však toto onemocnění není rozpoznáno. Důvodem problematické diagnostiky může být nerozeznání hlavního příznaku GAD, tedy přítomnosti nadměrných perzistujících obav; část pacientů rovněž přichází se somatickými projevy (např. gastrointestinální obtíže, bolesti hlavy). Nejčastější psychologickou komorbiditou je pravděpodobně deprese, až u 62 % pacientů s GAD se v průběhu života vyskytne alespoň jedna epizoda klinické deprese.
Farmakologická léčba bývá první volbou terapie GAD, nejvyšší odhady odpovědi (60−75 %) byly pozorovány u léčiv ze skupiny specifických inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), resp. noradrenalinu (SNRI). Recentní přehled 50 studií odhadl odpověď na 1. linii farmakologické léčby GAD na 67,7 %, pro 2. linii léčby na 54,5 %.
Do analýzy bylo zahrnuto 25 441 pacientů z 89 randomizovaných studií kontrolovaných placebem nebo srovnávajících alespoň dva dostupné preparáty z období mezi lednem 1994 a srpnem 2017. Srovnáváno bylo celkem 22 léčiv. Primárním cílovým parametrem byla účinnost (průměrná změna skóre na Hamiltonově škále úzkosti [HAM-A]) a přijatelnost terapie (hodnoceno pomocí tendence k vystoupení ze studie z jakéhokoliv důvodu). Síťová metaanalýza byla provedena metodou Monte Carlo pomocí Markovova řetězce, a vzhledem k použité metodě jsou proto kromě průměrné změny skóre udávány bayesovské intervaly kredibility (CrI) místo intervalů spolehlivosti (CI) používaných v klasické statistice.
Účinnější než placebo a relativně dobře tolerované byly duloxetin (–3,13; 95% CrI –4,13 až –2,13), pregabalin (–2,79; 95% CrI –3,69 až –1,91), venlafaxin (–2,69; 95% CrI –3,50 až –1,89) a escitalopram (–2,45; 95% CrI –3,27 až –1,63). Mirtazapin, sertralin, agomelatin, buspiron a fluoxetin byly rovněž účinnější než placebo a poměrně dobře tolerované, jejich klinický přínos je však nejasný vzhledem k malé velikosti souborů pro tato léčiva. Největší efekt na snížení HAM-A měl kvetiapin (–3,60; 95% CrI –4,83 až –2,39), ve srovnání s placebem byl ovšem špatně tolerován. Paroxetin a benzodiazepiny byly dle této metaanalýzy rovněž účinné, ale léčba byla opět špatně tolerována.
Na základě výsledků zatím největší a velmi recentní síťové metaanalýzy srovnávající farmakoterapeutické možnosti v léčbě GAD lze konstatovat, že v současnosti je pro tyto pacienty k dispozici několik účinných a dobře tolerovaných léčiv. Selhání 1. linie terapie tak nemusí vést k ukončení farmakoterapie u konkrétního pacienta.
(alz)
Zdroj: Slee A., Nazareth I., Bondaronek P. et al. Pharmacological treatments for generalised anxiety disorder: a systematic review and network meta-analysis. Lancet 2019; 393 (10173): 768−777, 10.1016/S0140-6736(18)31793-8.
Periferní neuropatie (PN) postihuje velkou část populace, přesto zůstává poddiagnostikovaná. Květen coby měsíc povědomí o PN je příležitostí připomenout význam aktivního dotazování na příznaky, jednoduchého screeningu a hledání ovlivnitelných příčin včetně deficitu vitaminů skupiny B.
U příležitosti Světového dne preeklampsie, který připadá na 22. května, jsme vybrali dvě vystoupení z třetího ročníku kongresu Nedoklubka, kde vystoupilo několik porodníků a gynekologů s představením aktuálního stavu prevence předčasného porodu.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
