VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
Diagnostika a léčba chronické
Novinky Stanovení sérových markerů v diferenciální diagnostice benigní hyperplazie prostaty a časného karcinomu prostaty
V současné době se v České republice neprovádí celoplošný skrínink karcinomu prostaty pomocí PSA. Jedním z důvodů je nízká specificita vyšetření, která vede ke zbytečné zátěži pacientů v podobě biopsie prostaty neboli k takzvané „over diagnostice“. Nová pilotní studie plzeňských lékařů se snažila zjistit, zda existují sérové markery, které usnadní diferenciální diagnostiku benigní hyperplazie prostaty a časných fází karcinomu prostaty.
Novinky Možnosti využití CT při diagnostice COVID-19: spolehlivější než PCR?
Při podezření na nákazu COVID-19 je hlavní diagnostickou metodou vyšetření vzorku na základě polymerázové řetězové reakce (PCR). Díky studiím o diagnostice postižení plic z Číny se na Klinice zobrazovacích metod LF UK a FN Plzeň pod vedením prof. MUDr. Jiřího Ferdy Ph.D., začala využívat urgentní radiologická diagnostika pomocí výpočetní tomografie (CT), a to jako diagnostická metoda 1. linie. Na CT snímku plic je totiž možné vidět patologické změny ještě před výsledkem testu PCR, který následně diagnózu potvrdí nebo vyloučí.
Novinky Prenatální diagnostika hemofilie spíše jako součást psychologické přípravy než důvod přerušení těhotenství
Švédští autoři se recentně zaměřili na frekvenci a důvody provedení prenatální diagnostiky u žen, které jsou přenašečkami hemofilie. Zjistili, že v průběhu 30 let se trendy mění, zejména pokud jde o rozhodnutí plynoucí z pozitivního výsledku vyšetření.
Novinky Fixní kombinace tramadol/paracetamol v léčbě chronické bolesti dolních zad a vliv na apatii chronicky algických pacientů
Dlouhodobá chronická bolest je spojená s apatií, ztrátou motivace a depresí pacientů, tyto komorbidity chronické bolesti a vzájemné spojitosti však stále nejsou dostatečně prozkoumané. Cílem japonské studie bylo zhodnotit četnost výskytu apatie u pacientů s chronickou bolestí dolní části zad (LBP – low back pain) a terapeutickou účinnost fixní kombinace tramadol/paracetamol při léčbě této bolesti i její vliv na apatii u pacientů s LBP.
Novinky Virtuální echokardiografie jako potenciální screeningový nástroj v diagnostice primární plicní hypertenze
Onemocnění primární plicní hypertenzí je asociováno s nepříznivou prognózou. Pro zlepšení vyhlídek nemocných je proto nutností časná diagnostika onemocnění a nasazení specifické terapie. Cenným screeningovým nástrojem se přitom může v blízké budoucnosti stát virtuální echokardiografie, jež v publikovaných studiích prokazuje dobré výsledky.
Novinky Pozdní diagnostika glaukomu aneb když nefunguje prevence – kazuistiky
Glaukom je celosvětově jednou z hlavních příčin nevratné slepoty a je spojen se sníženou kvalitou života. Včasným stanovením diagnózy a nasazením účinné léčby je možné předejít zrakovému postižení. Diagnostika glaukomu je komplexní a díky novým metodám i přesnější. Mění se rovněž terapeutické přístupy, s důrazem na minimalizaci poškození očního povrchu a celkovou redukci nežádoucích účinků se zachováním, či dokonce zvýšením terapeutické efektivity. Abychom však mohli účinně zasáhnout, musí se pacient na vyšetření nejen dostavit, ale především přijít včas.
Novinky Role pediatra v diagnostice a léčbě enurézy – komentovaná doporučení a kazuistika
Při příležitosti Světového dne pomočování, který letos připadá na 26. květen, je na místě si připomenout roli dětského lékaře v diagnostice a léčbě dětí s nočním pomočováním. Souhrn praktických postupů ve formě doporučení připravila pediatrická sekce České urologické společnosti ČLS JEP a pracovní skupina pro dětskou nefrologii České pediatrické společnosti ČLS JEP. Dětská nefroložka MUDr. Marie Kmoníčková doplňuje aktuální souhrn těchto doporučení komentářem z praxe a ilustruje kazuistikou ze své ordinace.
Novinky Léčba bolesti u seniorů
Prevalence bolesti u hospitalizovaných seniorů dosahuje podle některých studií až 82,9 %, u poloviny sledovaných pacientů bolest dlouhodobě přetrvává a výrazně ovlivňuje kvalitu jejich života (Zanocchi et al., 2008). Trvalou analgetickou léčbu přitom mělo zavedenu jen 20 % sledovaných, 60 % bylo bez léčby a analgetika on demand (na požádání) byla ordinována u 16 % seniorů.