Průměrná a vrcholová rychlost refluxu v povrchových žilách dolních končetin a jeho celkový objem měřené duplexní ultrasonografií souvisejí se stadiem chronické žilní insuficience. Japonským autorům se podařilo stanovit i hraniční hodnoty těchto parametrů, které odliší časná a pokročilá stadia.
Ve své studii publikované v září 2014 měřili žilní reflux ve 2160 dolních končetinách pacientů s chronickou žilní insuficiencí (CVI). Pacienty rozdělili podle kategorie CEAP (klinická, etiologická, anatomická a patofyziologická klasifikace) na skupinu s časným stadiem (C1–3, Ep, As, Pr) a na skupinu s pokročilejším stadiem onemocnění (C4–6, Ep, As, Pr). Mezi těmito skupinami porovnávali průměr žíly, délku trvání refluxu, průměrnou rychlost refluxu, maximální rychlost refluxu a celkový objem refluxu v oblasti saféno-femorální junkce, velké safény a saféno-popliteální junkce.
Ve skupině s pokročilejším stadiem CVI byl zjištěn vyšší věk a častější zastoupení mužů, ale co je zajímavější, významně větší průměrná i vrcholová rychlost refluxu a větší objem refluxu na všech 3 místech měření (všechna p < 0,01). Jako optimální hraniční hodnotu průměrné rychlosti refluxu, podle které lze rozlišit časné a pokročilé stadium CVI, určili autoři studie 27,8 cm/s v oblasti saféno-femorální junkce, 47,8 cm/s ve velké saféně a 36,2 cm/s v saféno-popliteální junkci.
Pro odlišení časného a pokročilého stadia CVI je při duplexním ultrasonografickém vyšetření významná průměrná a vrcholová rychlost refluxu i jeho celkový objem, nikoliv délka trvání.
(zza)
Zdroj: Konoeda H., Yamaki T., Hamahata A., et al. Quantification of superficial venous reflux by duplex ultrasound-role of reflux velocity in the assessment the clinical stagof chronic venous insufficiency. Ann Vasc Dis. 2014; 7 (4): 376–82. Epub 2014 Sep 30.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
