Diagnostika

Nasazení antibiotik při akutním zánětu středouší by mělo být pečlivě zváženo, neboť většina případů má virový původ, a ATB tak mohou být nejen zbytečná, ale i riziková. V následujícím stručném textu pro praxi se proto zaměřujeme na správné terapeutické postupy, minimalizaci negativních dopadů antibiotické léčby a význam podpory střevní mikrobioty pomocí probiotik v tomto kontextu.

Před epidemiology a parazitology se v souvislosti s nákazou po přisátí klíštěte otevírá další výzva – vedle encefalitidy a lymeské borreliózy jde o syndrom alfa-gal (AGS). Jedná se o typ potravinové alergie na masné výrobky. Alergické reakce na alfa-gal se mohou pohybovat od mírných až po život ohrožující (anafylaxe) a typicky se objevují asi 2 až 6 hodin po požití masa ze savců nebo dalších produktů z nich vyrobených.

Některé nádory zůstávají neodhaleny, dokud se nerozšíří do vzdálených orgánů. U části z nich se při diagnóze metastatického onemocnění nepodaří primární nádor identifikovat. Čínským vědcům se nyní podařilo vyvinout nástroj využívající umělou inteligenci (AI), který je schopen identifikovat původce metastatických buněk v tělních tekutinách.

Fibrilace síní (FiS) je dnes nejčastější setrvalou arytmií a významně ovlivňuje morbiditu i mortalitu pacientů. Moderní diagnostické a terapeutické možnosti však přinášejí šanci na účinnou kontrolu rytmu i prevence komplikací. Katetrizační ablace včetně ireverzibilní elektroporace s využitím pulzního pole posunula léčbu FiS do nové éry, ale své pevné místo má v jejím managementu rovněž řada modalit farmakoterapie.

Syndrom krátkého střeva je závažné onemocnění charakterizované nedostatečnou absorpční kapacitou střeva, což u těchto pacientů vede k nutnosti podávání parenterální výživy. Klíčovou součástí terapie je podpora adaptace zbylého střeva, přičemž významnou roli hraje farmakologická léčba. Její relativně novou a velmi efektivní modalitu představuje analog GLP-2 teduglutid – klinická data i zkušenosti z reálné praxe potvrzují vysokou účinnost této terapie, která umožňuje snížit závislost na parenterální výživě a zlepšit kvalitu života pacientů.

Mutace viru SARS-CoV-2 a každoroční epidemie COVID-19 se patrně stanou obdobnou realitou jako navracející se epidemie chřipky. Vyloučit podle odborníků nelze ani další výskyt agresivnějších variant. Dobrou zprávou je, že vedle vakcinace jsou nyní k dispozici tři účinná antivirotika. Kde je jejich místo v léčbě onemocnění COVID-19, kteří pacienti z nich mohou nejvíce profitovat a co je nyní v popředí zájmu infektologů? Hovoříme s předsedou Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP a primářem infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem MUDr. Pavlem Dlouhým.