VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
Diagnostika a léčba chronické
Novinky Strojové učení a umělá inteligence v diagnostice: Jaká bude role lékaře v budoucnosti?
Pro lékařskou profesi je charakteristický zásadní význam zkušeností. Patolog s větší zkušeností viděl o stovky preparátů více než jeho méně zkušený kolega, a lze tedy předpokládat, že jeho diagnóza bude přesnější. Obdobnou situaci lze pozorovat u radiologů, internistů a samozřejmě také v chirurgických profesích. V posledních letech ovšem zároveň došlo k mohutnému rozvoji strojového učení a snahám o aplikaci tohoto principu v medicíně, zejména v diagnostických oborech. Má tedy strojové učení potenciál dramaticky transformovat současnou roli lékaře?
Novinky Strojové učení a umělá inteligence v diagnostice: Jaká bude role lékaře v budoucnosti?
Pro lékařskou profesi je charakteristický zásadní význam zkušeností. Patolog s větší zkušeností viděl o stovky preparátů více než jeho méně zkušený kolega, a lze tedy předpokládat, že jeho diagnóza bude přesnější. Obdobnou situaci lze pozorovat u radiologů, internistů a samozřejmě také v chirurgických profesích. V posledních letech ovšem zároveň došlo k mohutnému rozvoji strojového učení a snahám o aplikaci tohoto principu v medicíně, zejména v diagnostických oborech. Má tedy strojové učení potenciál dramaticky transformovat současnou roli lékaře?
Novinky Biologická léčba zatím spásu pro pacienty s astmatem nepřinesla
Zavedení biologické léčby do terapie astmatu bylo spojeno s velkým očekáváním. Jak však ukázal průzkum literatury provedený v roce 2013, dosavadní výsledky přinesly zatím spíše zklamání.
Novinky Léčba deprese s přetrvávající výraznou nespavostí − interaktivní kazuistika
Pacient ve věku 39 let, přichází do psychiatrické ordinace pro depresivní příznaky s úzkostí a nespavostí. Má obavy ze selhání v práci, současně se obává psychofarmak a jejich vedlejších účinků, je v psychoterapeutické péči.
Novinky Jak významný je faktor času při léčbě srdečního selhání?
Současná doporučení kladou důraz na včasné stanovení diagnózy a okamžitou léčbu pacientů se srdečním selháním (HF). Ti jsou přitom nejzranitelnější v období bezprostředně po dekompenzaci chronického HF, a intenzivní léčba proto může snížit riziko další hospitalizace a mortality. Prognóza těchto nemocných je totiž nepříznivá a jakékoliv zpoždění v zahájení terapie ji dále zhoršuje. Léčba chronického HF je navíc často odkládána, pokud jsou jeho symptomy stabilní, a je podceňováno riziko nežádoucích následků a náhlé smrti. Časový faktor tedy hraje významnou roli ve všech stadiích HF.