Takotsubo kardiomyopatie – další pokračování příběhu – editorial


Autoři: Pavel Gregor
Působiště autorů: III. interní – kardiologická klinika 3. LF UK a FN Královské Vinohrady, Praha
Vyšlo v časopise: Vnitř Lék 2016; 62(12): 960-961
Kategorie: Editorialy

Komentář k | Editorial on

Babický M et al. Takotsubo syndrom: incidence, etiologie, komplikace, léčba a prognóza. Vnitř Lék 2016; 62(12): 1021–1027.

Zhruba před rokem jsme psali na stránkách Vnitřního lékařství o problematice takotsubo kardiomyopatie (TTKMP) [1], nyní se zabýváme tímto tématem znovu. Je to spíše shoda náhod, postihujících vzácnou raritu nebo se jedná o aktuální problematiku, která budí neutuchající zájem v lékařských kruzích? Odpověď je jasná. Rešerší jsem si zjistil, že od počátku roku 2016 do 28. 4. 2016, kdy byl tento příspěvek napsán, bylo o TTKMP publikováno neuvěřitelných 93 prací, souhrnně pak data z posledních několika let vycházejí z desítitisícových souborů. V ČR zaujala nedávno publikovaná studie brněnských autorů [2], pracující se souborem 45 nemocných s TTKMP, sledovaných déle než rok a podrobně vyšetřených včetně MRI. Všechny tyto skutečnosti jsou nepochybně odrazem neutuchajícího zájmu o toto zvláštní a ne zcela probádané onemocnění, které je navíc ve světě diagnostikováno stále častěji. Např. nejnovější data z USA [3] ukázala 3násobnou incidenci TTKMP v letech 2007–2012 oproti stejně dlouhému období před rokem 2007 a potvrzují to i další studie [4]. Jistě lze diskutovat o příčinách tohoto stavu, částečně je lze možná přičíst i hlubším znalostem a všeobecně lepší informovaností o TTKMP, ale jistě to není hlavní faktor. Onemocnění se může navíc vyskytnout u jednoho a téhož nemocného vícekrát – zatím byly popsány nanejvýše 4 epizody TTKMP u jednoho jedince [5].

Ponechme stranou diagnostická kritéria TTKMP – zabývali jsme se jimi podrobně v našem předešlém příspěvku [1] a řeší je i autoři práce otištěné v tomto čísle [6].

Onemocnění postihuje typicky ženy v postmenopauzálním věku, muži jsou postiženi v méně než 10 % případů. Rozhodně to však nemusí být pravidlem – choroba může postihnout i nemocné mladší 50 let věku [7]. V poslední době jsou dokonce zprávy o vývoji tohoto syndromu u dětí [8,9]. Novější práce ukazují, že kouření cigaret a abúzus alkoholu mohou zvyšovat nebezpečí rozvoje TTKMP [10].

Velice zajímavá je otázka komorbidit u nemocných s TTKMP. Ukazuje se, že TTKMP může být i prediktorem možného výskytu závažného, často chronického onemocnění. Týká se to např. nádorů a jejich chemoterapie [10], vážných chorob zažívacího traktu [11] a dalších orgánů. Samostatnou kapitolu při vzniku TTKMP představují neurologická onemocnění [1], TTKMP byla popsána u nemocných s epileptickými záchvaty [12], ale i řady dalších chorob. Vzácná nejsou ani chronická plicní a renální onemocnění, případně choroby štítné žlázy [13]. Mezi rizikové faktory TTKMP patří hypertenze, obezita, dyslipidemie, kouření cigaret a abúzus alkoholu [10,13]. O diabetes mellitus se data různí – někteří autoři [13] jej pokládají za rizikový faktor, v jiných souborech [14] byla naopak prevalence diabetu u TTKMP nižší.

Patogeneze TTKMP souvisí pravděpodobně se zvýšením hladin cirkulujících katecholaminů, které lze prokázat u většiny nemocných, TTKMP lze vyvolat i podáváním exogenních katecholaminů [15]. Patogeneticky může TTKMP představovat jakousi variantu syndromu omráčeného myokardu. Dřívější teorie, opírající se o roli mnohočetných koronárních spazmů v rozvoji celého onemocnění, se nepotvrdily, spíše se dnes připouští možná účast poruch mikrocirkulace u některých nemocných [15], případně vliv změněné zánětlivé odpovědi.

Porucha kinetiky levé komory je u většiny nemocných (60–100 %) lokalizována periapikálně (apical ballooning). Vzácněji se vyskytuje forma s postižením střední části levé komory (midventricular ballooning), která má podobnou symptomatologii, laboratorní i EKG nálezy. Nejvzácnější je postižení bazální části levé komory. Pravá komora může být postižena ve 25 %, své nositele znevýhodňuje prognosticky [16]. Prakticky nikdy se u TTKMP nenachází difuzní porucha kinetiky levé komory, která je běžná u tachykardické kardiomyopatie, jež má s TTKMP společnou reverzibilitu poruchy kinetiky.

Možnost obstrukce v levé komoře, kterou u TTKMP nalezl Babický et al [6], je známa řadu let. Vyskytuje se především u typických „apikálních“ TTKMP, ale i u formy s postižením střední části komory, kde bylo referováno též o jejím rozvoji po provedené perkutánní septální ablaci myokardu u hypertrofické obstrukční kardiomyopatie [17]. Přítomnost obstrukce je však obecně u této „neapikální“ formy TTKMP (tedy s postižením střední nebo bazální části levé komory) celkově méně častá, tato skupina se dále vyznačuje relativně menším počtem postižených žen [18]. Poruchu funkce pravé komory lze echokardiograficky nalézt přibližně u poloviny nemocných s TTKMP, porucha bývá spojená s edémem stěny pravé komory [19].

Podobnost TTKMP s hypertrofickou kardiomyopatií může zvyšovat i přítomnost přechodné hypertrofie myokardu u některých nemocných, vzácně může být obtížné i odlišení obou stavů [20,21]. Zbytnění lze u TTKMP nalézt ve 14 %, nejčastěji je vyjádřeno v hrotové části [21]. Častěji se pozoruje u nemocných se systémovou zánětlivou reakcí, přítomnost hypertrofie bývá častěji spojena s hemodynamickou nestabilitou a horší prognózou [21]. U nemocných s TTKMP a těžkou obstrukcí může snáze dojít k rozvoji kardiogenního šoku [22].

prof. MUDr. Pavel Gregor, DrSc., FESC

pavel.gregor@fnkv.cz

III. interní – kardiologická klinika 3. LF UK a FN Královské Vinohrady,

Praha

www.fnkv.cz

Doručeno do redakce 29. 4. 2016


Zdroje

1. Gregor P. Takotsubo (stresová) kardiomyopatie – co se změnilo? Vnitř Lék 2015; 61(7–8): 615–617.

2. Kubena P, Bohatá Š, Maňoušek J et al. Takotsubo kardiomyopatie, jednoletá prognóza pacientů a možnosti využití magnetické rezonance k její diagnostice v klinické praxi. Vnitř Lék 2015; 61(7–8): 619–625.

3. Khera R, Light-McGroary K, Zahr F et al. Trends in hospitalization for takotsubo cardiomyopathy in the United States. Am Heart J 2016; 172: 53–63. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.ahj.2015.10.022>.

4. Murugiah K, Wang Y, Desai NR et al. Trends in short- and long-term outcomes for takotsubo cardiomyopathy among medicare fee-for-service beneficiaries, 2007 to 2012. JACC Heart Fail 2016; 4(3): 197–205. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.jchf.2015.09.013>.

5. Opolski G, Budnik M, Kochanowski J et al. Four episodes of takotsubo cardiomyopathy in one patient. Int J Cardiol 2016; 203: 53–54. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.ijcard.2015.10.048>.

6. Babický M, Holm F, Erbrt M. Takotsubo kardiomyopatie: incidence, etiologie, komplikace, léčba a prognóza. Vnitř Lék 2016; 62(12): 1021–1027.

7. Sharkey SW, Windenburg DC, Lesser JR et al. Natural history and expensive clinical profile of stress (tako-tsubo) cardiomyopathy. J Am Coll Cardiol 2010; 55(4): 333–341. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.jacc.2009.08.057>.

8. Hernandez LE. Takotsubo cardiomyopathy: how much do we know of this syndrome in children and young adults? Cardiology in the Young 2014; 24(4): 580–592. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1017/S1047951114000080>.

9. Wittekind SG, Yanay O, Johnson EM et al. Two pediatric cases of variant neurogenic stress cardiomyopathy after intracranial hemorrhage. Pediatrics 2014; 134(4): e1211-e1217. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1542/peds.2013–1881>.

10. Deshmukh A, Kumar G, Pant S et al. Prevalence of Takotsubo cardiomyopathy in the United States. Am Heart J 2012; 164(1): 66–71. e1. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.ahj.2012.03.020>.

11. Koci F, Eltibi R, Hadley M et al. Necrotic bowel induces Takotsubo-like myocardial injury. Texas Heart Inst J 2014; 41(6): 638–640. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.14503/THIJ-13–3500>.

12. Han L, Cui L, Yin L et al. Takotsubo cardiomyopathy induced by epileptic seizure. Int J Cardiol 2014; 177(3): e145-e146. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.ijcard.2014.09.049>.

13. Pelliccia F, Parodi G, Greco C et al. Comorbidities frequency in takotsubo syndrome : An International Collaborative Systematic Review Including 1109 patients. Am J Medicine 2015; 128(6): e11-e19. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.amjmed.2015.01.016>.

14. Madias JE. Low prevalence of diabetes mellitus in patients with takotsubo syndrome : A plausible „protective“ effect with pathophysiologic connotations. Eur Heart J Acute Cardiovasc Care 2016; 5(2): 164–170. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1177/2048872615570761>.

15. Redfors B, Shao Y, Omerovic E et al. Current hypotheses regarding the pathophysiology behind the takotsubo syndrome. Int J Cardiol 2014; 177(3): 771–779. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.ijcard.2014.10.156>.

16. Santoro F, Ieva R, Massimiliano LF et al. Incomplete leaflet coaptation and tricuspid regurgitation mechanism in right ventricular Tako-Tsubo cardiomyopathy. Int J Cardiol 2014; 177(3): e99-e101. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.ijcard.2014.09.088>.

17. Akita K, Maekawa H, Tsuruta H et al. „Moving left ventricular obstruction“ due to stress cardiomyopathy in a patient with hypertrophic obstructive cardiomyopathy treated with percutaneous transluminal septal myocardial ablation. Int J Cardiol 2016; 202: 194–195. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.ijcard.2015.08.145>.

18. Nishida J, Kouzu H, Hashimoto A et al. „Ballooning“ patterns in takotsubo cardiomyopathy reflex different clinical backgrounds and outcomes: a BOREAS-TCM study. Heart Vessels 2015; 30(6): 789–797. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1007/s00380–014–0548-x>.

19. Scally C, Aheam T, Rudd A et al. Right ventricular involvenient and recovery after acute stress-induced (Tako-tsubo) cardiomyopathy. Am J Cardiol 2016; 117(5): 775–780. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.amjcard.2015.11.057>.

20. Madias JE. The fuzzy diagnostic boundaries among left ventricular outflow tract obstruction in hypertensive hypertrophy, hypertrophic cardiomyopathy, and Takotsubo syndrome. Int J Cardiol 2015; 197: 10. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.ijcard.2015.06.054>.

21. Shin DG, Cho IJ, Shim Ch Y et al. Transient apical wall thickening in patients with stress cardiomyopathy: Prevalence, profile, and impact on clinical course. Int J Cardiol 2015; 194: 87–92. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.ijcard.2015.05.101>.

22. Sousa-Casasnovas I, Gonzales-Saldivar H, Diez-Villanueva et al. Cardiogenic shock due to dynamic left ventricular outflow tract obstruction in a woman with Takotsubo syndrom. Emergencias 2015; 27(2): 140.

Štítky
Diabetologie Endokrinologie Interní lékařství

Článek vyšel v časopise

Vnitřní lékařství

Číslo 12

2016 Číslo 12

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Jak lze diagnostikovat mnohočetný myelom v praxi praktického lékaře?
nový kurz
Autoři: MUDr. Jan Straub

Zánětlivá bolest zad a axiální spondylartritida – Diagnostika a referenční strategie
Autoři: MUDr. Monika Gregová, Ph.D., MUDr. Kristýna Bubová

Inhibitory karboanhydrázy v léčbě glaukomu
Autoři: as. MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

Nová funkce oznámení

všimli jsme si, že se zajímáte o obsah na našem webu. Využijte nové funkce zapnutí webových notifikací a nechte se informovat o nejnovějším obsahu.

Zjistit více