BNP – zdroj informací o funkci srdce a o kardiovaskulárním riziku nemocného

Editorial: Bejšovec J et al. Natriuretický peptid typu B (BNP) –⁠ použitelnost v diferenciální diagnostice dušnosti. Vnitř Lék 2005; 51(6): 658–663.

B typ natriuretického peptidu je u zdravého člověka produkován především kardiomyocyty srdečních komor, u nemocných se srdeční insuficiencí se jeho sekrece rozšiřuje do všech částí srdce. Hlavním podnětem jeho zvýšené sekrece je vzestup plnících tlaků [1]. V naší literatuře prokázali již v roce 2003 Stejskal et al, že zvýšené hladiny BNP, resp. NT pro-BNP jsou velmi dobrou pomůckou v diferenciální diagnostice příčin dušnosti, protože pomáhají rychle identifikovat nemocné, u nichž je dušnost projevem dysfunkce srdce a srdeční insuficience [2]. Podobnou informaci přináší i sdělení Bejšovce a Jokla v tomto čísle Vnitřního lékařství. Výhodou stanovení BNP jsou jeho rychlost, snadné provedení, a tím i dobrá dostupnost po dobu celých 24 hodin, a příznivá cena. Z těchto důvodů je studiu významu stanovení hladin BNP v posledních letech věnována široká pozornost.

Při sériovém vyšetřování hladin BNP u zdravých osob se ukazuje, že hladina BNP (a poněkud méně i NT-BNP) velmi výrazně kolísá [3]. Jako významné lze tedy hodnotit pouze výrazné rozdíly hladin obou indikátorů. Významně zvýšené hodnoty BNP v plazmě se objevují u nemocných s dušností kardiálního původu, jak ukazují m.j. práce Stejskala i práce Bejšovce, a sdružují se se systolickou dysfunkcí levé komory, ale provázejí i dysfunkci diastolickou [1]. Velmi zajímavá studie de Grooteho [4] prokazuje, že u nemocných s manifestní srdeční insuficiencí je výše hladin BNP spolu s hodnotami maximální spotřeby kyslíku a velikostí levé síně důležitým znakem hodnotícím prognózu nemocných: čím je hladina vyšší nad medián 109 pg/ml, tím vyšší je riziko kardiální smrti anebo potřeby transplantace srdce.

Vedle vyšetřování hladin BNP u symptomatických osob byla věnována pozornost i nálezu zvýšených hodnot u asymptomatických jedinců. V prospektivní studii, jež sledovala po dobu 5,2 roků 3 346 osob beze známek srdeční insuficience z potomstva původní Framinghamské studie, prokázal Wang [5], že zvýšení hladiny BNP o 1 SD proti průměru bylo významným prediktorem především zvýšeného rizika úmrtí, vzniku manifestní srdeční insuficience, fibrilace síní, cévní mozkové příhody i přechodné mozkové ischemie.

Zvýšení plazmatických hodnot BNP lze pozorovat i u řady nemocných s různými formami ischemické choroby srdeční. Již ve svém předešlém sdělení na toto téma [6] jsem citoval práci  Jernberga, který prokázal, že vzestup hladiny BNP sleduje u nemocných  s akutní koronární příhodou vzestup hladiny troponinu, je spolu s ním signálem špatné prognózy nemocného [7]. Na jedné podskupině nemocných s nestabilní anginou a/nebo non-ST infarktem myokardu, kteří byli vyšetřováni ve studii TACTICS-TIMI-18, bylo prokázáno kvantitativní koronarografií, že osoby s vyššími hodnotami BNP a celkově horší prognózou měly těsnější stenózu „infarktové“ tepny obecně, častěji to byla stenóza sestupné větve levé věnčité tepny, a měly horší hodnoty koronárního průtoku po ošetření (TIMI flow) [8].

Již z tohoto stručného výčtu prací z poslední doby je zřejmé, kolik závažných skutečností bylo zjištěno o BNP a o výpovědní hodnotě jeho normální, anebo zvýšené hladiny v plazmě. Víme, že poskytuje cenné informace o funkci srdce i o prognóze nemocných. Jako téměř vždy v medicíně, ani zde však nelze říci, že známe vše. I když víme, že u nemocných se srdeční insuficiencí je zvýšená hladina BNP, není zcela jasné, zda lze sledování poklesu jeho hladiny v plazmě použít ke sledování účinků léčby. Některá pozorování prokázala u osob s manifestní srdeční insuficiencí, že pokles tlaku v zaklíněné větvi plicnice je sledován poklesem hladiny BNP, ale jsou to pozorování na malých souborech jedinců, jež budou vyžadovat další ověřování. Hovoří však ve prospěch názoru Bejšovce a Jokla, aby bylo možno u nemocných se srdeční insuficiencí vyšetřovat hladinu BNP opakovaně v průběhu léčby. Rovněž bude nutné zjistit, jaké jsou případné změny plazmatických hladin BNP u osob ohrožených ve zvýšené míře srdeční insuficiencí, jako jsou obézní a diabetici, byť z hlediska srdeční insuficience asymptomatičtí. Ze všech těchto důvodů je dobré, že se i naše pracoviště této problematice věnují, nejen ve velkých zdravotnických zařízeních, ale i v menších nemocnicích, které jsou ovšem pro úroveň péče o nemocné zásadně důležité.

prof. MUDr. František Kölbel, DrSc.

www.fnmotol.cz

e-mail: frantisek.koelbel@lfmotol.cuni.cz

Doručeno do redakce: 29. 9. 2004