Autoři: M. Oelke; A. Bachmann; A. Descazeaud; M. Emberton; S. Gravas; M. C. Michel; J. N’dow; J. Nordling; J. J. De La Rosette Působiště autorů: European Association of Urology Vyšlo v časopise: Urol List 2012; 10(EAU Guidelines pro léčbu symptomů dolních močových cest u mužů): 7-8
Mnoho mužů trpících LUTS si nestěžuje na vysokou míru obtěžování těmito symptomy, a jsou tedy vhodnými kandidáty pro jinou než medikamentózní a chirurgickou léčbu – léčebný postup známý jako pozorné vyčkávání. Tento typ postupu obvykle zahrnuje edukaci, uklidnění pacienta, pravidelné sledování a poradenství v otázkách životního stylu. U mnoha pacientů je tento postup považován za první stupeň v terapeutické kaskádě, a proto bude možnost pozorného vyčkávání většině mužů v určitém okamžiku nabídnuta. Pozorné vyčkávání je pro mnoho mužů přijatelnou možností, protože jen u malého počtu pacientů, pokud zůstanou neléčeni, budou symptomy progredovat k akutní retenci moči a komplikacím, jako je renální insuficience a litiáza [1,2]. Stejně tak se mohou některé symptomy zlepšit spontánně, zatímco jiné zůstávají stabilní mnoho let [3].
U všech mužů s LUTS by mělo být před zahájením jakékoli formy léčby provedeno formální vyhodnocení s cílem určit pacienty s komplikacemi, pro které může být prospěšná intervenční léčba. Pro pozorné vyčkávání jsou vhodní muži s mírnými až středně závažnými nekomplikovanými LUTS (jež nepředstavují žádné vážné ohrožení života), pro které nejsou symptomy příliš obtěžující. Rozsáhlá studie srovnávající pozorné vyčkávání a transuretrální resekci prostaty (TURP) u mužů se středně závažnými symptomy ukázala, že v případě mužů, kteří podstoupili operaci, se v porovnání s muži, u nichž bylo indikováno pozorné vyčkávání, zlepšila funkce močového měchýře (rychlost průtoku a postmikční reziduální objem), přičemž nejlepší výsledky byly zaznamenány u mužů s vysokým stupněm obtěžování těmito symptomy. 36 % pacientů do pěti let podstoupilo chirurgickou léčbu, zatímco 64 % ve skupině indikované k pozornému vyčkávání se cítilo dobře [4]. Přibližně u 85 % mužů zůstává zdravotní stav při pozorném vyčkávání po jednom roce stabilní a během pěti let se toto procento progresivně sníží na 65 % [5,6]. Důvod, proč u některých pacientů dojde při pozorném vyčkávání ke zhoršení a u jiných nikoli, není zcela jasný. Zřejmě nejsilnějšími predikátory selhání léčby jsou rostoucí stupeň obtěžování těmito symptomy a postmikční reziduální objem.
V současné době existují důkazy úrovně 1b, že self-management (zvládání symptomů samotným pacientem) jako součást pozorného vyčkávání redukuje jak symptomy, tak progresi [7,8] (tab. 1). V této studii dosáhli muži, kteří byli vedle standardní léčby randomizováni ke třem sezením zaměřeným na self-management, v porovnání s muži, kteří podstoupili pouze standardní léčbu, výraznějšího zlepšení symptomů a lepší kvality života po třech a šesti měsících. Tyto rozdíly se udržovaly i po uplynutí dvanácti měsíců. Doposud není známo, které klíčové prvky self-managementu jsou účinné, ale většina odborníků se shoduje na následujícím:
Tab. 1. Self-management jako součást pozorného vyčkávání redukuje symptomy i progresi [7]. IPSS = Mezinárodní skóre prostatických symptomů; Qmax = maximální rychlost průtoku moči během volné uroflowmetrie; PVR = postmikční reziduum. *Významné v porovnání se standardní léčbou (p < 0,05); † významné v porovnání se základní hodnotou (p < 0,05).
Přesný podíl poradenství v otázkách životního stylu na zdravotním přínosu, který ukázaly provedené studie, zůstává nejasný. Menší změny v životním stylu a chování mohou mít na symptomy prospěšný účinek a mohou zabránit zhoršení, které vyžaduje medikamentózní nebo chirurgickou léčbu. Poradenství v otázkách životního stylu lze získat neformální i formální cestou. Pokud je nabízeno mužům, mělo by pravděpodobně zahrnovat následující:
Muži s mírnými symptomy jsou vhodnými kandidáty pro pozorné vyčkávání (úroveň důkazu / stupeň doporučení: 1b/A).
Mužům se symptomy dolních cest močových by mělo být před léčbou nebo společně s ní nabídnuto poradenství v otázkách životního stylu (úroveň důkazu / stupeň doporučení: 1b/A).
1. Ball AJ, Feneley RC, Abrams PH. The natural history of untreated ‘prostatism’. Br J Urol 1981; 53(6): 613–616.
2. Kirby RS. The natural history of benign prostatic hyperplasia: what have we learned in the last decade? Urology 2000; 56 (5 Suppl 1): 3–6.
3. Isaacs JT. Importance of the natural history of benign prostatic hyperplasia in the evaluation of pharmacologic intervention. Prostate 1990; 3 (Suppl): 1–7.
4. Flanigan RC, Reda DJ, Wasson JH et al. 5-year outcome of surgical resection and watchful waiting for men with moderately symptomatic BPH: a department of Veterans Affairs cooperative study. J Urol 1998; 160(1): 12–16.
5. Wasson JH, Reda DJ, Bruskewitz RC et al. A comparison of transurethral surgery with watchful waiting for moderate symptoms of benign prostatic hyperplasia. The Veterans Affairs Cooperative Study Group on Transurethral Resection of the Prostate. New Engl J Med 1995; 332(2): 75–79.
6. Netto NR, de Lima ML, Netto MR et al. Evaluation of patients with bladder outlet obstruction and mild international prostate symptom score followed up by watchful waiting. Urol 1999; 53(2): 314–316.
7. Brown CT, Yap T, Cromwell DA et al. Self-management for men with lower urinary tract symptoms – a randomised controlled trial. BMJ 2007; 334(7583): 25.
8. Yap TL, Brown C, Cromwell DA et al. The impact of self-management of lower urinary tract symptoms on frequency-volume chart measures. BJU Int 2009; 104(8): 1104–1108.
9. Brown CT, van der Meulen J, Mundy AR et al. Defining the components of self-management programme in men with lower urinary tract symptoms: a consensus approach. Eur Urol 2004; 46(2): 254–263.
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
