#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

100 let od narození prim. MUDr. Aloise Hoňka, chirurga a stavitele houslí


Autoři: Redakce Rvch
Vyšlo v časopise: Rozhl. Chir., 2011, roč. 90, č. 7, s. 426.
Kategorie: Vzpomínka

Ars multa, vita longa

Věnoval se plně chirurgii i houslařství a v obou povoláních dosáhl pozoruhodných výsledků.

Alois Honěk se narodil v Děhylově u Slezské Ostravy 25. 10. 1911 v rodině podnikavého truhláře a houslaře. Sám se houslařství vyučil, ale po maturitě odešel do Prahy a v roce 1938 promoval na lékařské fakultě Univezity Karlovy. Nastoupil do tehdy nejmodernější pražské nemocnice Na Bulovce a pro své inovativní myšlení se záhy stal oblíbeným asistentem chirurgů prof. Levita a prof. Dicka. Absolvoval stáže u prof. Böhlera ve Vídni a Küntschera v Hamburgu. Küntscherovo nitrodřeňové hřebování jej zaujalo natolik, že již v roce 1942 metodu použil u nás jako první a zavedl i výrobu hřebu. Ještě před koncem války publikoval zkušenosti s větším počtem nemocných než sám autor. Zabýval se i hojením pakloubů (tehdy jistě hojnějších než dnes) a principem zásuvného hřebu a byl tak vlastně ve značném předstihu promotorem dnešního minimálně invazivního trendu: vždyť perkutánní zavedení hřebu a následná osteosyntéza krčku femoru zásuvným hřebem pod rentgenovou poziční kontrolou v lokálním znecitlivění není ani z dnešního pohledu ničím jiným.

Za protektorátu bylo na chirurgickém oddělení Bulovky rušno, ale profesor Walter Dick, rodák ze Sušice, se k lékařům českého původu choval slušně. Prováděly se fingované operace lidem, jimž hrozilo totální nasazení či osobní perzekuce a kolem Dr. Budína se formovala odbojová skupina. V den atentátu na protektora Reinharda Heydricha zůstal Alois Honěk jako jediný Čech u operace (všichni utekli: nikdo nechtěl obsluhovat nový narkotizační přístroj na ohřívaný chloroform, natož vyzkoušet jej na „Pražském katovi“!).

Porevoluční doby byly neméně rušné. Dr. Budín byl ještě v květnových dnech zastřelen za nevyjasněných okolností a perzekuce Dr. Hoňka na sebe nenechala dlouho čekat. Nastoupil sice na místo primáře chirurgického oddělení karlovarské nemocnice, kde zastával i post ředitele a založil zdravotní školu, ale záhy byl, jako většina místních primářů, zostuzen a odsouzen ve veřejném politickém procesu. Byl vězněn v Karlových Varech, v Jáchymově i na Pankráci. Kupodivu nezahořkl a zůstal veselé mysli (podle svědků z kriminálu i v dobách, kdy čelil návrhu na trest smrti). Po dvou letech věznění byl amnestován a propuštěn.

Akademická kariéra byla Dr. Hoňkovi sice odepřena, ale následujících 35 let věnoval smysluplné práci v nemocnici U Milosrdných bratří v Praze Na Františku. Vedl tamější traumatologické oddělení. Kromě nemocničního skladu chromniklové oceli zavedl i vlastní výrobu osteosyntetického materiálu. Operační výsledky byly na tehdejší dobu výborné: záviděníhodný byl zejména nízký výskyt perioperačních infekcí, a to se v létě na operačním sále otevírala okna a někdy se operovalo v civilu.

Denní režim prim. Hoňka byl nabitý. Vstával před pátou a nad ránem se věnoval výrobě houslí. Chodil pak procházkou od Národního divadla na nábřeží do nemocnice. Odpoledne poslouchal zkoušky Dvořákova kvarteta, večer chodíval s manželkou lékařkou na filharmonické koncerty a po nich zase pravidelně pěšky na krátkou večerní vizitu na oddělení, ať ve všední den nebo ve svátek. Operoval 3x týdně a sloužil do sedmdesáti.

Byl oficiálním lékařem pražských filharmoniků i FOK a s muzikanty rád cestoval po světě (USA, Itálie, Japonsko), pokud to politická situace a programové turné České filharmonie umožňovaly.

Přednesené výsledky léčby zlomenin horního konce femoru jeho metodou stálého tlaku úlomků po zásuvném hřebování měly úspěch nejen na sjezdu v Brně v roce 1968, ale i v Chicagu, kde extrahovaný materiál z kyčle v Praze operovaného Čechoameričana vzbudil pozornost. Následný přednáškový pobyt v USA však skončil v srpnu, kdy rodinná rada rozhodla o návratu domů. Princip zásuvného hřebu tak doslova obešel svět a vrátil se do Prahy.

Po tzv. normalizaci už následovala jen houslařská kariéra a kromě starostí o seniory a muzikanty jen páteční operační programy, k nimž přibíral mladšího syna Tomáše, budoucího kardiochirurga. Starší syn Alois je vědecký pracovník, entomolog. Vnuci Tomáš, Jakub a Albert Vincenc po otci a dědečkovi převzali tradiční rodinné řemeslo a rovněž vyrábějí housle.

Pan primář Honěk vyrobil asi dvě stovky houslí, viol, violoncell a kontrabasů, umístil se i na soutěžích v Poznani, Liege a v Kasselu. Měl rád večery s muzikanty a Bohumilem Hrabalem v pivnici U zlatého tygra.

Chcete-li se dozvědět více o hudební části života českého chirurga, který dostal do vínku štěstí a skoro devadesát jeden rok dlouhý život v plné fyzické i duševní svěžesti, navštivte koncert, který bude pořádán jeho přáteli k oslavě 100. nedožitých narozenin 25. října 2011 v Domě umělců v Praze.

Redakce RvCh


Štítky
Chirurgie všeobecná Ortopedie Urgentní medicína

Článek vyšel v časopise

Rozhledy v chirurgii

Číslo 7

2011 Číslo 7
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

BONE ACADEMY 2025
nový kurz
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D, doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.

Cesta pacienta nejen s SMA do nervosvalového centra
Autoři: MUDr. Jana Junkerová, MUDr. Lenka Juříková

Svět praktické medicíny 2/2025 (znalostní test z časopisu)

Eozinofilní zánět a remodelace
Autoři: MUDr. Lucie Heribanová

Hypertrofická kardiomyopatie: Moderní přístupy v diagnostice a léčbě
Autoři: doc. MUDr. David Zemánek, Ph.D., MUDr. Anna Chaloupka, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#