Dotazníkové šetření názorů veřejnosti na činnost lékařské posudkové služby


The questionnaire survey of public opinions on the medical review service activity

Questionnaire survey of MoLSA called Public and Professional Opinion on Assessment Service has shown that it is necessary to enhance professional knowledge of assessment doctors. It means to focus on their lifelong education and in the same time on the financial part of the matter.

Other important things are cohesion with clinical medicine and deepening of cooperation with close related fields, especially with practitioners. It was expected finding that it would be also necessary to inform non-professional public about the Assessment Service in better way.

Suppose that we want to enhance training standards, to meet the financial demands of doctors and motivate younger doctors to join the field.

However, if we do not pay attention to the needs of assessment doctors including their personal development we shouldn’t be surprised by the age average and number of doctor without professional qualification then.

Moreover, standards for assessment doctors will raise because of increasing number of social benefit applicants (almost 190 000 in 2007) and a lack of doctors working for the employment offices.

The Law of Social Service brought a need of better mobility of less busy assessment doctors in the segment of social insurance system. Therefore it seems necessary to entitle approved salaries to those assessment doctors who meet the professional standards required for this kind of professional work.

Key words:
assessment service – Ministry of Labour and Social Affairs – questionnaire survey – training – Law of Social Service


Autoři: L. Čeledová ;  R. Čevela
Působiště autorů: Odbor posudkové služby MPSV, Praha
Vyšlo v časopise: Reviz. posud. Lék., 11, 2008, č. 3, s. 74-79

Souhrn

Z dotazníkového šetření MPSV „Názory lékařů a veřejnosti na práci lékařské posudkové služby“ vyplývá, že je třeba zvýšit odbornou erudovanost posudkových lékařů, tzn. věnovat zvýšenou pozornost celoživotnímu vzdělávání a současně zlepšit finanční ohodnocení. Dalším důležitým poznatkem je nezbytnost provázanosti oboru na „klinickou medicínu“ a prohlubování spolupráce s úzce spolupracujícími obory, zejména s praktickými lékaři. Očekávaným zjištěním je i potřeba zvýšení informovanosti laické veřejnosti o obsahu činnosti lékařské posudkové služby.

Předpokládejme, že chceme zvyšovat požadavky na vzdělávání, uspokojit požadavky lékařů na tolik kritizované platové ohodnocení a také zlepšit věkovou strukturu. Pokud se však nebude věnovat pozornost potřebám posudkových lékařů, včetně plánování personálního rozvoje, nemůže překvapit ani současná věková struktura, ani vysoká míra lékařů bez předepsané specializované způsobilosti. Navíc se nároky na posudkové lékaře budou zvyšovat v důsledku turbulentního prostředí způsobeného extrémním zvýšením počtů žadatelů o příspěvek na péči (téměř 190 000 v roce 2007) a nedostatkem smluvních lékařů pracujících pro úřady práce. Zákon o sociálních službách vytvořil i potřebu zvýšení mobility méně vytížených posudkových lékařů v segmentu sociálního pojištění. Proto se jeví jako nezbytné přistoupit k individuálně schváleným platům posudkových lékařů, kteří splňují odborné nároky na požadovanou expertní práci.

Klíčová slova:
posudkové lékařství – ministerstvo práce a sociálních věcí – dotazníkové šetření – vzdělávání – zákon o sociálních službách

Exkluzivita oboru posudkové lékařství

Posudkové lékařství je zcela specifický obor, což potvrzuje skutečnost, že jako jediný je zařazen pod rezort ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) a nikoliv ministerstva zdravotnictví (MZ). V osobě posudkového lékaře dochází k integraci medicínských znalostí, a to znalostí ze všech medicínských oborů, se znalostmi právními. Práce posudkového lékaře je však nejen čistě medicínská a právní, ale má i svůj hluboký sociální rozměr. Dochází při ní k promíchání etických principů sociální práce s etickými principy práce lékaře. Každý posudkový lékař je esencí Tadeáše Hájka z Hájku, posledního mnohostranného lékaře renesančního ducha, který ovládal botaniku – vydal velký Matthioliho herbář – i astronomii – spolupracoval s Tychonem Brahe, ale napsal např. i spis o vaření piva. Stejně tak jako Tadeáš Hájek je i posudkový lékař vysoce erudovaným odborníkem v mnoha oblastech.

Pět set deset posudkových lékařů, kteří působí v současné době v oboru posudkové lékařství naprosto nepostačuje na vysoké pracovní zatížení posudkové služby, ke kterému dochází zvláště v posledním roce na prvním i druhém stupni.

Odpovědět na otázky, proč neprojevují studenti a absolventi lékařských fakult a  lékaři jiných specializací zájem o posudkové lékařství, dále jak pohlíží lékařská a laická veřejnost na osobu posudkového lékaře a jak vnímá činnost lékařské posudkové služby, měla dotazníková akce, kterou MPSV realizovalo prostřednictvím společnosti Faktum Invenio na konci roku 2007. Šetření se zaměřilo na odbornou lékařskou veřejnost (lékaři pracující v posudkové službě nebo s ní úzce spolupracující) s cílem zjistit, jaká opatření zvýší zájem o práci v oboru posudkové lékařství. Součástí výzkumu byla rovněž dotazníková akce se zaměřením na klientelu lékařské posudkové služby s cílem zjistit, jaká opatření zlepší její vnímání klienty.

Všechny tři dílčí projekty považujeme za nedílnou součást jednoho komplexního šetření, jehož výsledky a z nich učiněné závěry podpoří personální stabilizaci lékařské posudkové služby.

A. Lékařská posudková služby očima posudkových lékařů

Šetření s názvem „Názory posudkových lékařů na obsah své práce“ bylo provedeno technikou standardizovaného řízeného telefonického rozhovoru na vzorku 348 respondentů – posudkových lékařů. Metodika zpracování výzkumu odpovídá standardům sdružení SIMAR a ESOMAR. Lékaři odpovídali na následující okruh otázek:

1. Atestace posudkových lékařů a délka jejich působení v oblasti posudkového lékařství

  • a) Nejčastější základní atestací u lékařů, kteří nyní pracují jako posudkoví, je interní (43 %) a vše-obecné lékařství (41 %). Z pediatrie a dorostového lékařství má atestaci 12 % lékařů, z chirurgie pak 9 % lékařů.
  • b) Atestaci z posudkového lékařství má v současnosti 62 % posudkových lékařů. 12 % lékařů se v současnosti na tuto atestaci připravuje a 7 % lékařů o ní do budoucna uvažuje.
  • c) Nejčastěji mají atestaci z posudkového lékařství lékaři, kteří vykonávají práci posudkového lékaře pro MPSV (97 %). Mezi posudkovými lékaři, kteří pracují pro Českou správu sociálního zabezpečení, má atestaci z posudkového lékařství 57 % lékařů, mezi lékaři, kteří pracují pro úřad práce, je to 63 % osob.

V oboru posudkového lékařství pracuje méně než 9 let 38 % posudkových lékařů, 10–19 let rovněž 38 % lékařů a více než 20 let tuto profesi vykonává 24 % lékařů.

Obrázek 1 zachycuje postoj k atestaci z posudkového lékařství.

Má lékař atestaci z posudkového lékařství? (n = 348; údaje v procentech)
Obr. 1. Má lékař atestaci z posudkového lékařství? (n = 348; údaje v procentech)

2. Postoje posudkových lékařů k náplni své práce

  • a) Se současnou prací posudkového lékaře je spokojeno 88 % lékařů, přičemž pouze 10 % lékařů uvažuje o změně. Jistou nespokojenost s prací posudkového lékaře vyjádřila desetina lékařů – 4 % lékařů zvažují změnu povolání, 6 % o změně neuvažuje.
  • b) K hlavním důvodům, proč se lékaři rozhodli vykonávat práci posudkového lékaře, patří především potřeba menšího pracovního nasazení (57 %) a zajímavý obsah této práce (70 %). Pro dvě pětiny posudkových lékařů byla důležitá při rozhodování o volbě této profese omezená možnost uplatnění v původním lékařském oboru a pro více než třetinu lékařů pak ztráta možnosti uplatnění v původním lékařském oboru.
  • c) Práci posudkového lékaře by opět zvolily dvě třetiny lékařů. Po současných zkušenostech by si svou profesi podruhé již nevybrala necelá třetina posudkových lékařů.
  • d) Důvodem, proč by profesi znovu nezvolili, je především nízký plat (28 %) a nízká prestiž povolání (19 %). Lékaři rovněž uvádějí, že jako posudkoví lékaři mají malý kontakt s medicínou (16 %).
  • e) Pokud je posudkový lékař nespokojen se svou profesí, a přesto v ní zůstává, často tak činí především ze zdravotních důvodů a vzhledem ke svému věku.

3. Pracovní podmínky posudkových lékařů

  • a) Mezi lékaři posudkové služby převažuje celkově spokojenost s podmínkami, které mají ke své práci. Z vybraných atributů vyjadřují lékaři nejvyšší spokojenost s kolektivem nejbližších spolupracovníků (97 %), vysoká spokojenost panuje i v případě schopností přímého nadřízeného (spokojeno 89 % lékařů), hodnocení pracovního prostředí (spokojeno 86 %), odborného zázemí (spokojeno 90 %), technického vybavení pracoviště (spokojeno 81 %), metodického vedení (spokojeno 84 %) i stylu práce (spokojeno 82 %). Na posledním místě v žebříčku spokojenosti se nachází platové podmínky, s nimiž je spokojeno 51 % posudkových lékařů.
  • b) Naprostá většina lékařů (96 %), je přesvědčena, že při výkonu práce posudkového lékaře dostatečně využívá svou lékařskou kvalifikaci.

4. Diskuse k potřebě zkvalitnění činnosti lékařské posudkové služby

Z hlediska kvalifikovanosti diskuse lékaři lépe hodnotí diskuse o posuzování zdravotního stavu pacienta než o problematice posudkového lékařství obecně.

5. Způsoby zkvalitnění činnosti lékařské posudkové služby

  • a) Zkvalitnění by podle lékařů mohlo být dosaženo především zlepšením finančního ohodnocení (94 %) a zvýšením počtu posudkových lékařů (88 %). Většina lékařů se rovněž shoduje v tom, že k vyšší kvalitě práce se dospěje posílením o pracovníky s nižší kvalifikací na administrativní práce (78 %), což by pochopitelně vedlo ke snížení administrativní zátěže, kterou za cestu k zkvalitnění práce považuje 88 % posudkových lékařů.
  • b) Reorganizační změny, stejně tak jako změny, v managementu či v řízení posudkové služby podle většiny posudkových lékařů ke zkvalitnění činnosti lékařské posudkové služby nepovedou. Naděje nevkládají lékaři ani do zvýšení počtu smluvních lékařů.
  • c) Absolutní většina posudkových lékařů (95 %) se shoduje v tom, že pro získání nových posudkových lékařů je zapotřebí lékaře motivovat vyšším platem, než jsou současné relace. Jako dostatečně motivační označuje 40 % lékařů plat srovnatelný s platem praktických lékařů, 54 % posudkových lékařů se pak domnívá, že k získání nových posudkových lékařů je zapotřebí motivace platem vyšším, než mají praktičtí lékaři v současnosti.

Obrázek 2 udává názory o možnosti zkvalitnění činnosti LPS.

Co napomůže k zkvalitnění činnosti lékařské posudkové služby (n = 348; údaje v procentech)
Obr. 2. Co napomůže k zkvalitnění činnosti lékařské posudkové služby (n = 348; údaje v procentech)

B. Co si myslí odborná lékařská veřejnost o práci lékařské posudkové služby

Šetření s názvem „Názory lékařů na práci lékařské posudkové služby“ bylo provedeno technikou standardizovaného řízeného telefonického rozhovoru na vzorku 500 respondentů-lékařů. Respondenti byli vybíráni metodou kvótního výběru podle specializace lékaře (praktický lékař – 200, pediatr – 100, ambulantní specialista – 100 a lékař v nemocnici – 100). Data byla zpracována a vyhodnocena statistickým softwarem SPSS.

Lékařům byl položen následující okruh otázek.

1. Postoje lékařů k náplni práce a prestiži posudkového lékaře

  • a) Lékaři náplň práce posudkového lékaře většinou znají, především pak lékaři starší 50 let. Z hlediska specializace jsou lépe s náplní práce posudkového lékaře seznámeni všeobecní lékaři, méně pak pediatři a ambulantní specialisté.
  • b) Náplň práce posudkového lékaře považují lékaři za administrativně i odborně náročnou, na druhou stranu však i jako nezajímavou. Jako práci vhodnou pro důchodce ji označuje šest lékařů z deseti, ovšem častěji mladšího věku než ve věku blížícím se k důchodu.
  • c) Prestiž posudkového lékaře v porovnání s jinými lékařskými obory je vnímána převážně jako nízká a průměrná. Nízké hodnocení prestiže práce posudkového lékaře je dáno nízkou atraktivitou náplně práce a neklinickým zaměřením oboru.
  • d) Práce posudkového lékaře má celoživotní perspektivu podle více než poloviny lékařů (54 %).

Na obrázku 3 je hodnocení prestiže.

Jak lékaři hodnotí prestiž posudkového lékaře vzhledem k ostatním lékařským oborům (n = 343 – lékaři se zkušenostmi s prací posudkového lékaře; údaje v procentech)
Obr. 3. Jak lékaři hodnotí prestiž posudkového lékaře vzhledem k ostatním lékařským oborům (n = 343 – lékaři se zkušenostmi s prací posudkového lékaře; údaje v procentech)

2. Zkušenosti lékařů s prací posudkového lékaře

  • a) Většina lékařů má zkušenost s prací posudkového lékaře ve svém oboru. Tato zkušenost je z hlediska odbornosti posudkového lékaře převážně dobrá (55 %) a průměrná (35 %).
  • b) Většina lékařů se při výkonu své práce neobejde bez spolupráce s posudkovým lékařem, a to bez rozdílu v závislosti na pohlaví, věku a specializaci lékaře.

Na obrázku 4 jsou názory na spolupráci.

Obešel by se lékař při práci v oboru bez spolupráce s posudkovým lékařem? (n = 343 – lékaři se zkušenostmi s prací posudkového lékaře; údaje v procentech)
Obr. 4. Obešel by se lékař při práci v oboru bez spolupráce s posudkovým lékařem? (n = 343 – lékaři se zkušenostmi s prací posudkového lékaře; údaje v procentech)

3. Zájem lékařů o profesi posudkového lékaře

  • a) Převážná většina lékařů je se svou současnou prací spokojena a neuvažuje o její změně. Jistý potenciál pro získání nových posudkových lékařů představuje 10 % lékařů, kteří v současnosti zvažují změnu práce.
  • b) Mezi lékaři necelá třetina lidí nevylučuje možnost, že by se někdy v budoucnu mohla stát lékařem posudkové služby sociálního zabezpečení, 2 % lékařů o této možnosti do budoucna uvažují. S rostoucím věkem klesá zájem lékařů o práci posudkového lékaře.
  • c) Pokud lékaři nemají zájem o práci posudkového lékaře, pak je to především z důvodu náplně této práce a z důvodu spokojenosti se současnou prací. Práci posudkového lékaře spojují s administrativou a papírováním a mají rovněž obavy, že by je tato práce nenaplňovala.
  • d) Pro práci posudkového lékaře by se lékaři rozhodli především při ztrátě možnosti uplatnění v současném oboru a dále pak v případě odchodu do starobního důchodu. Vyšší finanční ohodnocení, menší pracovní zatížení a zaměstnanecké výhody by byly důvodem změny profese ve prospěch posudkového lékařství pro polovinu lékařů, kteří nevylučují možnost stát se posudkovým lékařem.
  • e) Za plat nižší než 40 tisíc Kč by bylo ochotno vykonávat práci posudkového lékaře 45 % lékařů, kteří nevylučují možnost, že by se někdy v budoucnu této profesi věnovali.

4. Zájem lékařů o práci v oblasti sociálního zabezpečení

  • a) Zájem o práci lékaře v oblasti sociálního zabezpečení v kratším pracovním úvazku nebo o práci smluvního lékaře při současném výkonu hlavního zaměstnání projevila do budoucna čtvrtina lékařů.
  • b) Profese posudkového lékaře a lékaře v sociálním zabezpečení jsou vnímány velmi podobně. Důvody, které lékaři zmiňovali v případě nezájmu o práci posudkového lékaře, uváděli i v případě nezájmu o práci v oblasti sociálního zabezpečení. Stejně jako v případě posudkového lékařství mají lékaři obavy z přílišné administrativy a papírovaní a rovněž se obávají, že by je tato práce nenaplňovala. Necelá šestina lékařů (15 %) nemá zájem o práci v oblasti sociálního zabezpečení, protože se cítí být v současnosti časově vytížená.

Ztráta možnosti uplatnění v současném oboru je nejčastěji lékaři zmiňovaným důvodem, proč se stát posudkovým lékařem (76 %). Více jak polovina lékařů (57 %), kteří neodmítají možnost stát se posudkovým lékařem, by zvažovala tuto profesi v případě odchodu do starobního důchodu. Paradoxně však lékaři, kteří se blíží důchodovému věku, tj. jsou starší 50 let, častěji uvádějí, že by se posudkovým lékařem nikdy nestali.

Přibližně polovina lékařů by zvažovala profesi posudkového lékaře v případě vyššího finančního ohodnocení, než je jejich současné (53 %), v případě potřeby menšího pracovního zatížení (52 %) a z důvodů zaměstnaneckých výhod (53 %), které práce posudkového lékaře nabízí.

  • c) Lékaři, kteří projevili zájem o práci v oblasti sociálního zabezpečení, preferují především volitelnou délku pracovní zátěže. Pokud si již lékaři určili počet hodin týdně, které by chtěli věnovat práci pro sociální zabezpečení, pak se jednalo spíše o časově nižší rozsah, tj. do 12 hodin týdně (31 %). Pracovat pro sociální zabezpečení více než 12 hodin týdně by mělo zájem 7 % lékařů.
  • d) Z hlediska místa výkonu by lékaři upřednostňovali vykonávat tuto práci ve své ordinaci nebo zdravotnickém zařízení (33 %). Pětina lékařů by chtěla pracovat z domova, stejný podíl pak preferuje výkon práce na vyhrazeném místě, tj. na Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ), úřadu práce, popř. na MPSV.

Obrázek 5 uvádí důvody pro změnu práce.

Které důvody by vedly lékaře ke změněn současné práce ve prospěch práce posudkového lékaře? (n = 343 – lékaři, kteří by uvažovali o práci posudkového lékaře; údaje v procentech)
Obr. 5. Které důvody by vedly lékaře ke změněn současné práce ve prospěch práce posudkového lékaře? (n = 343 – lékaři, kteří by uvažovali o práci posudkového lékaře; údaje v procentech)

C. Vnímání lékařské posudkové služby laickou veřejností

Třetím a neméně důležitým bylo šetření názorů laické veřejnosti na činnost lékařské posudkové služby. Prezentovaná data byla zjištěna technikou standardizovaného řízeného osobního rozhovoru na souboru 500 respondentů, kteří mají osobní zkušenost s jednáním posudkového lékaře, tzn. sami jej kontaktovali buď v souvislosti se svou zdravotní situací, nebo v souvislosti se zdravotní situací své blízké osoby. Z celkového počtu 500 rozhovorů bylo 101 realizováno v rehabilitačních zařízeních Kladruby a Hrabyně. Občanům byl položen následující okruh otázek.

1. Návštěva lékaře posudkové služby

  • a) Nejvíce osob má zkušenost s lékařem OSSZ (73 %), nejméně s lékaři úřadu práce (4 %).
  • b) Jednoznačně nejčastějším důvodem návštěvy posudkového lékaře je vyřízení invalidního důchodu (65 %). Druhým nejčastějším důvodem je získání výhod pro těžce zdravotně postižené osoby a získání sociálních příspěvků (19 %).
  • c) Z pohledu zdravotního stavu je nejčastějším důvodem návštěvy posudkového lékaře postižení pohybového ústrojí (61 %). Na druhém místě jsou různá vnitřní postižení (35 %) a na třetím duševní onemocnění (14 %).

2. Hodnocení návštěvy posudkového lékaře

  • a) Více než polovina z lidí, kteří již navštívili lékaře posudkové služby, hodnotí jednání s ním jako věcné a bezkonfliktní (59 %). Jako velmi konfliktní hodnotí toto jednání 12 % z nich.
  • b) Nejvíce osob (61 %) odešlo od posudkového lékaře spokojeno – posudek odpovídal zdravotnímu stavu a oni (či jejich blízcí) požadovanou dávku či osvědčení získali. Požadovanou dávku či osvědčení nezískalo celkově 16 % osob s tím, že polovina z nich nebyla s posudkem spokojena.

Více než polovina z těch, kteří mají osobní zkušenost s lékařem posudkové služby, hodnotí jednání s ním jako věcné a bezkonfliktní (59 %). Jako lehce konfliktní označila toto jednání více než čtvrtina klientů posudkových lékařů (27 %) a jako velmi konfliktní 12 % z nich.

Na obrázku 6 je hodnocení jednání s lékařem posudkové služby.

Hodnocení osobního jednání s lékařem/lékaři posudkové služby (n = 500; údaje v procentech)
Obr. 6. Hodnocení osobního jednání s lékařem/lékaři posudkové služby (n = 500; údaje v procentech)

3. Hodnocení práce lékařské posudkové služby sociálního zabezpečení

  • a) Většina lidí, kteří mají osobní zkušenost s lékařskou posudkovou službou, je o potřebnosti této lékařské služby více či méně přesvědčena s tím, že posouzení zdravotního stavu posudkovým lékařem je nezbytné pro zajištění osob, které se ocitly v nepříznivé sociální situaci; souhlasí 82 % z nich. Současně se ale 59 % z nich domnívá, že posuzování zdravotního stavu, které v současnosti provádí posudkoví lékaři, by mělo být svěřeno praktickým lékařům.
  • b) Lidé se nejčastěji domnívají, že práce posudkových lékařů by měla být ohodnocena zhruba stejně jako práce praktických lékařů (36 %). Více než pětina lidi (21 %) nemá na tuto věc názor.
  • c) Pokud jde o možnosti zlepšení lékařské posudkové služby, ukazuje se, že většina lidí (91 %) zastává názor, že je potřeba zvýšit informovanost občanů o problematice posuzování zdravotního stavu.
  • d) Téměř stejné množství lidí (89 %) zdůrazňuje potřebu zlepšit spolupráci mezi praktickými a posudkovými lékaři.

Závěr

Průzkum provedený společností Faktum Invenio pro MPSV je prvním velkým uceleným výzkumem na téma lékařská posudková služba. Všechna tři šetření – mezi posudkovými lékaři, mezi lékaři jiných specializací a lidmi, kteří službu posudkového lékaře využili ať již pro posouzení svého zdravotního stavu či stavu osoby blízké, podrobně zachytila situaci a odrazila názory zainteresovaných stran na činnost posudkové služby.

Náplň práce posudkové služby je známá lékařům jiných specializací i laické veřejnosti. Většina lékařů ostatních specializací při výkonu své profese s posudkovými lékaři poměrně dobře spolupracovala. Činnost posudkové služby je tedy laickou veřejností i lékaři ostatních specializací hodnocena jako potřebná. Nicméně laická veřejnost je přesvědčena, že posuzování zdravotního stavu by mělo být svěřeno spíše praktickým lékařům, kteří nejlépe znají pacientův zdravotní stav, či by si přála užší součinnost práce posudkového lékaře s praktickým lékařem. Laická veřejnost nejčastěji komunikovala s posudkovými lékaři z OSSZ a nejčastější pohnutkou k návštěvě bylo vyřízení invalidního důchodu. Ze zdravotního důvodu jsou cílem návštěvy postižení pohybového ústrojí. Zhruba 60 % laiků považuje svoje setkání s posudkovým lékařem za nekonfliktní, avšak více než každý desátý vidí jednání s lékařem vyhroceně a označuje je jako konfliktní. Aspekt konfliktnosti tohoto zaměstnání je též zmiňován právě při rozhovoru s lékaři ostatních specializací, v jehož rámci byl sledován potenciál získání nových posudkových lékařů.

Lékaři jiných specializací považují práci lékaře posudkové služby za odborně a administrativně náročnou, ale též jako velmi nezajímavou a nudnou, vhodnou pro důchodce. Zřejmě z těchto důvodů jen necelá třetina nevylučuje možnost, že by někdy činnost posudkového lékaře vykonávala. Nicméně jen 10 % lékařů jiných specializací je v současnosti se svým zaměstnáním nespokojeno a uvažuje o změně. Hlavním důvodem odmítání práce posudkového lékaře je administrativní náročnost a malý kontakt s živou medicínou.

Se svojí prací je spokojeno zhruba 9 z 10 posudkových lékařů, ale znovu by si ji vybraly už jen dvě třetiny. Lékaři by ji znovu nevolili hlavně kvůli nízkému platu, malému kontaktu s „opravdovou“ medicínou a malé prestiži tohoto povolání nejen v očích veřejnosti, ale bohužel i mezi lékaři ostatních specializací. A opravdu i lékaři ostatních specializací vidí tuto práci jako velmi málo prestižní. Posudkoví lékaři jsou nejvíce spokojeni se svými kolegy na pracovišti a přímým nadřízeným, nejvíce nespokojeni jsou se svým finančním ohodnocením.

Co se týče finančního ocenění posudkových lékařů, jsou pohledy různých zainteresovaných stran odlišné. Laická veřejnost by jim přiznala plat na úrovni praktického lékaře, polovina lékařů jiných specializací, kteří by někdy v budoucnu uvažovali o práci posudkového lékaře, by doporučovala mzdu vyšší než 40 tisíc Kč, třetinu by uspokojil plat v rozmezí 31–40 tisíc Kč měsíčně; sami posudkoví lékaři, vzhledem k svému přetížení a náročnosti povolání, by za ideální považovali plat vyšší, než je mzda všeobecného lékaře.

V otázce na zlepšení činnosti posudkové služby jsou názory též roztříštěné. Laici vidí potřebu zvýšit informovanost občanů o problematice posuzování zdravotního stavu a zlepšit spolupráci posudkového a praktického lékaře. Posudkoví lékaři by uvítali hlavně výrazné zlepšené finanční ohodnocení, nárůst počtu posudkových lékařů a využití nových pracovníků s nižší kvalifikací ke snížení administrativní zátěže.

Adresa pro korespondenci:

MUDr. Libuše Čeledová

Odbor posudkové služby MPSV

Vyšehradská 53

120 00 Praha 2

e-mail: Libuse.Celedova@mpsv.cz


Zdroje

1. Závěrečná zpráva dotazníkového šetření „Názory lékařů a veřejnosti na práci lékařské posudkové služby“ provedeného společností Faktum Invenio pro MPSV.

2. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

3. Interní materiály MPSV o lékařské posudkové službě.

Štítky
Posudkové lékařství Pracovní lékařství

Článek vyšel v časopise

Revizní a posudkové lékařství

Číslo 3

2008 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Familiární transthyretinová periferní polyneuropatie
Autoři: MUDr. Radim Mazanec, Ph.D.

Diabetes mellitus a kardiovaskulární riziko, možnosti jeho ovlivnění
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se