Vliv nepochopení a omezení profesní autonomie všeobecných sester pracujících v intenzivní péči na rozvoj syndromu vyhoření

Stáhnout PDF English info

The impact of misunderstanding and limited professional autonomy of general nurses working in intensive care on the development of burnout syndrome

Jirkovská V, Dolák F. The impact of misunderstanding and limited professional autonomy of general nurses working in intensive care on the development of burnout syndrome

Burnout is a significant problem in healthcare, affecting not only the mental but also the physical well-being of healthcare professionals and the quality of care provided. A particularly vulnerable group of professionals are general nurses working in intensive care units, who are exposed to high daily work demands, stress and emotionally demanding situations. One of the factors that has been shown to contribute to the development of burnout syndrome is the limitation of professional autonomy, i.e. the extent to which general nurses are able to make decisions about their work and exercise their own judgement within their defined competencies.

The aim of the literature review was to analyse existing publications published between 2020 and 2025 that relate specifically to general nurses working in critical care. The analysis itself has already shown that this topic has not been sufficiently explored and deserves the attention of further researchers. Understanding these contexts can contribute to the search for strategies to prevent burnout and improve the working conditions and status of general nurses in critical care.

Keywords:

intensive care – nursing – burn-out – nursing autonomy

Autoři: V. Jirkovská; F. Dolák
Působiště autorů: Ředitelka: prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph. D., dr. h. c. ; Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče ; Zdravotně sociální fakulta ; Děkanka: Mgr. Ivana Chloubová, Ph. D. ; Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2025; 105(2): 85-87
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

Syndrom vyhoření je v oblasti zdravotnictví významným problémem, který ovlivňuje nejen duševní, ale fyzickou pohodu zdravotníků, dokonce i kvalitu poskytované péče. Zvláště ohroženou skupinou profesionálů jsou všeobecné sestry pracující na jednotkách intenzivní péče, které jsou vystaveny denně vysokým pracovním nárokům, stresu a emočně náročným situacím. Jeden z faktorů, který prokazatelně přispívá k rozvoji syndromu vyhoření, je omezení profesní autonomie, tedy míra, do jaké mají všeobecné sestry možnost rozhodovat o své práci a vykonávat ji v rozsahu stanovených kompetencí dle vlastního úsudku.

Cílem provedeného literárního review bylo analyzovat existující publikace vydané v letech 2020–2025 týkající se přímo všeobecných sester pracujících v intenzivní péči. Analýza již sama ukázala, že tato problematika je není doposud dostatečně prozkoumána a zaslouží si pozornost dalších výzkumníků. Porozumění těchto souvislostem může přispět k hledání strategií pro prevenci vyhoření a zlepšení pracovních podmínek a postavení všeobecných sester v intenzivní péči.

Klíčová slova:

intenzivní péče – ošetřovatelství – syndrom vyhoření – autonomie všeobecných sester

ÚVOD

Všeobecné sestry poskytují vysoce kvalitní, bezpečnou a nákladově přijatelnou ošetřovatelskou péči. Autonomie je základním prvkem ošetřovatelství a nemyslitelné ji omezovat, přesto se tak v klinické praxi děje běžně.

Důvodem je nejčastěji nedostatečné pochopení autonomie sester (1, 2, 13) nebo špatná komunikace mezi členy týmu (3, 4, 13).

Provedené literární review dokazuje na studiích, že všeobecné sestry se necítí dostatečně uznávané společností (1–3, 5, 6, 13) a ohodnocené za svoji náročnou práci. Až alarmující počet prostudovaných textů poukazuje na míru vyhoření všeobecných sester pracujících v intenzivní péči, která se pohybuje se mezi 25–80 % všech pracujících sester celosvětově (5–8, 13). Cílem provedené rešerše bylo potvrdit, či vyvrátit tvrzení, že právě pracovní autonomie všeobecných sester v intenzivní péči je esenciální k podpoře jejich motivace, duševního zdraví a celkové pracovní spokojenosti (3, 7–10, 12, 14). Dále má sloužit k podpoře nebo vyvrácení tvrzení, že příliš direktivní vedení, nadměrná kontrola a devalvace postavení všeobecné sestry, jako specialisty pro poskytování intenzivní ošetřovatelské péče, vede k deprivaci, frustraci, demotivaci všeobecných sester a může akcelerovat jejich vyhoření (3, 4, 7, 9–12, 14).

SOUBOR A METODIKA

Sledovanou cílovou skupinou této literární review byly všeobecné sestry pracující na jednotkách intenzivní péče. Pro rešerši byly využity odborné publikace publikované v anglickém a českém jazyce v období 2020–2025, dostupné v databázích EBSCO, PubMed a Cochrane Library. Vyhledávání bylo provedeno pomocí následujících klíčových slov a jejich kombinací: Nurses autonomy AND Intensive care, Nurses autonomy AND burnout, Nursing AND motivation OR frustration. Aplikací příslušných filtrů bylo k finální analýze vybráno a kompletně prostudováno 14 relevantních publikací. Při pokusu o vyhledávání pomocí českých klíčových slov byl počet relevantních zdrojů nedostatečný, a proto bylo dále pracováno primárně s anglickou terminologií.

VÝSLEDKY

Autoři se jednoznačně ve svých studiích shodují na tom, že všeobecné sestry pracující v intenzivní péči jsou přetížené (1, 3, 6, 7, 13, 14), dochází u nich k silné

nerovnováze mezi osobní pracovním životem (1, 2, 3, 6, 7, 14), špatnému finančnímu ohodnocení za náročnou práci (3, 11, 14) a mnohé se cítí neuznané společností (1, 2, 3, 5, 11, 13, 14) nebo pociťují nedostatečný profesní úspěch (3, 4, 5, 11, 13, 14). S tímto je spojená frustrace sester (7–10, 13, 14), častý výskyt depresí (7–10), cynismu (7–10), podrážděnosti (7, 9) v konečné fázi až ztráta zájmu o blaho nemocného (7, 14). Kromě psychických projevů jsou také často uváděny problémy, jako jsou zvýšený krevní tlak (13), poruchy funkce štítné žlázy (13), sklony k nadváze (13) a časté zažívací a trávicí obtíže (13), extrémní fyzické vyčerpání (7).

V článcích byly identifikovány faktory, které působí na všeobecné sestry vykonávající své povolání velmi negativně, až destruktivně. Mezi tyto negativní faktory patří: špatné finanční ohodnocení sester (3, 8, 11, 14), špatná komunikace ze strany lékařů (4, 12, 13), špatné pracovní prostředí (7, 12, 13), dlouhé pracovní směny (3, 8), vysoká pracovní zátěž (8, 10, 14), nízká pracovní autonomie všeobecných sester (8, 12, 14), autokratické vedení (12). Mimo těchto negativních faktorů, kterými se projevují se projevují přetížené všeobecné sestry ohrožené nebo již zasažené syndromem vyhoření, byly identifikovány faktory, které působí protektivně. Mezi nejčastěji zmiňované patří: uznání pozice všeobecné sestry v pracovním týmu jako zásadní pozice (1–3, 9–12, 14), rozmanitost pracovních úkolů (3), vysoká profesní autonomie (3, 7–10, 12), nízký objem přesčasové práce (3), podpůrné pracovní prostředí (4, 5, 7, 8, 10, 12, 14), dobré vztahy na pracovišti (4, 7, 9, 10, 12), snížení pracovní zátěže (8), férové finanční ohodnocení (10, 14).

Všeobecné sestry jsou nositelkami kvality poskytované ošetřovatelské péče (1, 2, 9, 10, 12–14) a významně zasahují i do kvality poskytované lékařské péče (1, 2, 9, 10). Nemálo jsou sestry schopné také ovlivnit ekonomičnost poskytované péče (1, 12, 13) a jsou zásadním členem týmu, který je zodpovědný pro interakce v týmu, čímž urychluje poskytnutí potřebné péče (1, 2, 10, 12–14).

DISKUZE

Poptávka po ošetřovatelské péči turbulentně roste. Je to způsobeno přirozeně stárnoucí populací, migrací atd. Pro zachování dostupnosti kvalitní ošetřovatelské péče je nutné podporovat profesní autonomii všeobecných sester (1–3, 9, 12–14) pracujících nejen v intenzivní péči, podpořit jejich seberozvoj a další vzdělávání (3, 9, 10, 13), umožnit jim spoluúčast na rozhodování a řízení (10, 12, 14), dopřát jim více volného času, který mohou trávit s rodinou (10, 11) atd. Pro zvrácení velmi negativního trendu v ošetřovatelství je nutné zvýšit finanční ohodnocení všeobecných sester (10, 11, 14), jejich postavení (1–3, 10, 11, 13, 14) a uznání dnešní společností (2, 3, 10–14). Velkým tématem je také neustálé prodlužování odchodu do starobního důchodu. Práce na pozici všeobecná sestra v intenzivní péči nebude jistě fyzicky ani psychicky možná do plánovaných 67+. Takto těžce pracující skupina specialistů má být zvýhodněna dřívějším odchodem do zaslouženého důchodu.

Profesní autonomie všeobecných sester zůstává nadále málo pochopena (1, 6, 14), ale její zkoumání a pochopení je esenciálně důležité pro zlepšení současného postavení všeobecných sester (4, 7, 9, 10, 12, 13) a další zvyšování kvality poskytované ošetřovatelské péče (12, 14). Díky studiu problematiky ošetřovatelství byly již stanoveny oblasti, ve kterých mohou všeobecné sestry pracovat zcela autonomně. Mezi tyto oblasti patří: autonomie rozhodování v oblasti ošetřovatelských kompetencí, autonomie rozhodování v oblasti specifických kompetencí, meziprofesní a intraprofesní spolupráce (12).

Nutné je také podotknout, že v klinické praxi existuje určitá „šedá zóna“, kde přejímají sestry neoficiálně stále více kompetencí lékařů a překračují tím vlastní kompetence. Často tak činí v situacích, kdy je potřeba velmi rychlého rozhodnutí pro blaho nemocného (1, 3, 11, 12, 14). Bránit rozvoji ošetřovatelství a omezovat kompetence všeobecných sester, především v intenzivní péči, se zdá být naprosto kontraproduktivní. Toto omezování a podhodnocování velmi vzdělaného personálu, kterým všeobecné sestry v intenzivní péči jistě jsou, očividně vede k jejich demotivaci, devalvaci až vyhoření (1–4, 7–12, 14).

Všeobecné sestry pracující v intenzivní péči jsou dlouhodobě přetíženou, ale zároveň opomíjenou profesní skupinou specialistů. Jejich podpora a rozvoj již započala, ale bohužel až období hluboké personální krize a nezbývá než doufat, že všeobecným sestrám, které poskytují ošetřovatelskou péči na vysoké profesionální úrovni bude i v budoucnu poskytováno více pozornosti, prostoru pro rozvoj i odpočinek, ale dojde i ke zlepšení jejich finančního, sociálního i profesního postavení.

Konflikt zájmů: žádný.

Zdroje

1. Rouhi-Balasi L, Elahi N, Ebadi A, et al. (2020). Professional autonomy of nurses: a qualitative meta-synthesis study. Iran J Nurs Midwifery Res. 2020; 25(4): 273–281.
Taleghani F, Dehbozorgi R, Babashahi M, et al. (2023). Analysis of the concept of nurses’ autonomy in intensive care units: A hybrid model. Invest Educ Enferm. 2023; 41(2): e17.
Mahoney CB, Lea J, Schumann PL, Jillson IA. Turnover, burnout, and job satisfaction of certified registered nurse anesthetists in the United States: role of job characteristics and personality. AANA J. 2020; 88(1): 39–48.
Costa RLM, Santos RMD, Comassetto I, Bellaguarda MLDR. Exercise of professional autonomy of intensive care nurses in the pandemic scenario. Rev Gaucha Enferm. 2023; 44: e20220225.
Abraham CM, Zheng K, Norful AA, et al. Primary care practice environment and burnout among nurse practitioners. J Nurse Pract. 2021; 17(2): 157–162.
Aragão NSC, Barbosa GB, Santos CLC, et al. Burnout syndrome and associated factors in intensive care unit nurses. Rev Bras Enferm. 2021; 74(Suppl 3): e20190535.
de Lisser R, Lauderdale J, Dietrich MS, et al. The social ecology of burnout: A framework for research on nurse practitioner burnout. Nurs Outlook. 2024; 72(4): 102188.
Dall’Ora C, Ball J, Reinius M, Griffiths P. Burnout in nursing: a theoretical review. Hum Resour Health 2020; 18(1): 41.
Ito Y, Oe R, Sakai S, et al. Intensive Care Unit Nurses’ Professional Autonomy: A Scoping Review. Cureus 2024; 16(3): e57350.
Moloney W, Cheung G, Jacobs S. Key elements to support primary healthcare nurses to thrive at work: A mixed-methods sequential explanatory study. J Adv Nurs. 2024; 80(9): 3812–3824.
Montgomery A, Lainidi O. Creating healthy workplaces in healthcare: Are we delaying progress by focusing on what we can do rather than what we should do? Front Public Health 2023; 11: 1105009.
Pursio K, Kankkunen P, Sanner-Stiehr E, Kvist T. Professional autonomy in nursing: An integrative review. J Nurs Manag. 2021; 29(6): 1565–1577.
Ramírez-Elvira S, Romero-Béjar JL, Suleiman-Martos N, et al. Prevalence, risk factors and burnout levels in intensive care unit nurses: a systematic review and meta-analysis. J Environ Res Public Health. 2021; 18(21): 11432.
Zhang L, Liang X, Cheng N, et al. Psychological resilience mediates sense of professional mission and career success in Chinese intensive care unit nurses: a cross-sectional study. BMC Nurs. 2024; 23(1): 607.