Současná doporučení pro screening a diagnostiku diabetu mellitu a prediabetu – význam glykovaného hemoglobinu

Stáhnout PDF English info

Current recommendations for screening and diagnosis of diabetes mellitus and prediabetes – the importance of glycated haemoglobin

Krollová P, Frühaufová A, Urbanová J, Lustigová M, Koželuhová M, Michalec J, Duong TA, Brož J. Current recommendations for screening and diagnosis of diabetes mellitus and prediabetes – the importance of glycated haemoglobin

The prevalence of diabetes mellitus is steadily increasing. It is essential to focus on early diagnosis of both diabetes and prediabetes. The basic diagnostic methods used in the Czech Republic include the fasting glycaemia test and the oral glucose tolerance test. As an alternative method, glycated haemoglobin can be used for diagnosis. In this review, we summarize the current diagnostic options, their advantages and disadvantages and evaluate in detail the possibility of using glycated haemoglobin. The main disadvantage of glycated hemoglobin is its lower sensitivity in the diagnosis of both diabetes and prediabetes. However, the major advantage is the possibility of performing the test without prior fasting and preparation of the patient.

Keywords:

oral glucose tolerance test – diabetes mellitus – glycated haemoglobin – prediabetes – diagnosis of diabetes – fasting glycaemia

Autoři: P. Krollová ¹; A. Frühaufová ²; J. Urbanová ³; M. Lustigová ⁴; M. Koželuhová; J. Michalec ¹; T. A. Duong ¹; J. Brož ¹
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2025; 105(2): 55-60
Kategorie: Přehledy

Souhrn

Prevalence diabetu mellitu neustále stoupá. Je proto nezbytné se zaměřit na časnou diagnostiku jak diabetu, tak prediabetu. Mezi základní diagnostické metody užívané v České republice patří stanovení lačné glykemie a orální glukózový toleranční test. Jako alternativní metodu lze pro diagnostiku využít glykovaný hemoglobin. Práci shrnujeme současné diagnostické možnosti, jejich výhody a nevýhody a podrobně hodnotíme možnost využití glykovaného hemoglobinu. Hlavní nevýhodou glykovaného hemoglobinu je nižší senzitivita jak v rámci diagnostiky diabetu, tak prediabetu. Velkou výhodou ale je možnost provedení vyšetření bez předchozího lačnění a příprav pacienta.

Klíčová slova:

orální glukózový toleranční test – diabetes mellitus – glykovaný hemoglobín – prediabetes – diagnostika diabetu – lačná glykemie

ÚVOD

Diabetes mellitus (DM) je chronické heterogenní onemocnění, jehož prevalence neustále stoupá. Podle údajů z ÚZIS překročil počet pacientů s DM v České republice již v roce 2018 jeden milion. Je odhadováno, že více než další 2 % obyvatel zůstává nediagnostikováno (1–3). Výskyt prediabetu je v České republice odhadován na více než 1 550 000 osob (4). Z těchto důvodů je nutné věnovat časné diagnostice a screeningu poruch metabolismu glukózy pozornost.

Mezi diagnostická kritéria DM používaná v České republice patří (tab. 1): náhodně zjištěná glykemie v plazmě žilní krve ≥ 11,1 mmol/l, glykemie nalačno (fasting plasma glucose – FPG) ≥ 7,0 mmol/l, glykemie v plazmě ve 120. minutě orálního glukózového tolerančního testu (oGTT) ≥ 11,1 mmol/l. Pro definitivní stanovení diagnózy DM musí být výsledek FPG a náhodně zjištěné glykemie potvrzen druhým odběrem ze žilní krve nebo musejí být přítomny klinické příznaky DM (2).

Cut-off hodnoty pro diagnózu prediabetu byly stanoveny v případě zvýšené glykemie nalačno (impaired fasting glucose – IFG) 5,6–6,9 mmol/l a v případě poruchy glukózové tolerance jako hodnota 7,8–11,0 mmol/l ve 120. minutě oGTT (1, 2).

Podle doporučení České společnosti klinické biochemie a České diabetologické společnosti z roku 2019 je možné využít jako alternativní metodu pro diagnostiku prediabetu a diabetu také stanovení glykovaného hemoglobinu (HbA1c). V diagnostickém procesu hodnoty < 38 mmol/mol značí normální výsledek, 38 až 48 mmol/l prediabetes a > 48 mmol/mol DM (2).

V rámci snahy o časný záchyt prediabetu a DM je možné využít stanovení náhodné glykemie z kapilární i žilní krve. Pro screening poruch glukózového metabolismu je stanovena hranice pro náhodnou glykemii z kapilární krve ≥ 7,0 mmol/l (včetně stanovení s pomocí glukometru), v žilní plazmě ≥ 7,8 mmol/l (2). Při nálezu zvýšených hodnot je pak doporučeno provedení FPG nebo oGTT za standardních podmínek (4).

Zatímco v České republice je HbA1c v diagnostice DM používán v klinické praxi zřídka, Americká diabetologická asociace (ADA) zařadila HbA1c mezi základní plnohodnotná diagnostická kritéria společně s FPG, glykemií ve 120. minutě oGTT a náhodnou glykemií z žilní plazmy (5). Pokud nejsou výsledky zcela jednoznačné, výsledná diagnóza by měla být potvrzena druhým časným odběrem. K ověření může být využita stejná nebo odlišná diagnostická metoda (5). Kritéria ADA pro využití HbA1c k diagnostice DM byla odvozena od korelace retinopatie a dalších chronických mikrovaskulárních komplikací s hodnotami HbA1c (6). Hodnota HbA1c ≥ 48 mmol/mol byla uvedena jako optimální hranice k diagnostice DM již ve zprávě mezinárodního panelu expertů z roku 2009 (6) a v roce 2011 se také stala součástí doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) (7).

GESTAČNÍ DIABETES

Pro diagnostiku gestačního diabetu (GDM) existují specifická doporučení (tab. 2).

Screening je prováděn jen u žen bez známé diagnózy diabetes mellitus. První fáze screeningu probíhá na začátku těhotenství – do 14. týdne gravidity, kdy se provádí stanovení FPG ze žilní plazmy (standardní vyšetření po osmihodinovém lačnění). Při hodnotě ≥ 5,1 mmol/l je doporučeno opakované stanovení FPG v jiný den (ale co nejčasněji je to možné). V případě kontrolní FPG < 5,1 mmol/l (jednoho pozitivního a jednoho negativního nálezu) je doporučeno přistoupit k provedení oGTT (1, 8). V případě opakované glykemie 5,1–6,9 mmol/l je stav brán jako GDM a žena by měla být odeslána na diabetologii. Při opakovaných hodnotách FPG ≥ 7 mmol/l je stav hodnocen jako zjevný diabetes mellitus (overt diabetes) zachycený v těhotenství (2, 9). Jako zjevný diabetes je hodnocen i stav, kdy je HbA1c na počátku těhotenství ≥ 48 mmol/mol (8) nebo oGTT ve 120. minutě ≥ 11,1 mmol/l (1, 9).

Tab. 1 Diagnóza diabetes mellitus a prediabetu v ČR (1, 2, 4)

Hladina glukózy nalačno ze žilní krve (FPG)
< 5,6 mmol/l	normální glykemie
5,6–6,9 mmol/l	zvýšená koncentrace glukózy nalačno (IFG) – prediabetes
≥ 7 mmol/l	diagnóza diabetes mellitus hodnota > 7 mmol/l musí být potvrzena opakovaným měřením (ze žilní krve ráno nalačno), nebo přítomností klinických příznaků hyperglykemie
120. minuta oGTT
< 7,8 mmol/l	vyloučení diabetu mellitu
7,8–11,0 mmol/l	porucha glukózové tolerance (IGT) – prediabetes
≥ 11,1 mmol/l	diagnóza diabetu mellitu
Náhodná glykemie
≥ 11,1 mmol/l ze žilní krve	diagnóza diabetu mellitu hodnota by měla být potvrzena opakovaným měřením nebo musí být přítomny klinické příznaky hyperglykemie
≥ 7,8 mmol/l ze žilní krve	pozitivní screening následuje vyšetření FPG nebo oGTT (4)
≥ 7,0 mmol/l z kapilární krve	pozitivní screening následuje vyšetření FPG nebo oGTT (4)
Glykovaný hemoglobin (HbA1c) – nutná standardizace laboratorního stanovení
< 38 mmol/mol	normální hodnota
38–48 mmol/mol	porucha metabolismu glukózy – prediabetes
> 48 mmol/mol	diabetes mellitus (Dle ADA je třeba měření při nejednoznačném výsledku opakovat.) (5)

Tab. 2 Screening gestačního diabetu (1, 2, 8, 9)

I. fáze screeningu – do 14. týdne gravidity – glykemie nalačno (FPG)
< 5,1 mmol/l	normální glykemie, bez nutnosti opakování v 1. trimestru
≥ 5,1 mmol/l	opakovat FPG
Kontrolní FPG (při předchozím pozitivním výsledku)
< 5,1 mmol/l	doporučeno provedení oGTT
≥ 5,1 mmol/l	diagnóza gestačního diabetu potvrzena
≥ 7 mmol/l	pokud opakovaně = diabetes mellitus zachycený v graviditě
II. fáze screeningu 24. až 28. týden gravidity – FPG
< 5,1 mmol/l	následuje provedení oGTT
≥ 5,1 mmol/l	opakovat FPG
Kontrolní FPG (při předchozím pozitivním výsledku)
< 5,1 mmol/l	následuje provedení oGTT
≥ 5,1 mmol/l	diagnóza gestačního diabetu potvrzena
oGTT (platí pro I. i II. fázi screeningu)
v 60. minutě < 10 mmol/l ve 120. minutě < 8,5 mmol/l	negativní screening
jedna hodnota pozitivní v 60. minutě ≥ 10 mmol/l ve 120. minutě ≥ 8,5 mmol/l	diagnóza gestačního diabetu
ve 120. min ≥ 11,1 mmol/l	diabetes mellitus zachycený v graviditě

Druhá fáze screeningu spadá do 24. až 28. týdne gravidity, kdy má být proveden oGTT (1, 8, 9). Nejprve je nutné stanovit FPG ze žilní krve. Při glykemii ≥ 5,1 mmol/l se oGTT dále neprovádí a opakuje se vyšetření FPG v jiný den. K oGTT se přistupuje, pokud je první glykemie nalačno < 5,1 mmol/l nebo kontrolní glykemie nalačno stanovená jiný den, vyjde < 5,1 mmol/l (2, 9).

oGTT má během gravidity svá specifika. Je prováděn jako tříbodový se stanovením glykemie v 60. a 120. minutě od vypití roztoku 75 g glukózy. V normě je glykemie v 60. minutě < 10,0 mmol/l a ve 120. minutě < 8,5 mmol/l. Diagnóza GDM je stanovena, pokud je alespoň jedna hodnota v rámci oGTT patologická (2, 8, 9).

Všechny uvedené metody využívané v diagnostice DM mají své výhody i nevýhody a při jejich použití musí být dodržen jednoznačný diagnostický postup za účelem minimalizace chybných výsledků.

HLADINA GLUKÓZY NALAČNO (FPG)

Stanovení glykemie nalačno má být provedeno ze žilní plazmy. Většina dat z literatury považuje hodnoty koncentrací glukózy v plazmě a séru za rovnocenné (2), ale WHO (7) a ADA (5) zmiňují pouze použití žilní plazmy.

Vyšetření se provádí po minimálně 8 hodinách lačnění u pacienta bez známek akutního onemocnění, mimo období s neobvykle vysokou stresovou zátěží, ideálně bez extrémní fyzické aktivity v předchozím dni a beze změny dietních návyků. Nutné je dodržet preanalytickou fázi odběru. Pozitivní výsledek musí být pro diagnostiku DM potvrzen minimálně jedním kontrolním měřením.

Výhody: dostupnost, jednoduchost samotného odběru a laboratorního stanovení, cena provedení testu.

Nevýhody: nutnost ranního odběru a předchozího lačnění 8–12 hodin.

Vysoká intraindividuální biologická variabilita (v průměru 5 %) (2). Snadná ovlivnitelnost faktory, jako jsou fyzická aktivita, stresová reakce, příjem stravy a tekutin, akutní nemoc (10). Riziko zkreslení hodnoty FPG preanalytickou fází odběru s ohledem na nízkou stabilitu vzorku (10).

NÁHODNÁ GLYKEMIE

Stanovení glykemie kdykoliv během dne bez ohledu na dobu lačnění či předchozího jídla není pro diagnostiku DM běžně používáno. Náhodně zachycenou glykemii ze žilní plazmy ≥ 7,8 mmol/l nebo glykemii z kapilární krve ≥ 7,0 mmol/l je možné využít v rámci screeningu, ale diagnóza musí být poté ověřena pomocí FPG nebo oGTT (4).

Diagnózu DM potvrzuje pouze náhodná glykemie ze žilní krve ≥ 11,1 mmol/l, která je buď doprovázená klinickými symptomy hyperglykemie, nebo je potvrzena alespoň jedním dalším odběrem, zejména pohybuje-li se nalezená hodnota blízko uvedené hranice (1, 2).

oGTT

Tento test je v České republice indikován při zjištění IFG, případně při zachycení náhodné vyšší glykemie. Je ke zvážení u pacientů se zvýšeným rizikem prediabetu či DM (např. metabolickým syndromem, kardiovaskulární příhodou v osobní anamnéze, pozitivní rodinnou anamnézou DM atd.) i při FPG < 5,6 mmol/l (4).

U pacientů se zjištěným prediabetem se oGTT opakuje ve dvouletých intervalech (4). oGTT je také součástí II. fáze screeningu GDM.

Vyšetření v České republice začíná stanovením FPG. Poté je podáno 75 g glukózy rozpuštěné ve 250–300 ml vody. Vypití by mělo proběhnout během 5–10 minut. Následně je po 120 minutách stanovena glykemie ze žilní plazmy (1, 2). Tříbodové oGTT se stanovením i po 60 minutách se dnes standardně využívá pouze u screeningu GDM (1, 2).

Výhody: časný marker poruchy glukózové tolerance. Nevýhody: časová náročnost provedení, osmihodinové lačnění, dvouhodinové trvání testu, nízká stabilita vzorku v preanalytické fázi, intolerance roztoku některými pacienty, riziko větší intraindividuální variability, možnost ovlivnění výsledku akutní nemocí, velkou předchozí fyzickou aktivitou, kouřením v průběhu tes- tu (zhoršuje glukózovou toleranci) atd. (10, 11).

GLYKOVANÝ HEMOGLOBIN (HbA1c)

V České republice je HbA1c používán jako nástroj hodnocení výsledků léčby DM. Dle českých doporučení (2, 4) je ale využitelný pro screening a diagnostiku prediabetu a DM. V české praxi však z této indikace není dosud běžně využíván, přestože kritéria pro interpretaci naměřených hodnot jsou stanovena. V mezinárodních doporučeních (ADA, WHO) a zahraniční praxi je HbA1c základním prvkem v diagnostice DM (6, 7).

Stanovení se provádí odběrem ze žilní krve. Důraz je kladen na analytickou kvalitu měření používaného přístroje (2).

Výhody: jednoduchý odběr bez nutnosti předchozího lačnění nebo přípravy, nižší intraindividuální biologická variabilita (1,3 %) (2), výrazně vyšší preanalytická stabilita, menší ovlivnění změnami v rámci jednotlivých dnů (např. stres, nemoc, strava, pohyb, cirkadiánní změny atd.)

Nevýhody: Je nutná důsledná standardizace metody.

Může docházet k ovlivnění výsledků HbA1c v souvislosti s životností erytrocytů. Běžná životnost erytrocytů činí 120 ± 10 dnů a již při této odchylce může být rozdíl výsledků významný (2) (tab. 3). Velký vliv je pak u pacientů s onemocněními, jež mění životnost erytrocytů (např. u pacientů s anemií, hemoglobinopatiemi, po transfuzích, krvácení, se splenomegalií, asplenií, u těhotných atd.), dále u pacientů s renální insuficiencí, v hemodialyzačním programu, s HIV (12). Vliv na naměřené hodnoty může mít i chronické užívání salicylátů, opioidů či např. vitaminu C a E. Samotné stanovení může být zkresleno např. při závažné hypertriglyceridemii, hyperbilirubinemii, uremii (13). Rozdílné výsledky mohou být i v rámci věkových skupin, pro různé rasy (14) a etnické skupiny (15). Při diagnostice DM má HbA1c prokázánu nižší senzitivitu, ale dobrou specificitu v porovnání s FPG a oGTT (16–18).

Tab. 3 Vliv životnosti erytrocytů na hodnotu HbA1c (2)

Střední doba života erytrocytů (dny)	110	120	130
HbA1c (mmol/mol)	46	53	60

VZTAH HBA₁c, FPG A oGTT

Posledních 40 let se celosvětově diskutuje o tom, zda je HbA1c dostatečným ekvivalentem pro FPG a oGTT (19). Byla vypracována řada studií porovnávajících senzitivitu a specificitu metod používaných v diagnostice DM.

V posledních 3 letech byly vypracovány tři metaanalýzy zaměřené na diagnostiku pomocí HbA1c. Všechny využívaly jako základ diagnostická kritéria pro DM dle posledních doporučení ADA, která se neliší od současných českých doporučení.

Recentní metaanalýza z roku 2023 (16) porovnávala diagnostickou přesnost HbA1c, FPG a kombinace těchto metod vůči oGTT (glykemie ve 120. minutě) jako standardu. Zahrnovala 73 studií a přes 130 000 pacientů. Senzitivita pro jednotlivé metody (HbA1c, FPG, kombinace HbA1c a FPG vůči oGTT) činila 51 %, 49 %, resp. 64 %, specificita 96 %, 98 % a 95 %. Výsledky této metaanalýzy naznačují nízkou senzitivitu a velmi dobrou specificitu HbA1c, FPG i kombinované diagnostiky vůči oGTT. Senzitivita i specificita vycházela pro HbA1c i FPG relativně podobně, výhodu by stran senzitivity přinesla kombinovaná diagnostika těchto dvou metod.

V metaanalýze z roku 2020 (17), která se obdobně zabývala srovnáním HbA1c a FPG vůči oGTT vycházela senzitivita i specificita pro obě diagnostické metody lépe než v metaanalýze z roku 2023. V porovnání s oGTT vycházela nízká senzitivita a relativně dobrá specificita obou metod. Tentokrát FPG prokázalo stran senzitivity superioritu vůči HbA1c (při srovnání obou metod vůči oGTT). Senzitivita 50 %, 59,4 %, specificita 97,3 %, 98,8 % (HbA1c, FPG vůči oGTT).

Metaanalýza z roku 2022 (18) byla zaměřená na africké státy. HbA1c zde bylo hodnoceno vůči oGTT a FPG jako standardům. Ve srovnání s oGTT vycházela senzitivita 57,7 %, specificita 92,3 %. V části hodnotící HbA1c vůči FPG jako standardu byla senzitivita 64,5 %, specificita 94,3 %. V této metaanalýze vycházela lepší senzitivita (v jednotkách procent), zato nižší specificita vůči oGTT. Jak autoři zmiňují, při použití cut-off 48 mmol/mol by nedošlo k zachycení skoro poloviny pacientů s DM. Autoři ve všech třech pracích přiznávají, že samotné metaanalýzy i jednotlivé studie mají své limitace.

Detailnější vhled do této problematiky nabízí studie z roku 2020 hodnotící data 7412 jedinců z National Health and Nutrition Examination Survey v USA (NHANES) (20), která porovnávala HbA1c a FPG vůči oGTT, jak stran diagnostiky DM, tak prediabetu, a to v různých věkových skupinách a dle pohlaví.

Senzitivita HbA1c vůči oGTT pro diagnózu DM činila 34,1 %, specificita 99,6 %, pro prediabetes senzitivita 46,1 %. Specificita pro prediabetes nebyla uvedena, ale byla by výrazně nižší než pro diabetes. Z celkového počtu 5678 jedinců, kterým vyšel oGTT negativně, ale 24,1 % (1370) spadalo do kategorie prediabetu po zhodnocení HbA1c. Pro diagnózu diabetu to bylo pouze 0,1 % (13 jedinců).

Při porovnání FPG vůči oGTT vycházela senzitivita pro DM 44,3 %, specificita 98,7 %, senzitivita pro prediabetes 46,8 %, specificita pro prediabetes nebyla opět přesně vyčíslena. Z 5678 jedinců dle oGTT negativních by jich 2043 (36 %) spadalo dle FPG do kategorie prediabetu.

Výsledky této studie prokázaly poměrně nízkou senzitivitu HbA1c a FPG jak pro diagnostiku DM, tak prediabetu. Současně vysokou specificitu obou metod při diagnostice DM. Poukázaly také na vysoký počet„falešně pozitivních jedinců“, kteří by spadali podle FPG nebo HbA1c (v porovnání s oGTT) do kategorie prediabetu.

Jedna z mála studií, která porovnává HbA1c vůči FPG v kombinaci s oGTT (stanovením ve 120. minutě) je z roku 2014 (21). Kombinace FPG a oGTT je nejbližší doporučené praxi v České republice. V této studii bylo hodnoceno 5395 jedinců v rámci NHANES z let 2005–2010. Při srovnání HbA1c vůči oGTT + FPG vyšla pro diagnózu DM senzitivita 24,9 %, specificita 99,5 %, pro prediabetes byla senzitivita 35,4 %. Kombinace FPG s HbA1c vůči FPG + oGTT vedla ke snížení falešně negativních výsledků pro diagnostiku DM na 45,7 % (z původních 75,1 %) a prediabetu na 9,2 % (z původních 64,6 %).

DISKUZE

Nejlevnější, nejdostupnější a celosvětově stále nejvíce využívaná je diagnostika prediabetu a DM pomocí FPG. Její největší nevýhodou je vysoká intraindividuální biologická variabilita, vysoká ovlivnitelnost aktuálním stavem, potřeba minimálně osmihodinového lačnění, nutnost dodržení preanalytických podmínek samotného odběru i její nižší senzitivita a specificita oproti oGTT (16, 17).

oGTT je ze všech diagnostických testů časově i technicky nejnáročnější, ale umožňuje zachytit širší spektrum pacientů s poruchou glukózového metabolismu. Pomocí oGTT tak můžeme identifikovat nejvíce pacientů trpících jak prediabetem, tak DM. Stále proto zůstává zlatým standardem.

HbA1c není v České republice standardně v diagnostice DM využíván. Jeho nevýhodou je menší senzitivita oproti oGTT a FPG (16–18, 20). Jeho velkou výhodou je ale možnost provedení vyšetření bez nutnosti předchozího lačnění a příprav pacienta. To může být přínosné hlavně u pacientů, kteří nechodí na pravidelné preventivní prohlídky. Tuto část tvoří přes 35 % populace České republiky (s převahou jedinců ve věku 27–46 let věku) (22).

Je nutné si uvědomit, že většina studií porovnává HbA1c, případně FPG, vůči oGTT jako standardní metodě. Pokud není specificky uvedeno jinak, je ve studiích používán pojem oGTT čistě jako hodnota glykemie ve 120. minutě testu a nezahrnuje lačnou glykemii (20, 15).

Ideální pro diagnostiku by byla kombinace několika metod, která by umožnila maximální záchyt pacientů s prediabetem a diabetem.

ZÁVĚR

Metody využívané pro diagnostiku prediabetu a diabetu mají své silné i slabé stránky. Je nutné si je uvědomit a zvolit vhodnou diagnostickou metodu pro konkrétního pacienta. HbA1c by mohl najít své uplatnění především u pacientů, kteří nedochází na pravidelné preventivní prohlídky nebo nejsou opakovaně schopni podstoupit FPG nebo oGTT za standardních podmínek.

Konflikt zájmů: žádný.

Zdroje

Karen I, Svačina Š. Diabetes mellitus. Novelizace 2020. Praha: Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře, Společnost všeobecného lékařství 2020. Dostupné z: https://www.svl. cz/doporucene-postupy/diabetes-mellitus-100006
Friedecký B, Kratochvíla J, Springer D, a kol. Diabetes mellitus – laboratorní diagnostika a sledování stavu pacientů [online]. Praha 2019 [cit. 2025-02-15]. Dostupné z: https://www.diab. cz/dokumenty/standard_labor_2019.pdf
Kvapil M. Diabetologický registr: Epidemiologie a mortalita 2021. Medicína po promoci 2022; 23 (3): 190–194.
Karen I, Svačina Š, Dušek L, a kol. Prediabetes. Třetí, aktualizované vydání. Praha: Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře, Společnost všeobecného lékařství, 2022. Dostupné z: https://www.svl.cz/doporucene-postupy/prediabe- tes-100047
American Diabetes Association. 2. Classification and Diagnosis of Diabetes: Standards of Medical Care in Diabetes. Diabetes Care 2021; 44 (1): 15–33.
International Expert Committee. International Expert Committee report on the role of the A1C assay in the diagnosis of diabetes. Diabetes Care 2009; 32(7): 1327–1334.

World Health Organization. Diagnosis and management of type 2 diabetes (HEARTS-D) [online] 2020 [cit. 2025-02-15]. Dostupné z: https://iris.who.int/bitstream/handle/10665/331710/ WHO-UCN-NCD-20.1-eng.pdf?sequence=1
Čechurová D, Andělová K. Doporučený postup péče o diabetes mellitus v těhotenství 2014. DMEV. 2014; 17(2): 55–60.
Andělová K, Anderlová K, Bláha J, a kol. Doporučený postup screeningu, gynekologické, perinatologické, diabetologické a neonatologické péče 2017. DMEV 2018; 21(3): 113–120.
Sacks DB. A1C versus glucose testing: a comparison. Diabetes Care 2011; 34(2): 518–523.
Jagannathan R, Neves JS, Dorcely B, et al. The Oral Glucose Tolerance Test: 100 Years Later. Diabetes Metab Syndr Obes. 2020; 13: 3787–3805.
Coelho AR, Moreira FA, Santos AC, et al. Diabetes mellitus in HIV-infected patients: fasting glucose, A1c, or oral glucose tolerance test – which method to choose for the diagnosis? BMC Infect Dis. 2018; 18(1): 309.
Radin MS. Pitfalls in Hemoglobin A1c Measurement: When Results may be Misleading. JGIM 2014; 29(2): 388–394.
Cavagnolli G, Pimentel AL, Freitas PA, et al. Effect of ethnicity on HbA1c levels in individuals without diabetes: Systematic review and meta-analysis. PLoS One 2017; 12(2): e0171315.
Khosla L, Bhat S, Fullington LA, et al. HbA1c Performance in African Descent Populations in the United States With Normal Glucose Tolerance, Prediabetes, or Diabetes: A Scoping Review. Prev Chronic Dis. 2021; 18: e22.
Thakkinstian A, Anothaisintawee T, Chaiyakunapruk N. Comparison of diagnostic accuracy for diabetes diagnosis: A systematic review and network meta-analysis. Front Med. 2023; 10: e1016381.
Kaur G, Lakshmi PVM, Rastogi A, et al. Diagnostic accuracy of tests for type 2 diabetes and prediabetes: A systematic review and meta-analysis. PLoS One 2020; 15(11): e0242415.
Chivese T, Hirst J, Matizanadzo JT, et al. The diagnostic accuracy of HbA1c, compared to the oral glucose tolerance test, for screening for type 2 diabetes mellitus in Africa-A systematic review and meta-analysis. Diabet Med. 2022; 39(4): e14754.
Aldasouqi SA, Gossain VV. Update on diabetes diagnosis: a historical review of the dilemma of the diagnostic utility of glycohemoglobin A1c and a proposal for a combined glucose-A1c diagnostic method. Ann Saudi Med. 2012; 32(3): 229–235.
Tucker LA. Limited Agreement between Classifications of Diabetes and Prediabetes Resulting from the OGTT, Hemoglobin A1c, and Fasting Glucose Tests in 7412 U.S. Adults. JCM 2020; 9(7): e2207.
Guo F, Moellering DR, Garvey WT. Use of HbA1c for diagnoses of diabetes and prediabetes: comparison with diagnoses based on fasting and 2-hr glucose values and effects of gender, race, and age. Metab Syndr Relat Disord. 2014; 12(5): 258–268.
Šimůnková M. Propad v prevencích je znatelný, snad se podaří dohnat. Medical Tribune 2021; 17(21). Dostupné z: https://www. tribune.cz/medicina/propad-v-prevencich-je-znatelny-snad-sepodari-dohnat/?articleNavigation=1&titleVolumeContent=1#