Názory občanů na některé aspekty činnosti praktických lékařů 2024

Výzkum názorů a postojů občanů České republiky k otázkám zdravotnictví a k problematice zdraví obsahuje skupinu tzv. specifických otázek. V roce 2024 byl výzkum zaměřen na identifikaci postojů občanů ČR k vybraným aspektům činnosti praktických lékařů. Jeho cílem bylo zjistit, jak občané hodnotí čas a péči, kterou jim praktický lékař věnuje, a jaké je jejich stanovisko k práci zdravotní sestry v ordinaci jejich praktického lékaře. V rámci výzkumu byly rovněž sledovány otázky týkající se názorů občanů na připravované tzv. týmové (sdružené) praxe, ve kterých bude ordinovat a střídat se více praktických lékařů, poznatků a zkušeností s preventivními prohlídkami a jejich využíváním. Zjišťováno bylo rovněž, zda občané žijí zdravým životním stylem, jaké rady a doporučení v rámci zdravého životního stylu preferují a jaká rizika jejich životní styl a zdraví celkově ovlivňují.

ČASOVÝ HARMONOGRAM VÝZKUMU

Výzkumný záměr a projekt výzkumu byl zpracován v průběhu září a října 2024. Vlastní terénní šetření bylo uskutečněno v celé České republice v období od 18. listopadu 2024 do 6. prosince 2024. Shromáždění tazatelských archů, jejich optická a logická kontrola a vkládání dat do počítače proběhlo do 20. prosince 2024, do 31. prosince 2024 bylo uskutečněno vyvážení dat, jejich základní matematicko-statistická analýza, zpracování frekvenčních a vybraných kontingenčních tabulek a provedena základní interpretace dat, včetně zpracování a oponování signální zprávy.

METODIKA VÝZKUMU

Výzkum byl koncipován jako sociologický. Terénní šetření bylo provedeno technikou standardizovaného řízeného rozhovoru tazatele s respondentem (face-to-face). Sběr dat byl zabezpečován 212 profesionálními tazateli Agentury INRES v celé České republice. Optickou, logickou kontrolu, kódování a vkládání dat do počítače, tabelování a interpretaci výsledků realizovali pracovníci Agentury INRES. Statistické zpracování dat bylo provedeno programem SASD 1.5.8. (Statistická analýza sociálních dat).

Analýza byla prováděna na základě prvního a druhého stupně třídění. V prvním stupni třídění byly pro jednotlivé ukazatele konstruovány frekvenční tabulky a vypočítány absolutní a relativní četnosti a střední hodnoty (modus, medián, průměr, rozptyl, směrodatná odchylka, rozpětí, odhad rozptylu a směrodatné odchylky a intervalový odhad střední hodnoty a rozptylu pro 0,05).

Ve druhém stupni třídění byly konstruovány kontingenční tabulky s absolutními a relativními četnostmi (sloupcovými, řádkovými, celkovými i očekávanými) a znaménkové schéma. V rámci analýzy souvislostí byl aplikován dle charakteru rozdělení znaků a počtu pozorování test chí kvadrát dobré shody – χ2 (Pearson Chi-Square) a Test nezávislosti. Dále byly provedeny výpočty Pearsonova koeficientu kontingence, Normovaného Personova koeficientu kontingence, Ćuprovova koeficientu, Cramerova koeficientu, Walisova koeficientu, Spearmanova koeficientu a Korelačního koeficientu. Síla vztahu byla měřena na třech úrovních hladiny významnosti (0,05, 0,01 a 0,001). Na základě této analýzy byla provedena interpretace dat a zpracovány příslušné tabulky a grafy.

Údaje, jejichž rozboru je tato zpráva věnována, byly získány od výběrového souboru o velikosti 1809 jedinců vybraných kvótním výběrem. Reprezentativnost byla odvozena od základního souboru obyvatelstva České republiky ve věku od 15 let více (8). Z hlediska relativních četností byla zjištěna odchylka výběrového souboru od základního souboru 0,1 %, což znamená, že výzkum je reprezentativní pro obyvatelstvo České republiky ve věku 15 a více let z hlediska pohlaví, věku a regionu.

Z dalších znaků, u kterých sice nebyla reprezentativnost sledována, ale které byly v rámci výzkumu zjišťovány, lze uvést vzdělání, rodinný stav, počet dětí, velikost místa bydliště, povolání, výši čistého měsíčního příjmu rodiny a stanovisko k náboženské víře. Tam, kde se ukázala statisticky významná souvislost, je na tuto skutečnost upozorněno. Nicméně v důsledku toho, že data těchto skupin nejsou reprezentativní, lze zjištěné statisticky významné souvislosti interpretovat pouze jako tendence.

Tab. 1 Souvislost názorů občanů na péči a čas, který jim poskytuje praktický lékař, se sociodemografickými znaky

χ2 – chí kvadrát, df – stupně volnosti, p – test nezávislosti

n.s. – statisticky nevýznamný rozdíl

*statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,05

VÝSLEDKY

1. Názory občanů na péči praktického lékaře

Názory občanů na péči praktického lékaře, kterého navštěvují, byly zkoumány prostřednictvím uzavřené otázky, která zjišťovala, nakolik občany uspokojuje péče a čas, který jim praktický lékař v rámci návštěvy věnuje. Z analýzy vyplynulo, že většina občanů je s péčí a časem věnovaným jim v průběhu návštěvy jejich praktickým lékařem spokojena. Částečnou nebo úplnou nespokojenost v této záležitosti vyslovilo 6,8 % občanů (suma odpovědí „spíše neuspokojuje“ a „zcela neuspokojuje“) (graf 1). Z analýzy vztahu mezi jednotlivými sociodemografickými znaky a názorem občanů na péči a čas, který jim poskytuje jejich praktický lékař, vyplynuly některé statisticky významné souvislosti (tab. 1). Byla identifikována statisticky významná souvislost mezi spokojeností občanů s péčí a časem, který jim poskytuje jejich praktický lékař, a velikostí místa bydliště respondenta (menší obce do 500 obyvatel) a rovněž s čistým měsíčním příjmem domácnosti respondenta (respondenti s nejvyšším čistým měsíčním příjmem). Tito vyjadřují s péčí a časem, který jim věnuje jejich praktický lékař, ve významně větší míře nespokojenost.

Graf 1 Spokojenost s péčí a časem věnovaným praktickým lékařem (N = 1809)

Otázka týkající se postojů občanů ČR k péči a času věnovanému jim jejich praktickým lékařem byla ve stejném znění položena v rámci výzkumů prováděných v letech 2015 až 2024 (graf 2).

Z analýzy a porovnání odpovědí občanů na otázku týkající se péče a času, který jim věnuje praktický lékař, vyplývá, že jejich postoj se ve srovnání s rokem 2021 a 2022 v posledních 2 letech významně změnil k lepšímu. Největší spokojenost s péčí praktického lékaře a časem, který jim věnuje, se vrátila na úroveň let 2018–2020, tj. na úroveň před pandemií covid-19. Podíl občanů vyjadřujících nespokojenost se po celou dobu sledování výrazněji nemění. Dlouhodobě vysoce převažuje skupina těch občanů, kteří jsou s péči a časem věnovaným jim praktickým lékařem spokojeni.

Graf 2 Vývoj spokojenosti občanů s péčí a časem věnovaným jim praktickým lékařem (v %)

N = 1798 (2015); N = 1841 (2016); N = 1806 (2017); N = 1804 (2018); N = 1806 (2019); N = 1769 (2020); N = 1788 (2021); N = 1784

(2022); N = 1812 (2023); N = 1809 (2024)

2. Názory občanů na práci zdravotní sestry v ordinaci jejich praktického lékaře

Názory občanů na práci zdravotní sestry v ordinaci jejich praktického lékaře byly rovněž zkoumány prostřednictvím uzavřené otázky o shodné škále možných odpovědí jako u otázky týkající se péče praktického lékaře. Většinu občanů práce zdravotní sestry v ordinaci jejich praktického lékaře plně nebo spíše uspokojuje. Částečnou nebo úplnou nespokojenost v této záležitosti vyslovilo 5,4 % občanů (graf 3).

Z analýzy vztahu mezi sledovanými sociodemografickými znaky a názorem občanů na péči a čas, který jim poskytuje sestra jejich praktického lékaře, nevyplynuly žádné statisticky významné souvislosti.

Otázka týkající se postojů občanů ČR k práci zdravotní sestry pracující v ordinaci jejich praktického lékaře byla ve stejném znění položena v rámci výzkumů prováděných v letech 2015–2024 (graf 4). Z analýzy a porovnání odpovědí občanů na otázku týkající se spokojenosti s prací zdravotní sestry v ordinaci praktického lékaře vyplývá, že jejich úplná spokojenost v porovnání s rokem 2023 setrvává na vysoké úrovni i v roce 2024. Zároveň zůstává nízký podíl nespokojených občanů.

Graf 3 Spokojenost s prací zdravotní sestry v ordinaci praktického lékaře (N = 1809)

Graf 4 Vývoj spokojenosti občanů s prací zdravotní sestry v ordinaci praktického lékaře (v %)

N = 1798 (2015); N = 1841 (2016); N = 1806 (2017); N = 1804 (2018); N = 1806 (2019); N = 1769 (2020); N = 1788 (2021); N = 1784

(2022); N = 1812 (2023); N = 1809 (2024)

3. Názory občanů na využívání týmové (sdružené) praxe, kde se bude střídat více praktických lékařů

V rámci výzkumu bylo zjišťováno, jaký je názor občanů na využívání týmové (sdružené) praxe, kde se bude střídat více praktických lékařů. Otázka byla položena jako uzavřená v následujícím znění: „V rámci změn v primární péči se připravují tzv. týmové (sdružené) praxe, kde bude ordinovat (střídat se) více praktických lékařů. Jaký je Váš názor?“ Respondenti měli možnost vybrat jednu ze čtyř nabízených možností (graf 5). Nejvíce respondentů – občanů ČR (56,9 %) preferuje, aby je vždy ošetřoval jen „jejich“ praktický lékař, 18,5 % dotázaných je toho názoru, že v rámci provozu se mohou praktičtí lékaři střídat, aby pacienti byli ošetřeni co nejdříve a kdy to potřebují. Dalších 14,9 % respondentů konstatovalo, že je jim to jedno, pokud budou mít lékaři stejnou kvalifikaci, zbývajících 9,7 % občanů nemá na uvedenou otázku žádný názor.

Graf 5 Názor občanů na týmové (sdružené) praxe lékařů (N = 1809)

Z analýzy vztahu mezi sledovanými sociodemografickými znaky a názorem občanů na týmové (sdružené) praxe vyplynuly následující statisticky významné souvislosti (tab. 2). Platí, že muži a svobodní ve významně větší míře uvádějí, že pokud budou mít lékaři stejnou kvalifikaci, je jim to jedno, případně že na uvedenou otázku nemají názor. Ženy významně více preferují, aby je vždy ošetřoval jen „jejich“ praktický lékař, obdobná situace je i u věřících. Respondenti s nejnižším (základním) vzděláním ve významně větší míře uvádějí, že na uvedenou otázku nemají názor.

4. Názory občanů na četnost preventivních prohlídek u praktického lékaře

Značná pozornost byla v rámci výzkumu věnovaná preventivním prohlídkám u praktických lékařů. Občané byli dotázáni, jak časté jsou preventivní prohlídky u praktického lékaře. Otázka byla položena jako uzavřená a respondenti měli možnost vybrat jednu ze čtyř možností (graf 6). Největší část dotázaných občanů (47,3 %) se správně domnívá, že preventivní prohlídka u praktického lékaře probíhá jednou za 2 roky. Dalších 29,7 % je toho názoru, že preventivní prohlídka u praktického lékaře probíhá jednou za rok, 4,7 % dotázaných uvádí četnost jednou za 3 roky. Zbývajících 18,4 % dotázaných uvedlo, že nevědí, jak často preventivní prohlídka u praktického lékaře probíhá.

Z analýzy vztahu mezi sledovanými sociodemografickými znaky a názorem občanů na četnost preventivních prohlídek u praktického lékaře vyplynuly následující statisticky významné souvislosti (tab. 3). Platí, že muži a respondenti se základním vzděláním ve významně větší míře uvádějí, že nevědí, jak časté jsou preventivní prohlídky u praktického lékaře. Ženy spolu s občany malých obcí významně více uvádějí správnou frekvenci jednou za 2 roky.

Tab. 2 Souvislost názoru občanů na týmové (sdružené) praxe se sociodemografickými znaky

χ2 – chí kvadrát, df – stupně volnosti, p – test nezávislosti

n.s. – statisticky nevýznamný rozdíl

*statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,05

**statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,01

***statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,001

Tab. 3 Souvislost názoru občanů na četnost preventivních prohlídek u praktického lékaře se sociodemografickými znaky

χ2 – chí kvadrát, df – stupně volnosti, p – test nezávislosti

n.s. – statisticky nevýznamný rozdíl

*statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,05

***statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,001

Tab. 4 Souvislost účasti občanů na preventivních prohlídkách u praktického lékaře se sociodemografickými znaky

χ2 – chí kvadrát, df – stupně volnosti, p – test nezávislosti

n.s. – statisticky nevýznamný rozdíl

*statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,05

***statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,001

Graf 6 Názor občanů na četnost preventivních prohlídek u praktického lékaře (N = 1809)

Graf 7 Účast občanů na preventivních prohlídkách u praktického lékaře (N = 1809)

5. Účast občanů na preventivních prohlídkách u praktického lékaře

Účast občanů na preventivních prohlídkách u praktického lékaře byla zjišťována prostřednictvím uzavřené otázky následujícího znění: „Preventivních prohlídek u praktického lékaře se účastním.“ Respondenti měli možnost vybrat jednu ze čtyř odpovědí. Z hlediska účasti na preventivních prohlídkách u praktického lékaře nejvíce respondentů (46,3 %) uvedlo, že se těchto preventivních prohlídek účastní sami a pravidelně. Dalších 24,4 % dotázaných se preventivních prohlídek účastní, jen když je praktický lékař vyzve, 22,8 % občanů se preventivních prohlídek u praktického lékaře účastní nepravidelně. Zbývajících 6,5 % respondentů se preventivních prohlídek neúčastní, protože se domnívají že jsou zdraví (graf 7).

Z analýzy vztahu mezi sledovanými sociodemografickými znaky a účastí občanů na preventivních prohlídkách u praktického lékaře vyplynuly následující statisticky významné souvislosti (tab. 4). Platí, že muži, mladí respondenti do 34 let a svobodní ve významně větší míře uvádějí, že se preventivních prohlídek u praktického lékaře neúčastní, protože jsou „zdrávi“. Ženy a respondenti ve věku 65 s více let a respondenti s nejvyšším příjmem významně více uvádějí, že se preventivních prohlídek účastní sami a pravidelně.

Tab. 5 Souvislost motivace občanů k preventivní prohlídce u praktického lékaře se sociodemografickými znaky

χ2 – chí kvadrát, df – stupně volnosti, p – test nezávislosti

n.s. – statisticky nevýznamný rozdíl

*statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,05

**statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,01

***statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,001

Graf 8 Motivace k účasti na preventivní prohlídce u praktického lékaře (N = 1809)

6. Motivace občanů k preventivní prohlídce u praktického lékaře

V rámci výzkumu bylo rovněž zjišťováno, co občany nejvíce motivuje k absolvování preventivní prohlídky u praktického lékaře. Otázka byla položena jako uzavřená z možností výběru jedné z pěti odpovědí (graf 8). K preventivní prohlídce u praktického lékaře motivuje občany ČR především snaha o zlepšení vlastního zdraví. Tuto odpověď označilo 42,2 % dotázaných. Silným motivačním faktorem je rovněž pozvání na preventivní prohlídku od praktického lékaře (zvolilo 37,8 % respondentů). Zbývající faktory motivace se vyskytují v menší míře. Patří mezi ně doporučení okolí respondenta (6,9 %), sleva nebo bonus od zdravotní pojišťovny (5,6 %), případně jiné faktory (7,5 %).

Z analýzy vztahu mezi sledovanými sociodemografickými znaky a motivací k preventivní prohlídce u praktického lékaře vyplynuly následující statisticky významné souvislosti (tab. 5). Platí, že muži ve významně větší míře uvádějí, že je k účasti na preventivní prohlídce u praktického lékaře motivuje jejich okolí. Ženy, respondenti ve věku 55–64 let, respondenti s vysokoškolským vzděláním a s čistým měsíčním příjmem na domácnost ve výši 40 001 Kč až 60 000 Kč významně více uvádějí, že je k této účasti motivuje snaha o zlepšení vlastního zdraví.

7. Vnímání vlivu preventivní zdravotní péče na vlastní zdraví

Poslední oblastí, která byla v souvislosti s preventivní zdravotní péčí zkoumána, bylo vnímání jejího vlivu na vlastní zdraví. Otázka byla položena jako uzavřená s následujícím znění: „Myslíte si, že preventivní zdravotní péče může výrazně ovlivnit Vaše celkové zdraví?“ Respondenti měli možnost výběru jedné ze čtyř odpovědí. Téměř polovina občanů (49,3 %) se domnívá, že prevence je stejně důležitá jako léčba nemoci. Dalších 30,7 % respondentů je toho názoru, že prevence je pro ně důležitější než léčba nemocí, 13,3 % si myslí, že prevence je pro ně méně důležitá než léčba nemocí, ale zajímají se o ni, zbývajících 6,7 % dotázaných uvádí, že prevence pro ně není důležitá (graf 9).

Graf 9 Vnímání vlivu preventivní zdravotní péče na vlastní zdraví (N = 1809)

Tab. 6 Souvislost vnímání vlivu preventivní zdravotní péče na vlastní zdraví se sociodemografickými znaky

χ2 – chí kvadrát, df – stupně volnosti, p – test nezávislosti

n.s. – statisticky nevýznamný rozdíl

*statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,05

**statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,01

***statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,001

Z analýzy vztahu mezi sledovanými sociodemografickými znaky a vnímáním vlivu preventivní zdravotní péče na vlastní zdraví vyplynuly následující statisticky významné souvislosti (tab. 6). Platí, že muži a mladší respondenti ve věku do 34 let ve významně větší míře uvádějí, že prevence pro ně není důležitá nebo je méně důležitá než léčba nemocí, ale zajímají se o ni. Ženy, respondenti ve věku 35–44 let a vysokoškolsky vzdělaní respondenti, respondenti s nejvyšším čistým měsíčním příjmem na domácnost a členové církve nebo náboženské společnosti významně více uvádějí, že prevence je pro ně důležitější než léčba nemocí.

8. Preferování rad a doporučení, týkajících se zdravého životního stylu

Zvláštní oblast výzkumu byla věnována otázkám zdravého životního stylu občanů a jeho rizikům. Občané byli nejprve dotázáni, jaké rady a doporučení týkající se zdravého životního stylu preferují. Otázka byla položena jako uzavřená s možností výběru jedné z pěti odpovědí. Téměř ½ občanů (48,1 %) preferuje rady a doporučení týkající se zdravého životního stylu od svého praktického lékaře, více než ¼ (27,3 %) od lékaře specialisty. Dalších 13,1 % vyhledává rady a doporučení týkající se zdravého životního stylu na sociálních sítích a internetu, 9,1 % respondentů k tomuto účelu využívá letáky, knihy a jiná tištěná média a zbývajících 2,4 % dotázaných televizi a rozhlas (graf 10).

Graf 10 Preferování rad a doporučení týkajících se zdravého životního stylu (v %) (N = 1809)

Tab. 7 Souvislost preferování rad a doporučení týkajících se zdravého životního stylu se sociodemografickými znaky

χ2 – chí kvadrát, df – stupně volnosti, p – test nezávislosti

n.s. – statisticky nevýznamný rozdíl

***statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,001

Z analýzy vztahu mezi sledovanými sociodemografickými znaky a preferováním rad a doporučení týkajících se zdravého životního stylu vyplynuly následující statisticky významné souvislosti (tab. 7). Platí, že mladší respondenti ve věku do 34 let a svobodní vyhledávají rady a doporučení týkající se zdravého životního stylu ve významně větší míře na sociálních sítích a internetu. S rostoucím věkem využívání tohoto informačního zdroje klesá. Věková skupina 55–64 let využívá k tomuto účelu významně více televizi a rozhlas, nejstarší respondenti ve věku 65 a více let, ovdovělí a s nižším vzděláním preferují z hlediska rad a doporučení týkajících se zdravého životního stylu svého praktického lékaře. Ženatí/vdané využívají významně více letáky, knihy a jiná tištěná média. Respondenti s vysokoškolským vzděláním a nižším příjmem informace u lékaře specialisty.

9. Mínění občanů o svém životním stylu

V souvislosti s problematikou zdravého životního stylu byli občané rovněž dotázáni, zda se domnívají, že žijí zdravým životním stylem. Otázka byla položena jako uzavřená s možností vybrání jedné ze čtyř odpovědí. Největší část – téměř ½ (48,0 %) občanů se domnívá, že zdravým životním stylem žije občas. Necelá 1/3 (30,8 %) občanů míní, že zdravým životním stylem žije, skutečnost, že zdravým životním stylem nežije, připouští 14,8 % respondentů, zbývajících 6,4 % zvolilo odpověď „nevím“ (graf 11).

Z analýzy vztahu mezi sledovanými sociodemografickými znaky a míněním občanů o tom, zda žijí zdravým životním stylem či nikoliv, vyplynuly následující statisticky významné souvislosti (tab. 8). Platí, že muži, respondenti ve věkové skupině 55–64 let se základním vzděláním a ateisté ve významně větší míře uvádějí, že zdravým životním stylem nežijí. Ženy a respondenti s vysokoškolským vzděláním uvádějí významně více, že zdravým životním stylem žijí. Nejstarší respondenti ve věku 65 a více let, ovdovělí, respondenti s nižším vzděláním ve významně větší míře uvádějí, že nevědí, zda žijí zdravým životním stylem. Respondenti ve věku 25–34 let a z velkoměst (100 000 obyvatel a více) žijí ve významně větší míře zdravým životním stylem jen občas.

Graf 11 Mínění občanů o vlastním životním stylu (N = 1809)

10. Názory občanů na rizika, která je nejvíce ohrožují

V souvislosti se zdravým životním stylem byli občané v rámci výzkumu dotázáni, která rizika je dle jejich názoru nejvíce ohrožují. Otázka byla položena jako uzavřená a občanům byla nabídnuta škála pěti rizik, z nichž vybírali jedno, které je dle jejich názorů nejvíce ohrožuje. Nejvíce občanů (27,0 %) uvedlo, že největším rizikem, které je ohrožuje, je nedostatek pohybu. Dalších 23,7 % respondentů označilo jako největší riziko špatné stravování, 20,0 % občanů považuje za největší riziko stres na pracovišti a 19,8 % nedostatek spánku. Nejmenším rizikem je dle mínění dotázaných stres doma, který označilo 9,5 % respondentů (graf 12).

Tab. 8 Vztah mínění občanů o vlastním životním stylu se sociodemografickými znaky

χ2 – chí kvadrát, df – stupně volnosti, p – test nezávislosti

n.s. – statisticky nevýznamný rozdíl

*statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,05

***statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,001

Tab. 9 Vztah názorů občanů na rizika, která je nejvíce ohrožují, se sociodemografickými znaky

χ2 – chí kvadrát, df – stupně volnosti, p – test nezávislosti

n.s. – statisticky nevýznamný rozdíl

**statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,01

***statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,001

Graf 12 Názory občanů na rizika, která je nejvíce ohrožují (N = 1809)

Z analýzy vztahu mezi sledovanými sociodemografickými znaky a míněním občanů o tom, zda žijí zdravým životním stylem či nikoliv, vyplynuly následující statisticky významné souvislosti (tab. 9). Platí, že respondenti ve věku do 34 let a svobodní ve významně větší míře uvádějí, že rizikem, které je nejvíce ohrožuje, je nedostatek spánku, nejmladší respondenti (15–19 let) k němu ještě přidávají stres doma. Občané ve věku 35–54 let, ženatí a vdané, vysokoškolsky vzdělaní a s vyšším příjmem uvádějí významně více jako největší riziko stres na pracovišti, nejstarší respondenti ve věku 65 a více let, ovdovělí a s nižším vzděláním považují za největší riziko nedostatek pohybu.

DISKUZE

Postoj občanů k práci VPL se ve srovnání s rokem 2021 a 2022 v posledních 2 letech významně změnil k lepšímu. Největší spokojenost s péčí praktického lékaře a časem, který jim věnuje, se vrátila na úroveň let 2018–2020, tj. na úroveň před pandemií covid-19. Podíl občanů vyjadřujících nespokojenost se po celou dobu sledování výrazněji nemění. Míra spokojenosti s prací zdravotní sestry v ordinaci praktického lékaře je velmi vyvážená a její vysoká míra platí pro všechny skupiny občanů. Můžeme tedy konstatovat, že dle názorů respondentů je kvalita poskytované léčebně preventivní péče vysoká (7).

V případě názorů na týmové (sdružené) praxe praktických lékařů nejvíce respondentů – občanů ČR (56,9 %) preferuje, aby je vždy ošetřoval jen „jejich“ praktický lékař, což v případě uplatnění objednávacího systému lze zabezpečit buď přímo u registrujícího lékaře, nebo díky obecným objednávacím systémům (2).

Povědomí občanů o preventivních prohlídkách Informovanost občanů o termínech preventivních prohlídek není dostatečná. Jen 47,3 % se domnívá správně, že preventivní prohlídka u praktického lékaře probíhá jednou za 2 roky. To koresponduje i s účastí, kde obdobný počet 46,3 % uvedl, že se těchto preventivních prohlídek účastní sami a pravidelně. Jako důležitá se ukazuje role praktického lékaře, protože dalších 24,4 % dotázaných se preventivních prohlídek účastní pouze, když je praktický lékař vyzve. Zajímavá je skupina 6,5 % respondentů, která se preventivních prohlídek neúčastní, protože se domnívá, že jsou zdraví. Jedná se převážně o osoby ve věku 18–30 let, kdy byla ukončena péče u registrujícího PLDD, svůj zdravotní stav subjektivně považují za dobrý, a tak nehledají svého registrujícího VPL. Přitom je obecně známo, že počátek celé řady onemocnění, jako jsou například KVO, je právě v této věkové skupině (1).

Je potěšující, že 80 % občanů v ČR k preventivní prohlídce u praktického lékaře motivuje především snaha o zlepšení vlastního zdraví nebo pozvání na preventivní prohlídku od praktického lékaře. Zbývající faktory motivace se vyskytují v menší míře a překvapující je nízká motivace z důvodu bonusů či slev od zdravotních pojišťoven (jen 5,6 %), přestože tyto je nabízejí (3, 4).