Zaměstnanecké benefity z pohledu zdravotnických pracovníků ambulantní sféry


Employee benefits from the perspective of health care workers in the ambulatory sphere

Providing employee benefits is now a standard issue. Past research has mapped out how health professionals perceive employee benefits that they see as real benefits and what they take for granted. It has been found out what benefits are missing for healthcare professionals and what benefits they receive from employers. It was assumed that there was no difference between what employees see as a benefit and what employers provide. The results showed that some employee benefits are not considered to be beneficial to employees, that they do not have certain benefits and that there is a statistically significant difference between the benefits that employers provide and what employees consider beneficial.

Keywords:

benefits – employee – employer – employees’ benefits – healthcare workers


Autoři: I. Lískovcová
Působiště autorů: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, Děkanka: Mgr. Ivana Chloubová, Ph. D., Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče, Ředitelka: prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph. D.
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2019; 99(4): 168-171
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

Poskytování zaměstnaneckých benefitů je v dnešní době standardní záležitostí. Proběhlý výzkum mapoval, jak zdravotničtí pracovníci ambulantních zdravotnických zařízení vnímají zaměstnanecké výhody, které z nich považují za skutečný benefit a jaký pokládají za samozřejmost. Zjišťovalo se, jaké benefity zaměstnanci postrádají a dále jaké zaměstnanecké výhody jim jejich zaměstnavatelé poskytují. Předpokládalo se, že neexistuje žádný rozdíl mezi tím, co zaměstnanci považují za benefit, a tím, co zaměstnavatelé poskytují. Z výsledků se ukázalo, že některé zaměstnanecké výhody zaměstnanci nepovažují za benefit, že určité benefity postrádají a dále byl prokázán statisticky významný rozdíl mezi tím, jaké benefity zaměstnavatelé poskytují, a tím, co zaměstnanci za benefity považují.

Klíčová slova:

benefity – zaměstnanec – zaměstnavatel – zaměstnanecké výhody – zdravotničtí pracovníci

ÚVOD

V dnešní době je v mnoha zdravotnických zařízeních velký problém s nedostatkem lékařů i nelékařských zdravotnických pracovníků. Nejen, že se velmi těžko shání noví kvalifikovaní zaměstnanci, ale mnoho zařízení bojuje i s vysokou mírou fluktuace. Tento fakt je vidět v ambulantní sféře i v lůžkových zdravotnických zařízeních. Přilákat nové zdravotnické pracovníky je ve většině případů časově náročné a složité. Jedním z důležitých faktorů při rozhodování zaměstnance, zda pracovní nabídku přijme, je nabízená mzda a zaměstnanecké výhody, které zaměstnavatel poskytuje. Poskytování zaměstnaneckých benefitů se již stává standardní záležitostí. Je všeobecně tvrzeno, že pokud zaměstnavatel poskytuje benefity dle očekávání zaměstnanců, mají zaměstnanci pocit, že se o ně zaměstnavatel zajímá, záleží mu na nich a dělá pro ně něco navíc. Zaměstnanecké výhody slouží nejen k motivaci zaměstnanců, ale i udržení loajality vůči firmě.

CHARAKTERISTIKA SOUBORU A METODIKA

Výzkum mapoval, jak zdravotničtí pracovníci ambulantní sféry vnímají zaměstnanecké benefity. Bylo osloveno 250 respondentů. Jednalo se o skupinu zdravotnických pracovníků, zaměstnanců, ambulantního zdravotnického zařízení a privátních ordinací v tomto zařízení. Sběr dat se uskutečnil v období od ledna do března 2019 formou anonymního dotazníku. Otázky byly zaměřeny na oblast zaměstnaneckých benefitů a jejich postrádání.

Otázka 1: Co považujete/nepovažujete za benefit? Respondenti měli k dispozici tabulku s výčtem benefitů, ve které zaškrtávali odpovědi v jednotlivých řádcích.

Otázka 2: Jaké benefity postrádáte? Respondenti vypisovali výčet benefitů, které postrádají.

V průběhu šetření byli osloveni zaměstnavatelé, ve shodném zdravotnickém zařízení, s dotazem, jaké benefity poskytují svým zaměstnancům. Dvacet sedm oslovených zaměstnavatelů (pět zaměstnavatelů s více než deseti zaměstnanci, čtyři zaměstnavatelé s pěti a více zaměstnanci, 18 zaměstnavatelů s méně než třemi zaměstnanci) obdrželo tabulku s přehledem benefitů, ve které poskytované benefity označili, případně bylo možné doplnit chybějící. Cílem výzkumu bylo zjištění, které z benefitů považují zaměstnanci – zdravotničtí pracovníci – za zaměstnanecké benefity, co považují za samozřejmost a jaké benefity postrádají. Dílčím cílem bylo zjištění, zda zaměstnavatelé poskytují zaměstnancům benefity dle jejich očekávání. K vyhodnocení jednotlivých odpovědí byly použity statistické metody: popisná statistika, χ2-test. Předpokládalo se, že neexistuje žádný rozdíl mezi tím, jaké benefity zaměstnavatelé poskytují, a tím, co zaměstnanci považují za benefity.

H0 – neexistuje žádný rozdíl mezi tím, jaké benefity zaměstnavatelé poskytují a tím, co zaměstnanci za benefity považují.

H1 – existuje diference mezi tím, jaké benefity zaměstnavatelé poskytují a tím, co zaměstnanci za benefity považují.

VÝSLEDKY

Mezi zaměstnance bylo distribuováno 250 anonymních dotazníků. Odpovědělo 192 respondentů, tj. 76,8 %. Výsledky odpovědí respondentů u jednotlivých variant benefitů jsou uvedeny v následující tabulce (tab. 1). Z uvedené tabulky je patrné, že 166 respondentů (86 %) považuje za samozřejmost 5 týdnů dovolené, 79 % příspěvek na stravné (stravenky), 68 % možnost vzdělávání a kariérního růstu, 58 % roční bonus a 53 % příspěvek na penzijní pojištění. Sick days a odměny při pracovních a životních výročích se pohybuje přesně v polovině. Ostatní varianty jsou zastoupeny v rozmezí od 1 % do 47 %. Za benefity považuje 99 % respondentů služební automobil i pro soukromé účely, 97 % příspěvek na sportovní aktivity, 93 % Caffeteria benefity a příspěvek na studium jazyků. Zvýhodněné telekomunikační služby označilo za benefit 92 % respondentů, možnost práce z domova a příspěvek na dopravu 90 % respondentů.

Tab. 1. Co respondenti považují/nepovažují za benefit
Co respondenti považují/nepovažují za benefit

Na otázku, zda respondenti postrádají benefity, odpovědělo kladně 72 % respondentů, 27 % nepostrádají nic a 1 % neví (graf 1). Benefity, které respondenti postrádají, znázorňuje následující graf (graf 2). Z celkového počtu kladných odpovědí připadá na jednoho respondenta 3, 6 postrádaných benefitů. Nejvyšší procentuální zastoupení má požadavek příspěvku na penzijní pojištění (45 %), roční bonus a příspěvek na dovolenou (32 %). Postrádání jiných benefitů uvedlo 39 % respondentů (1, 17 jiného benefitu na respondenta). Z celkového počtu uvedených jiných benefitů je respondenty nejvíce postrádáno bezplatné parkování 56 %, prodloužení dovolené na 6 týdnů 15 % a zvýšení počtu sick days s možností výběru vcelku 11 % (graf 3).

Postrádání některého benefitu
Graf 1. Postrádání některého benefitu

Postrádání konkrétního benefitu
Graf 2. Postrádání konkrétního benefitu

Postrádání – jiné benefity konkrétně
Graf 3. Postrádání – jiné benefity konkrétně

Z 27 oslovených zaměstnavatelů odpovědělo 25 (92,6 %). Výsledky ukázaly, že 100 % zaměstnavatelů poskytuje pětitýdenní dovolenou, 60 % možnost vzdělávání, 16 % příspěvek na stravování, 12 % sick days, 4 % proplácí členský příspěvek ČLK. Jiné poskytované benefity pro zaměstnance nebyly uvedeny. Počet poskytovaných benefitů byl v průměru 1,92 na jednoho zaměstnavatele (graf 4). Na základě statistického zpracování, p-value nižší než 0,001, byla zamítnuta nulová hypotéza. Je statisticky významný rozdíl mezi tím, jaké benefity zaměstnavatelé poskytují, a tím, co zaměstnanci za benefity považují.

Benefity poskytované zaměstnavatelem
Graf 4. Benefity poskytované zaměstnavatelem

DISKUZE

Celý výzkum byl zaměřen na oblast zaměstnaneckých benefitů z pohledu zdravotnických pracovníků a jejich zaměstnavatelů. Výzkumem bylo potvrzeno, že existuje statisticky významný rozdíl v pohledu zaměstnanců a zaměstnavatelů na poskytované benefity. Ty benefity, které zaměstnavatelé poskytují častěji, zaměstnanci považují spíše za samozřejmost nikoliv zaměstnaneckou výhodu. Lze tedy konstatovat, že pokud jde o benefit, jehož hodnotu můžeme vyjádřit penězi a zaměstnanci ho dostávají pravidelně, považují ho za součást platu a za věc, na kterou mají nárok (1). Zaměstnanecké benefity se dnes stávají nedílné součásti odměňování zaměstnanců a jejich nabídka významně narůstá. Zaměstnavatelé se snaží získat kvalifikované a kvalitní zaměstnance, kterých je rostoucí nedostatek (2). Dle současné situace na trhu práce je zřejmé, že nabízet zaměstnanecké výhody se stalo standardem, aby potencionální zaměstnanec na danou nabídku práce vůbec zareagoval (3). Z provedeného výzkumu se potvrdilo, že někteří zaměstnavatelé v ambulantní sféře poskytují svým zaměstnancům příspěvky na stravné, pětitýdenní dovolenou, možnost vzdělávání, sick days a případě proplacení příspěvků na ČLK. Zaměstnanci, zdravotničtí pracovníci ambulantní sféry, však stále postrádají příspěvek na penzijní pojištění, roční bonusy formou třináctého a čtrnáctého platu a příspěvky na dovolenou. Požadavek příspěvku na penzijní nebo životní pojištění je předvídatelný, neboť v řadě průzkumů byl označován jako druhý nejoblíbenější benefit (3). Vůbec nejposkytovanějším benefitem je příspěvek na stravování a dále např. náhrada mzdy při překážkách v práci na straně zaměstnance, příspěvek na vzdělání, pružná pracovní doba atd. (3). Příspěvek na stravné, možnost vzdělání a 5 týdnů dovolené bere velké procento zaměstnanců jako samozřejmost, ač tomu tak u mnoha zaměstnavatelů není. Je pozitivní, že možnost vzdělávání a kariérního růstu se objevuje v souboru poskytovaných benefitů u zaměstnavatelů ambulantní sféry. Vzdělávání a rozvoj pracovníků, nejen ve zdravotnictví, je jedním z nejvýznamnějších součástí personální práce v organizaci. Mělo by se jednat o plánované úsilí, s cílem osvojit si takové pracovní jednání, které povede ke zvýšení pracovního výkonu zaměstnance (4). Vzdělávání a rozvoj zaměstnanců jsou pro organizační a ekonomický rozvoj skutečně klíčové (5). Měli bychom si uvědomit, že možnost vzdělávání a kariérního růstu vede ke stabilizaci zaměstnance. Potřeba seberealizace a touha být úspěšný patří k významným motivačním faktorům. Rozvoj umožňuje motivovat zaměstnance k vyšší výkonosti a kvalitě (6). Znalosti a schopnosti zaměstnanců jsou tím, co v dnešní době odlišuje jednu společnost od druhé. Pouhé zavedení nových metod bez příslušného rozvoje jednotlivých dovedností a schopností přináší jen omezené výsledky (7). Jak již bylo uvedeno, existuje statisticky významný rozdíl v pohledu zaměstnanců a zaměstnavatelů na poskytované benefity. Otázkou zůstává, proč tomu tak je. Jednou z odpovědí může být to, že každý zaměstnavatel chce prosperující firmu, tedy musí generovat zisk. Z tohoto důvodu nabízí zaměstnanecké výhody, ze kterých má určité daňové úspory. Sem spadá například příspěvek na stravné. Benefity, které uvedenou výhodu nemají nebo zaměstnavatele nějakým způsobem zatěžují, raději vůbec neposkytuje. Na tento fakt poukázaly i výsledky proběhlého výzkumu, kdy zaměstnavatelé neposkytují příspěvky na dovolenou a roční bonus, ale zaměstnanci tyto benefity postrádají. Zaměstnanci by si měly uvědomit, že poskytování zaměstnaneckých benefitů je v rukou zaměstnavatele a není na ně žádný právní nárok. Na druhou stranu by měl zaměstnavatel znát požadavky a očekávání svých zaměstnanců. Měl by pravidelně provádět průzkum motivační struktury pracovníků a sledovat vývoj u konkurence (8). Pokud jsou požadavky reálné a je to z ekonomického hlediska možné, měl by zaměstnavatel přizpůsobit portfolio zaměstnaneckých výhod jejich očekávání. Rozkol mezi nabízeným a očekávaným může vyústit v nespokojenost zaměstnanců, snížení pracovního výkonu až k odchodu z firmy. Následné hledání nového zaměstnance bývá zdlouhavé a narušuje chod ordinace. Z výzkumu je patrné, že zdravotničtí pracovníci o zaměstnaneckých výhodách přemýšlejí a určité benefity postrádají, ale zaměstnavatelé je neposkytují. Domnívám se, že v současném konkurenčním prostředí a při nedostatku pracovních sil by mohly správně zvolené benefity napomoci při získávání nových zdravotnických pracovníků pro zdravotnická zařízení či privátní ordinace. Poskytování zaměstnaneckých benefitů je velmi obsáhlé téma, ve kterém se řeší a střetávají zájmy zaměstnanců a zaměstnavatelů. Bylo by vhodné nalézt kompromis, při kterém budou obě zúčastněné strany ekonomicky uspokojeny při dodržení platných předpisů (9).

Konflikt zájmů: žádný.

Mgr. Ilona Lískovcová, Ph.D., MBA

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Zdravotně sociální fakulta

Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče

U Výstaviště 26, 370 05 České Budějovice

e-mail: liskoi00@zsf.jcu.cz


Zdroje

1. Bednář V. Jak omezit fluktuaci a udržet si zaměstnance manažerskými nástroji. Praha: Grada Publishing 2017.

2. Macháček I. Zaměstnanecké benefity. Praktická pomůcka jejich daňového řešení. Praha: C. H. Beck 2010.

3. Andrlík B, Bobčíková P. Role zaměstnaneckých benefitů v České republice. Trendy v podnikání = Business trends, 2018; 8(2): 11–24. Dostupný z: https://dspace5.zcu.cz/handle/11025/31028 [cit. 2019-03-25].

4. Czikk P, Čepelová A. Vzdelávanie a rozvoj pracovníkov. Manažment v teórii a praxi, 2006; 2(2): 19–25. Dostupný z: http://www.scss.sk/smpmcd/files/semestralne_projekty1/personalna%20strategia%20podniku/casopis%20euke%20-%20cepelova.pdf [cit. 2019-03-19].

5. Vnoučková L. Personality attitudes affecting employee learning and development: prerequisites of behaviour leading to learning and development. QIP Journal 2016; 20(2): 22–38. Dostupný z: http://www.qip-journal.eu/index.php/QIP/article/view/714/689 [cit. 2019-03-21].

6. Pilařová I. Leadership & management development: Role, úlohy a kompetence managerů a lídrů. Praha: Grada Publishing 2016.

7. Liker Jeffrey K., Meier David P. Toyota Talent: Řízení rozvoje zaměstnanců podle Toyoty. Praha: Grada Publishing 2016.

8. Dvořáková Z, a kol. Řízení lidských zdrojů. Praha: C. H. Beck 2012.

9. Otavová M, Gláserová J. Zaměstnanecké požitky v souladu s IAS/IFRS a podle české národní úpravy včetně daňových dopadů. Acta Univ. Agric. Silvic. Mendelianae Brun, 2009; 57(6): 179–188. Dostupný z: https://acta.mendelu.cz/media/pdf/actaun_2009057060179.pdf [cit. 2019-03-21].

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 4

2019 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se