Názory občanů České republiky na vybrané aspekty činnosti všeobecných praktických lékařů – 2018


Opinions of Czech citizens on selected activity aspects of general practicioners – 2018

Resources: The Czech Medical Society of JEP – the Society of General Practice periodically monitors citizen’s opinions on selected aspects of general practitioner’s activities. This publication follows previous outputs of research carried out between years 2014 and 2017.

Aim and methods: The aim of research was to identify the Czech citizen’s opinions on some aspect of general practitioner’s (GPs) work. The method of conducted interview between interviewer and respondent (face-to-face) performed by a professional agency was chosen with the aim to provide a representative sociologic research of Czech citizens. Statistical data was processed by SASD 1.4.10 (Statistical Analysis of Sociological Data).

Results: In the representative sociologic research, 1,804 citizens were interviewed. The subjects of the sample were chosen randomly using quota (quota-type selection). The research results are representative for Czech citizens above the age of 15, with respect to gender, age and region. The citizens are by vast majority satisfied with the care and time invested in their examination by their GPs and nurses. Only a minimum of subjects holds a negative opinion. Compared to the 2015–2017 period, the number of citizens who expressed the highest degree of satisfaction, significantly increased in 2018. Majority of Czech citizens understand the information provided by their GPs fully or mostly – 4% of respondents stated they either mostly or completely do not understand. Almost four fifths of Czech citizens (78.8%) ask their GPs questions in case they do not understand the information given. Almost a half of respondents (46.1%) did not notice any information about GPs in the media last year. Almost the same number (45.2%) noticed such information occasionally, 6.2% of respondents noticed such information frequently, and the remaining 2.5% of respondents noticed such information on a regular basis. More than a half of citizens occasionally experience feelings of anxiety with somatic correlates, though only one fifth of them (20.7%) turn during such instances to their GP. Only 8% of Czech smokers (46.0% of respondents from the whole sample were asked) state their GP helped them with smoking cessation. GP’s assistance with weight loss would seek 26.4% of respondents, 32.1% would refuse such opportunity. Most citizens (71.8%) believe their GP refers their patients to medical specialist in cases necessary, 14.8% respondents believe their GP could manage more cases by their own, and 13.4% respondents would welcome more frequent reference to specialists. Most Czech citizens believe their GP should be permitted to prescribe a wider range of drugs, which are currently prescribed by specialists only.

Keywords:

occupational diseases – engeneral practitioner – primary medical care – opinion of Czech citizens


Autoři: P. Bomberová Kánská 1;  S. Býma 1;  B. Seifert 2
Působiště autorů: Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové, Ústav sociálního lékařství, Přednosta: doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc. 1;  1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy , Ústav všeobecného lékařství, Přednosta: doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph. D. 2
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2019; 99(4): 160-167
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

Východisko: Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP periodicky monitoruje názory občanů na vybrané aspekty činnosti všeobecných praktických lékařů. Tato publikace navazuje na předchozí výstupy průzkumů provedených v roce 2014–2017.

Cíl a metody: Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké jsou názory občanů ČR na vybrané součásti práce všeobecných praktických lékařů (VPL). K provedení reprezentativního sociologického výzkumu občanů ČR byla zvolena metoda řízeného rozhovoru tazatele s respondentem (face-to-face), realizovaná profesionální agenturou. Statistické zpracování dat bylo provedeno programem SASD 1.4.10 (Statistická analýza sociálních dat).

Výsledky: V rámci reprezentativního sociologického výzkumu bylo dotazováno 1804 občanů. Jedinci výběrového souboru byli vybráni náhodným výběrem pomocí kvót (kvótní výběr). Výsledky výzkumu jsou reprezentativní pro populaci České republiky nad 15 let z hlediska pohlaví, věku a regionu. Občané ČR jsou ve většině případů s péčí a časem, který jim věnuje jejich praktický lékař a zdravotní sestra, spokojeni. Ve srovnání s lety 2015–2017 se v roce 2018 významně zvýšil podíl občanů, kteří vyjadřují nejvyšší míru spokojenosti. Občané ČR informacím, které jim sděluje jejich praktický lékař zcela nebo spíše rozumí, jen 4 % respondentů uvedla, že informacím spíše nebo zcela nerozumějí, 78,8 % občanů ČR klade praktickému lékaři doplňující otázky v případě, že informacím od něj nerozumějí. Téměř polovina (46,1 %) respondentů v minulém roce nepostřehla žádné informace o praktických lékařích v mediích a téměř stejně velká část (45,2 %) zaznamenala tyto informace občas, 6,2 % relativně často a zbývajících 2,5 % zaznamenávalo tyto informace pravidelně. Více než polovina (58,0 %) občanů prožívá někdy úzkostné stavy se somatickým projevem, nicméně jen 1/5 (20,7 %) z nich se v takovém případě obrací na praktického lékaře. 46,0 % dotázaných kuřáků uvedlo, že jim jejich praktický lékař pomáhal v odvykání kouření tabáku. Pomoc praktického lékaře při redukci tělesné hmotnosti by vyhledalo 26,4 % respondentů, 32,1 % dotázaných by tuto možnost odmítlo. 71,8 % pacientů se domnívá, že jejich praktický lékař správně posílá své pacienty ke specialistům a 14,8 % je toho názoru, že by jejich praktický lékař mohl vyřešit více jejich zdravotních problémů sám, 13,4 % dotázaných by přivítalo, kdyby je jejich praktický lékař posílal ke specialistům častěji. Většina občanů ČR se domnívá, že by praktický lékař měl mít možnost předepisovat širší portfolio léků, které v ČR dosud předepisují jen specialisté.

Klíčová slova:

nemoci z povolání – všeobecný praktický lékař – primární lékařská péče – názor občanů ČR

ÚVOD

Výzkum názorů a postojů občanů České republiky k otázkám zdravotnictví a problematice zdraví je prováděn pravidelně od roku 1995. Společnost všeobecného lékařství České lékařské komory Jana Evangelisty Purkyně (dále SVL ČLS JEP) se podílí od roku 2014 na skupině tzv. specifických otázek týkajících se názoru občanů ČR na činnosti všeobecných praktických lékařů (VPL), které jsou zpracovávány pro potřeby SVL ČLS JEP. Otázky jsou přitom pokládány tak, aby zohlednily aktuální témata ve zdravotnictví, která jsou relevantní pro primární péči. V roce 2018 byl výzkum zaměřen na hodnocení postojů občanů ČR ke kvalitě péče VPL a jejich zdravotních sester. Další otázky se týkaly srozumitelnosti informací sdělovaných VPL pacientům, míry informovanosti o VPL v mediích, využívání pomoci VPL v případě úzkostných stavů, odvykání kouření, snahy o redukci hmotnosti, názorů na jednání VPL ve vztahu k lékařům – specialistům a názorů na možnost předepisování širšího portfolia léků VPL.

METODIKA VÝZKUMU

Výzkum byl koncipován jako sociologický dle projektu a s využitím výzkumných instrumentů, zpracovaných zadavatelem a připomínkovaných kompetentními pracovníky realizátora výzkumu. Terénní šetření bylo provedeno technikou standardizovaného řízeného rozhovoru tazatele s respondentem (face-to-face). Sběr dat byl zabezpečován profesionálními tazateli Agentury INRES v celé České republice. Statistické zpracování dat bylo provedeno programem SASD 1.4.10 (Statistická analýza sociálních dat). Zpracován byl 1. stupeň třídění a kontingenční tabulky vybraných ukazatelů 2. stupně třídění. Míra závislosti vybraných znaků byla stanovena na základě chí-kvadrát dobré shody (Pearson Chi-Square – χ2), testu nezávislosti a dalších testovacích kritérií, aplikovaných dle charakteru znaků.

VÝSLEDKY

V rámci terénního šetření bylo tazateli osloveno celkem 2084 náhodně vybraných občanů. Rozhovor odmítlo poskytnout 280 respondentů, tj. 13,4 % všech oslovených. S rozhovorem souhlasilo 1804 respondentů, tj. 86,6 % oslovených, kteří byli vybráni náhodným výběrem pomocí kvót (kvótní výběr). Soubor je reprezentativním vzorkem populace České republiky ve věku nad 15 let. Reprezentativnost byla odvozena od základního souboru obyvatelstva České republiky ve věku od 15 let více (5). Z hlediska pohlaví tvoří soubor 878 (48,7 %) mužů a 926 (51,3 %) žen, což odpovídá analogické skladbě populace ČR ve věku od 15 let více. Z hlediska relativních četností byla zjištěna odchylka výběrového souboru od základního souboru v rozmezí 0,1 %, což znamená, že výzkum je reprezentativní pro obyvatelstvo České republiky ve věku nad 15 let z hlediska pohlaví (5).

Ve srovnání s věkovým členěním základního souboru nepřesahuje odchylka 0,2 %. Situace u regionálního zařazení dotazovaných je obdobná, ve srovnání s členěním základního souboru činí maximální odchylka 0,1 %.

Názory občanů na péči praktického lékaře

Názory občanů na péči poskytovanou svým registrujícím VPL byly monitorovány pomocí uzavřené otázky zjišťující, nakolik jsou občané spokojeni s péčí a časem, který jim jejich VPL v rámci návštěvy věnuje. Naprostá většina dotázaných občanů (92,6 %) je s péčí a časem plně spokojena nebo spíše spokojena, negativní stanovisko zaujímá jen minimum (7,4 %) dotázaných (graf 1). Uvedená otázka byla ve stejném znění položena i v rámci výzkumů, prováděných v letech 2015–2017. Porovnání výsledků výzkumů v těchto letech je patrné z grafu 2.

Spokojenost s péčí a časem věnovaným praktickým lékařem
Graf 1. Spokojenost s péčí a časem věnovaným praktickým lékařem

Vývoj spokojenosti občanů s péčí a časem věnovaným jim praktickým lékařem
Graf 2. Vývoj spokojenosti občanů s péčí a časem věnovaným jim praktickým lékařem

Aplikovaná testovací kritéria neidentifikovala statisticky významné rozdíly v názorech jednotlivých skupin občanů členěných dle sociodemografických znaků na péči a čas věnovaný jim praktickým lékařem a jejich názor můžeme považovat za homogenní. Jedinou výjimkou je znak určující rodinný stav občanů. Platí, že významně více jsou s touto péčí spokojeni ovdovělí občané.

Názory občanů na práci zdravotní sestry v ordinaci jejich praktického lékaře

Názory občanů na práci zdravotní sestry v ordinaci jejich praktického lékaře byly rovněž zkoumány prostřednictvím uzavřené otázky o shodné škále možných odpovědí, jako u otázky týkající se péče praktického lékaře. Většinu občanů práce zdravotní sestry v ordinaci jejich praktického lékaře uspokojuje (95,6 %). Částečnou nebo úplnou nespokojenost v této záležitosti vyslovily 4,4 % občanů (graf 3). Otázka týkající se postojů občanů ČR k práci zdravotní sestry pracující v ordinaci jejich praktického lékaře byla ve stejném znění položena i v rámci výzkumů, prováděných v letech 2015–2017. Porovnání výsledků výzkumů v těchto letech je patrné z grafu 4.

Spokojenost s prací zdravotní sestry v ordinaci praktického lékaře
Graf 3. Spokojenost s prací zdravotní sestry v ordinaci praktického lékaře

Vývoj spokojenosti občanů s prací zdravotní sestry v ordinaci praktického lékaře
Graf 4. Vývoj spokojenosti občanů s prací zdravotní sestry v ordinaci praktického lékaře

Porozumění informacím sdělovaných praktickým lékařem

Účelem první otázky na téma komunikace bylo zjistit, zda občané vždy rozumějí informacím, které jim sděluje, případně vysvětluje jejich praktický lékař. Většina občanů ČR (78,8 %) uvedla, že těmto informacím rozumí. Jen 3,9 % dotázaných odpovědělo na tuto otázku záporně, zbývajících 17,3 % zvolilo odpověď „někdy ano, někdy ne“ (graf 5).

Porozumění informacím od praktického lékaře
Graf 5. Porozumění informacím od praktického lékaře

Ženy významně častěji uvádějí, že informacím od praktického lékaře zcela rozumějí, muži ve významně větší míře uvádějí, že těmto informacím rozumějí jenom někdy, nebo jim nerozumějí vůbec. Porozumění informacím podávaným praktickým lékařem významně ovlivňuje vzdělání. Významně menší je tato míra porozumění u osob s nižším vzděláním (základní, vyučen), větší u osob s vyšším vzděláním (maturita, VŠ). Platí rovněž, že nejvíce rozumějí informacím podávaných či vysvětlovaným praktickým lékařem obyvatelé velkoměst (nad 100 000 obyvatel). Významně menší je míra porozumění těmto informacím u osob s nižším čistým měsíčním příjmem na domácnost (do 20 000 Kč), z hlediska povolání pak u důchodců.

Cílem druhé otázky bylo zjistit, zda občan, v případě že informacím neporozumí, klade praktickému lékaři doplňující otázky. Téměř 4/5 občanů ČR (78,8 %) kladou praktickému lékaři doplňující otázky v případě, že informacím od něj nerozumějí. Jen cca 7 % respondentů uvádí, že v takovém případě svému praktickému lékaři doplňující otázky neklade (graf 6). Na to, zda občan klade v případě neporozumění praktickému lékaři doplňující otázky, má významný vliv pohlaví a vzdělání dotazovaného. Ženy a osoby s vyšším vzděláním kladou otázky svému praktickému lékaři ve významně větší míře.

Kladete doplňující otázky svému praktickému lékaři?
Graf 6. Kladete doplňující otázky svému praktickému lékaři?

Informovanost o praktických lékařích v mediích

V souvislosti s informovaností o praktických lékařích v médiích byli občané dotázáni, zda četli, slyšeli nebo viděli v mediích v minulém roce jakékoliv informace o praktických lékařích. Celkem 46,1 % respondentů uvedlo, že v minulém roce žádné informace v médiích o praktických lékařích nezaznamenalo, 45,2 % občanů zazname-nalo tyto informace občas, 6,2 % relativně často a zbývajících 2,5 % zaznamenávalo tyto informace pravidelně (graf 7).

Informovanost o praktických lékařích v mediích
Graf 7. Informovanost o praktických lékařích v mediích

Informace o praktických lékařích více zaznamenali občané starší a vzdělanější.

Využívání pomoci praktického lékaře v případě úzkostných stavů

Občané byli dotázáni na výskyt úzkostných stavů provázených tělesnými projevy. Z dotázaných 42 % uvedlo, že úzkostné stavy nikdy nemá. Dalších 30,6 % respondentů uvedlo, že úzkostnými stavy trpí, ale lékaři se nesvěřuje, 20,7 % občanů se svěřuje praktickému lékaři a zbývajících 6,7 % požádá o pomoc lékaře – specialistu (graf 8).

Využívání pomoci praktického lékaře v případě úzkostných stavů
Graf 8. Využívání pomoci praktického lékaře v případě úzkostných stavů

Ženy se v případě úzkostných stavů významně častěji svěřují svému praktickému lékaři, muži ve významně větší míře uvádějí, že těmito stavy netrpí. Významně méně trpí úzkostnými stavy mladší občané, s přibývajícím věkem významně roste podíl těch, kteří se s nimi svěřují svému praktickému lékaři.

Vyučení občané se významně častěji svěřují svému praktickému lékaři než ostatní.

Platí rovněž, že úzkostnými stavy významně více trpí osoby s nižším čistým měsíčním příjmem na domácnost. V případě úzkostných stavů byla identifikována rovněž souvislost se vztahem k náboženské víře. Ateisté ve významně větší míře uvádějí, že úzkostnými stavy netrpí, věřící občané (členové i nečlenové církví a náboženských společností) se významně více obracejí v takovém případě na praktického lékaře.

Využívání pomoci praktického lékaře v případě odvykání kouření tabáku

V této otázce bylo zkoumáno, do jaké míry využívají občané ČR pomoc praktického lékaře v případě odvykání kouření tabáku. Z dotázaných občanů jich 54,0 % uvedlo, že jsou nekuřáci a nikdy v životě nekouřili. Ze zbývajících občanů, kteří jsou kuřáci nebo někdy v minulosti kouřili, jich největší část (38,0 %) uvedla, že pomoci praktického lékaře v případě odvykání kouření nevyužila. Zbývajících 8,0 % pomoci praktického lékaře v této oblasti využilo, z nich 4,9 % občanům praktický lékař při odvykání kouření aktivně radil, 2,1 % občanům praktický lékař nejen aktivně radil, ale předepsal či doporučil jim i léky pro odvykání kouření, pouze 1,0 % respondentů uvedlo, že jim praktický lékař aktivně radil a odeslal je do poradny pro léčbu závislostí na tabáku (graf 9). Nejvíce kouří tabák vyučení občané a občané s maturitou. Tyto skupiny také ve významně větší míře uvádějí, že jim praktický lékař s odvykáním kouření nepomáhal.

Využívání pomoci praktického lékaře v případě odvykání kouření tabáku
Graf 9. Využívání pomoci praktického lékaře v případě odvykání kouření tabáku

Využívání pomoci praktického lékaře v případě snahy o snižování hmotnosti

Občané byli dotázáni, jak by se zachovali, pokud by jim jejich praktický lékař nabídl pomoc při snaze o snižování hmotnosti. Pomoc praktického lékaře by přijalo 26,4 % občanů a spolupracovalo by s ním. Dalších 31,7 % dotázaných by se chtělo o podobě této pomoci dozvědět více a pak by se rozhodlo, 9,8 % respondentů uvedlo, že by záleželo na ceně této služby a případném proplacení nákladů zdravotní pojišťovnou. Se svým praktickým lékařem by takto nespolupracovalo 32,1 % občanů (graf 10). Cenu služby a finanční participaci zdravotní pojišťovny vidí ve významně větší míře jako podmínku pomoci respondenti, kteří uvedli, že jsou vyučeni, osoby s vyšším vzděláním (maturita, VŠ) podmiňují významně více tuto služby větším množstvím informací.

Využívání pomoci praktického lékaře v případě snahy o snižování hmotnosti
Graf 10. Využívání pomoci praktického lékaře v případě snahy o snižování hmotnosti

Názory občanů na jednání praktického lékaře ve vztahu k lékařům-specialistům

Velká většina občanů (71,8 %) se domnívá, že jejich praktický lékař správně posílá své pacienty ke specialistům jen v případech, pokud je to potřeba. Další část občanů (14,8 %) je toho názoru, že by jejich praktický lékař mohl vyřešit více jejich zdravotních problémů sám a zbývajících 13,4 % dotázaných je naopak toho názoru, že by je jejich praktický lékař měl posílat ke specialistům častěji (graf 11).

Názory občanů na využití lékařů-specialistů jejich praktickým lékařem
Graf 11. Názory občanů na využití lékařů-specialistů jejich praktickým lékařem

Muži se významně častěji domnívají, že by jejich praktický lékař mohl více jejich zdravotních problémů vyřešit sám. Respondenti s nižším vzděláním (základní, vyučen), by významně více přivítali, pokud by je jejich praktický lékař více posílal ke specialistům, respondenti s vysokoškolským vzděláním významně více uvádějí, že je jejich praktický lékař posílá ke specialistům, když je to potřeba.

Platí rovněž, že obyvatelé nejmenších obcí (do 500 obyvatel) jsou ve významně větší míře toho názoru, že by je jejich praktický lékař měl více posílat ke specialistům, respondenti z větších měst (20 000 až 99 999 obyvatel) si významně více myslí, že by mohl jejich praktický lékař více jejich zdravotních problémů vyřešit sám, a obyvatelé velkoměst (nad 100 000 obyvatel) jsou ve významně větší míře toho názoru, že je jejich praktický lékař posílá ke specialistům jen v případě, kdy je to skutečně potřeba.

Významný vliv na mínění občanů o počínání praktického lékaře ve vztahu k lékařům specialistům má i výše čistého měsíčního příjmu domácnosti. Častější posílání ke specialistům by přivítali ve významně větší míře občané s nižším čistým měsíčním příjmem domácnosti (do 20 000 Kč), z hlediska povolání pak zejména osoby v domácnosti, důchodci a nezaměstnaní.

Názory občanů na možnost předepisování širšího portfolia léků jejich praktickým lékařem

Poslední otázka zjišťovala, jaký je názor občanů na to, aby jejich praktický lékař mohl předepisovat širší portfolium léků (jako je tomu např. v Rakousku, Německu nebo ve Skandinávii), které v ČR dosud mohou předepisovat jen lékaři-specialisté. Většina občanů ČR (56,0 %) se domnívá se, že by praktický lékař měl mít možnost širší portfolio léků předepisovat. Dalších 21,4 % dotázaných volí neutrální odpověď, zbývajících 22,6 % respondentů je spíše nebo zcela proti této možnosti (graf 12). Odpůrci rozšíření portfolia léků předepisovaných praktickým lékařem jsou ve významně větší míře občané se základním vzděláním.

Názory občanů na možnost předepisování širšího portfolia léků jejich praktickým
lékařem
Graf 12. Názory občanů na možnost předepisování širšího portfolia léků jejich praktickým lékařem

DISKUZE

Na základě výsledků dotazníkového šetření z roku 2018 lze konstatovat, že občané ČR jsou v majoritní většině s péčí a časem, který jim v průběhu návštěvy ordinace věnují jejich praktický lékař a sestra, spokojeni. V období 2015–2017 se postoj občanů ke svým VPL a jejich zdravotním sestrám významně neměnil a byl dlouhodobě pozitivní (1–3). Výsledky průzkumu z roku 2018 poukazují na procentuální nárůst občanů, kteří vyjadřují nejvyšší míru spokojenosti s péčí a časem, který jim jejich praktický lékař a sestra věnují. Z toho lze usuzovat, že kvalita péče poskytovaná VPL má rostoucí tendenci i přesto, že neustále dochází ke změnám vnějších podmínek (povinné zavedení e-receptu, nárůst administrativy, zavedení dispenzarizace onkologických pacientů, rostoucí nároky na průvodcovskou roli VPL v systému atp.).

Z průzkumu týkajícího se porozumění informacím sdělovaným praktickým lékařem vyplynulo, že téměř 80 % občanů těmto informacím rozumí. To, aby pacient rozuměl informacím, které mu sděluje jeho lékař, je zcela klíčové pro vzájemnou kooperaci a efektivitu poskytované péče, a to jak v preventivních, diagnostických, tak i léčebných intervencích (11). Výsledky průzkumu naznačují vyšší zdravotní gramotnost žen. Porozumění informacím sdělovaným praktickým lékařem koreluje s úrovní zdravotní gramotnosti občanů ČR. Z výzkumu zdravotní gramotnosti, který byl v ČR realizován v roce 2014, bohužel vyplynulo, že občané ČR ve všech složkách zdravotní gramotnosti zaostávají za nejlepšími zeměmi EU (6). Proto lze pozitivně vnímat fakt, že téměř 78,8 % občanů svému praktickému lékaři aktivně pokládají doplňující otázky v případě, že informacím od něj nerozumějí.

Informace v mediích o praktických lékařích zaznamenala zhruba jen polovina respondentů. Vzhledem k vyšší mediální atraktivitě negativních zpráv lze toto zjištění hodnotit neutrálně. V přímé korelaci s rostoucím věkem stoupá procento občanů, kteří informace o praktických lékařích v médiích zaznamenali. Lze se tedy domnívat, že starší populace sleduje zpravodajské kanály s větším zájmem.

Další dotaz směřoval na chování pacientů ve vztahu k praktickému lékaři v případě, že trpí úzkostnými stavy doprovázenými somatickými projevy. Úzkost je přirozená emoce a může být provázena tělesnými příznaky. Rozhodnutí navštívit lékaře souvisí jak s mírou problému a jeho subjektivním vnímání pacientem, tak s charakteristikami pacienta a jeho konzultačním chováním vůbec. Podle výsledků průzkumu se 27 % lidí svěří lékaři a z nich 75 % praktickému lékaři. Pro primární péči je typické, že většina úzkostných pacientů nepřichází k lékaři pro úzkost samotnou, ale pro somatické příznaky, které úzkostnou poruchu doprovázejí, nebo domněle či skutečně vyvolávají. Úlohou praktického lékaře je rozpoznat, zda je v pozadí obtíží vážné onemocnění nebo taková psychopatologie, která vyžaduje léčbu nebo konzultaci u specialisty (13). Na přístup k řešení úzkostných poruch se svým praktickým lékařem má vliv více faktorů. Tendenci svěřovat se se svými obtížemi praktickému lékaři mají více ženy než muži, občané s nižším stupněm dokončeného vzdělání, osoby s nižším měsíčním příjmem domácnosti a věřící.

Celková prevalence kouření v ČR v současné době představuje 29–30 % populace (12), z toho 60 % kuřáků chce s kouřením tabáku přestat. Praktičtí lékaři mají větší potenciál v pomoci kuřákům, než naznačují výsledky průzkumu. Kouření tabáku představuje nejčastější etiologii úmrtí, kterému lze předejít (10), a dotaz na abúzus tabákových výrobků by měl být součástí každé preventivní prohlídky u praktického lékaře absolvované s frekvencí 2 roky. Při každé návštěvě pacienta kuřáka by měla být praktickým lékařem provedena krátká intervence a pacientovi nabídnuta odborná pomoc při odvykání kouření. V souvislosti s touto problematikou SVL ČLS JEP vydala v roce 2005 doporučený postup shrnující diagnostické a léčebné možnosti při odvykání kouření (7). Stran terapie je detailně rozebráno široké portfolio terapeutických, farmakologických a podpůrných metod k odvykání kouření.

Je patrné, že většina kuřáků zkouší přestat bez cizí pomoci, avšak úspěšnost těchto pokusů bez odborné pomoci je minimální, což jen posiluje nezastupitelnou roli praktického lékaře v edukaci, vedení a směřování pacienta stran odvykání kouření.

Světová zdravotnická organizace označila problém nadváhy za šesté nejvýznamnější riziko ohrožující lidské zdraví a obezitu za globální epidemii, která představuje jeden z nejzávažnějších zdravotních problémů současnosti (8). Je pozitivní, že pouze 32,1 % dotázaných odmítlo spolupráci se svým praktickým lékařem. Zhodnocení stavu výživy je nedílnou součástí preventivních prohlídek, které jsou zároveň vhodnou příležitostí ke konzultaci a motivaci pacienta k redukci/udržení stávající hmotnosti, změně stravovacích návyků a nabídnutí komplexního, avšak individualizovaného a pro daného pacienta realistického plánu. Zohledněny by měly být i finanční možnosti konkrétního pacienta, neboť se ukázalo, že důležitou roli v rozhodování, zda vyhledat pomoc praktického lékaře, hraje cena služby a její eventuální proplácení ze stran zdravotních pojišťoven, a to zejména pro starší občany (65 let a více) a občany s nižším vzděláním. V současné době nabízejí jednotlivé zdravotní pojišťovny svým klientům různě bohatá portfolia výhod a příspěvků (např. finanční příspěvek na pohybové aktivity). Zůstává otázkou, kolik pojištěnců je o této možnosti finančního příspěvku informováno a nakolik ji využívá.

Výsledky průzkumu naznačují, že odesílání praktickým lékařem do specializované péče do vysoké míry odpovídá představám občanů. Jiná otázka je historické nastavení těchto potřeb, které vychází z nastavení našeho zdravotního systému, které je, s ohledem na nárůst chronických neinfekčních onemocnění, dlouhodobě neudržitelné (4). Systém charakterizuje nadměrné množství kontaktů pacient-lékař, ne-efektivní cestování pacienta systémem, využívání speciální péče k péči, která by mohla být poskytnuta v ordinaci praktického lékaře.

Část populace (respondenti s nižším vzděláním, nižším příjmem a obyvatelé nejmenších obcí) je na tento systém navyklá a domáhá se doporučení k lékaři specialistovi, které ve většině případů nemusí být indikované. Spolu s připravovanou reformou primární péče bude nutné toto smýšlení u pacientů pozvolna, nenásilně měnit.

S výše uvedeným souvisí zvýšení preskripčních kompetencí praktických lékařů. Většina občanů ČR by tuto možnost uvítala. Proti možnosti předepisování širšího portfolia léků praktickým lékařem jsou ve významně větší míře občané se základním vzděláním.

Je třeba si uvědomit, že současné omezení preskripce má negativní dopad zejména na znevýhodněné skupiny obyvatel (senioři, handicapovaní, matky, děti), kteří jsou tak nuceni navštěvovat baterii specialistů, čímž raketově roste počet kontaktů se zdravotním systémem v ČR, tzn. i finanční náklady (9).

ZÁVĚR

Aktuálně provedený průzkum potvrzuje dříve popsanou vysokou adherenci pacientů k praktickým lékařům. Podíl pacientů, kteří vyjadřují nejvyšší míru spokojenosti, se od roku 2015 zvýšil. Pochopení role praktického lékaře a efektivní využívání služeb, které poskytuje, souvisí s úrovní zdravotní gramotnosti české populace. Její zvyšování je celospolečenským zájmem, nyní vyjádřeným v Akčním plánu rozvoje zdravotní gramotnosti pro období 2015–2020.

Připravované reformní kroky ministerstva zdravotnictví v oblasti primární péče, které se týkají kompetencí praktických lékařů, musí být komunikovány s širokou veřejností. SVL ČLS JEP si zajistila profesionální podporu komunikace s nejširší veřejností, a to cestou veřejnoprávních médií a celostátního tisku. Efekt tohoto kroku bude zhodnocen v sociologickém šetření v budoucích letech.

Konflikt zájmů: žádný.

MUDr. Petra Bomberová Kánská

Ústav sociálního lékařství LF UK

Šimkova 870, 500 38 Hradec Králové 1

e-mail: petra.ami@gmail.com


Zdroje

1. Bělobrádek J, Býma S, Seifert B. Názory občanů České republiky na vybrané aspekty činnosti všeobecných praktických lékařů – 2017. Prakt. Lék. 2017; 98(3): 109–115.

2. Býma S, Seifert B, Král N. Výzkum názorů a postojů občanů České republiky k všeobecným praktickým lékařům. Prakt. Lék. 2016; 96(5): 217–222.

3. Býma S, Seifert B, Král N. Výzkum názorů a postojů občanů České republiky na vybrané aspekty činnosti všeobecných praktických lékařů v roce 2017. Prakt. Lék. 2017; 97(4): 151–155.

4. Chan M. The rising importance of family medicine [online]. Dostupné z: https://www.who.int/dg/speeches/2013/family_medicine_20130626/en/ [cit. 2019-04-10].

5. Český statistický úřad. Věkové složení obyvatelstva České republiky v roce 2017. Stav k 31. 12. 2017. Praha: Český statistický úřad 2018.

6. Kučera Z, Pelikan J, Šteflová A. Health literacy in Czech population results of the comparative representative research. Čas. Lék. čes. 2016; 155(5): 233–241.

7. Čupka J, Dohnal K, Konštacky S, a kol. Léčba závislosti na tabáku v ordinaci praktického lékaře. Doporučený léčebný a diagnostický postup pro všeobecné praktické lékaře 2005 [online] 2005. Dostupné z: https://www.svl.cz/files/files/Doporucene-postupy-2003-2007/Lecba-zavislosti-na-tabaku.pdf [cit. 2019-04-10].

8. Svačina S, Fried M, Býma S, Matoulek M. Obezita. Doporučený léčebný a diagnostický postup pro všeobecné praktické lékaře 2018 [online] 2018. Dostupné z: https://www.svl.cz/files/files/Doporucene-postupy/2017/DP-Obezita-2018.pdf [cit. 2019-04-10].

9. Pracovní skupina pro reformu primární péče. Koncepce změn primární péče v ČR [online] 2019. Dostupné z: https://www.lkcr.cz/aktuality-322.html?do[loadData]=1&itemKey=cz_99853 [cit. 2019-04-10].

10. Seifert B, Beneš V, Býma S, a kol. Všeobecné praktické lékařství. 2. vydání. Praha: Galén 2013.

11. Ústav pro zdravotní gramotnost. Národní konference o zdravotní gramotnosti – Situační dokument [online] 2017. Dostupný z: http://www.uzg.cz/doc/Situacni_dokument_UZG.pdf [cit. 2019-04-10].

12. Ústav zdravotnických informací. Výběrové šetření o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel České republiky zaměřené na zneužívání drog [online]. Dostupné z http://www.uzis.cz/publikace/vyberove-setreni-zdravotnim-stavu-zivotnim-stylu-obyvatel-ceske-republiky-zamerene-zneuziv [cit. 2019-04-10].

13. Vobořilová V, Červený R. Úzkostné poruchy. Doporučené léčebný a diagnostické postupy pro všeobecné praktické lékaře 2018 [online] 2018. Dostupné z: https://www.svl.cz/files/files/Doporucene-postupy/2017/DP-Uzkostne-poruchy.pdf [cit. 2019-04-10].

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 4

2019 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se