Komparace zdravotní gramotnosti u vybraných skupin obyvatelstva


Comparison of health literacy in selected groups of individuals

Aim: Health literacy is seen as the ability of people to acquire, evaluate and apply adequate health information. Provides people with the ability to judge and make decisions about health care, disease prevention as well as health promotion to preserve and improve their quality of life. There are a number of factors involved in the level of health literacy of the population, such as age, gender, education, place of residence as well as cultural and economic conditions.

Goal: The paper studies and compares the level of health literacy in selected groups of individuals, particularly in adults and the poor.

Methods: The study used a quantitative method using a standardized 16-item questionnaire (one-dimensional Rasch-scale) to identify the population’s health literacy. The resulting scale for the abbreviated questionnaire contained 16 items. Based on this scale, 3 basic health literacy levels were set: (1) insufficient health literacy level (0–8 points), (2) marginal health literacy level (9–12 points), and (3) sufficient health literacy level (13–16 points). Statistic data processing was performed using the SASD software. The adult sample consisted of 303 respondents at the age between 18 and 64 years. The sample of the poor contained 300 respondents (18 and older).

Results: The statistic results showed that insufficient health literacy had been revealed in 17.5% of the adult respondents, compared with 31.9% in the group of the poor. Marginal health literacy was found in 31.5% of the former group and 34.3% of the latter group. Sufficient health literacy was proven in 51.0% of the adult respondents and only in 33.8 % of the respondents living below the poverty line.

Conclusions: Based on a mutual comparison of study results of the selected population groups (group 1 – adults, group 2 – the poor), insufficient health literacy is obvious in the poor as compared with the standard adult population. An essential finding is the fact that the degree of health literacy is, beside the age, education, occupation and healthy life style, influenced by the economic situation and social status.

Keywords:

adults – comparison – health literacy – poverty


Autoři: R. Belešová;  D. Filausová;  M. Trešlová
Působiště autorů: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče, Ředitelka: prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph. D.
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2019; 99(4): 175-180
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

Úvod: Zdravotní gramotnost je vnímána jako schopnost lidí získávat, vyhodnotit a aplikovat adekvátní informace týkající se problematiky zdraví. Poskytuje lidem schopnost posuzovat a rozhodovat se v oblasti zdravotní péče, prevence nemoci a rovněž podpory zdraví za účelem uchování a zlepšení kvality jejich života. Na úrovni zdravotní gramotnosti obyvatelstva se podílí řada faktorů, jako je např. věk, pohlaví, vzdělání, místo bydliště a rovněž kulturní a ekonomické podmínky.

Cíl: Příspěvek mapuje a vzájemně porovnává úroveň zdravotní gramotnosti vybraných skupin obyvatel, tzn. u osob dospělých neohrožených chudobou a u osob dospělých ohrožených chudobou.

Metodika: Pro účely výzkumu byla použita kvantitativní metoda za využití krátké formy standardizovaného dotazníku o 16 položkách (one-dimenzional Rasch-scale) k identifikaci zdravotní gramotnosti obyvatelstva. Výsledná škála pro krátký dotazník tak měla 16 stupňů v rozmezí od 0 do 16 bodů. Na bázi této stupnice byly stanoveny tři základní úrovně zdravotní gramotnosti a to: 1. neadekvátní zdravotní gramotnost (0 až 8 bodů), 2. problematická zdravotní gramotnost (9 až 12 bodů) a 3. dostatečná úroveň zdravotní gramotnosti (13 až 16 bodů). Statistické zpracování dat bylo provedeno prostřednictvím softwaru SASD. U skupiny dospělých osob (neohrožených chudobou) bylo osloveno celkem 303 respondentů ve věku od 18 do 64 let a u skupiny osob dospělých (ohrožených chudobou) bylo celkem osloveno 300 respondentů (ve věku 18 a více let).

Výsledky: Na základě statistického zpracování dat lze konstatovat, že u skupiny dospělých osob (neohrožených chudobou) byla u 17,5 % zjištěna neadekvátní zdravotní gramotnost, vedle toho u osob dospělých (ohrožených chudobou) byla neadekvátní zdravotní gramotnost definována u 31,9 % dotázaných. Problematická zdravotní gramotnost byla zjištěna u dospělých osob (neohrožených chudobou) v 31,5 % a u osob dospělých (ohrožených chudobou) v 34,3 %; dostatečná zdravotní gramotnost byla prokázána u 51,0 % dospělých občanů (neohrožených chudobou) a vedle toho u 33,8 % občanů žijících pod hranicí chudoby.

Závěr: Na základě vzájemného porovnání výsledků výzkumu prováděného u vybraných skupin obyvatelstva (1. skupina – dospělí neohrožení chudobou a 2. skupina – dospělé osoby ohrožené chudobou) je zřejmá převažující nedostatečná zdravotní gramotnost u osob ohrožených chudobou ve srovnání se standardní dospělou populací. Podstatným zjištěním je skutečnost, že míru zdravotní gramotnosti ovlivňuje kromě věku, vzdělání, povolání, postoje k dodržování zdravého životního stylu i ekonomická situace a sociální postavení občanů.

Klíčová slova:

chudoba – dospělí – zdravotní gramotnost – komparace

ÚVOD

Úroveň a rozvoj zdravotní gramotnosti jsou považovány za přirozenou součást dobré zdravotní politiky společnosti. V programu Zdraví 2020, jež je výsledkem programové činnosti Evropské kanceláře WHO, jsou uvedeny dva základní strategické cíle: zlepšit zdraví obyvatelstva, dosáhnout snížení nerovností v oblasti zdraví a v této nerovnosti posílit roli veřejné správy; dále k řízení a odpovědnosti přizvat všechny komponenty společnosti, sociální skupiny i jednotlivce (4).

Zdraví do jisté míry ovlivňují podmínky, v nichž lidé žijí, pracují, odpočívají i stárnou. Jsou jedinci, kteří nejednají tak, jak by chtěli nebo mohli, ale jednají tak, jak jim to dovolí jejich životní podmínky. V této problematice nachází uplatnění zdravotní politika státu, v jejímž zájmu by mělo být nejen úroveň a rozložení zdraví, ale i všechny jeho determinanty, které zdraví lidí ohrožují, ale i to, co by mohlo jejich zdraví zlepšit (4). I z tohoto důvodu zastává zdravotní gramotnost obyvatelstva významnou roli k dosažení co nejvyšší úrovně zdraví.

Cílem této studie bylo posoudit dospělé osoby ohrožené chudobou (dále OCH) a dospělé osoby neohrožené chudobou (dále NCH) s jejich zdravotní gramotností (dále ZG), porovnat aspekty životního stylu (kouření, konzumaci alkoholu, pohybovou aktivitu) a také komparovat ZG s vybranými souvislostmi.

METODIKA

Pro výzkum byla zvolena kvantitativní metoda, za využití krátké formy standardizovaného dotazníku o 16 položkách k posouzení zdravotní gramotnosti obyvatelstva – jednorozměrná Rasch-škála (one-dimensional Rasch-scale). Sběr dat probíhal u obou cílových skupin v roce 2017 v měsících únor až březen formou strukturovaného rozhovoru, který prováděli zaškolení tazatelé.

Získaná data byla statisticky zpracována programem statistické analýzy sociálních dat. U obou skupin byly provedeny úpravy datového souboru z důvodu velikosti výběrových souborů za účelem možností aplikování citlivějších testů statisticky významných souvislostí.

V rámci výzkumu bylo osloveno za pomoci účelového výběru v kombinaci se snowball technikou 300 dospělých osob majících nárok na dávku hmotné nouze a 303 dospělých osob (bez nároku na dávku hmotné nouze). U osob ohrožených chudobou bylo využito kontaktů na Úřadech práce ve městech České Budějovice, Český Krumlov a sociálních pracovníků zaměřujících se na skupiny obyvatelstva s nízkými příjmy. Kritéria výběru u dospělých osob (OCH) byla: věk (18 a více let), pobírání dávky hmotné nouze, trvalé bydliště v Jihočeském kraji a ochota spolupracovat. U druhé skupiny osob byla kritéria výběru: věk (18–64 let), trvalé bydliště v Jihočeském kraji a ochota spolupracovat. Základní identifikační údaje obou cílových skupin znázorňují tabulky 1, 2.

Tab. 1. Složení výběrových souborů (dle pohlaví, místa bydliště, zaměstnání) u osob (OCH)/u dospělých osob (NCH)
Složení výběrových souborů (dle pohlaví, místa bydliště,
zaměstnání) u osob (OCH)/u dospělých osob (NCH)
OCH – ohrožení chudobou, relat. – relativní, NCH – neohrožení chudobou, OSVČ – osoba samostatně výdělečně činná, ostatní – v domácnosti, starobní důchod, invalidní důchod, mateřská dovolená, pracovní neschopnost, občas brigáda, osoba pečující o osobu blízkou, rodičovská dovolená, sezonní práce, student, odmítnutí, neodpověděl

Tab. 2. Složení výběrových souborů (dle nejvyššího ukončeného vzdělání) u osob (OCH)/u dospělých osob (NCH)
Složení výběrových souborů (dle nejvyššího ukončeného
vzdělání) u osob (OCH)/u dospělých osob (NCH)
OCH – ohrožení chudobu, NCH – neohrožení chudobou

Při základním posuzování výzkumných souborů činila odchylka týkající se pohlaví u dospělých osob (OCH) i u osob dospělých (NCH) 0,5; odchylka vztahující se k bydlišti u osob (OCH) byla 0,4, u dospělých (NCH) byla 0,5; u vzdělání osob (OCH) byla odchylka 1,2, stejně jako u dospělých osob (NCH) a u zaměstnání byla odchylka u osob (OCH) 3,5 vedle toho u dospělých osob (NCH) byla hodnota odchylky 1,7.

VÝSLEDKY

Profit společnosti může výrazně ovlivnit úroveň ZG v populačních skupinách. Ve zdraví obyvatelstva se odráží omezená ZG, která také souvisí se sociálním gradientem a uplatňuje se i v prohlubování existujících nerovností ve společnosti. V souvislosti s touto problematikou jsme v rámci výzkumu věnovali pozornost ZG u dospělých osob (NCH) a u dospělých osob (OCH) a též jsme se zaměřili na komparaci vzájemných souvislostí ZG s rodinným stavem, bytovou situací, počtem dětí, společenským postavením, se schopností platit za léky a návštěvami u lékaře.

Pro výpočet souhrnného koeficientu ZG bylo nutné vyloučit odpověď „nevím“ a chybějící odpovědi a výpočet provést pouze na základě čtyř kategorií vyjadřujících hodnocení dané teze – jednalo se o odpovědi „velmi snadné“, „docela snadné“, „docela těžké“, „velmi těžké“. Bodování a výpočet krátké verze dotazníku byl proveden na základě dichotomizace odpovědí a vytvoření kategorií:

  1. kategorie vyjadřuje skutečnost, že daná činnost je pro klienta obtížná (hodnocení „docela těžké“, „velmi těžké“) byla kódována číslem 0.
  2. kategorie vypovídá o skutečnosti, že daná činnost je pro respondenta snadná (hodnocení „velmi snadné“, „docela snadné“) byla kódována číslem 1.
  3. odpovědi „neví“ nebo chybějící odpovědi byly kódovány jako chybějící hodnoty (missingy).

Index charakterizující ZG (HL skóre) je prostým součtem bodů, přidělených k odpovědím, které označují činnost jako „velmi snadnou“ a „docela snadnou“. Výsledná škála pro krátkou verzi dotazníku má 16 stupňů v rozmezí od 0 do 16. Na základě této stupnice byly stanoveny tři úrovně ZG:

  1. neadekvátní ZG (0 až 8 bodů);
  2. problematická ZG (9 až 12 bodů) a 
  3. dostatečná ZG (13 až 16 bodů).

Do výpočtu byli zahrnuti jen respondenti ze skupiny dospělých osob (OCH), kteří odpověděli na všechny otázky zkrácené verze dotazníku (N = 204), ze skupiny osob dospělých (NCH) (N = 251). Pro ZG byl vypočítán souhrnný koeficient se stupni škály neadekvátní, problematická a dostatečná ZG (tab. 3).

Tab. 3. Komparace ZG u osob (OCH)/u dospělých osob (NCH)
Komparace ZG u osob (OCH)/u dospělých osob (NCH)
ZG – zdravotní gramotnost, OCH – ohrožení chudobou, NCH – neohrožení chudobou

Při porovnávání ZG (na základě výpočtu indexu ZG vypočítaného pouze z úplných odpovědí) byla zjištěna neadekvátní ZG u 31,9 % osob (OCH) a u 17,5 % osob (NCH); problematická ZG u 34,3 % osob (OCH) a u 31,5 % osob (NCH); dostatečná ZG byla u 33,8 % osob (OCH) a u dospělých osob (NCH) byla 51,0 %.

Co se týká vybraných aspektů životního stylu, při jejich porovnávání jsme zjistili, že v problematice nikotinismu lze konstatovat při položené otázce: „Pokud jde o kouření cigaret, doutníků nebo dýmky, která z následujících možností platí pro Vás?“, že kouří 57 % osob (OCH) vedle 20,8 % dospělých osob (NCH) (tab. 4).

Tab. 4. Komparace kouření u osob (OCH)/u dospělých osob (NCH)
Komparace kouření u osob (OCH)/u dospělých osob (NCH)
OCH – ohrožení chudobou, NCH – neohrožení chudobou

V problematice konzumace alkoholu při odpovědi na otázku: „Kolikrát jste v průběhu posledních 30 dní pil/a alkoholický nápoj?“, bylo prokázáno, že denně požívá alkohol 8,8 % osob (OCH) a u dospělých (NCH) byla četnost 4,6 % (tab. 5).

Tab. 5. Komparace konzumace alkoholu u osob (OCH)/u dospělých osob (NCH)
Komparace konzumace alkoholu u osob (OCH)/u dospělých
osob (NCH)
OCH – ohrožení chudobou, NCH – neohrožení chudobou

S cílem zjistit úroveň pohybové aktivity byla respondentům položena otázka: „Jak často jste během posledního měsíce cvičil/a 30 nebo více minut?“ – 4,7 % respondentů z výběrového souboru dospělých osob (OCH) uvedlo, že denně buď běhá, cvičí či souvisle 30 minut chodí, vedle toho ale 41,7 % nevykázalo žádnou pohybovou aktivitu. Ve skupině dospělých osob (NCH) se aktivně denně pohybuje 7,9 % a žádnou pohybovou aktivitu uvedlo 25,4 % dospělých osob (NCH) (tab. 6).

Tab. 6. Komparace pohybové aktivity u osob (OCH)/u dospělých osob (NCH) (cvičení 30 minut, běh, chůze)
Komparace pohybové aktivity u osob
(OCH)/u dospělých osob (NCH) (cvičení 30 minut, běh,
chůze)
OCH – ohrožení chudobou, NCH – neohrožení chudobou

V problematice analýzy vybraných souvislostí u obou cílových skupin, byly dle charakteru znaků a počtu pozorování aplikovány χ2-test dobré shody a test nezávislosti. Kromě toho byly provedeny výpočty Pearsonova koeficientu kontingence, normovaného Pearsonova koeficientu kontingence, Čuprovova koeficientu, Cramerova koeficientu, Walisova koeficientu, Spearmanova koeficientu a korelačního koeficientu. Z důvodu možné aplikace citlivějších testů statisticky významných souvislostí vyžadujících dostatečný počet pozorování byly (vzhledem k velikosti výběrového souboru) potřebné úpravy datového souboru. U znaku zdravotní stav byly sloučeny odpovědi „špatný“ a „velmi špatný“. U znaku čerpané služby byly sloučeny kategorie „3–5krát“ a „6krát a vícekrát“ do jedné kategorie „3 a vícekrát“. Co se týká znaku konzumace alkoholu, byly sloučeny kategorie „denně“ a „4–5krát týdně“ do jedné kategorie „denně, téměř denně“. U znaku cvičení byly sloučeny kategorie „denně“ a „téměř denně“ do jedné kategorie „denně, téměř denně“. V souvislosti se znakem vzdělání bylo sloučeno „nedokončené základní a základní vzdělání“, sloučeno „středoškolské vzdělání s maturitou a vyšší odborné vzdělání“. U hlavního zaměstnání byly odpovědi transformovány do tří stupňů škály „zaměstnanec“, „podnikatel“ a „starobní důchodce, invalidní důchodce“. U znaku schopnost platit za léky byly sloučeny kategorie „docela obtížné“ a „velmi obtížné“. Ve znaku problémy s placením účtů data byla transformována do dvou kategorií „většinou ano, občas“ a „téměř nikdy, nikdy“. U znaku společenský žebříček byla data transformována také do dvou kategorií „1 až 5 nižší úroveň ve společnosti“ a „6 až 10 vyšší úroveň ve společnosti“.

Ve výzkumném šetření jsme porovnávaly vztahy, u kterých nás zajímalo, zda mezi nimi existují statisticky významné souvislosti. V rámci výzkumu jsme porovnávali souvislost ZG s rodinným stavem, bytovou situací a počtem dětí. V souboru dospělých osob (OCH) nebyla prokázána statisticky významná souvislost mezi ZG a rodinným stavem ani mezi ZG a bytovou situací a ani počet dětí ZG statisticky významně neovlivňuje. Naproti tomu ve skupině dospělých osob (NCH) byla prokázána statisticky významná souvislost mezi ZG a bytovou situací. Platí, že ZG dospělých (NCH) je významně menší u osob, žijících osaměle, větší ZG byla prokázána u osob žijících ve společné domácnosti (tab. 7).

Tab. 7. Komparace souvislosti ZG s rodinným stavem, bytovou situací a počtem dětí u osob (OCH)/u dospělých osob (NCH)
Komparace souvislosti ZG s rodinným stavem, bytovou situací a počtem dětí u osob
(OCH)/u dospělých osob (NCH)
ZG – zdravotní gramotnost, OCH – ohrožení chudobou, NCH – neohrožení chudobou, χ2 – chí-kvadrát, df – stupně volnosti, p – test nezávislosti
n.s. – statisticky nevýznamný rozdíl
* – statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti ɒ = 0,05

Kromě toho jsme se ve výzkumu zabývali posuzováním souvislosti ZG se schopností platit za léky, s návštěvami u lékaře, s problémy s placením účtů a se společenským postavením. U osob (OCH) byla prokázána statisticky významná souvislost mezi ZG a schopností platit za léky. Z výzkumu vyplývá skutečnost, že osoby žijící pod hranicí chudoby s neadekvátní ZG mají statisticky významně menší schopnost platit za léky, zatímco osoby s dostatečnou ZG hodnotí svou schopnost platit za léky významně lépe. Dále jsme identifikovali, že osoby žijící pod hranicí chudoby s neadekvátní ZG, si statisticky významně méně mohou dovolit navštívit lékaře, zatímco osoby s dostatečnou ZG si návštěvu lékaře mohou dovolit velmi snadno. Byla prokázána statisticky významná souvislost mezi ZG a problémy s placením účtů, osoby žijící pod hranicí chudoby s neadekvátní ZG mají statisticky významně větší problémy s placením účtů, zatímco osoby s dostatečnou ZG tyto problémy ve statisticky větší míře nemají.

Také byla charakterizována statisticky významná souvislost mezi ZG a hodnocením společenského postavení respondentů. Osoby žijící pod hranicí chudoby s neadekvátní ZG hodnotí své společenské postavení ve statisticky významně větší míře jako horší, osoby s dostatečnou ZG se ve významně větší míře umisťují do středu žebříčku charakterizujícího společenské postavení. U skupiny dospělých osob (NCH) byla prokázána statisticky významná souvislost mezi ZG a jejich schopností platit za léky. Neadekvátní ZG mají ve významně větší míře ti dospělí (NCH), pro které je obtížné nebo velmi obtížné platit za léky potřebné k uchování zdraví. Dospělí (NCH) s dostatečnou ZG si ve významně větší míře mohou dovolit navštívit lékaře. Stejně tak platí, že dospělí (NCH) s dostatečnou ZG jsou schopni platit za účty na konci měsíce. U posuzované souvislosti mezi ZG a společenským postavením dospělých (NCH) platí, že dospělí s menší ZG hodnotí své společenské postavení na škále 1 až 5 a osoby s dostatečnou ZG hodnotí své společenské postavení lépe, a to na škále 6 až 10 (tab. 8).

Tab. 8. Komparace souvislosti ZG se schopností platit za léky, návštěvami lékaře, s problémy s placením účtů a se společenským postavením u osob (OCH)/u dospělých osob (NCH)
Komparace souvislosti ZG se schopností platit za léky, návštěvami lékaře, s problémy
s placením účtů a se společenským postavením u osob (OCH)/u dospělých osob (NCH)
ZG – zdravotní gramotnost, OCH – ohrožení chudobou, NCH – neohrožení chudobou, χ2 – chí-kvadrát, df – stupně volnosti, p – test nezávislosti
* – statisticky významný rozdíl pod hladinu významnosti ɒ = 0,05
** – statisticky významný rozdíl pod hladinu významnosti ɒ = 0,01
*** – statisticky významný rozdíl pod hladinu významnosti ɒ = 0,001

Kromě výše zmiňovaných komparací vzájemných vztahů a souvislostí jsme ještě u obou cílových skupin posuzovali souvislost ZG s kouřením, konzumací alkoholu a pohybovými aktivitami. Ve výzkumném souboru osob (OCH) byla prokázána statisticky významná souvislost mezi ZG a pitím alkoholu. Platí, že osoby žijící pod hranicí chudoby s dostatečnou ZG ve významně větší míře uvádějí, že méně často pijí alkohol. Dále je zřejmé, že osoby žijící pod hranicí chudoby s neadekvátní ZG ve významně vyšší míře uvádějí, že necvičí nebo nemohou cvičit, vedle toho osoby s dostatečnou ZG významně více uvádějí, že cvičí denně nebo téměř denně. Ve výzkumném souboru dospělých osob (NCH) byla zjištěna statisticky významná souvislost pouze mezi ZG a pohybovými aktivitam i v posledním měsíci. Dospělí (NCH) s neadekvátní ZG významně více uváděli, že v posledním měsíci necvičili vůbec nebo nebyli schopni cvičit (tab. 9).

Tab. 9. Komparace souvislosti ZG s kouřením, konzumací alkoholu a pohybovou aktivitou u osob (OCH)/u dospělých osob (NCH)
Komparace souvislosti ZG s kouřením, konzumací alkoholu a pohybovou aktivitou u osob
(OCH)/u dospělých osob (NCH)
ZG – zdravotní gramotnost, OCH – ohrožení chudobou, NCH – neohrožení chudobou, χ2 – chí-kvadrát, df – stupně volnosti, p – test nezávislosti
n.s. – statisticky nevýznamný rozdíl
* – statisticky významný rozdíl pod hladinu významnosti ɒ = 0,05
*** – statisticky významný rozdíl pod hladinu významnosti ɒ = 0,001

DISKUZE

Zdravotní gramotnost je považována za významný nástroj péče o zdraví, rovněž za důležitou součást programu Zdraví 2020 (8). Lze ji definovat jako schopnost lidí přijímat adekvátní rozhodnutí, jež se vztahují ke zdraví v jejich každodenním životě, tzn. například doma, na pracovišti, ve zdravotnických zařízeních, ve společnosti, v politice atd. (5).

Státním zdravotním ústavem byla v roce 2014 uskutečněna studie (navazující na srovnávací výzkum probíhající v osmi zemích Evropské unie – Rakousko, Bulharsko, Německo, Řecko, Španělsko, Irsko, Nizozemsko, Polsko) mapující ZG u 1037 osob starších 16 let (vybraných ze všech krajů ČR). Studie zjistila, že 59,4 % respondentů vykazovalo neadekvátní nebo problematickou celkovou ZG (neadekvátní 19,1 %, problematickou 40,3 %) oproti 47,6 % respondentů z osmi zemí EU, dostatečná ZG byla prokázána u 28,4 % a excelentní u 12,3 % respondentů (7). V naší studii realizované v roce 2017 u vybraných cílových skupin žijících v Jihočeském kraji (jejíž výsledky vzájemně porovnáváme v předkládaném příspěvku), byla zjištěna neadekvátní ZG u 31,9 % dospělých osob (OCH) a u 17,5 % dospělých osob (NCH); problematická ZG u 34,3 % osob (OCH) a u 31,5 % dospělých osob (NCH); dostatečná ZG byla u 33,8 % osob (OCH) a u dospělých (NCH) byla 51,0 %. Tyto výsledky výzkumného šetření jsou v souladu i s tvrzením Knighton, Brunisholz, Savitz (6), podle nichž sociálně-ekonomický status a nízká ZG spolu úzce korelují; oba aspekty přímo souvisí s klinickými a behaviorálními rizikovými faktory a s výsledky zdravotní péče.

Kučera, Pelikan, Šteflová (7) ve svém příspěvku také zmiňují podmíněnost ZG některými socioekonomickými a demografickými proměnnými (zejména věkem, vzděláním, finanční situací); rovněž jako faktor ovlivňující faktické zdravotní chování jedinců uvádějí pohybovou aktivitu a udržování tělesné hmotnosti. V současnosti je poukazováno na to, že by měla být soustředěna pozornost na zlepšení úrovně ZG u deprivovaných skupin lidí, což své oprávnění nachází v tom, že sociálně vyloučené skupiny obyvatel často nedodržují zdravý životní styl (jejich chování bývá rizikové, jsou závislí na nikotinu nebo alkoholu, bývají obézní) (4). Toto dokládají i výsledky našeho výzkumného šetření, ve kterých jsme se zabývali vybranými aspekty životního stylu. Ve skupině dospělých osob (OCH) denně kouřilo 57 % respondentů, požívalo denně alkohol 8,8 % osob a 41,7 % nevykázalo za den žádnou pohybovou aktivitu. Vedle toho ve skupině dospělých (NCH) se jednalo o 20,8 % osob, které denně kouřilo, denně požilo alkohol 4,6 % a žádnou pohybovou aktivitu zmínilo 25,4 % dospělých osob (NCH).

Omezená ZG je stále více vnímána jako faktor ovlivňující rozdíly ve zdraví a v neefektivní péči o pacienta (8). Přibližně jedna třetina pacientů navštěvující lékaře vykazuje omezenou schopnost získávat, zpracovávat, pochopit a komunikovat o informacích týkajících se jejich rozhodnutí v oblasti zdraví (3). Dupre, Gerge (2) také vnímají rozdíly v úrovni ZG a nižší ZG spatřují např. u osob starších s rychlejším snížením kognitivních funkcí, s omezenými aktivitami v každodenním životě a u jedinců s nízkými příjmy. Na základě tvrzení Berkmana et al. (1) představuje nízká ZG zvláštní problém pro znevýhodněné populace, ve kterých mnozí občané mohou mít několik rizikových faktorů pro nízkou ZG. Nízká ZG je spojena se špatnou úrovní porozumění původu, povaze a průběhu zdravotních problémů, s neschopnosti orientovat se v systému zdravotní péče u těchto populací. Tím ZG představuje překážku pro omezení nedostatků v kvalitě péče a ve zlepšení zdravotních výsledků převážně u osob ohrožených chudobou (1).

Z výsledků naší studie je zřetelné, že osoby žijící pod hranicí chudoby s neadekvátní ZG si statisticky významně méně mohou dovolit navštívit lékaře, zatímco osoby s dostatečnou ZG si návštěvu lékaře mohou dovolit velmi snadno. Stejně tak i osoby ze skupiny dospělých (NCH) s dostatečnou ZG si mohou ve významně větší míře dovolit navštívit lékaře. Kromě toho také osoby žijící pod hranicí chudoby s neadekvátní ZG mají statisticky významně menší schopnost platit za léky oproti osobám s dostatečnou ZG vykazující významně lepší schopnost platit za léky. Při porovnání výsledků skupiny osob pod hranicí chudoby se skupinou dospělých osob (NCH) lze konstatovat ve větší míře neadekvátní ZG u dospělých (NCH), kteří prokázali, že je pro ně obtížné až velmi obtížné platit za léky potřebné pro uchování jejich zdraví. Dospělí (NCH) s dostatečnou ZG si ve významně větší míře mohou dovolit navštívit lékaře. Stejně tak platí, že dospělí (NCH) s dostatečnou ZG jsou schopni platit za účty na konci měsíce.

Rovněž nás zajímalo, zda existuje statisticky významná souvislost mezi ZG a hodnocením společenského postavení respondentů. Je zřejmé, že osoby žijící pod hranicí chudoby s neadekvátní ZG hodnotí své společenské postavení ve statisticky významně větší míře jako horší, naproti tomu osoby s dostatečnou ZG se ve významně větší míře umisťují do středu žebříčku charakterizujícího společenské postavení. U posuzované souvislosti mezi ZG a společenským postavením dospělých (NCH) platí, že dospělí (NCH) s menší ZG hodnotí své společenské postavení na škále 1 až 5 a osoby s dostatečnou ZG hodnotí své společenské postavení lépe a to na škále 6 až 10. Stejné výsledky lze spatřit i ve výzkumné studii realizované ve Spojených státech amerických, v níž výzkumníci sledovali řadu sociodemografických rozdílů v riziku nízké ZG. Výsledky prokázaly nízkou ZG častěji nejen mezi staršími respondenty (co se pohlaví týče, jednalo se převážně o muže), mezi rasovými/etnickými menšinami, ale zejména ve skupině respondentů s nízkou socioekonomickou úrovní (10).

Dále bylo prokázáno, na základě analýzy získaných dat obou cílových skupin a komparací souvislostí mezi ZG a aspekty životního stylu (kouřením, konzumací alkoholu a pohybovými aktivitami) u osob ohrožených chudobou, že osoby žijící pod hranicí chudoby s dostatečnou ZG, pijí méně často alkohol, denně nebo téměř denně cvičí. Ve skupině dospělých osob (NCH) s neadekvátní ZG byla zřetelná omezená pohybová aktivita (v posledním měsíci necvičili vůbec nebo nebyli schopni cvičit).

ZÁVĚR

Výzkumná studie se zaměřila na porovnání zdravotní gramotnosti u osob ohrožených chudobou a u osob dospělých, žijících v Jihočeském kraji. Kromě toho záměrem studie bylo také zmapovat u obou cílových skupin aspekty životního stylu, jako je konzumace alkoholu, kouření a pohybová aktivita. Dále jsme věnovali pozornost sledování vztahů a souvislostí, které významně ovlivňují zdravotní gramotnost u obou výběrových souborů (u osob ohrožených chudobou a u dospělých osob) a získaná data jsme vzájemně porovnávali.

Důležitým faktorem, který měl statisticky významný vliv na zkoumané vzájemné souvislosti, byla úroveň zdravotní gramotnosti. Čím byla nižší úroveň zdravotní gramotnosti, tím více byla prokazována statistická významnost u sledovaných souvislostí u obou cílových skupin. Ovšem je nutné uvést, že u dospělých osob pod hranicí chudoby bylo vyšší procentuální zastoupení než u osob dospělých (NCH). Z tohoto vyplývá, že zdravotní stav, dodržování zdravého životního stylu, společenské uplatnění, schopnosti obyvatelstva platit za léky, za účty, schopnosti navštěvovat lékaře ovlivňuje nejen úroveň zdravotní gramotnosti, ale také ekonomická situace, sociální statut a vzdělání.

Zdravotní gramotnost je považována za součást základní výbavy pro život každého jedince. Na zdravotní gramotnosti obyvatelstva se účastní řada faktorů, zdravotní gramotnost patří mezi významné úkoly systému péče o zdraví, je považována za důležitou součást sociálního kapitálu a bezesporu i za ekonomickou a kulturní prioritu společnosti.

Úsilí o zvyšování úrovně zdravotní gramotnosti se podílí i na zvyšování odolnosti osob i jejich komunit a napomáhá rovněž ke zlepšování zdraví a také ke zvyšování kvality života jednotlivců a celé společnosti.

Výzkum byl podpořen účelově vázanými prostředky Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích pro rozvoj vědy a výzkumu, č. ZGO2016_001.

Konflikt zájmů: žádný.

Mgr. Romana Belešová

Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče

Zdravotně sociální fakulta JU

U Výstaviště 26, 370 05 České Budějovice

e-mail: rbelesova@zsf.jcu.cz


Zdroje

1. Berkman ND, Sheridan SL, Donahue KE, et al. Low health literacy and health outcomes: An updated systematic review. Ann Intern Med 2011; 155(2): 97–107.

2. Dupre ME, Goerge LK. Exceptions to the rule: exceptional health among the disadvantaged. Res Aging 2011; 33(2): 115–144.

3. Hays RD, Spritzer KL, Amtmann D, et al. Upper extremity and mobility subdomains from the Patient-Reported Outcomes Measurement Information System (PROMIS) adult physical functioning item bank. Arch Phys Med Rehabil 2013; 94: 2291–2296.0

4. Holčík J. Přehled vybraných aktivit v oblasti zdravotní gramotnosti. 4–10 s. In: Zdravotní gramotnost a zdravotní politika. Sborník textů pro kolokvium [on line]. Praha: Ústav pro zdravotní gramotnost, z.ú. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, 2017. Dostupné z: http://www.uzg.cz/doc/Kolokvium_Sbornik.pdf [cit. 2019-08-01].

5. Holčík J. Sociální lékařství, veřejné zdravotnictví a řízení péče o zdraví. Čas. Lék. čes. 2016; 155(5): 229–232.

6. Knighton AJ, Brunisholz KD, Savitz TZ. Detecting risk of low health literacy in disadvantaged populations using area-based measures. EGEMS (Wash DC) 2017; 5(3): 7.

7. Kučera Z, Pelikan J, Šteflová A. Zdravotní gramotnost obyvatel ČR – výsledky komparativního reprezentativního šetření. Čas. Lék. čes. 2016; 155(5): 233–241.

8. Menendez ME, Bastiaan T, van Hoorn BS, et al. Patients with limited health literacy ask fewer questions during office visits with hand surgeons. Clin Orthop Relat Res 2017; 475: 1291–1297.

9. Ministerstvo zdravotnictví ČR. Zdraví 2020. Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí. Akční plán č. 12: Rozvoj zdravotní gramotnosti na období 2015–2020 [online]. Dostupný z: http://www.mzcr.cz/Admin/_upload/files/5/akční plány - přílohy/AP 12 rozvoj zdravotní gramotnosti.pdf [cit. 2019-05-01].

10. Rikard RV, Thompson MS, McKinney J, Beauchamp A. Examining health literacy disparities in the United States: a third look at the National Assessment of Adult Literacy (NAAL). BMC Public Health 2016; 16: 975.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 4

2019 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se