Vzpomínka na vznik výzkumných ústavů v Krči, prvopočátku dnešního IKEM


Autoři: P. Firt
Působiště autorů: Institut klinické a experimentální medicíny, Praha ;  Klinika kardiovaskulární chirurgie ;  Přednosta: prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc.
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2011; 91(1): 7
Kategorie: 40. výročí založení IKEM

V roce 1951 založilo tehdejší Ministerstvo zdravotnictví tři výzkumné ústavy v Krči:

  • Ústav klinické a experimentální chirurgie (ÚKECH),
  • Ústav chorob oběhu krevního (ÚCHOK),
  • Ústav pro výzkum výživy lidu (ÚVVL).

Jednalo se o zcela samostatné jednotky s vlastním rozpočtem i administrativou, podléhající přímo ministerstvu. Jejich řediteli byli:

  • doc. MUDr. B. Špaček,
  • prof. MUDr. Klement Weber, a
  • doc. MUDr. Josef Mašek.

Pracoviště byla umístěna do tří budov (B1, B5, A1) tehdejší krčské nemocnice, vzniklé z původních „Masarykových domovů“, sociálního zařízení postaveného počátkem první republiky.

K ÚKECH patřila též mikrobiologická laboratoř (dr. Červinka) a plicní léčebna ve veleslavínském zámečku (dr. Sochor). Kromě výzkumu bylo zpočátku úkolem ústavu sloužit i jako chirurgické zařízení se spádovým územím (Krč, Lhotka, část Pankráce a Podolí).

Prvními pracovníky ÚKECH byli:

  • doc. MUDr. Prokop Málek (zástupce ředitele pro výzkum),
  • MUDr. J. Chalupník (starší chirurg),
  • MUDr. H. Kezsler (anestezie),
  • MUDr. V. Antonín (urologie),
  • MUDr. R. Trávníček (RTG),

a mladí lékaři, vesměs nedlouho po promoci –

  • MUDr. Jaroslav Buda,
  • MUDr. Pavel Firt,
  • MUDr. Libor Hejhal,
  • MUDr. Bohuslav Vavrejn, a
  • MUDr. Bohuslav Vislocký.

Pavilon ÚKECH měl (kromě dvou ambulantních ošetřoven) 105 lůžek rozdělených pro chirurgii, traumatologii, urologii a plicní chirurgii.

Pokoje nemocných o osmi lůžkách byly velmi prosté. Paleta léků omezená – antibiotika dvě, penicilin a streptomycin. Infuzní roztoky (fyziologický roztok a 5% roztok glukózy) se připravovaly místně a podávaly pomocí otevřeného kalibrovaného skleněného válce s gumovými hadičkami. Pyretické reakce nebyly vzácností. Naopak transfuzní služba byla již v té době na dobré úrovni.

Před dokončením přístavku se operovalo v suterénu, v místnosti připomínající velkou koupelnu. I později by se tehdejší poměry na operačních sálech zdály dnešním chirurgům velmi primitivní. Jedinými přístroji byly tonometr a elektrický kauter. Narkóza se podávala kapáním éteru na masku. Hojně se proto pracovalo v místním znecitlivění.

Podobně jednoduché byly podmínky „výzkumné práce“ ve veleslavínském zámečku. Sloužily k ní dvě místnosti, původně určené vodoléčbě. Hlavním přístrojem byl kymograf zhotovený pomocí motorku z gramofonu. K záznamu sloužil sazemi pokrytý papírový pás a plováková drátěná pisátka. Hlavními oblastmi tehdejšího výzkumu byla

  • antibiotika v chirurgii,
  • prudké krvácení a šokové stavy,
  • hojení ran.

V klinické práci pak choroby cévního systému a pooperační péče.

Oč méně bylo prostředků, o to více bylo nadšení a píle. Proto i první tzv. „Výroční konference“ ústavu uvedla výsledky, které získaly pozornost i přednostů pražských chirurgických klinik.

Postupně přibývalo nejen prostředků a vybavení, ale i lékařů:

  • MUDr. Alfred Belán – RTG,
  • MUDr. Emil Racenberg – anestezie,
  • MUDr. Stanislav Kočvara – urologie,
  • MUDr. Jaroslav Hejnal, a
  • MUDr. Václav Michal – chirurgie,

především ale MUDr. Smetana, zkušený primář chirurgie ze Sokolova, vynikající diagnostik a oslňující operatér; pod jeho vedením vyrostli všichni mladí chirurgové ústavu.

Začala se stavět i zcela nová budova pokusného oddělení v horní části krčského areálu, na svou dobu mimořádně moderní, která slouží dodnes. Postupně se využily i sklepy pavilonu B1; byly zde umístěny lékařské pokoje, knihovna s dokumentací a rešeršní službou (M. Šupová) a také řada pomocných provozů. Ústav byl zproštěn povinnosti zajišťovat spádové území a oddělilo se od něj plicní zařízení ve Veleslavíně.

Během dalších let se měnil ústav i jeho náplň. Byly zahájeny programy cévní a srdeční chirurgie, transplantace orgánů, angiografie a koronarografie, intervenční radiologie i moderní anesteziologie, včetně jednotky intenzivní péče. Vzniklo pracoviště lékařské elektroniky a izotopové oddělení. Vybudovaly se nové operační sály. Ostatní chirurgické obory byly postupně utlumeny.

Uvedené programy se postupně sbližovaly s náplní ostatních výzkumných ústavů a během mnoha dalších let daly nakonec společnou náplň dnešnímu IKEM. Toto období, stejně jako dosažené úspěchy, však již daleko přesahuje rámec této krátké vzpomínky.

prof. MUDr. Pavel Firt, DrSc.
Klinika kardiovaskulární chirurgie IKEM
Vídeňská 1958/9
140 21 Praha 4
E-mail: pavel.firt@ikem.cz


Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé
Článek JUBILEA

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 1

2011 Číslo 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Cesta pacienta s CHOPN
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Arteriální hypertenze ve světle nových evropských guidelines
Autoři: MUDr. Libor Jelínek

Precizní medicína v onkologii
Autoři:

Kožní toxicita cílené terapie inhibitory EGFR a VEGF
Autoři: MUDr. Karolína Svobodová

Jak na psoriázu v každodenní ambulantní praxi?
Autoři: MUDr. Jan Šternberský, Ph. D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se