IKEM Institut klinické a experimentální medicíny: na prahu páté dekády úspěšné existence


Autoři: J. Malý
Působiště autorů: Institut klinické a experimentální medicíny, Praha ;  Ředitel: doc. MUDr. Jan Malý, CSc.
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2011; 91(1): 3-4
Kategorie: 40. výročí založení IKEM

Před několika dny uplynulo již 40 let ode dne, kdy se nedílnou součástí české lékařské vědy, klinické medicíny i výuky mediků a lékařů stal Institut klinické a experimentální medicíny, jehož zkratku IKEM, často i v podobě „pražský“ IKEM, zná odborná i laická veřejnost nejen v České republice, ale i v zahraničí.

Jeho posláním je vysoce specializovaná preventivní, dia­gnostická a léčebná činnost v oblasti

  • kardiovaskulárních chorob,
  • transplantace životně důležitých orgánů,
  • diabetologie a dalších metabolických poruch, a
  • vědeckovýzkumná a výuková činnost téhož zaměření.

IKEM před oněmi čtyřmi desetiletími nevznikl náhodně či živelně. Jeho založení zcela organicky vyplynulo z tradice získávání, rozvíjení a tvůrčí implementace nejnovějších poznatků světové lékařské vědy o závažných chorobách ohrožujících lidské zdraví v úzkém sepětí výzkumu a klinické praxe.

Jestliže totiž IKEM vznikl v roce 1971, jeho historie sahá hlouběji do minulosti, konkrétně až ke vzniku šesti samostatných ústavů v lokalitě krčského areálu.

V poválečných letech byl dřívější léčebný pragmatismus nahrazován novými patofyziologickými přístupy, terapeutický nihilismus v mnoha oblastech nahradil entuziasmus z nových možností poválečného světa i z postupně sílící záplavy nových léků a medicínských poznatků a technologií.

To vše připravilo optimální atmosféru pro koncipování a budování pracovišť zcela nového typu, v nichž by bylo možno zkoumat a řešit široce založené projekty specializovanými metodami a v harmonické součinnosti laboratoře, experimentu a kliniky.

Konkrétní medicínské podněty přicházely tehdy především z USA a Švédska, kde se rychle rozvíjely nové diagnostické a léčebné postupy, jako

  • katetrizace srdce,
  • cévní rekonstrukce,
  • chirurgie srdečních vad,
  • léčba selhání ledvin dialýzou a transplantací,
  • nové pohledy na hypertenzi či diabetes, atd.

Velkou výhodou bylo, že zakladatelé krčských výzkumných ústavů, jejichž spojením později vznikl IKEM, se mohli s novými metodami a myšlenkami seznámit při svých poválečných pobytech na Západě v přímém kontaktu se svými zahraničními kolegy. Právě odtud tehdy vzešel podnět k zakládání výzkumných ústavů. Už v padesátých letech, tedy o 20 let dříve než byl ustanoven IKEM, tak vznikly první resortní ústavy Ministerstva zdravotnictví ČSR.

I při dnešním pohledu s odstupem více než půl století je třeba konstatovat, že v uvedených výzkumných ústavech byly na vrcholu jejich aktivity koncem šedesátých let minulého století k dispozici moderní diagnostické a léčebné postupy, velmi dobře vybavené laboratoře a především sehrané kolektivy předních odborníků jednotlivých oborů, s promyšlenou koncepcí koordinované klinické a vědecké aktivity. Byly zde i zkušenosti s výzkumnou činností, doložené bohatou publikační a přednáškovou činností. A bylo zde vědomí nezbytnosti účelného spojování experimentu a klinické praxe i multioborového přístupu k řešení složitých a komplexních medicínských problémů, tedy spontánní integrační tendence.

Do organického pozitivního vývoje krčských výzkumných ústavů – stejně jako do vývoje celé naší společnosti – zasáhl po nadějích Pražského jara roku 1968 srpnový šok z okupace země armádami Varšavské smlouvy. A protože mnozí čelní představitelé krčských výzkumných ústavů se v demokratizačním procesu roku 1968 výrazně angažovali (prof. J. Brod a prof. F. Šmahel patřili dokonce k iniciátorům výzvy 2 000 slov), celá řada z nich po srpnu 1968 volila emigraci, nebo jim byla práce znemožněna. Byla proto obava, že totalitní moc situace využije a ústavy zruší pod záminkou, že v nich není dostatek odborníků.

Vznik IKEM lze tedy chápat nejen jako vyvrcholení a organizační završení přirozeně probíhajícího integračního procesu multidisciplinárních týmů tvořených příslušníky jednotlivých ústavů, ale též jako obranu proti politické zvůli. Tuto představu podporuje i skutečnost, že v IKEM nalezli postupně útočiště mnozí odborníci, kteří z politických důvodů nesměli pracovat na vysokých školách či v Akademii věd.

Myšlenku integrace do té doby samostatných výzkumných ústavů v krčském areálu do jednotného celku, Institutu klinické a experimentální medicíny, prosazoval především jeho první ředitel a průkopník transplantací orgánů u nás, akademik Prokop Málek. Jeho zásluhou a zásluhou jeho nejbližších spolupracovníků byla také již na samém počátku za vůdčí a nosné programy Institutu zvolena témata důležitá ze zdravotnického i socioekonomického hlediska:

  • kardiovaskulární choroby, které postihují mimořádně velkou část populace a přes všechny pokroky v prevenci, diagnostice a léčbě mají stále ještě na svědomí kolem 50 % všech úmrtí;
  • transplantace životně důležitých orgánů, zachraňujících životy nemocných, pro něž moderní medicína žádnou jinou šanci na záchranu nemá;
  • diabetologie, která se zabývá onemocněním s incidencí a prevalencí rostoucí tak, že se stává celosvětovou pandemií.

Předvídavost a správnost volby těchto témat nejlépe potvrzuje skutečnost, že i v současné době jsou stále vysoce aktuální.

* * *

Na začátku páté dekády své existence už IKEM nemusí nikoho přesvědčovat o tom, že je nedílnou součástí české a evropské (a v některých případech i světové) lékařské vědy a klinické medicíny. Díky vysoké kvalitě i počtům svých výkonů má své pevné místo v rodině největších a nejlepších našich i evropských center v oblasti kardiovaskulární medicíny, diabetologie a transplantologie. V roce 2005 k tomu získal i zcela nové, moderní budovy, umožňující provádět nejnáročnější výzkumné práce i vyšetřovací a terapeutické zákroky v prostorách hodných medicíny na prahu 21. století.

Uznáním pro IKEM byl jistě i fakt, že v roce 2009 i 2010 byl IKEM pověřen v případě nutnosti akutní léčby péčí o amerického prezidenta Baracka Obamu a jeho doprovod.

IKEM však ukazuje cestu nejen v odborných oblastech, ale i v neméně důležité sféře ekonomické, neboť dlouhou řadu let, a zejména pak v posledních třech letech, dosahuje významně pozitivních hospodářských výsledků.

Lze předpokládat, že i v následující, již páté dekádě své existence, bude IKEM pokračovat v duchu úspěšných tradic a dále je rozvíjet.

***

Podrobněji se historií Institutu klinické a experimentální medicíny zabývá v dalším sdělení prof. MUDr.  Vladimír Bartoš, DrSc., doyen IKEM.

doc. MUDr. Jan Malý, CSc.
IKEM
Vídeňská 1958/9
140 21 Praha 4 – Krč
E-mail: jan.maly@ikem.cz


Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé
Článek JUBILEA

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 1

2011 Číslo 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Cesta pacienta s CHOPN
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Arteriální hypertenze ve světle nových evropských guidelines
Autoři: MUDr. Libor Jelínek

Precizní medicína v onkologii
Autoři:

Kožní toxicita cílené terapie inhibitory EGFR a VEGF
Autoři: MUDr. Karolína Svobodová

Jak na psoriázu v každodenní ambulantní praxi?
Autoři: MUDr. Jan Šternberský, Ph. D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se