Cena Josefa Hlávky za rok 2007 udělena


Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2008; 88(9): 548-550
Kategorie: Aktuality/zprávy/recenze

I v roce 2008 Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových ve spolupráci s Nadací Český literární fond udělovaly – letos již popatnácté – Cenu Josefa Hlávky za původní knižní práce z oblasti.vědecké a odborné literatury, publikované v České republice v roce 2007.

Ceny za vědecké a odborné práce jsou udělovány ve 4 vědních oblastech:

Oblast věd společenských;

Oblast věd o neživé přírodě;

Oblast věd o živé přírodě;

Oblast věd lékařských;

V každé vědní oblasti může být udělena pouze jedna cena.

Cena Josefa Hlávky i Výroční ceny Nadace Český literární fond (NČLF) jsou spojeny s finanční odměnou pro oceněného autora, respektive i pro spoluautory.

Návrhy na ocenění (včetně jednoho výtisku publikace) může poslat každá fyzická či právnická osoba do konce ledna následujícího roku; do 31. 1. 2008 bylo přihlášeno 65 knižních prací, z nichž 5 bylo předloženo po uzávěrce a nebyly proto do soutěže zařazeny. Nejvíce knih přichází tradičně z oblasti věd společenských, v posledních letech jsou značně zastoupeny publikace z věd lékařských.

Odborné posouzení knih zajišťuje porota, která v letošním roce pracovala ve složení:

prof. MUDr. Jaroslav Blahoš, DrSc.,

předseda poroty, předseda

ČLS J. E. Purkyně, ÚVN Praha,

prof. Ing. Pavel Fiala, CSc.,

Jaderná fakulta ČVUT Praha,

doc. RNDr. Miroslav Krbec, CSc., DSc.,

Matematický ústav AV ČR,

prof. PhDr. Robert Kvaček, DrSc.,

Filozofická fakulta UK,

prof. RNDr. Vojtěch Mornstein, CSc.,

přednosta Biofyzikálního ústavu

Lékařské fakulty MU Brno,

prof. RNDr. Jan Svoboda, DrSc.,

Ústav molekulární genetiky AV ČR,

Ing. Alena Vodáková, CSc.,

Fakulta sociálních věd UK,

prof. MUDr. Pavel Kalvach, CSc.,

zástupce Hlávkova nadání, přednosta

neurologické kliniky FNKV Praha.

K odbornému hodnocení publikací přistupuje porota skutečně kriticky, v některých případech žádá o posouzení další odborníky, mezi které patří mj. členové správní rady NČLF prof. RNDr.František Vyskočil, DrSc., prof. PhDr. Petr Čornej, DrSc. a další.

O vysoké odborné kvalitě knih navrhovaných na ocenění svědčí např. i to, že v prvním kole bylo vyřazeno jen 14 prací. Na základě posudků, rozpravy a hlasování rozhodla porota v letošním roce neudělit cenu v oblasti věd o živé přírodě; 2 knihy, které postoupily v této kategorii do finále, nesplňovaly zcela kritéria, stanovená statutem ceny.

Za oblast lékařských věd měla odborná porota při oceňování navrhovaných publikací velmi obtížnou situaci, protože v této oblasti byla předložena vysoce kvalitní díla. Jednomyslně byla cena udělena dílu prof. Kuchynky a jednomyslně bylo poctěno cenou hlavní, která je tradičně a slavnostně předávána v Praze.

Výroční cenu Nadace Český literární fond obdržel prof. MUDr. Pavel Kuchynka, CSc. a kolektiv autorů za knižní práci „Oční lékařství“, kterou vydalo nakladatelství Grada Publishing.

V laudatiu na oceněnou knihu, které přednesl prof. Blahoš, mj. uvedl, že to, jak je „oftalmologie v díle zpracována, je unikátním počinem v naší novodobé medicínské literatuře. Celobarevná publikace je bohatě dokumentována 390 obrázky, schématy, grafy a tabulkami. Součástí knihy je i CD-ROM celkem s 900 vyobrazeními. Kniha shrnuje koncizně, ale srozumitelně vše, co je dnes známo o oku, o zraku obecně, o fyziologii, patofyziologii, diagnostice a hlavně léčbě a prevenci očních nemocí, ale také o moderní technice a o zdokonaleném instrumentariu. Nově jsou zpracovány molekulárně biologické a genetické aspekty zrakových vjemů, tedy oblasti, v nichž jsme zatím na samém začátku, které však slibují nepředstavitelné perspektivy. Kniha je skvěle zpracována i technicky díky nakladatelství Grada.

Pro lékaře představuje oftalmologie delikátní medicínský obor, vyžadující znalosti i zručnost při diagnostice a léčbě oka s citlivým vztahem k nemocnému oční chorobou. Již dnes patří slábnoucí zrak vlivem stárnutí spíše k fyziologickým konstantám a s postupujícím šedivěním lidstva budou i patologické změny čím dál častější.

Předložené dílo bude pro budoucí generace lékařů znamenat podrobnou zprávu o stavu oftalmologie na počátku 21. století. Oko jako mediátor mozkových zrakových vjemů lákalo lékaře od nepaměti. A nejen lékaře.“

Dále prof. Blahoš uvedl, že „se odvážil pohledět na oko a zrak v širším kontextu, kompatibilním i s obecně kulturním posláním Nadace ČLF.“

Laudace se ujal „k tomuto monumentálnímu dílu s radostí už i proto, že prvním českým badatelem anatomie a fyziologie oka byl J. E. Purkyně, jehož jméno zdobí název ČLS JEP.

K jeho dizertaci o zraku ho inspiroval sám Goethe, který se o Purkyňovi vyjadřoval velmi pochvalně. V této souvislosti se mi zdá případné připomenout, že Goethe byl i vědec, studující vnímání barev a kontrastů. Goethe sám byl silně krátkozraký. Purkyňův zájem i o jeho studie musely vyvolat zájem o osobnost slavného básníka. Odborný zájem pak přerostl do upřímného přátelství mezi těmito dvěma velikány.

Purkyně ve své dizertaci poukazuje nejen na anatomické a fyziologické charakteristiky zraku, nýbrž zabývá se i symbolikou zraku a očí v kontextu s mimikou obličejového svalstva. V jeho spisech jsou názorně zobrazeny výrazy očí při různých emočních stavech, a to např. (cituji) „šibalství, dobrá pohoda, přemýšlení, opovržení, odmítnutí, rozhořčení“, to vše na vlastních portrétech.

Pro lékaře a pro oftalmologa zvlášť znamenají oči víc než jen strukturu a funkci tohoto podivuhodného orgánu. Zkušenému mohou prozradit leccos o fyzických i duševních stavech.“

Ve své mnohaleté internistické praxi se řídil prof. Blahoš tím, co je „učili skvělí pedagogové na fakultě, zejména jak navázat kontakt s pacientem, jak nejen pozorovat, ale skutečně vidět a snažit se porozumět poselství pohledu nemocného, který má své utajované starosti, bolest, obavy, ale i radost a který hledá naše porozumění a naději i v našich očích. Pro pacienta je to důležitější než neosobní komunikace lékaře s počítačem. Moderní technické zázraky ani v oftalmologii ani v jiných oborech medicíny nesmějí zaměnit označení doktor medicíny za termín inženýr medicíny.“

Jak prof. Blahoš dále uvedl, „o poselství výrazu očí vypovídají i dojmy přátel Emy Destinové, jejíž renoirovské oči vyjadřovaly“ – a citoval „jednou zářivé štěstí, jindy šlehy pekelných plamenů, divukrásný pohled odrážející světla hvězd, oči jako tůně, oči plné lásky i smutku, oči jako projev osobního kouzla, kterým dovedla hypnotizovat, oči kterými hladila i proklínala, oči s pekelným vířením s nebeskými přísvity“.

Dále pokračoval, že i „u skladatelských hudebních velikánů se poukazuje na ztrátu sluchu více než na jejich zrakové potíže.“ Připomněl, že „oční neduhy kalily radost ze života dvou hudebních gigantů, Johanna Sebestiana Bacha a Georga Friedricha Händla. Snad pro oba platilo, že ani závažné oční onemocnění, až téměř slepota, nezabránily božským skladbám.

Jaroslav Seifert to vyjádřil takto: zaslechl jsem hudbu, byl to koncert Johana Sebestiana Bacha pro hoboj, cembalo a smyčce, odkud zaznívala, to nevím, ale ze země to nebylo.“

Prof. Blahoš dále uvedl, že oftalmoložka dr. Vlasta Doležalová popisuje, jak hudebníci s dobrým zrakem vnímají často barevně; prof. Blahoš citoval: Franz Liszt vybízel orchestr, aby hrál červeněji nebo fialověji. Maurice Ravel ve svém Boleru předvedl dokonalé barevné spektrum, od pastelových tónů až po závěrečné tvrdé barvy. Chladná tmavomodř fascinovala George Gershwina pro Rapsodii v modrém i Jaroslava Ježka v jeho tmavomodrém světě.

V závěru laudatia se prof. Blahoš omluvil, že „se vzdálil od strohé vědy, od vědeckého veledíla Oční lékařství do širšího horizontu symbiózy vědy o zraku a umění.“

Dílo pana profesora Kuchynky a jeho spolupracovníků ho k tomu inspirovalo.

Další ocenění byla předávána slavnostně koncem června na zámku v Lužanech.

Cenu Josefa Hlávky za rok 2007

V oblasti společenských věd získal doc. PhDr. Martin Nejedlý, Dr. za práci Středověký mýtus o Meluzíně a rodová pověst Lucemburků, vydanou nakladatelstvím Scriptorium; kniha vyšla v rámci výzkumného záměru Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy „České země uprostřed Evropy v minulosti a dnes“, jehož nositelem je Filozofická fakulta UK v Praze.

Předání Ceny Josefa Hlávky probíhá tradičně ve slavnostní a přátelské atmosféře
Obr. 1. Předání Ceny Josefa Hlávky probíhá tradičně ve slavnostní a přátelské atmosféře

Laudatio přednesl prof. Petr Čornej;

V oblasti věd o neživé přírodě získali doc. RNDr. Daniela Řezáčová, CSc., RNDr. Petr Novák, Ph.D., RNDr. Marek Kašpar, Ph.D., RNDr. Martin Setvák, CSc. za práci Fyzika oblaků a srážek, vydanou nakladatelstvím Academia, za podpory GA ČR, Českého hydrometerologického ústavu a Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.

Laudatio přednesl doc. Miroslav Krbec.

V Lužanech byly na základě rozhodnutí správní rady Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových – předány Medaile Josefa Hlávky významným osobnostem české vědy:

prof. Ing. Ludmile Šilhánkové, CSc. za významnou celoživotní a mezinárodně uznávanou vědeckou činnost v oboru genetiky kvasinek, za mimořádně úspěšnou publikační odbornou činnost, za činnost pedagogickou, především v oboru mikrobiologie.

Laudatio přednesl prof. Ing. Tomáš Ruml;

prof. RNDr. Ivanu Raškovi, DrSc. za vysokou odbornou úroveň vědecké práce ve velmi závažné problematice strukturně-funkční organizace buněčného jádra, za propagaci české vědy v zahraničí, za mimořádně úspěšnou činnost publikační, pedagogickou, popularizační i organizační.

Z laudatia, které přednesl prof. Pavel Kalvach, autor článku uvádí některé skutečnosti, které ho zaujaly.

Prof. Kalvach řekl, že mezi laureáty medaile Josefa Hlávky, kterou získávají většinou nestoři české vědy, působí prof. Raška nápadně svým mladším věkem; poukázal i na osobní vztah k prof. Raškovi (z dob studií i působení ve VR 3. LF UK v Praze) a v laudatiu se opíral při výkladu jeho pracovních zásluh o texty koordinátora výzkumu prof. Elledera z 1. LF UK.

Prof. Raška se spolupracovníky se již bezmála 40 let zabývá strukturně funkční organizací buněčného jádra.

Zatímco ještě v 80. letech minulého století představovalo buněčné jádro pro badatelskou komunitu jakousi černou skříňku, poznatky o funkčních biochemických procesech v jádře začaly od počátku 90. let narůstat exponenciálně. S tím pak souvisel zásadní problém, jak korelovat biochemické procesy v jádře s jadernými strukturami pozorovanými v mikroskopu. Jak jsou procesy replikace a oprav DNA, jakož i syntézy vyzrávání a degradace RNA integrovány do jaderných struktur. Právě do této oblasti směřovalo badatelské úsilí prof. Rašky, které mu na poli molekulární buněčné biologie jádra přineslo světové renomé.“

Prof. Raška „promoval z teoretické fyziky. Již během posledních ročníků vysokoškolského studia se pod vlivem Watsonovy knihy “Molecular Biology of the Gene” začal zajímat o strukturní a molekulární biologii. Po promoci pracoval v Ústavu molekulární biologie v Ženevě, kde se zabýval studiem bakteriofágů a bakteriálních bičíků. Z této doby pocházejí jeho prioritní studie s vysokým citačním ohlasem, popisující komplexní bakteriální bičíky.“

Na konci 60. let se prof. Raška vrátil do Ústavu experimentální medicíny AV ČR a pod vedením prof. Smetany se začal zabývat buněčným jádrem. Brzy pochopil veliký význam prudce se rozvíjejícího oboru imunocytochemie a hybridizace in situ pro molekulární buněčnou biologii. Záslužné jsou zejména jeho práce v oblasti autoimunitních onemocnění, zejména systémových rheumatických. Autoprotilátky a autoantigeny, introny a exony byly tématem jeho každodenní práce, takže mohl v 80. letech zavést u nás molekulární charakteristiku autoantigenů a identifikovat 3 nové jaderné autoantigeny.

Mezinárodní ohlas mu přinesly studie buněčného jádra, obsahujícího chromozomální DNA, a tudíž prakticky celý genom. Chromatin, transkripční aktivity, multienzymatické komplexy, kotranskripční sestřihy mediátorů, prekursorické RNA – to jsou oblíbené fenomény z Raškovy špičkové expertízy. Téma uchvátilo pozornost světa zvláště před 3 roky, když bylo vyhlášeno poznání celého genomu člověka

O mezinárodním uznání Raškovy práce svědčí i fakt, že v předchozím roce mu bylo svěřeno vypracování přehledné statě o jadérku v časopise Current Opinion in Cell Biology, který v oblasti molekulární biologie patří k nejprestižnějším.

Prof. Kalvach poukázal i na bohatou publikační činnost prof. Rašky – „více než 100 původních a přehledných článků a statí, několika set abstrakt a několika knižních kapitol a manuálů. Citační ohlas jeho prací činí více než 2 000. V posledních měsících se objevil nový instrument vědecké záslužnosti jednotlivých badatelů: tzv. H-index. Tento ukazatel stanovuje, kolikátá nejčastěji citovaná práce autora docílila ještě tolika citací, kolik odpovídá jejímu pořadí v seznamu. Velmi důvtipný indikátor publikační úspěšnosti! Zatímco nejpilnější z klinických pracovníků v našem vědeckém světě se přibližují tak hodnotě 8–10 v tomto indexu, prof. Raška docílil obdivuhodné hodnoty 23.“

Prof. Raška se účastnil desítek vědeckých setkání jako pozvaný řečník, organizoval prestižní EMBO (Evropské molekulárně biologické organizace) workshopy o funkční organizaci buněčného jádra v letech 1999, 2002 a 2006.

Prof. Raška popularizoval molekulární genetiku v časopise Vesmír i v TV pořadu Planeta věda. „Pro své mladé spolupracovníky hledá příležitosti ke studijním pobytům ve vyhlášených laboratořích v Evropě i zámoří.“

Ceny i medaile předávali prof. Pavlíček a prof. Blahoš; ocenění laureáti poděkovali za jejich udělení.

Účastníci slavnostního předávání cen byli pozváni zástupcem Hlávkova nadání na koncert Tria Heroldova klubu, které předneslo Bachův Koncert pro dvoje housle a basscontinuo d-moll. Pro zájemce se uskutečnila prohlídka zámku (běžně pro návštěvníky nepřístupného), včetně kaple a přilehlého parku, v němž za krásného slunečného počasí následovalo pohoštění.

U sochy Josefa Hlávky před lužanským zámkem položená kytice připomínala účastníkům slavnostního předávání cen 100. výročí úmrtí Josefa Hlávky.

Kromě těchto ocenění uděluje Nadace Český literární fond (NČLF) Výroční ceny NČLF, které byly slavnostně předány počátkem června v kostele sv. Šimona a Judy v Praze v  oborech:

původní česká literatura,

vědecká a odborná literatura,

divadelní a rozhlasová tvorba a

filmová a televizní tvorba.

Autor článku děkuje prof. Blahošovi a prof. Kalvachovi za poskytnutí podkladů, z nichž část použil.

Ing. Alexandr Stožický, CSc.


Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 9

2008 Číslo 9

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se