Uplatnění komunitní sestry při poskytování pracovně preventivní péče


The role of the community nurse in providing occupational preventive care

The article summarizes results of the research project focused on the role of the community nurse in providing occupational preventive care. The goal of the grant was to map possibilities of nurses activities in the community care. The research sample was made by citizens and nurses and physicians. Total of 1007 physicians, 1005 nurses and 2022 citizens were addressed in the research. The opinions on the role of community nurses were collected using a controlled interview technique. The SASD application was used for statistical analysis. The classification of the first and second grade was used. Results imply that nurses and physicians realize that services and procedures related to the healthy life style support are missing at their workplace. Also the training of the first aid was considered insufficient. The citizens themselves would appreciate if the community nurse made evidence of the employee vaccination, provided first aid and offered counselling on healthy life style. The citizens perceive shortcomings in informing on health promotion projects at the workplace and also about micro-climatic conditions of the workplace and about the first aid training.

Key words:
disease, support, work, nurse, employee, employer, health


Autoři: L. Šedová 1;  S. Bártlová 1
Působiště autorů: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, Katedra ošetřovatelství, vedoucí pracoviště prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD. 1
Vyšlo v časopise: Pracov. Lék., 62, 2010, No. 4, s. 179-183.
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Článek shrnuje výsledky výzkumného projektu zaměřeného na uplatnění komunitní sestry v pracovně preventivní péči. Cílem tohoto grantu bylo zmapovat možnosti působení sester v komunitní péči. Výzkumný soubor tvořili občané (laici) a odborná veřejnost (sestry a lékaři). Celkem bylo v tomto šetření osloveno 1 007 lékařů, 1 005 sester a 2 022 občanů. Názory na možnosti uplatnění komunitních sester byly realizovány technikou řízených rozhovorů za využití profesní tazatelské sítě. Ke statistickému zpracování byl využit program SASD a bylo provedeno třídění prvního a druhého stupně. Z výsledků výzkumu je patrné, že si sami zdravotníci (sestry i lékaři) uvědomují, že v podpoře zdraví na pracovišti chybí nejčastěji služby a činnosti, které jsou spojené s podporou zdravého životního stylu. Nedostatečně též hodnotí školení první pomoci. Sami občané by uvítali, kdyby sestra komunitní péče mohla vést evidenci o očkování zaměstanců, poskytovat činnosti spojené s první pomocí a nabízet poradenství o zdravém životním stylu. Veřejnost vnímá nedostatky v oblasti informování o probíhajících projektech zdraví na pracovišti, dále o mikroklimatických podmínkách pracoviště a o školení první pomoci.

Klíčová slova:
nemoc, podpora, práce, sestra, zaměstnanec, zaměstnavatel, zdraví

Úvod

Pracovní prostředí patří k významným determinantům zdraví jedince. Vedle pozitivního vlivu práce na člověka má práce také řadu negativní vlivů na zdraví člověka. Práce a pracovní prostředí je nedílnou součástí každodenního života. Většina z nás v zaměstnání tráví alespoň 8 hodin denně, tj. podstatnou část dne. Podle Světové zdravotnické organizace v členských státech Evropské unie pracuje přibližně 400 milionů lidí, kteří tráví více než polovinu života v zaměstnání [10]. Každý den je řada pracovníků vystavena náhodným zdravotním rizikům spojených s výkonem povolání. Významnou roli v pracovnělékařské péči sehrávají kromě lékařů-specialistů také sestry, které jsou součástí multidisciplinárního týmu pečujícího o zaměstnance i jejich rodiny. Jedním ze strategických dokumentů upevňující roli sestry je dokument Světové zdravotnické organizace „The Role of the Occupational Health Nurse in Workplace Health Management“ (2001) [4, 10].

Evropská unie (EU) a Světová zdravotnická organizace (WHO) se obracejí na zdravotní sestry záměrně jako na největší samostatně pracující skupinu odborníků v péči o zdraví obyvatel. Služby, které mají být v rámci pracovnělékařské péče nabízeny, musí být plně implementovány do systému veřejného zdraví a hlavním účelem má být významně přispět ke snížení nerovností v oblasti zdraví, snížení sociálního vyloučení a zdravotní absence včetně ochrany a podpory pracujícího obyvatelstva [9, 10].

Je prokazatelné, že podniky, kde podpora zdraví na pracovišti funguje efektivně, mohou získat řadu konkurenčních výhod, např.:

  • Ochranu lidského zdraví v pracovním procesu
  • Podporu zdraví pro všechny věkové kategorie zaměstnanců
  • Podporu zdravého stárnutí
  • Podporu sociální soudržnosti
  • Podporu duševního zdraví, zdravého životního stylu a tím předcházení neinfekčním chorobám
  • Zachování pracovní schopnosti a tím i zaměstnanosti po celou dobu pracovního života
  • Snížení nákladů v souvislosti s léčbou chorob/úrazů spojených s povoláním [5, 6].

Díky modernizaci práce a zrychlenému tempu našeho životního stylu vzniká řada nových pracovních podmínek, které v občanech mohou vyvolávat řadu obav a nejistot v oblasti péče o zdraví. Vysvětlením souvislostí mezi expozicí některých fyzikálních, biologických, psychosociálních faktorů na zdraví během pracovního procesu, dochází ke změně očekávání pracujících v ochraně zdraví při práci – lidé zvyšují požadavky na ochranu zdraví při práci a zlepšení kvality pracovního života [2, 9].

Prevence pracovních úrazů a nemocí z povolání a zlepšení kvality pracovního života je jednou z priorit Mezinárodní organizace práce (ILO) a také Světové zdravotnické organizace.

Změny nejsou namířeny jen na primární prevenci, tj. předcházení nemocem či úrazům, ale jsou rozšířeny na předcházení neinfekčním chorobám, tj. chorobám souvisejícím s životním stylem zaměstnanců, předcházení zdravotním postižením a podporu včasné rehabilitace.

Management zdraví na pracovišti zahrnuje:

  • Bezpečnost a ochranu zdraví
  • Podporu zdraví na pracovišti
  • Životní styl a sociální determinanty zdraví
  • Ekologické aspekty péče o zdraví [9, 10].

Sestry jsou se zaměstnanci ve styku často po řadu let, mohou tak efektivně plánovat, poskytovat a vyhodnocovat podporu zdraví na pracovišti. Podpora zdraví na pracovišti může být realizovaná přes specifické programy, které se odvíjejí od potřeb zaměstnanců – mohou to být programy, které se týkají kouření, zdravého stravování, fyzické zátěže, prevence a snižování abúzu drog nebo alkoholu. Důraz těchto programů v praxi má být kladen na faktory zdraví – sociální, kulturní a environmentální, pokud se zaměstnanci domnívají, že jsou podstatné pro zlepšení zdraví, pohody a kvality jejich života [2].

Sestra může v rámci multidiciplinárního týmu při pracovnělékařské péči plnit řadu rolí:

  1. Klinik
  2. Specialista
  3. Manažer
  4. Koordinátor
  5. Poradce
  6. Zdravotní pedagog
  7. Výzkumník [4, 10]

Sestry mají přímý přístup k pracovníkům, jsou s nimi často v denním kontaktu, proto se stávají snadno dostižitelnými pro zaměstnance s prosbou o radu. To vyžaduje, aby sestra měla dostatečné znalosti a zkušenosti, neboť spektrum otázek souvisejících se zdravím a ochranou zdraví je velmi široké – je tedy vhodné, aby také spolupracovala s jinými členy multidisciplinárního týmu.

V současné době není situace v oblasti posilování a podpory zdraví na pracovišti příliš pozitivní. I přesto, že existuje řada legislativně závazných pramenů, pracovnělékařská péče je v současnosti nekomplexním a nepřehledným oborem. Povinnost zaměstnavatele spolupracovat s kvalifikovaným specialistou a pracovnělékařskou sestrou vyplývá ze zákona č. 20/1966 Sb., zákona č. 258/2000 Sb. Zprávy o činnosti orgánů ochrany veřejného zdraví v oblasti zdraví při práci z roku 2004 a 2005 uvádějí, že 37 % a 45 % zaměstnavatelů nemá zajištěnou péči v rozsahu platné legislativy [3].

Na výskytu nemocí z povolání, vzniku civilizačních chorob a pracovních úrazů se podílí celá řada negativních faktorů. Fyzická náročnost práce je nahrazována zvyšující se psychickou zátěží, díky posunu věku odchodu do důchodu se mění věkové zastoupení pracovní síly stejně jako charakter práce, narůstá míra nejistoty práce. Z tohoto důvodu je potřeba pracovnělékařskou péči neopomíjet [3, 10].

Výše zmíněná fakta se stala podkladem pro realizaci grantového projetu o možnostech působení sester v komunitní péči. Jednou ze sledovaných oblastí bylo působení této sestry v pracovně preventivní péči.

Cílem grantového projektu bylo zmapovat možnosti působení sester v komunitní péči. Pojem komunitní péče je velmi široký, proto jsme se zaměřili na oblast působení této sestry v péči o klienty v zaměstnaneckém poměru. Zájem byl směrován především na to, jak je populace (laická) spokojena s péčí v této oblasti, jak hodnotí podporu zdraví na svém pracovišti. Výzkum dokresluje řada otázek zaměřených na vymezení činnosti komunitní sestry působící v pracovně preventivní péči a na nedostatky, se kterými se občané i odborníci v této oblasti potýkají.

Soubor a metodika

Zkoumaný soubor tvořili občané (laici) a odborná veřejnost (sestry a lékaři). Celkem bylo v tomto šetření osloveno 1 007 lékařů, 1 005 sester a 2 022 občanů. U všech jmenovaných kategorií šlo o reprezentativní vzorek. Lékařská veřejnost byla zastoupena ze 47,3 % muži a ze 52,7 % ženami. Sestry tvořily z 96,8 % ženy a 3,2 % muži. Skupina laiků byla tvořena ze 48,2 % muži a ze 51,8 % ženami.

Názory na možnosti uplatnění komunitních sester byly realizovány technikou řízených rozhovorů za využití profesní tazatelské sítě. Každý respondent byl informován o účelu výzkumu a byl seznámen s tazatelským archem. Ke statistickému zpracování byl využit program SASD a bylo provedeno třídění prvního a druhého stupně.

Výsledky

Úroveň podpory zdraví ve svém zaměstnán hodnotí 37,6 % občanů známkou 3, 26,6 % dotázaných občanů hodnotí známkou 2 a 17,1 % hodnotí známkou 4 – graf 1.

Hodnocení úrovně podpory zdraví v zaměstnání
Graf 1. Hodnocení úrovně podpory zdraví v zaměstnání

Nejvíce sester i lékařů (70,8 % a 65,7 %) zastává názor, že by se funkcí komunitní sestry zlepšila kvalita péče o zaměstnance. Názor, že se zlepší zdravotní výchova v podniku, zastává 33 % lékařů a 34,7 % sester. Další nejčastěji volenou odpovědí byla varianta, že ustanovením této sestry dojde ke snadnější podpoře zdravého prostředí. Tuto odpověď volilo 31,4 % lékařů a 30,4 % sester – graf 2.

Výhody práce komunitní sestry v pracovně preventivní péči
Legenda: 1 – zkvalitnění péče o zaměstnance, 2 – znalost zaměstananců (odbourání anonymity), 3 – evidence očkování, 4 – snadnější podpora zdravého pracovního prostředí, 5 – snadnější vyhodnocení psychosociálních rizik spojených s výkonem povolání, 6 – zlepšení zdravotní výchovy v podniku, 7 – nespatřuji žádný prospěch
Poznámka: Relativní četnosti přesahují 100 %, neboť respondenti mohli volit více odpovědí.
Graf 2. Výhody práce komunitní sestry v pracovně preventivní péči Legenda: 1 – zkvalitnění péče o zaměstnance, 2 – znalost zaměstananců (odbourání anonymity), 3 – evidence očkování, 4 – snadnější podpora zdravého pracovního prostředí, 5 – snadnější vyhodnocení psychosociálních rizik spojených s výkonem povolání, 6 – zlepšení zdravotní výchovy v podniku, 7 – nespatřuji žádný prospěch Poznámka: Relativní četnosti přesahují 100 %, neboť respondenti mohli volit více odpovědí.

Sestry i občané se shodují nejčastěji na tom, že by tato komunitní sestra v pracovně preventivní péči měla vykonávat činnosti spojené s poskytováním první pomoci (86,1 % a 80,4 %). Lékařská populace nejčastěji odpovídala, že by se tato sestra měla angažovat v poradenství o zdravém životním stylu (82,7 %). Tuto variantu volily sestry nejčastěji jako druhou (82,5 %). Veřejnost jako druhou nejčastěji volenou variantu volila odpověď vedení evidence o očkování zaměstnanců (76 %). Jako třetí nejčastěji uváděnou odpovědí u odborné populace (lékaři a sestry) je odpověď, že by sestra měla informovat o projektech zdraví, které probíhají na pracovišti (70,4 % a 71 %) – tabulka 1.

Tab. 1. Jednotlivé činnosti komunitní sestry v pracovně preventivní péči (pouze varianta „Souhlasím“)
Jednotlivé činnosti komunitní sestry v pracovně preventivní péči (pouze varianta „Souhlasím“)

Z výsledků je zřejmé, že lékaři i sestry se shodují na tom, že v pracovně preventivní péči chybí poradenství o zdravém životním stylu (40,4 % a 40,5 %) a školení v první pomoci (39,7 % a 40,5 %). Občané se domnívají, že nejvíce chybí informování o mikroklimatických podmínkách na pracovišti (41,4 %), dále postrádají školení o první pomoci (36,2 %) a informace o dopadech rizik při práci na zdraví zaměstnance (35,5 %) – graf 3.

Chybějící činnosti v pracovně preventivní péči
Legenda: 1 – poradenství o životním stylu, 2 – informování o mikroklimatických podmínkách na pracovišti, 3 – informování o projektech zdraví, které probíhají v podniku, 4 – předávání nových informací k bezpečnosti práce na pracovišti, 5 – informování o dopadech rizik při práci na zdraví zaměstance, 6 – školení první pomoci, 7 – jiné činnosti, 8 – žádné činnosti nechybí 
Poznámka: Relativní četnosti přesahují 100 %, neboť respondenti mohli volit více odpovědí.
Graf 3. Chybějící činnosti v pracovně preventivní péči Legenda: 1 – poradenství o životním stylu, 2 – informování o mikroklimatických podmínkách na pracovišti, 3 – informování o projektech zdraví, které probíhají v podniku, 4 – předávání nových informací k bezpečnosti práce na pracovišti, 5 – informování o dopadech rizik při práci na zdraví zaměstance, 6 – školení první pomoci, 7 – jiné činnosti, 8 – žádné činnosti nechybí Poznámka: Relativní četnosti přesahují 100 %, neboť respondenti mohli volit více odpovědí.

Výsledky ukazují, že 60 % pracujících občanů je spokojeno s péčí poskytovanou u závodního lékaře. Velmi nespokojena jsou 3 % respondentů a spíše nespokojeno je 8 % dotázaných.

Diskuse

Podpora a ochrana zdraví na pracovišti je dána řadou legislativních dokumentů. Podpora zdraví na pracovišti má nepochybně pozitivní vliv nejen pro pracovníky, ale také samotného zaměstnavatele. „Podporu zdraví na pracovišti lze nejlépe vyjádřit jako kombinaci zdravotně vzdělávacích, organizačních a ekologických aktivit a programů navržených tak, aby motivovaly zaměstnance společnosti a jejich rodinné příslušníky ke zdravému životnímu stylu a aby jej podporovaly“ [2]. Hlavními cíli těchto programů má být především posouzení zdravotních rizik, omezení faktorů zdravotních rizik a podpora společensky a ekologicky zdravého životního stylu. Primární péče a zdravotní výchova se v této oblasti stává prioritní, řada dlouholetých studií ukazuje na příčinnost faktorů postupu práce, způsobu života, zejména psychosociálních faktorů a některých faktorů životního stylu na zdraví jedince. Z těchto důvodů by se podpora zdraví měla stát prioritou běžného života každého zaměstnaného jedince a jeho rodiny [2, 10].

Ve výzkumu bylo přes profesionální tazatelskou síť osloveno celkem 2 022 občanů, z čehož 46,1 % (n = 932) uvedlo, že je v současné době zaměstnáno. Pracujícím občanům byla položena otázka, jak hodnotí úroveň podpory zdraví na svém pracovišti (viz graf 1). Občané měli klasifikovat úroveň na škále od 1 do 5, s tím, že 1 = výborně a 5 = nedostatečně. Výsledky ukazují, že 37,6 % občanů hodnotí známkou 3, 26,6 % dotázaných občanů hodnotí známkou 2 a 17,1 % známkou 4.

Občané, kteří pracují v zaměstnaneckém poměru (n = 932) byli také dotázáni, zda chodí pravidelně na prohlídky v rámci pracovnělékařské péče. Pravidelně tyto prohlídky absolvuje 54,8 % dotázaných. 20,6 % dotázaných uvedlo, že chodí na prohlídky nepravidelně a 24,6 % uvedlo, že nechodí na tyto prohlídky vůbec. Z výsledků šetření, která mapují podporu zaměstnavatelů v pracovnělékařské péči v České republice, vyplývá, že zhruba 40 % zaměstnavatelů malých a středních podniků tyto aktivity podceňuje a porušuje základní legislativu [2]. S otázkou návštěvnosti pracovně preventivních prohlídek zaměstnaných občanů souvisí také jejich spokojenost s péčí u závodního lékaře (graf 4). Z výsledků je patrné, že 60 % dotázaných občanů tvrdí, že je s úrovní závodních prohlídek spokojeno.

Spokojenost s poskytovanou péčí u závodního lékaře
Graf 4. Spokojenost s poskytovanou péčí u závodního lékaře

V řízeném rozhovoru figurovala celá řada doplňujících otázek, především na to, jaké kompetence by komunitní sestra podle laiků i odborníků měla mít (viz tabulka 1), dále jaké nedostatky vidí samotná populace v pracovnělékařské péči (viz graf 3).

Tyto otázky byly směřovány na podporu zdraví na pracovišti. Důvody proč, se zajímat a podporovat programy zdraví na pracovišti, jsou zvýšení produktivity práce, snížení pracovní absence a v neposlední řadě zvýšení konkurence podniku. Programy podpory zdraví nabízejí řadu benefitů také pro samotné zaměstnance a jejich rodiny. Jde především o možnosti zlepšení vlastního zdraví, zvýšené pracovní uspokojení, pocit celkové pohody. „Náplní projektů je změna rizikových způsobů chování na zdravý životní styl, regenerace pracovní síly, orientace na zdravou výživu, nekuřáctví, rozvoj duševní a tělesné kondice, eliminace alkoholismu a drogové závislosti, na psychosociální klima a snižování stresu u vedoucích pracovníků“ [2]. Programy lze také připravovat podle specifických skupin zaměstnanců jako pro těhotné, seniory, pracující ve směnném provozu. Je patrné, že sami zdravotníci si uvědomují, že řadě nemocí se dá předcházet vhodným životním stylem. Výsledky ukazují, že sestry i občané se shodují nejčastěji na tom, že by komunitní sestra v pracovně preventivní péči měla vykonávat činnosti spojené s poskytováním první pomoci (86,1 % a 80,4 %). Lékařská populace nejčastěji odpovídala, aby se tato sestra angažovala v poradenství o zdravém životním stylu (82,7 %). Tuto variantu volily sestry nejčastěji jako druhou (82,5 %). Veřejnost jako druhou nejčastěji volenou variantu volila odpověď vedení evidence o očkování zaměstnanců (76 %). Jako třetí nejčastěji uváděnou odpovědí u odborné populace (lékaři a sestry) je odpověď, že by sestra měla informovat o projektech zdraví, které probíhají na pracovišti (70,4 % a 71 %).

Další otázka byla zaměřená na to, co chybí v pracovnělékařské praxi (viz graf 3). Je zřejmé, že lékaři i sestry se shodují na tom, že chybí poradenství o zdravém životním stylu (40,4 % a 40,5 %) a školení v první pomoci (39,7 % a 40,5 %). Občané se domnívají, že nejvíce chybí informování o mikroklimatických podmínkách na pracovišti (41,4 %), dále postrádají školení o první pomoci (36,2 %) a informace o dopadech rizik při práci na zdraví zaměstnance (35,5 %).

Závěr

Podpora zdraví na pracovišti není daná pouze absolvováním „závodní“ prohlídky. Jde o komplexní program, který je nabízen ve spolupráci s celou řadou odborníků. Jeho zaměření může mít široké spektrum a většinou odpovídá potřebám pracující populace v podniku. Benefity podpory zdraví na pracovišti vyvstávají nejen pro zaměstnavatele, ale také pro samotné zaměstnance a jejich rodiny. Problémem České republiky zůstává to, že pro zaměstnavatele plyne povinnost zajistit závodní péči pro své zaměstnance. Jak ukazují výsledky některých studií, ani tato povinnost není dostatečně zastoupena. Na ostatní faktory související s ochranou a podporou zdraví na pracovišti (poradenství o zdravém životním stylu, školení první pomoci) se neklade velký důraz. Je naprosto žádoucí, aby nelékařské profese, které mohou tuto situaci zlepšit, převzaly odpovědnost za úlohu podpory zdraví v komunitní péči.

Z výsledků výzkumu je patrné, že sami zdravotníci (sestry i lékaři) si uvědomují, že v podpoře zdraví na pracovišti chybí nejčastěji služby a činnosti, které jsou spojené s podporou zdravého životního stylu; dále nedostatečně hodnotí školení první pomoci. Sami občané by uvítali, kdyby sestra komunitní péče mohla vést evidenci o očkování zaměstanců, dále poskytovat činnosti spojené s první pomocí a nabízet poradenství o zdravém životním stylu. Veřejnost vnímá nedostatky v oblasti informování o probíhajících projektech zdraví na pracovišti, dále o mikroklimatických podmínkách pracoviště a o školení první pomoci.

Poznámka: Článek se vztahuje k řešení grantového projektu IGA MZ ČR č. NS/9608-3.

Došlo dne 18. 10. 2010.
Přijato do tisku dne 30. 10. 2010.

Kontaktní adresa:
Mgr. Lenka Šedová
Katedra ošetřovatelství
U Výstaviště 26
370 05 České Budějovice
e-mail: lsedova@zsf.jcu.cz


Zdroje

1. BÁRTLOVÁ, S. Ošetřovatelství v systému komunitní zdravotní péče. Kontakt, 2009, 11, 1, s. 109–114.

2. BRHEL, P. et al. Pracovní lékařství. Základy primární pracovně lékařské péče. 1. vyd. Brno: NCONZO, 2005. 337 s., ISBN 80-7013-414-3.

3. Doporučení Společnosti pracovního lékařství ČLS JEP k pracovně lékařské péči/službě. Dostupné na:

<http://www.pracovni-lekarstvi.cz/> [cit. 2010-06-10].

4. HANZLÍKOVÁ, A. et al. Komunitní ošetřovatelství. 1. vyd. Martin: Osveta, 2007. 272 s., ISBN 978-80-8063-257-1 177.

5. HOLČÍK, J., KAŇKOVÁ, P., PRUDIL, L. Systémy péče o zdraví a zdravotnictví – východiska, základní pojmy a perspektivy. 1. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2005. 186 s., ISBN 80-7013-417-8.

6. JAROŠOVÁ, D. Úvod do komunitního ošetřovatelství. Praha: Grada Publishing, 2007, ISBN 978-80-247-2150-7.

7. KOLEKTIV AUTORŮ. Manuál prevence v lékařské praxi: VI prevence poruch zdraví dětí a mládeže. 1. vyd. Praha: Státní zdravotní ústav, 1998. 144 s., ISBN 80-7071-108-6.

8. MAREŠ, J., HODAČOVÁ, L., BÝMA, S. Vybrané kapitoly ze sociálního lékařství. 1. vyd., Praha: Karolinum, 2005. 212 s., ISBN 80-246-1062-0.

9. TUČEK, M. et al. Pracovní lékařství pro praxi. 1. vyd., Praha: Grada, 2005, 327 s., ISBN 80-247-0927-9.

10. The Role of the Occupational Health Nurse in Workplace Health Management. Dostupné na: http://www.who.int/occupational_health/regions/en/oeheurnursing.pdf/> [cit. 2010-06-10].

11. ZAVÁZALOVÁ, H. et al. Inovované dodatky k vybraným kapitolám ze sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví. 1. vyd., Praha: Karolinum, 2008, 80 s., ISBN 978-80-246- -1569-1.

12. Zdraví 21: Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR. Zdraví pro všechny v 21. století. 1. vyd., Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR, 2003, 124 s., ISBN 80-85047-99-3.

Štítky
Hygiena a epidemiologie Hyperbarická medicína Pracovní lékařství

Článek vyšel v časopise

Pracovní lékařství

Číslo 4

2010 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Cesta pacienta s CHOPN
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Arteriální hypertenze ve světle nových evropských guidelines
Autoři: MUDr. Libor Jelínek

Precizní medicína v onkologii
Autoři:

Kožní toxicita cílené terapie inhibitory EGFR a VEGF
Autoři: MUDr. Karolína Svobodová

Jak na psoriázu v každodenní ambulantní praxi?
Autoři: MUDr. Jan Šternberský, Ph. D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se