Úmrtnost na zhoubná a nezhoubná onemocnění dýchací soustavy u osob s uznanou silikózou v České republice*


Mortality on malignant and non-malignant diseases of respiratory tract in persons with acknowledged silicosis in the Czech Republic

The aim of this study was to compare mortality from malignant and non-malignant respiratory diseases in workers with acknowledged silicosis and non-exposed general population of men in the Czech Republic. The study sample included 797 men newly registered with silicosis in the National Registry of Occupational Diseases in the period 1992–2001.

Basic data on the study sample obtained from the National Registry of Occupational Diseases were combined with data from the National Population Registry. Comparison of mortality of the study sample and the Czech men population was evaluated by calculation of SMR (Standardized Mortality Ratio) in the period 1992–2006. Average age of the study sample at time of diagnosed silicosis was 60.4 years; average exposure was 24.2 years. Of the total number of 797 men, 335 men died (42.0%) in the period 1992–2006; average age at time of death was 70.8 years. Significantly higher mortality from non-malignant (SMR = 4.3, 95% CI 3.2–5.6) and malignant respiratory diseases (SMR = 2.4, 95% CI 1.8–3.2) was confirmed in workers with silicosis compared to the general Czech men population. Significantly higher non-malignant respiratory diseases mortality was associated especially with silicosis mortality (SMR = 353.0, 95% CI 226,2–534.8), prevalence of which in general population is rare, than lung tuberculosis mortality (SMR=25.0; 95% CI 7.9–60.3), and chronic obstructive pulmonary disease mortality (SMR = 2.5; 95% CI 1.3–4.5). Non-malignant respiratory diseases mortality increased in relation to the degree of severity of silicosis accordin to ILO classification in the study sample and in the category of progressive massive fibrosis was more than 8 times higher compared to the general population (SMR = 8.4, 95% CI 5.0–13.3). Malignant respiratory diseases mortality increased with the level of silica dust exposure and the highest risk was found in the group with the highest exposure (SMR = 3.1, 95% CI 1.6–5.3). The lung cancer mortality was found 4.5 times higher in smokers compared to non-smokers in the study sample. This relationship was not confirmed for non-malignant respiratory diseases mortality.

Key words:
mortality, silicosis, lung cancer, lung tuberculosis, chronic obstructive pulmonary disease, smoking


Autoři: A. Šplíchalová 1,3;  H. Tomášková 1,3;  Z. Jirák 2
Působiště autorů: Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita Ostrava, vedoucí prof. MUDr. Vladimír Janout, CSc. 1;  Katedra fyziologie a patofyziologie, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita Ostrava, vedoucí prof. MUDr. Zdeněk Jirák, CSc. 2;  Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, ředitel RNDr. Petr Hapala 3
Vyšlo v časopise: Pracov. Lék., 62, 2010, No. 4, s. 170-178.
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Cílem této studie je srovnání příčin úmrtnosti u osob s odškodněnou formou silikózy a populací mužů ČR se zaměřením na maligní a nemaligní onemocnění dýchacího aparátu. Sledovaný soubor sestával ze 797 mužů vedených v Registru nemocí z povolání pro silikózu, která byla nově hlášena v rozmezí let 1992–2001. Základní informace o souboru byly získány z Národního registru nemocí z povolání a byly propojeny s údaji z Národního registru obyvatel. Srovnání příčin úmrtnosti u sledovaného souboru a populací ČR bylo provedeno výpočtem SMR – standardizovaný úmrtnostní index (Standardized Mortality Ratio) za období 1992–2006. Průměrný věk sledovaného souboru v době uznání silikózy byl 60,4 let, průměrná expozice 24,2 let. Z celkového počtu 797 mužů v období sledovaných let 1992–2006 zemřelo 335 osob (42,0 %), průměrný věk v době úmrtí byl 70,8 let. Ve srovnání s českou populací byla ve sledovaném souboru mužů s uznanou silikózou zjištěna významně vyšší úmrtnost na nezhoubná onemocnění dýchacího systému (SMR = 4,3; 95% IS: 3,2–5,6) i úmrtnost na rakovinu dýchacích cest a plic (SMR = 2,4; 95% IS: 1,8–3,2). Signifikantní zvýšení rizika úmrtí na nezhoubná onemocnění dýchacího aparátu se projevilo především úmrtností na samotnou silikózu (SMR = 353,0; 95% IS: 226,2–534,8), jejíž výskyt v běžné populaci je raritní, dále tuberkulózu plic (SMR = 25,0; 95% IS: 7,9–60,3) a chronickou obstrukční plicní nemoc (SMR = 2,5; 95% IS: 1,3–4,5). Úmrtnost na nezhoubná onemocnění dýchacího systému se zvyšovala se stupněm závažnosti silikózy podle ILO klasifikace a v kategorii komplikované silikózy byla víc než 8krát vyšší ve srovnání s českou populací (SMR = 8,4; 95% IS: 5,0–13,3). Úmrtnost na zhoubný novotvar dýchacích cest a plic se zvyšovala s mírou expozice prachu křemene a nejvyšších hodnot dosahovala ve skupině osob s nejvyšší expozicí (SMR = 3,1; 95% IS: 1,6–5,3). Ve sledovaném souboru byla úmrtnost na rakovinu plic 4,5krát vyšší u kuřáků ve srovnání s nekuřáky. Pro nezhoubná onemocnění dýchacího systému nebyl tento vztah potvrzen.

Klíčová slova:
úmrtnost, silikóza, rakovina plic, tuberkulóza plic, chronická obstrukční plicní nemoc, kouření

*Předneseno na Sympoziu pracovního lékařství s mezinárodní účastí (Luhačovice 8–9. 10. 2010) a na XVIII. vědecko-odborné konferenci s mezinárodní účastí „Životné podmienky a zdravie“ (Štrbské Pleso 20.–22. 9. 2010, SR).

Úvod

Zvýšené riziko výskytu onemocnění dýchacího systému, jakými jsou chronická bronchitida, chronická obstrukční plicní nemoc, tuberkulóza, silikóza i rakovina plic, je obecně spojováno s profesionální expozicí prachu s obsahem krystalické formy oxidu křemičitého [3, 4, 6, 10, 18]. Jedná se o závažná onemocnění, která v pokročilých stadiích významně zhoršují kvalitu života, v mnoha případech končí letálně, a tak logicky mohou ovlivnit celkovou i specifickou úmrtnost u sledovaných kohort.

U pracovníků exponovaných prachu křemene i u skupin osob s diagnostikovanou silikózou prokázala celá řada epidemiologických studií a metaanalýz zvýšené riziko úmrtí jak na zhoubná, tak i na nezhoubná onemocnění dýchací soustavy. Zvýšené riziko úmrtí na zhoubná onemocnění bylo prokázáno u rakoviny žaludku [17, 23], jícnu [23, 28], ledvin [15], jater [14], ale nejčastěji u rakoviny plic [1, 5, 7, 8, 12, 13, 14, 19, 24–27]. Výsledky publikovaných epidemiologických šetření potvrdily významné zvýšení mortality na rakovinu plic u pracovníků z různých výrobních odvětví, především u pracovníků v kamenolomech a rudných dolech, ve slévárnách a ocelárnách i u dělníků v keramickém průmyslu, sklárnách, štěrkovnách a pískovnách [1, 11, 21, 24, 25, 26]. Výstupy rozsáhlých metaanalýz prokázaly statisticky významné zvýšení rizika rakoviny plic u osob s potvrzenou silikózou ve srovnání s pracovníky exponovanými prachu s obsahem křemene, ale bez silikózy, u nichž bylo riziko nevýznamné [12, 19]. Hodnota prokázaného rizika úmrtí na rakovinu plic u souborů osob se silikózou byla v mnoha studiích 2–2,5krát vyšší ve srovnání s kontrolními populacemi [1, 7, 8, 24, 26, 27].

U osob s diagnostikovanou silikózou se na mortalitě na nezhoubné nemoci dýchacího systému (NNDS) nejčastěji podílela samotná silikóza [14, 22, 24], tuberkulóza [5, 8, 14, 16, 22, 24, 27] a chronická obstrukční plicní nemoc [4, 10, 22]. Významně vyšší úmrtnost na NNDS potvrdily výsledky rozsáhlé italské studie zahrnující téměř 15 tisíc osob, kde hodnota standardizovaného úmrtnostního indexu ve sledovaném souboru osob s odškodněnou silikózou byla 2,5krát vyšší ve srovnání s referenční populací a nejčastěji se jednalo o úmrtí na tuberkulózu a silikózu plic [14].

Cílem naší studie je srovnání příčin úmrtnosti u osob s odškodněnou formou silikózy uznanou v rozmezí let 1992–2001 a obecnou populací mužů ČR se zaměřením na maligní a nemaligní onemocnění dýchacího aparátu.

Soubor a metodika

Sledovaný soubor sestával ze 797 mužů vedených v Národním registru nemocí z povolání pro silikózu, která byla nově hlášena v rozmezí let 1992–2001. Jednalo se o bývalé zaměstnance hutí, rudných dolů, kamenolomů a keramického průmyslu, kteří pracovali v riziku prachu s obsahem krystalické formy oxidu křemičitého. Nejčastějšími profesemi byly horník-lamač (n = 199), hutník-slévač (n = 190), dělník při výrobě skla a porcelánu  (n = 122), dělník v kovovýrobě (n = 116), kameník (n = 101). Zbývajících 69 osob ve sledovaném souboru pracovalo v ojediněle se vyskytujících profesích. Základní informace o souboru byly získány z Národního registru nemocí z povolání.

Data o profesionální expozici poskytli pracovníci krajských hygienických stanic z dokumentace vedené o jednotlivých podnicích. Více než polovina osob v souboru pracovala ve 3. kategorii práce (51,6 %), asi třetina (31,0 %) ve 4. kategorii. Informace o délce expozice byly dostupné pro 86,5 % osob a informace o kategorii práce u 82,6 % osob ve sledovaném souboru. Index odhadu celoživotní expozice prachu křemene (IEE) byl vypočítán individuálně na základě doby expozice a úrovně expozice, která byla vyjádřena kategorií práce. Úroveň prašné expozice u kategorie práce nebyla specifikována hodnotou koncentrace, ale násobkem PEL, proto byl ke kalkulaci indexu odhadu celoživotní expozice prachu křemene použit koeficient – 3. kategorie = 2, 4. kategorie = 4.

Individuální informace o kouření sledovaných osob byly získány z oddělení nemocí z povolání, která silikózu diagnostikovala. V době odškodnění silikózy bylo ve sledovaném souboru 31 % kuřáků a ex-kuřáků, 19 % nekuřáků a u 50 % osob v souboru se nepovedlo informace o kouření objektivizovat.

Osobní a pracovní údaje sledovaného souboru byly propojeny s údaji z Národního registru obyvatel (datum a diagnóza úmrtí). Srovnání příčin úmrtnosti mezi sledovaným souborem a populací mužů ČR bylo provedeno výpočtem standardizovaného úmrtnostního indexu – SMR (standardized mortality ratio) pro pětileté věkové skupiny a 95% intervalu spolehlivosti (IS) za období 1992–2006 (vzorec 1). Nejmladší skupina byla ve věku 30–34 let, v nejstarší skupině byly osoby ve věku 85 a více let.

jp_33905_f_1
jp_33905_f_1

Vzorec 1. Výpočet standardizovaného úmrtnostního indexu (SMR)

O – počet zjištěných případů úmrtí
E – počet očekávaných případů úmrtí
i – sledované roky (1992–2006)
j – věková skupina (30–34, 35–40, ..., 85 a více)
aij – počet případů úmrtí v daném roce a dané věkové skupině osob ve sledovaném souboru
N1ij – počet osob v daném roce a dané věkové kategorii ve sledovaném souboru
bij – počet případů úmrtí v daném roce a dané věkové skupině v neexponované české populaci
N0ij – počet osob v daném roce a dané věkové kategorii v neexponované české populaci mužů

Pro hodnocení dat byl použit chí kvadrát test, Fisherův exaktní test a výpočet OR (odds ratio) s 95% intervalem spolehlivosti. Statistické testy byly hodnoceny na hladině významnosti 5 %. Analýza dat byla provedena programem Stata v.9 [20].

Výsledky

Průměrný věk sledovaného souboru v době odškodnění silikózy byl 60,4 let, průměrná expozice 24,2 let. Z celkového počtu 797 mužů v období sledovaných let 1992–2006 zemřelo 335 osob (42,0 %), průměrný věk v době úmrtí byl 70,8 let (tab. 1). Počet sledovaných osob a počet úmrtí a v jednotlivých letech období 1992–2006 prezentuje obrázek 1.

Tab. 1. Základní charakteristika sledovaného souboru
Základní charakteristika sledovaného souboru

Počet sledovaných osob a počet úmrtí v jednotlivých letech 1992–2006
Obr. 1. Počet sledovaných osob a počet úmrtí v jednotlivých letech 1992–2006

Příčiny úmrtí u sledovaného souboru podle kapitol mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) s uvedením nejfrekventovaněji se vyskytujících diagnóz v jednotlivých skupinách jsou uvedeny v tabulce 2. Nejčastější příčinou úmrtí byly nemoci oběhové soustavy a zhoubné novotvary. Z kardiovaskulárních nemocí byla příčinou úmrtí nejčastěji chronická ischemická nemoc srdce a akutní infarkt myokardu. Téměř polovinu úmrtí na zhoubné nádory tvořila rakovina průdušnice, průdušky a plíce. U více než 14 % osob bylo příčinou úmrtí onemocnění dýchacího systému, nejčastěji silikóza a chronická obstrukční choroba plic. Ve sledovaném souboru byla v 8 případech příčinou úmrtí tuberkulóza plic nebo jiná mykobakterióza.

Tab. 2. Nejčastější příčiny úmrtí u souboru osob s uznanou silikózou (1992–2006)
Nejčastější příčiny úmrtí u souboru osob s uznanou silikózou (1992–2006)

Ve srovnání s obecnou populací mužů v ČR byla ve sledovaném souboru mužů se silikózou zjištěna více než 4krát vyšší úmrtnost na nezhoubné nemoci dýchacího systému a téměř 2,5krát vyšší úmrtnost na zhoubné novotvary průdušnice, průdušky a plic, což se ve svém důsledku odrazilo i na zvýšení celkové mortality. Celková mortalita na zhoubné novotvary byla významně ovlivněna úmrtností na ZNDS, které tvořily téměř polovinu všech úmrtí na zhoubné nádory. Významné zvýšení rizika úmrtí na nezhoubná onemocnění dýchacího aparátu ovlivnila především úmrtnost na samotnou silikózu, u které hodnota SMR dosáhla extrémních hodnot s ohledem na to, že její výskyt v běžné populaci je raritní. Ve srovnání s populací ČR bylo ve sledovaném souboru mužů se silikózou dále prokázáno 25krát vyšší riziko úmrtí na tuberkulózu plic a 2,5krát vyšší riziko úmrtí na chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN) – tabulka 3.

Tab. 3. Srovnání nejčastějších příčin úmrtí u osob se silikózou a populací mužů v ČR (1992–2006)
Srovnání nejčastějších příčin úmrtí u osob se silikózou a populací mužů v ČR (1992–2006)

U nejlehčí formy uznané silikózy, tedy silikózy s přihlédnutím k dynamice vývoje, nebyl pozorován významný rozdíl v celkové úmrtnosti, ani v úmrtnosti na zhoubná i nezhoubná onemocnění dýchacího systému ve srovnání s obecnou českou populací mužů (tab. 4). V nejpočetněji zastoupené kategorii osob se silikózou prostou s typickými RTG znaky byla prokázaná významně vyšší úmrtnost na zhoubné onemocnění průdušnice, průdušky a plic i nezhoubná onemocnění dýchací soustavy. Významný trend nárůstu rizika úmrtí na zhoubný novotvar dýchacího aparátu v závislosti na stupni závažnosti silikózy nebyl ve sledovaném souboru pozorován. Úmrtnost na nezhoubná onemocnění dýchacího systému se zvyšovala se stupněm závažnosti silikózy podle ILO klasifikace a v kategorii komplikované silikózy byla víc než 8krát vyšší ve srovnání s obecnou českou populací. Zvláštní formou silikózy je silikóza ve spojení s aktivní tuberkulózou, u této formy nebyl zjištěn signifikantní rozdíl v riziku úmrtí na zhoubná i nezhoubná onemocnění dýchacího systému ve srovnání s populací ČR. Významný vztah mezi kouřením a rizikem úmrtí na zhoubná i nezhoubná onemocnění dýchacího aparátu v závislosti na stupni závažnosti silikózy nebyl prokázán (tab. 4).

Tab. 4. Srovnání úmrtnosti u pracovníků se silikózou a populací v ČR na zhoubná a nezhoubná onemocnění dýchacího systému podle formy uznané silikózy
Srovnání úmrtnosti u pracovníků se silikózou a populací v ČR na zhoubná a nezhoubná onemocnění dýchacího systému podle formy uznané silikózy

Ve srovnání s obecnou populací mužů bylo ve sledovaném souboru prokázáno významně vyšší riziko úmrtí na zhoubná i na nezhoubná onemocnění dýchacího systému bez ohledu na úroveň celoživotní expozice prachu křemene (tab. 5). Nejvyšší úmrtnost na zhoubný novotvar dýchacího aparátu byla zjištěna ve skupině osob s nejvyšší expozicí, a to více než 3krát vyšší ve srovnání s českou populací. Významný trend nárůstu rizika úmrtí na NNDS v závislosti na úrovni prašné expozice nebyl pozorován. U chronické obstrukční plicní nemoci byla významně vyšší úmrtnost prokázána jen u skupiny osob s nejvyšší expozicí, kde byla hodnota SMR téměř 5krát vyšší ve srovnání s obecnou populací ČR. Proporce kuřáků mezi jednotlivými kategoriemi úrovně prašné expozice se významně neodlišovala (tab. 5).

Tab. 5. Srovnání úmrtnosti u pracovníků se silikózou a populací v ČR podle odhadu celoživotní expozice prachu křemene
Srovnání úmrtnosti u pracovníků se silikózou a populací v ČR podle odhadu celoživotní expozice prachu křemene

Ve srovnání s obecnou populací mužů v ČR byla u sledovaného souboru mužů se silikózou potvrzena významně vyšší úmrtnost na nezhoubná onemocnění dýchacího systému u všech vybraných profesních skupin, nejvyšší hodnoty SMR byly zjištěny u profese kameník, dělník v kovovýrobě a hutník-slévač (obr. 2). Nejvyšší úmrtnost pro zhoubný novotvar průdušnice, průdušky a plíce byla ve srovnání s populací českých mužů prokázána u profese dělníka v kovovýrobě, horníka-lamače a hutníka-slévače (obr. 3). Významný vztah mezi kouřením a mírou rizika úmrtí na zhoubná i nezhoubná onemocnění dýchacího aparátu podle profesí nebyl zjištěn.

Srovnání úmrtnosti na zhoubné novotvary průdušnice, průdušky a plic u pracovníků se silikózou a populací v ČR podle profese
Obr. 2. Srovnání úmrtnosti na zhoubné novotvary průdušnice, průdušky a plic u pracovníků se silikózou a populací v ČR podle profese

Srovnání úmrtnosti na nezhoubná onemocnění dýchací soustavy u pracovníků se silikózou a populací v ČR podle profese
Obr. 3. Srovnání úmrtnosti na nezhoubná onemocnění dýchací soustavy u pracovníků se silikózou a populací v ČR podle profese

Ve sledovaném souboru 335 zemřelých osob  bylo 16 % nekuřáků, 15 % ex-kuřáků a 14 % kuřáků; u 55 % zemřelých osob v souboru se nepovedlo informace o kouření objektivizovat. Riziko úmrtí na zhoubný novotvar průdušnice, průdušky a plíce kuřáků bylo ve sledovaném souboru asi 4,5krát vyšší ve srovnání s nekuřáky (tab. 6). Významný rozdíl v úmrtnosti na nezhoubná onemocnění dýchacího systému mezi kuřáky a nekuřáky ve sledovaném souboru nebyl prokázán (tab. 7). Výsledky prezentované v tabulkách 6 i 7 jsou však ovlivněny jak vysokým podílem chybějících dat o kouření, tak i malými počty pozorovaných případů úmrtí na příslušné skupiny diagnóz. Ve sledovaném souboru bylo 11 úmrtí na chronickou obstrukční plicní nemoc – 1 nekuřák, 2 ex-kuřáci, 2 kuřáci a u 6 osob nebyla dostupná data o kouření. Vzhledem k uvedeným počtům případů nebylo možné realizovat analýzu úmrtí na CHOPN v závislosti na kouření ve sledovaném souboru.

Tab. 6. Vztah mezi kouřením a rizikem úmrtí na zhoubný novotvar průdušnice, průdušky a plíce ve sledovaném souboru
Vztah mezi kouřením a rizikem úmrtí na zhoubný novotvar průdušnice, průdušky a plíce ve sledovaném souboru

Tab. 7. Vztah mezi kouřením a rizikem úmrtí na nezhoubná onemocnění dýchacího systému ve sledovaném souboru
Vztah mezi kouřením a rizikem úmrtí na nezhoubná onemocnění dýchacího systému ve sledovaném souboru

Diskuse

Výsledky této studie prokázaly u souboru osob s odškodněnou silikózou významně vyšší úmrtnost na nezhoubná i zhoubná onemocnění dýchacího systému ve srovnání s populací mužů ČR. Toto zjištění je v souladu s výsledky celé řady epidemiologických studií, které se také zabývaly analýzou mortality výhradně u mužských kohort s odškodněnou silikózou [1, 5, 7, 8, 14, 16, 22, 24, 26, 27].

Úmrtnost na nezhoubná onemocnění respiračního systému byla ve sledovaném souboru 4krát vyšší ve srovnání s českou populací, což přibližně odpovídá výsledkům sledování osob se silikózou v Kalifornii – SMR = 3,8 [8]. Statisticky významné zvýšení úmrtnosti na NNDS prokázaly i další studie mužů s odškodněnou silikózou v Hongkongu – SMR = 5,95 [27], v Itálii – SMR = 2,5 [14], SMR = 6,0 [5], SMR = 8,9 [16] i v Německu – SMR = 10,1 [24]. Signifikantní zvýšení úmrtnosti na NNDS v našem souboru ovlivnila především úmrtnost na samotnou silikózu a tuberkulózu plic. Výskyt silikózy je v běžné populaci raritní, a proto hodnota standardizovaného úmrtnostního indexu byla podle očekávání velmi vysoká (SMR = 353,0; 95% IS 226,2–534,8). Vysoké hodnoty SMR byly prokázány i u jiných prací, které sledovaly muže s odškodněnou silikózou a úmrtnost na silikózu srovnávaly s národní populací, např. v Hongkongu – SMR = 458,5 [27] nebo v Německu – SMR = 208,7 [24]. Také u tuberkulózy plic bylo ve sledovaném souboru mužů se silikózou zjištěno vysoké riziko úmrtí – 25krát vyšší ve srovnání s populací ČR. Podobné výsledky publikovali italští autoři – SMR = 22,0 [5], SMR = 27,0 [16]. Významně vyšší úmrtnost v důsledku tuberkulózy plic u souborů silikotiků prokázala i celá řada dalších prací [8, 14, 22, 24, 27].

Podle výsledků epidemiologických studií až 15 % všech případů chronické obstrukční plicní nemoci v běžné populaci je dáváno do souvislosti s rizikovými faktory pracovního prostředí [2]. Úmrtnost na CHOPN tak významně ovlivňuje úmrtnost na NNDS u pracovníků exponovaných prachu s obsahem křemene [10]. V našem souboru mužů se silikózou bylo zjištěno 2,5krát vyšší riziko úmrtí na chronickou obstrukční plicní nemoc ve srovnání s českou populací. Studie osob se silikózou v Hongkongu zjistila téměř 3násobně vyšší úmrtnost na CHOPN [22, 27]. Zvyšování úmrtnosti na CHOPN u osob v prašné expozici je modifikováno kouřením [10]. V naší studii nebylo možné realizovat analýzu úmrtí na CHOPN v závislosti na kouření vzhledem k malému počtu případů úmrtí na tuto diagnózu (11 osob) a vysokému podílu chybějících dat o kouření.

Úmrtnost na nezhoubná onemocnění dýchacího systému se v naší studii zvyšovala se stupněm závažnosti silikózy podle ILO klasifikace a v kategorii komplikované silikózy byla víc než 8krát vyšší ve srovnání s českou populací. Významný trend nárůstu rizika úmrtí na NNDS v závislosti na úrovni prašné expozice nebyl v naší studii pozorován. Naše výsledky byly v souladu s výsledky publikovanými Tse et al. [22], který zjistil významný nárůst mortality ve vztahu k závažnosti silikózy podle radiologického obrazu, ale významný vztah mezi úmrtností na NNDS a mírou prašné expozice neprokázal.

Maligní onemocnění dýchacích cest ve sledovaném souboru představují dvě diagnózy – zhoubný novotvar průdušnice a průdušek (C33) a zhoubný novotvar plic (C34). Úmrtnost na rakovinu dýchacích cest a plic byla v našem souboru mužů se silikózou 2,5krát vyšší ve srovnání s populací ČR. Tento výsledek odpovídá výsledkům mnoha publikovaných prací, ve kterých se hodnota úmrtnostního indexu u rakoviny dýchacích cest a plic u souborů osob se silikózou pohybuje v rozmezí 2–2,5násobku ve srovnání s referenčními populacemi [1, 7, 8, 24, 26, 27].

Riziko úmrtí na zhoubný novotvar dýchacích cest a plic se v naší studii zvyšovalo s mírou prašné expozice a nejvyšších hodnot dosahovalo ve skupině osob s nejvyšší expozicí, a to více než 3krát vyšší ve srovnání s národní populací. Asociaci úmrtnosti na rakovinu dýchacích cest a plic a mírou prašné expozice také potvrdili italští autoři [16], naopak v jiných studiích uvedený vztah nebyl identifikován [7, 24, 27]. Významný trend nárůstu rizika úmrtí na zhoubný novotvar dýchacího aparátu v závislosti na stupni závažnosti silikózy podle ILO klasifikace nebyl v naší studii pozorován, což je v souladu i s některými publikovanými pracemi [7, 27].

Nejvýznamnějším neprofesionálním faktorem ovlivňujícím úmrtnost na zhoubná i nezhoubná onemocnění dýchacího aparátu je kouření. Výsledky metaanalytické studie prokázaly pozitivní asociaci mezi kouřením a vznikem samotné silikózy [9] a celá řada jiných publikovaných epidemiologických studií potvrzuje kouření u pacientů s již diagnostikovanou silikózou plic za rozhodující faktor z hlediska vzniku rakoviny plic [1, 5, 9]. Kurihara a Wada [12] zjistili v rámci rozsáhlé metaanalýzy relativní riziko rakoviny plic u kuřáků se silikózou 4,5, zatímco u nekuřáků se silikózou pouze 2,2. Lacasse et al. [13] v rozsáhlé metaanalytické studii, která zahrnovala 31 publikovaných prací, prokázal 2,5krát vyšší úmrtnost na rakovinu dýchacích cest a plic u osob exponovaných prachu křemene ve srovnání s referenčními populacemi. Po adjustaci na kouření se hodnota standardizovaného úmrtnostního indexu snížila na 1,6, ale výsledek zůstal statisticky významný [13]. Výsledky naší studie také potvrdily významně vyšší úmrtnost na zhoubný novotvar dýchacího systému ve skupině kuřáků ve srovnání s nekuřáky – u kuřáků bylo riziko úmrtí 4,5krát vyšší. Tento výsledek je však limitován vysokou proporcí chybějících dat o kouření, kdy v 55 % případů úmrtí nebyly informace o kouření dostupné. Brown [3] hodnotí vztah expozice křemene, kouření, silikózy a rakoviny plic jako komplexní vzájemnou interakci a uzavírá, že ukončení kouření je preventivním opatřením účinným jak v prevenci silikózy, tak i karcinomu plic u osob exponovaných prachu s obsahem krystalické formy oxidu křemičitého [3].

Kouření ovlivňuje i úmrtnost na nezhoubná onemocnění dýchacích cest. Napřílad Tse et al. [22] ve své studii bezmála tří tisíc mužů s odškodněnou silikózou prokázal 8,5krát vyšší úmrtnost na nezhoubná onemocnění dýchacího aparátu ve srovnání s referenční skupinou, ale po adjustaci na kouření se riziko úmrtí snížilo 6násobně. V naší studii významný vztah mezi úmrtností na NNDS a kouřením nebyl nalezen, ale tento výsledek je ovlivněn vysokým podílem chybějících dat o kouření.

Slabinami této studie je vysoká proporce chybějících dat o kouření. Z uvedeného důvodu nebyla data o úmrtnosti na zhoubná i nezhoubná onemocnění dýchacího systému adjustována na nejvýznamnější modifikující faktor – kouření.

Závěr

Ve srovnání s obecnou českou populací byla ve sledovaném souboru mužů s uznanou silikózou zjištěna více než 4krát vyšší úmrtnost na nezhoubná onemocnění dýchacího systému a 2,5krát vyšší úmrtnost na rakovinu dýchacích cest a plic.

Úmrtnost na nezhoubná onemocnění dýchacího systému se zvyšovala se stupněm závažnosti silikózy dle ILO klasifikace a v kategorii komplikované silikózy byla víc než 8krát vyšší ve srovnání s obecnou českou populací. Významný trend nárůstu rizika úmrtí na NNDS v závislosti na úrovni prašné expozice nebyl pozorován. U chronické obstrukční plicní nemoci byla významně vyšší úmrtnost prokázána jen u skupiny osob s nejvyšší expozicí, kde byla hodnota SMR téměř 5krát vyšší ve srovnání s obecnou populací ČR. Statisticky signifikantní zvýšení úmrtnosti na nezhoubná onemocnění dýchacího systému bylo prokázáno u všech vybraných profesních skupin, nejvyšší riziko bylo zjištěno u profese kameník (SMR = 6,6), dělník v kovovýrobě (SMR = 5,7) a hutník-slévač (SMR = 4,3). Významné zvýšení úmrtnosti na nezhoubná onemocnění dýchacího aparátu ovlivnila především úmrtnost na samotnou silikózu, jejíž výskyt v běžné populaci je raritní. Ve srovnání s populací ČR byla ve sledovaném souboru mužů se silikózou dále prokázána 25krát vyšší úmrtnost na tuberkulózu plic a 2,5krát vyšší úmrtnost na chronickou obstrukční plicní nemoc.

Úmrtnost na zhoubný novotvar dýchacích cest a plic se zvyšovala s mírou prašné expozice a nejvyšších hodnot dosahovala ve skupině osob s nejvyšší expozicí, a to více než 3krát vyšší ve srovnání s populací mužů ČR. Významný trend nárůstu úmrtnosti na zhoubný novotvar dýchacího aparátu v závislosti na stupni závažnosti silikózy nebyl ve sledovaném souboru pozorován. Nejvyšší úmrtnost na zhoubný novotvar dýchacího aparátu byla prokázána u profese dělníka v kovovýrobě (SMR = 3,6), horníka-lamače (SMR = 3,3) a hutníka-slévače (SMR = 2,4). Ve sledovaném souboru byla úmrtnost na zhoubný novotvar dýchacího systému 4,5krát vyšší u kuřáků ve srovnání s nekuřáky. Pro nezhoubná onemocnění dýchacího systému nebyl tento vztah potvrzen.

Použité zkratky

ČR– Česká republika
CHOPN– chronická obstrukční plicní nemoc
ILO– Mezinárodní úřad práce
IS – interval spolehlivosti
MKN– Mezinárodní klasifikace nemocí
NNDS– nezhoubné nemoci dýchací soustavy
ZNDS– zhoubné nemoci dýchací soustavy
SD – směrodatná odchylka
SMR– standardizovaný úmrtnostní index
(Standardized Mortality Ratio)
TBC– tuberkulóza

Poděkování: Řešitelský tým děkuje všem zúčastněným kolegům z hlásicích center a krajských hygienických stanic v rámci celé ČR, kteří se podíleli na sběru dat a podkladů pro řešení tohoto projektu.

Studie vznikla v rámci grantového úkolu IGA MZ ČR č. 8556-5: Longitudinální prospektivní studie rizika nádorových onemocnění u pracovníků exponovaných prachu s obsahem krystalické formy oxidu křemičitého v ČR (2005 – 2009).

Došlo dne 19. 10. 2010.
Přijato do tisku dne 25. 10. 2010.

Kontaktní adresa:
MUDr. Anna Šplíchalová, PhD.
Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě
Partyzánské nám. 7
702 00 Ostrava
e-mail: anna.splichalova@zn.cz


Zdroje

1. BERRY, G., ROGERS, A., YEUNG, P. Silicosis and lung cancer: a mortality study of compensated men with silicosis in New South Wales, Australia. Occup. Med., 2004, 54, s. 387–394.

2. BOSCHETTO, P., QUINTAVALLE, S., MIOTTO, D., LO CASCIO, N., ZENI, E., MAPP, C.E. Chronic obstructive pulmonary disease (COPD) and occupational exposure. J. Occup. Med. Toxicol., 2006, 1 (11), doi:10.1186/1745-6673-1-11. [cit. 2010-10-10]. Dostupný na:

http://www.occup-med.com/content/1/1/11.

3. BROWN, T. Silica exposure, smoking, silicosis and lung cancer – complex interactions. Occup. Med., 2009, 59, s. 89–95.

4. CALVERT, G. M., RICE, F. L., BOIANO, J. M., SHEEHY, J. W., SANDERSON, W. T. Occupational silica exposure and risk of various diseases: an analysis using death certificates from 27 states of the United States. Occup. Environ. Med., 2003, 60 (2), s. 122–1229.

5. CARTA, P., ARU, G., MANCA, P. Mortality from lung cancer among silicotic patients in Sardinia: an update study with 10 more years of follow up. Occup. Environ. Med., 2001, 58, s. 786–793.

6. CASSIDY, A., MANNETJE, A., VAN TONGEREN, M., FIELD, J.K., ZARIDZE, D., SZESZENIA-DABROWSKA, N., RUDNAI, P., LISSOWSKA, J., FABIANOVA, E., MATES, D., BENCKO, V., FORETOVA, L., JANOUT, V., FEVOTTE, J., FLETCHER, T., BRENNAN, P., BOFFETTA, P. Occupational exposure to crystalline silica and risk of lung cancer. Epidemiology, 2007, 18 (1), s. 36–43.

7. CHAN, C. K., LEUNG, C. C., TAM, C. M., YU, T. S., WONG, T. W. Lung cancer mortality among a cohort of men in a Silicotic Register. JOEM, 2000, 42, s. 69–75.

8. GOLDSMITH, D. F., BEAUMONT, J. J., MORRIN, L. A., SCHENKER, M. B. Respiratory cancer and other chronic disease mortality among silicotics in California. Am. J. Ind. Med., 1995, 28(4), s. 459–467.

9. HESSEL, P. A., GAMBLE, J. F., NICOLICH, M. Relationship between silicosis and smoking. Scand. J. Work Environ. Health, 2003, 29 (5), s. 329–336.

10. HNIZDO, E., VALLYATHAN, V. Chronic obstructive pulmonary disease due to occupational exposure to silica dust: a review of epidemiological and pathological evidence. Occup. Environ. Med., 2003, 60, s. 237–243.

11. HUGHES, J. M., WEILL, H., RANDO, R. J., SHI, R., MCDONALD, A. D., MCDONALD, J. C. Cohort mortality study of North American industrial sand workers. II. Case-referent analysis of lung cancer and silicosis deaths. Ann. Occup. Hyg., 2001, 3, s. 201–207.

12. KURIHARA, N., WADA, O. Silicosis and smoking strongly increases lung cancer risk in silica-exposed workers. Ind. Health, 2004, 42, s. 303–314.

13. LACASSE, Y., MARTIN, S., SIMARD, S., DESMEULES, M. Meta-analysis of silicosis and lung cancer. Scand. J. Work Health, 2005, 31 (6), s. 450–458.

14. MARINACCIO, A., SCARSELLI, A., GORINI, G., CHELLINI, E., MASTRANTONIO, M., UCCELLI, R., ALTAVISTA, P., PIRASTU, R., MERLO, D. F., NESTI, M. Retrospective mortality cohort study of Italian workers compensated for silicosis. Occup. Environ. Med., 2006, 3, s. 762–765.

15. McDONALD, J. C., McDONALD, A. D., HUGHES, J. M., RANDO, R. J., WEILL, H. Mortality from lung and kidney disease in a cohort of North American industrial sand workers: an up-data. Ann. Occup. Hyg., 2005, 49, s. 367–373.

16. MERLO, F., FONTANA, L., REGGIARDO, G., CEPPI, M., BARISIONE, G., GARRONE, E., DORIA, M. Mortality among silicotics in Genoa, Italy, from 1961 to 1987. Scand. J. Work Environ. Health, 1995, 21, Suppl 2, s. 77–80.

17. MURRAY, M. F. Does occupational exposure to dust prevent colorectal cancer? Occup. Environ. Med., 1995, 52, s. 145–149.

18. OLIVER, L. C., MIRACLE-MCMAHILL, H. Airway diseases in highway and tunnel construction workers exposed to silica. Am. J. Ind. Med., 2006, 49, s. 983–996.

19. PELUCCHI, C., PIRA, E., PIOLATTO, G., COGGIOLA, M., CARTA, P., LA VECCHIA, C. Occupational silica exposure and lung cancer risk: a review of epidemiological studies 1996-2005. Ann. Oncol., 2006, 17, s. 1039–1050.

20. STATA (Stata Statistical Software: Release 9.0) [computer program]. Stata Corporation; 2005.

21. STEENLAND, K., SANDERSON, W. Lung cancer among industrial sand workers exposed to crystalline silica. Am. J. Epidemiol., 2001, 153 (7), s. 695–703.

22. TSE, L. A., YU, T. S., LEUNG, C. C., TAM, W., WONG, T. W. Mortality from non-malignant respiratory diseases among people with silicosis in Hong Kong: exposure – response analyses for exposure to silica dust. Occup. Environ. Med., 2007, 64, s. 87–92.

23. TSUDA, T., MINO, Y., BABAZONO, A., SHIGEMI, J., OTSU, T., YAMAMOTO, E. A case-control study of the relationships among silica exposure, gastric cancer, and oesophageal cancer. Am. J. Ind. Med., 2001, 39, s. 52–57.

24. ULM, K., GEREIN, P., EIGENTHALER, J., SCHMIDT, S., EHNES, H. Silica, silicosis and lung-cancer: results from a cohort study in the stone and quarry industry. Int. Arch. Occup. Environ. Health, 2004, 77, s. 313–318.

25. VACEK, P. N., VERMA, D. K., GRAHAM, W. G. et al. Mortality in Vermont granite workers and its association with silica exposure. Occup. Environ. Med., published online September 19, 2010. Dostupné na: http://oem.bmj.com/content/early/2010/09/19/oem.2009.054452.full.pdf.

26. WANG, Z., DONG, D., LIANG, X., QU, G., WU, J., XU, X. Cancer Mortality among Silicotics in China‘s metallurgical industry. Int. J. Epidem., 1996, 25, s. 913–917.

27. YU, T. S., TSE, L. A., LEUNG, C. C., WONG, T. W., TAM, C. M., CHAN, C. K. Lung cancer mortality among silicotic workers in Hong Kong – no evidence for a link. Ann. Oncol., 2007, 18, s. 1056–1063.

28. YU, T. S., TSE, L. A., WONG, T. W., LEUNG, C. C., TAM, C. M., CHAN, A. C. Further evidence for a link between silica dust and oesophageal cancer. Int. J. Cancer, 2005, 114(3), s. 479–483.

Štítky
Hygiena a epidemiologie Hyperbarická medicína Pracovní lékařství

Článek vyšel v časopise

Pracovní lékařství

Číslo 4

2010 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se