Zvýšená expozice olovu u odlévačů


Increased Lead Exposure in Casters

We report on four lead casters in which the examination of lead concentration in hair indicated an increased exposure to lead which was proved by the examination of lead concentration in urine after mobilization. The examination of lead in hair has proved as a useful screening method.

Key words:
lead, examination in hair, mobilization


Autoři: J. Kohout 1;  I. Šebová 1;  V. Machartová 1;  H. Čechová 1;  E. Ludvíková 1;  V. Senft 2;  J. Zítková 3
Působiště autorů: Klinika pracovního lékařství Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Plzni, přednosta MUDr. Vendulka Machartová, Ph. D. 1;  Ústav klinické biochemie a hematologie lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Plzni, přednosta Prof. MUDr. Jaroslav Racek, DrSc. 2;  Krajská hygienická stanice Plzeňského kraje, ředitel MUDr. Přemysl Tomašuk 3
Vyšlo v časopise: Pracov. Lék., 59, 2007, No. 3, s. 115-117.
Kategorie: Kazuistika

Souhrn

Podáváme zprávu o 4 odlévačích olova, u nichž vyšetření koncentrace olova ve vlasech svědčilo pro zvýšenou expozici olovu, která byla potvrzena stanovením koncentrace olova v moči po mobilizaci. Vyšetření olova ve vlasech se osvědčilo jako užitečná screeningová metoda.

Klíčová slova:
olovo, stanovení ve vlasech, mobilizace

Úvod

V riziku expozice olovu (3. a 4. kategorie) pracovalo v květnu 1999 v České republice 2 817 pracovníků [1], v letech 1999–2004 bylo v České republice hlášeno 1–7 intoxikací olovem ročně [2, 3, 4, 5, 6, 7]. Nicméně vzhledem k často závažnému průběhu intoxikace a možným následkům je nutno cíleně pátrat po prvních příznacích zvýšené expozice olovu za pomoci vhodných vyšetřovacích metod. Na našem pracovišti se osvědčilo stanovení koncentrace olova ve vlasech, jak dokumentujeme v této kazuistice.

Soubor vyšetřených, metodika

Vyšetřili jsme čtyři pracovníky – odlévače olova při výrobě kontaktů do autobaterií. Pracovní postup spočívá v přípravě formy (vystříkání směsí korku s lepidly vzduchovou pistolí), umístění šroubů, náběru roztaveného olova naběračkou, jeho nalití do formy, po vychlazení pak zařezávání konců odlitků na kotoučové pile. Práce probíhá v hale rozměrů 20 x 30 m s odsáváním v jednom z rohů.

Olovo v biologickém materiálu jsme vyšetřovali podle Parsonse a Slavina [10]. Horní hranice pro olovo v krvi jsou 0,40 mg/l, pro olovo v moči 1,0 μmol/l, pro olovo ve vlasech 5,0 μg/g.

Vzhledem k zjištěné zvýšené koncentraci olova ve vlasech jsme provedli podrobnější vyšetření pracovníků na ambulanci a lůžkovém oddělení kliniky.

Výsledky

Nemocný č. 1, narozený 1975, je vyučený mechanikem pro stroje a zařízení. Postupně pracoval jako dělník na okružní pile, dělník při výrobě pilinových briket, lakýrník; od roku 2004 pracuje na současném pracovišti. V osobní anamnéze udává úraz pravého zápěstí, operaci pravého kolene, kolapsový stav s generalizovaným exantémem a atopickou dermatitidu. Dne 8. 4. 2005 byl proveden odběr biologického materiálu na závodě, 27. 5. 2005 vyšetřen na ambulanci kliniky. Ze subjektivních obtíží uváděl bolesti v bederní páteři, dyspeptické obtíže neudával. Ve dnech 20.–25. 7. 2005 a 4.–12. 10. 2005 byl hospitalizován na lůžkovém oddělení kliniky; byla aplikována 1 injekce Chelintoxu.

Laboratorní nálezy uvádíme v tabulce 1, krevní obraz byl v mezích normy. Alergologické vyšetření prokázalo silnou polyvalentní alergii na prach, roztoče, pyly trav a plevele, v menší míře na pyly stromů, klinické projevy chronické urticarie a pruritu. Dále svědčil nález pro potravinovou alergii (mořské plody) s celkovou reakcí (dušnost, bezvědomí) a atopickou dermatitidou. Elektromyogram prokázal postižení senzitivních vláken n. medianus bilaterálně, více vpravo, v oblasti karpálního tunelu. Po obdržení výsledku hygienického šetření, které potvrdilo expozici olovu, jsme hlásili ohrožení nemocí z olova a doporučili vyřazení z rizika olova.

Tab. 1. Nemocný č. 1
Nemocný č. 1

Nemocný č. 2, narozený 1956, je vyučený pokrývačem. Pracoval jako pokrývač, formař, ošetřovatel dojnic, závozník, od roku 2003 pracuje na současném pracovišti. V osobní anamnéze udává tonzilektomii, appendektomii, herniotomii, mozkovou komoci, exantém při práci s odpadovým papírem. Dne 8. 4. 2005 byl vyšetřen na závodě, 27. 5. 2005 byl vyšetřen na ambulanci kliniky. Ze subjektivních obtíží uváděl bolesti v bederní páteři, dyspeptické obtíže neuváděl. Ve dnech 12.–20. 12. 2005 byl hospitalizován na lůžkovém oddělení kliniky; aplikována 1 injekce Chelintoxu. Laboratorní nálezy uvádíme v tabulce 2, krevní obraz byl v mezích normy. Z dalších vyšetření prokázal sonogram ledvin cystopii levé ledviny s naznačeným zdvojeným dutým systémem, na RTG páteře byla přítomna sakralizace L5, velmi lehká sinistroskolióza s vrcholem na L a počínající laterální spondylóza. Po obdržení hygienického šetření, které potvrdilo expozici olovu, jsme u nemocného hlásili ohrožení nemocí z olova a doporučili pracovní zařazení mimo expozici olovu.

Tab. 2. Nemocný č. 2
Nemocný č. 2

Nemocný č. 3, narozený 1965, absolvoval studijní obor s maturitou v oboru operátor živočišné technologie. Pracoval jako údržbář v kravíně, mechanizátor, celní úředník; od roku 2004 pracuje na současném pracovišti. V osobní anamnéze uvádí časté angíny, je léčen pro arteriální hypertenzi. Dne 8. 4. 2005 byl vyšetřen na závodě, 31. 5. 2005 byl vyšetřen na ambulanci kliniky. Ze subjektivních obtíží uváděl brnění prstů obou rukou, dyspeptické obtíže neuváděl. Ve dnech 11.–14. 10. 2005 byl hospitalizován na lůžkovém oddělení kliniky; byla aplikována 1 injekce Chelintoxu. Výsledky laboratorních vyšetření uvádíme v tabulce 3. Krevní obraz byl v mezích normy. Elektromyogram potvrdil oboustrannou těžší senzitivní i motorickou lézi n. medianus v oblasti karpu. Po obdržení hygienického šetření, které potvrdilo expozici olovu, jsme hlásili ohrožení nemocí z olova a doporučili pracovní zařazení mimo expozici olovu. Hygienické šetření ve vztahu k syndromu karpálního tunelu dosud probíhá.

Tab. 3. Nemocný č. 3
Nemocný č. 3

Nemocný č. 4, narozený 1955, je vyučený strojníkem prefabrikace. Pracoval jako dělník při výrobě betonových sloupů, přidavač na stavbě, závozník, dělník při zpracování dřeva a lakýrník; od roku 2003 pracuje na současném pracovišti. V osobní anamnéze uvádí pouze tržnou ránu na hřbetu levé ruky. Dne 8. 4. 2005 byl vyšetřen na závodě, 28. 6. 2005 byl vyšetřen na ambulanci kliniky. Ze subjektivních obtíží uváděl brnění prstů obou rukou. Dyspeptické obtíže neuváděl. Další vyšetření na závodě absolvoval 14. 10. 2005. Ve dnech 16.–26. 9. 2005 byl hospitalizován na lůžkovém oddělení kliniky, aplikována 1 injekce Chelintoxu. Laboratorní nálezy uvádíme v tabulce 4. Krevní obraz byl v mezích normy. Elektromyograficky byl potvrzen syndrom karpálního tunelu s motorickým postižením vlevo a senzitivním postižením vpravo. Po obdržení hygienického šetření, které potvrdilo expozici olovu, jsme hlásili ohrožení nemocí z olova. Hygienické šetření s přihlédnutím k syndromu karpálního tunelu probíhá.

Tab. 4. Nemocný č. 4
Nemocný č. 4

Diskuse

Zvýšenou expozici olovu, zjištěnou vyšetřením koncentrace olova ve vlasech, potvrdilo zvýšené vylučování olova v moči po mobilizaci Chelintoxem. Vyšetření olova ve vlasech [11, 12, 13] prokazuje expozici olovu trvající 3 měsíce, je neinvazivní, nemocného nezatěžuje, odpadají problémy s transportem, vzorky lze odeslat poštou [8, 9]. Významným nálezem je i zjištění syndromu karpálního tunelu u tří vyšetřovaných (2krát motorické postižení, 1krát senzitivní).

Došlo dne 14. 2. 2007.

Přijato do tisku dne 29. 6. 2007.

Kontaktní adresa:

MUDr. Irena Šebová

Klinika pracovního lékařství LF UK a FN Plzeň

Alej Svobody 80

304 60 Plzeň

e-mail: sebovai@fnplzen.cz


Zdroje

1. CIKRT, M., ŠMERHOVSKÝ, Z., SVAČINA, P., ČERNÁ, M., KNOTKOVÁ, J., KAŠPAROVÁ, L., SPĚVÁČKOVÁ, V., ŠUBRT, P., HEJLEK, A. Využití plumbemie při hodnocení expozice olovu a kontrola rizika. České pracov. Lék., 2000, 1, 3, s. 172–178.

2. FENCLOVÁ, Z., URBAN, P., PELCLOVÁ, D., LEBEDOVÁ, J., LUKÁŠ, E. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 1999, srovnání s předchozími lety. České pracov. Lék., 2000, 3, 2, s.73–80.

3. FENCLOVÁ, Z., URBAN, P., PELCLOVÁ, D., LEBEDOVÁ, J., LUKÁŠ, E. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2000. České pracov. Lék., 2001, 2, 2, s. 62–67.

4. FENCLOVÁ, Z., URBAN, P., PELCLOVÁ, D., LEBEDOVÁ, J., LUKÁŠ, E. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2001. České pracov. Lék., 2002, 3, 2, s. 67–74.

5. FENCLOVÁ, Z., URBAN, P., PELCLOVÁ, D., LEBEDOVÁ, J., LUKÁŠ, E., NAVRÁTIL, T. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2002. České pracov. Lék., 2003, 4, 2, s. 54–59.

6. FENCLOVÁ, Z., URBAN, P., PELCLOVÁ, D., LEBEDOVÁ, J., LUKÁŠ, E., NAVRÁTIL, T., KLUSÁČKOVÁ, P., ŽÁK, J. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2003. České pracov. Lék., 2004, 5, 2, s. 60–66.

7. FENCLOVÁ, Z., URBAN, P., PELCLOVÁ, D., LEBEDOVÁ, J., LUKÁŠ, E., NAVRÁTIL, T. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2004. České pracov. Lék., 2005, 6, 2, s. 67–74.

8. MACHARTOVÁ, V., KOHOUT, J., SENFT, V., DVOŘÁK, J., BALIHAR, K., HEJDA, V. Atypická profesionální otrava olovem v západočeském regionu. Pracov. lék., 2004, 5, 3, s.153–155.

9. MACHARTOVÁ, V. Nemoc z olova nebo jeho sloučenin. In Kolektiv autorů Pracovní lékařství. Základy primární pracovně lékařské péče. I. vydání, Brno : Národní centrum o ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů 2005, s.180–181.

10. PARDONE, P. J., SLAVIN, W. A rapid Zeeman graphite furnace atomic absorption spectrometry metod for the determination of lead in blood. Spectrochimica 48 B, 1993, 6–7, s. 925–939.

11. RJABUCHIN, J. S. Activation analysis of hair as an indicator of contamination of man by environmental trace elements pollutants. Report IAEA/RL/50, IAEA, Vinna, 1978.

12. SENFT, V., KADEŘÁBKOVÁ, O. Biologické monitorování případu chronické perorální expozice olovu. Pracov. Lék., 2002, 54, 3, s. 135–137.

13. SENFT, V. Základy toxikologie. In Racek, J. et al Klinická biochemie. 2. vydání, Praha : Galén, 2006, s. 293–298.

Štítky
Hygiena a epidemiologie Hyperbarická medicína Pracovní lékařství

Článek vyšel v časopise

Pracovní lékařství

Číslo 3

2007 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Familiární transthyretinová periferní polyneuropatie
Autoři: MUDr. Radim Mazanec, Ph.D.

Diabetes mellitus a kardiovaskulární riziko, možnosti jeho ovlivnění
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se