Výskyt alergických onemocnění a atopie u osob vyjíždějících do zahraničí v ostravském regionu


Prevalence of Allergic Diseases and Atopy in Persons going Abroad in the Ostrava Region

Background:
Because of rising numbers of atopy and allergy in the younger population the problem occurs partly with the high level of IgE antibodies and eosinophilia in differential diagnostics of parasitic diseases after arrival from exotic countries (atopy can influence the level of IgE antibodies and eosinophilia also in non-allergic individuals) and partly with the clinical signs of both diagnoses.

Objective:
Find out the prevalence of allergic diseases and atopy in travellers and to asses the suitability of enlisting the examination of atopy into the common care of business travellers before the departure to exotic countries.

Methods:
In the cross-sectional study (january–december 2004/March 2006), we studied the frequency distribution of allergic diseases in the personal history (mucosal and cutaneous), atopy (presence of specific IgE antibodyies in response to common inhalation allergens in blood by the Phadiatop test) and total IgE antibodies in travellers (n = 266, mean age 38, SD 11) and subjects of a control group (n = 299, mean age 38, SD 13), who were recruited from men, who had never been exposed to dust and potential professional allergens in their occupational environment. All respondents (n = 565) were examined by a physician at the clinic.

Results:
There were 44 % allergics and 34 % atopics in travellers and no statistically significant differences between travellers and controls were found. The high level of IgE antibodies was found only in 53 % in people with atopy and also in 10 % in non-atopy subjects. We found the high level of IgE antibodies only in 27 % of allergic subjects whereas the high level of specific IgE antibodies (atopy) were found in 57 % of allergic subjects. The significantly higher prevalence of atopy (40 %) was found in younger clients (19–30 years) compared to older ones (48–60 years) with the prevalence of 24 % (p = 0,0000).

Conclusion:
The results of this study showed that prevalence of atopy in the Ostrava population is comparable with a worldwide trend, even in persons without clinical manifestation of allergic diseases. They indicate the importance of a detailed examination of an allergic profile and examination of atopy in young business travellers going to countries with an epidemilogical risk.

Key words:
atopy, parasitic diseases, care of travellers


Autoři: Z. Hajduková 1,2;  M. Menzlová 2;  V. Straková 1;  V. Kosek 3
Působiště autorů: Ambulance cestovní medicíny, Klinika pracovního a preventivního lékařství Fakultní nemocnice Ostrava, přednostka MUDr. Zdeňka Hejduková, Ph. D. 1;  Fakulta zdravotně sociální Ostravské univerzity, vedoucí pracoviště MUDr. Milena Menzlová, CSc. 2;  Oddělení zdravotnických informací a analýz Fakultní nemocnice Ostrava, vedoucí pracoviště Ing. Alois Piňdák 3
Vyšlo v časopise: Pracov. Lék., 59, 2007, No. 3, s. 88-92.
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Úvod:
S přibývajícím počtem atopiků a alergiků v mladší populaci nastává problém s diferenciální diagnostikou jak laboratorních známek parazitárních onemocnění po příjezdu z exotických krajin (atopie může ovlivňovat hladinu celkového IgE a eozinofilů i u nealergického pacienta), tak s klinickým obrazem těchto dvou diagnóz.

Cíl studie:
Zjistit výskyt alergických onemocnění a atopie u cestovatelů a zhodnotit, zda je účelné zařadit do běžné péče o služebně vyjíždějící osoby do zdravotně obtížných zemí vyšetření atopie před odjezdem.

Metoda:
V průřezové studii (leden–prosinec 2004/březen 2006) jsme sledovali výskyt alergických onemocnění v osobní anamnéze (slizniční, kožní), atopie (specifické IgE protilátky v krvi proti běžným inhalačním alergenům v životním prostředí – Phadiatop test) a hladinu celkových IgE protilátek u cestovatelů (n = 266, průměrný věk 38 let, SD 11) a kontrolní skupiny (n = 299, průměrný věk 38 let, SD 13). Ta byla sestavena ze zdravých osob (preventivní vstupní a periodické prohlídky), které nikdy nebyli exponováni v pracovním prostředí prachu a potenciálním pracovním alergenům. Všichni respondenti (n = 565) byli vyšetřeni lékařem na klinice.

Výsledky:
Mezi cestovateli bylo 44 % alergiků a 34 % atopiků. Ve výskytu atopie a alergie dýchacích cest a kůže nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi cestovateli a kontrolní skupinou. Vysoké hodnoty celkových IgE protilátek byly zjištěny pouze u 53 % atopiků, ale rovněž u 10 % neatopiků. U alergiků byly vyšší celkové IgE protilátky jen u 27 %, kdežto specifické IgE protilátky (atopie) u 57 % alergických subjektů. Významně vyšší výskyt atopie (40%) byl zaznamenán u mladších klientů (19–30 let) než u starších (48–60 let), kde činil 24 % (p = 0,0000).

Závěr:
Výsledky teto studie potvrdily výskyt atopie v ostravské populaci odpovídající celosvětovému trendu, a to i u lidí bez klinické manifestace alergických onemocnění a poukazují na význam podrobného vyšetření alergického profilu včetně vyšetření atopie u mladých pracovníků vyjíždějících do epidemiologicky závažných zemí.

Klíčová slova:
atopie, parazitárnírní choroby, péče o cestovatele

Úvod

Klinika chorob z povolání ve Fakultní nemocnici Ostrava zajišťuje komplexní péči o pracovníky vyjíždějící do zahraničí. Cílem je posouzení zdravotní způsobilosti k práci v dané profesi a v dané destinaci. Hlavním posláním je snížit zdravotní riziko pracovního pobytu u pracovníků vyjíždějících do zdravotně rizikových a epidemiologicky obtížných oblastí. Dlouhá léta spočívala vlastní péče mimo jiné v komplexním interním vyšetření před odjezdem, zajištění kardiovaskulární, pulmonální a metabolické kompenzace klienta. V posledních letech však stále častěji řešíme problematiku alergických onemocněních vyjíždějících osob. Důvodem je zvyšující se výskyt alergie a atopie ve světě v posledních čtyřiceti letech [1, 2, 3, 4, 6, 9, 10, 13, 14, 15, 16, 19, 20, 21, 23, 24, 26].

Potíže s kompenzací pracovníků vyjíždějících do teplých, vlhkých a slunečných destinací nastávají v oblasti kožních alergických dermatitid (kontaktní nebo atopický ekzém, kopřivky), ale také v oblasti střevních alergií, kdy pacient s hyperreaktivním střevem hůře rozliší infekční průjem od alergického. Obezřetnosti je třeba při očkování alergiků, kdy může nastat bouřlivější alergická reakce. Mnohdy očkování pozdrží dočasná perorální kortikoidní léčba u těžší exacerbace astmatu nebo současně probíhající specifická imunoterapie (dříve hyposenzibilizační léčba). Další problém nastane po příjezdu ze zdravotně rizikové oblasti, kdy jindy varovné známky parazitárních onemocnění, jako je eozinofilie nebo zvýšení celkové hladiny IgE protilátek, mohou být způsobeny alergickým onemocněním nebo atopií (i bez klinické manifestace alergie). Rovněž kožní projevy a potíže s gastrointestinálním traktem (průjmy, bolesti břicha) mohou souviset s jedním nebo druhým onemocněním.

Alergický profil, jehož nejvýznamnější součástí je podrobně odebraná anamnéza, odhalí i možné zvýšení dalších specifických IgE protilátek, které mohou ovlivnit hladinu celkového IgE a nespadají do atopie [11, 12, 22].

Po příjezdu pracovníka ze zahraničí je naší povinností posoudit jeho zdravotní stav. Pátrání po neznámé parazitární infekci je ekonomicky nákladné a časově zdlouhavé. Abychom mohli snadněji rozlišit dvě fylogeneticky příbuzná onemocnění (parazitární a alergická), zavedli jsme v roce 2004 vyšetřování alergického profilu cestovatelů před odjezdem, s důrazem na pečlivě odebranou osobní i rodinnou anamnézu včetně vyšetření celkových IgE protilátek a atopie.

Soubor vyšetřených a metodika

V průřezové studii (leden–prosinec 2004/březen 2006) jsme sledovali výskyt alergických onemocnění v osobní a rodinné anamnéze (slizniční, kožní), atopie (specifické IgE protilátky v krvi proti běžným inhalačním alergenům v životním prostředí – testem Phadiatop) a hladinu celkových IgE protilátek. Dalšími sledovanými znaky byl věk a vzdělání. Cestovatelé (n = 266, průměrný věk 38 let, SD 11) měli v 82 % středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání. V celé kontrolní skupině (n = 299, průměrného věku 38 let, SD 13) sestavené ze zdravých lidí (vstupní a periodické preventivní prohlídky), kteří nikdy nebyli exponováni v pracovním prostředí prachu a potenciálním pracovním alergenům, převažovaly dělnické profese (95 %). I přes toto rozdílné vzdělání respondentů (vzdělání jako nepřímý ukazatel sociálního postavení) jsme nezjistili statisticky významný rozdíl ve výskytu atopie a alergie DC mezi cestovateli a kontrolní skupinou (graf 1).

Srovnání dvou sociálně rozdílných skupin ostravských obyvatel z hlediska výskytu atopie a alergie
Graf 1. Srovnání dvou sociálně rozdílných skupin ostravských obyvatel z hlediska výskytu atopie a alergie

Z těchto důvodů jsme si mohli dovolit oba soubory spojit, abychom získali použitelnější zpracování hlavních sledovaných znaků. Všichni respondenti (n = 565) byli vyšetřeni lékařem na klinice.

Testovali jsme nulovou hypotézu, která předpokládala, že není žádný rozdíl mezi sledovanými znaky v jednotlivých skupinách souboru. Studie používala dvoustranný test nulové hypotézy na hladině významnosti μ = 0,05 s monitorováním odmítnutí hypotézy.

Alergii zjišťoval lékař cílenými dotazy na alergická onemocnění v OA a RA. Jako „pozitivní alergie“ je označován znak pro výskyt kterékoliv formy alergie kdykoliv v průběhu života (slizniční, kožní, léková, alergie na hmyz, slunce). Znaky pro statistické zpracování: alergie v OA (všechna alergická onemocnění v OA), alergie DC, astma, alergická rýma, ekzémy. Pokud se u jednoho pacienta vyskytovalo více forem alergických onemocnění, zařadili jsme pro statistické zpracování jen jedno onemocnění, a to podle závažnosti v pořadí: astma – rýma – ekzém (atopický, kontaktní) – ostatní (izolovaná konjunktivitida, bodnutí hmyzem, alergie léková a potravinová, kopřivka).

Atopii jsme určovali pomocí vyšetření specifických IgE protilátek v krvi na běžné inhalační alergeny (Phadiatop) nebo výjimečně pomocí kožních testů se sadou běžných inhalačních alergenů (intradermálních, Prick testů), které byly provedeny na alergologii. Phadiatop (Pharmacia differentiate atopy) je screeningový test na atopickou alergii; jde o kombinaci 40 základních inhalačních alergenů (zvířecí srst, roztoči, plísně, pyly trav, stromů, keřů a plevele). Validita Phadiatopu je ověřena četnými studiemi, při nichž byl použit nebo přímo testován. Za pozitivní atopii je považován nález pozitivního výsledku Phadiatopu ve II.–VI. třídě.

Výsledky

Mezi respondenty (n = 565) průměrného věku 38 let (SD 12, Me 36), je 32 % atopiků a 27 % alergiků. Alergickým onemocněním DC trpí 20 % respondentů (astma bylo zjištěno u 6 % a alergická rýma u 14 % respondentů), ekzémy byly zaznamenány u 8 % z nich (graf 2).

Výskyt atopie a alergických onemocnění kdykoli v osobní anamnéze
Graf 2. Výskyt atopie a alergických onemocnění kdykoli v osobní anamnéze

U alergiků se podstatně častěji než celkových IgE protilátek zjišťuje výskyt specifických IgE protilátek. To potvrzuje známou skutečnost, že alergická onemocnění jsou zapříčiněna ve více než v 50 % atopií (definovanou jako genetická predispozice ke zvýšené produkci specifických IgE protilátek proti běžně se vyskytujícím alergenům) – graf 3.

Výskyt IgE protilátek u respondentů s jakoukoli alergií kdykoli v osobní anamnéze
Graf 3. Výskyt IgE protilátek u respondentů s jakoukoli alergií kdykoli v osobní anamnéze

Při statistickém porovnání mužů a žen jsme zjistili, že rozdíly ve výskytu atopie a alergie DC mezi ženami a muži jsou statisticky významné. Výsledky prezentuje graf 4 a tabulka 1.

Rozdíly ve výskytu atopie a alergických onemocnění u mužů a žen
Graf 4. Rozdíly ve výskytu atopie a alergických onemocnění u mužů a žen

Tab. 1. Rozdíly ve výskytu atopie a alergických onemocnění u mužů a žen
Rozdíly ve výskytu atopie a alergických onemocnění u mužů a žen

Proto jsme srovnávali výskyt sledovaných znaků zvlášť.

Tabulka 2 ukazuje statisticky významný rozdíl ve výskytu atopie a alergie v různých věkových skupinách. Které věkové skupiny jsou za výskyt těchto onemocnění zodpovědné, signalizují uvedená procenta (potvrzeno i vícenásobným srovnáváním logaritmických interakcí).

Tab. 2. Srovnání alergického profilu různých věkových skupin
Srovnání alergického profilu různých věkových skupin

Mezi mladými muži je až 40 % atopiků a 41 % alergiků, na rozdíl od starší věkové skupiny, kde byl výskyt atopie zjištěn u 24 % a alergická onemocnění v OA u 22 % respondentů – graf 5.

Srovnání alergického profilu různých věkových skupin
Graf 5. Srovnání alergického profilu různých věkových skupin

Z grafu 6 je zřetelně patrná významná role pečlivě odebrané anamnézy se zaměřením na výskyt alergických onemocnění nejen u pacienta, ale i u jeho nejbližších příbuzných. V 66 % můžeme z anamnézy odhadnout zvýšený výskyt specifických IgE protilátek (atopii).

Míra významu anamnézy při zjišťování alergického profilu
Graf 6. Míra významu anamnézy při zjišťování alergického profilu

Rozdíly v pozitivitě výskytu alergií v anamnéze mezi atopiky a neatopiky jsou statisticky významné tabulka 3.

Tab. 3. Míra významu anamnézy v určování alergenního rizika
Míra významu anamnézy v určování alergenního rizika

Další upřesnění alergického profilu cestovatele nám odhalí vyšetření celkových IgE protilátek, jak ukazuje graf 7. U klientů se zvýšenou hladinou celkových IgE protilátek se atopie vyskytla až v 76 %. Přesto mezi nimi nebyli odhaleni všichni atopici (24 % atopiků mělo fyziologickou hladinu celkových IgE protilátek).

Význam vyšetření celkových IgE protilátek při zjišťování alergického profilu
Graf 7. Význam vyšetření celkových IgE protilátek při zjišťování alergického profilu

Rozdíly ve výskytu atopie a alergie mezi klienty se zvýšenou hladinou celkových IgE protilátek a klienty s hladinou fyziologickou byly statisticky významné – tabulka 4.

Tab. 4. Míra korelace anamnézy a výskytu atopie s hladinou celkových IgE protilátek
Míra korelace anamnézy a výskytu atopie s hladinou celkových IgE protilátek

Diskuse a závěr

V ambulanci cestovní medicíny se střetávají dvě nejběžnější choroby na světě: parazitární infekce a alergická onemocnění. V laboratorním i klinickém obraze jsou si obě onemocnění podobná. Četné epidemiologické studie posledních patnácti let dokazují, že ve světové populaci je v současnosti kolem 40–50 % atopiků a vysoké procento jsme zaznamenali i v naší studii. U našich mladých cestovatelů se mohou první klinické projevy atopie (formou alergické reakce) objevit až v souvislosti s cestou do zdravotně rizikové oblasti. Pátrání po parazitární infekci je velmi časově a ekonomicky náročné. Mnohdy se při přetrvávání nespecifických známek parazitárního onemocnění (eozinofilie, zvýšené IgE protilátky, kožní projevy, dráždivý kašel, průjmy atd.) musíme uchýlit k necílené terapii. V průběhu možného parazitárního onemocnění se původ tvorby IgE protilátek nesnadno odhaluje: parazit indukuje tvorbu celkových IgE protilátek a tlumí tvorbu specifických IgE protilátek (podle kterých bychom odhalili atopika). Toto může představovat mechanismus imunitního úniku pomocí parazita. Je prokázáno, že atopici jsou chráněni více před parazitárními chorobami než neatopici. Je to dáno fylogenetickým vývojem, kdy lidský hostitel vytvářel stále dokonalejší (specifičtější) obranu proti četným parazitárním infekcím. Atopie (genetická predispozice k tvorbě specifických IgE protilátek) způsobuje efektivnější boj proti parazitům Bylo zjištěno, že neatopici mají vyšší hladiny celkového IgE a častější recidivy parazitárních onemocnění. Atopie s největší pravděpodobností vznikla evolučním vývojem z důvodů potřeby efektivního boje proti parazitům.

A proč právě IgE protilátky?

Na rozdíl od ostatních imunoglobulinů je koncentrace IgE v krvi velmi nízká, protože žírné buňky mají velmi vysokou afinitu pro IgE díky vysokoafinnímu receptoru (ε-heavy-chain Fc receptor: FcεR). IgE se připojuje na žírné buňky a na bazofily a aktivuje eozinofily. Na rozdíl od ostatních imunoglobulinů, které se naváži na Fc receptor jen za přítomnosti antigenu, IgE se váže na FcεR i za nepřítomnosti antigenu. (Poznámka: naváže se a čeká na antigen = I. typ imunologické reakce, která je rychlá a bouřlivá.) Navázaním IgE na žírnou buňku dojde k „senzibilizaci“ žírné buňky na degranulaci, ta proběhne po navázání polyvalentní složky antigenu na molekuly IgE, které propojí. Žírné buňky mají několik rolí v obraně organismu. Jako zdroj mnoha prozánětlivých složek, degranulace žírné buňky zesíluje zánět tím, že jsou přitahovány cirkulující buňky a plazmatické proteiny, je jim usnadněn přestup do intersticiálního prostoru, aby bojovaly s infekcí. Degranulací dojde k uvolnění histaminu a dalších biologických substancí, které mohou indukovat kašel, hvízdoty, zvracení nebo průjmy. Tato akce slouží k vypuzení patogenů z těla – především mnohobuněčných (tedy parazitů). Parazitární infekce mohou poškozovat GIT, plíce, krevní řečiště nebo jednotlivé orgány. Další význam mechanismu účinku IgE protilátek je v tom, že mohou také navodit na protilátkách závislou, buňkami zprostředkovanou cytotoxickou odpověď proti helmintickým parazitům. IgE svázané těmito parazity zaostřuje cíleně eozinofily na parazity: jakmile je IgE překlenuto parazitem a eozinofily se spojí s IgE, mohou eozinofily degranulovat proti parazitům. Helminti jsou příliš velcí pro fagocytózu. Toxické produkty eozinofilních granulí mohou zabíjet, zničit nebo vypudit parazita, jde o obranný mechanismus hostitele [24].

Primární funkcí alergické odpovědi byla s největší pravděpodobností obrana proti parazitům. Jde nejspíše o fylogeneticky utvořenou obranu imunitního systému. Atopie tedy chrání jedince proti parazitům. Pokud není stimulace parazity v životním prostředí, jde více o škodlivou než prospěšnou reakci. Imunologická odpověď na parazity je dvojí: jednak stimulace specifických IgE proti parazitům a dále stimulace polyklonálních nespecifických IgE. Polyklonální stimulace IgE potlačí tvorbu specifických IgE a tím zabrání projevům alergické reakce [5, 8, 7, 17,18, 25].

Z výše uvedených závěrů epidemiologických studií vyplývá, že v případě vyšetření hladiny celkových a specifických IgE protilátek před výjezdem, můžeme porovnat tuto hladinu s hladinou po příjezdu, a to v případě klinických potíží, které není možno jednoduchou cestou diagnostikovat. Komplexní alergologický profil u vyjíždějících pracovníků stačí vyšetřit jen jednou (hladiny IgE protilátek jsou konstantní), hladiny specifických IgE klesají u přítomné parazitární infekce a rostou u alergické reakce, jejich hodnoty tedy pomohou v diferenciální diagnostice v případě hůře řešitelné diagnózy.

Seznam použitých zkratek:

DC – dýchací cesty

GIT – gastrointestinální trakt

IgE – imunoglobulín třídy E

OA – osobní anamnéza

RA – rodinná anamnéza

Došlo dne 14. 2. 2007.

Přijato do tisku dne 29. 6. 2007.

Kontaktní adresa:

MUDr. Zdeňka Hajduková, Ph.D.

přednostka Kliniky pracovního a preventivního lékařství

Fakultní nemocnice Ostrava

17. listopadu 1790, 708 52 Ostrava-Poruba

e-mail: zdenka.hajdukova@fnspo.cz


Zdroje

1. AL-RIYAMI, B. M., AL-RAWAS, O. A., AL-RIYAMI, A. A., JASIM, L. G., MOHAMMED, A. J. A relatively high prevalence and severity of asthma, allergic rhinitis and atopic eczema in schoolchildren in the Sultanate of Oman. Respirology, 2003, 8, 1, s. 69–76.

2. Anonymous Worldwide variations in the prevalence of asthma symptoms: the International Study of Asthma and Allergies in Childhood (ISAAC). Eur. Respir. J., 1998, 2, s. 315–335.

3. BANNER, A. S. The increase in asthma prevalence. Chest, 1995, 108, s. 301–302.

4. BEASLEY, R., CRANE, J., LAI, C. K., PEARCE, N. Prevalence and etiology of asthma. J. Allergy Clin. Immunol., 2000, 105, s. 466–472.

5. BRITTON, J. Parasites, Allergy, and Asthma. Am. J. Respir. Crit. Care, 2003, 168, s. 266–267.

6. CDC (Centers for Disease Control and Prevention).

7. COOPER, P. J., CHICO, M. E., SANDOVAL, C., NUT-MAN, T. B. Atopic phenotype is an important determinant of immunoglobulin E-mediated inflammation and expression of T helper cell type 2 cytokines to ascaris antigens in children exposed to ascariasis. J. Infect Dis., 2004, 190, 7, s. 1338–1346.

8. COOPER, P. J., CHICO, M. E., BLAND, M., GRIFFIN, G. E., NUTMAN, T. B. Allergic Symptoms, Atopy, and Geohelminth Infections in a Rural Area of Ecuador. Am. J. Respir. and Crit. Care Med., 2003, 168, s. 313–317.

9. ELLWOOD, P., ASHER, M. I., BJORKSTEN, B., BURR, M., PEARCE, N., ROBERTSON, C. F. Diet and asthma, allergic rhinoconjunctivitis and atopic eczema symptom prevalence: an ecological analysis of the International Study of Asthma and Allergies in Childhood (ISAAC) data. ISAAC Phase One Study Group. Eur. Respir. J., 2001, 17, 3, s. 436–443.

10. ESAMAI, F., AYAYA, S., NYANDIKO, W. Prevalence of asthma, allergic rhinitis and dermatitis in primary school children in Uasin Gishu district, Kenya. East Afr. Med. J., 2002, 79, 10, s. 514–518.

11. Global Strategy for Asthma Management and Prevention 2006.

12. ILLI, S. et al. The pattern of atopic sensitization is associated with the development of asthma in childhood. J. Allergy Clin. Immunol., 2001, 108, 5, s. 709–714.

13. JANG, A. S., YEUM, C. H., SON, M. H. Epidemiologic evidence of a relationship between airway hyperresponsiveness and exposure to polluted air. Allergy, 2003, 58, 7, s. 585–588.

14. KAŠÁK ,V. Prevalence a léčba astma bronchiale. Medicína po promoci, 2004, 5, s. 1–6.

15. KRATINOVÁ, J. Alergická onemocnění u dětské populace v ČR– prevalenční prúřezové studie. Alergie, 2002, 4, Suppl. 2, s. 24–31.

16. KVERKA, M., MALÝ, M., DLOUHÝ, P., KUČERA, P. Hodnocení rizikových faktorů alergických onemocnění v populaci pražských dětí. Alergie, 2003, 5, 3, s. 179–183.

17. LYNCH, N. R., GOLDBLATT, J., LE SOUŤF, P. N. Parasite infections and the risk of asthma and atopy. Thorax, 1999, 54, s. 659–660.

18. LYNCH, N. R., HAGEL, I. A., PALENQUE, M. E., DI PRISCO, M. C., ESCUDERO, J. E., CORAO, L. A., SANDIA, J. A., FERREIRA, L. J., BOTTO, C., PEREZ, M., LE SOUEF, P. N. Relationship between helminthic infection and IgE response in atopic and nonatopic children in a tropical environment. J. Allergy Clin. Immunol., 1998, 101, 2, 1, s. 217–221.

19. MAZIAK, W., BEHRENS, T., BRASKY, T. M., DUHME, H., RZEHAK, P., WEILAND, S. K., KEIL, U. Are asthma and allergies in children and adolescents increasing? Results from ISAAC phase I and phase III surveys in Munster, Germany. Allergy, 2003, 58, 7, s. 572–579.

20. POHUNEK, P. Výskyt bronchiálního astmatu ve světě a u nás. Alergie, 2003, 5, Suppl., s. 7–14.

21. SEARS, M., GREENE, J., WILLAN, A., WIECEK, E. A Longitudinal, Population-Based, Cohort Study of Child-hood Asthma Followed to Adulthood. N. Engl. J. Med., 2003, 349, s. 1414–1422.

22. ŠPIČÁK, V. EAACI – Definice v alergologii. Alergie, 2004, 6, s. 129.

23. TOELLE, B. G., ET AL. Prevalence of asthma and allergy in schoolchildren in Belmont, Australia: three cross sectional surveys over 20 years. BMJ, 2004, 328, s. 386–387.

24. UPHAM, J. W., HOLT, P. G. Environment and development of atopy. Allergy & Clinical Immunology, 2005, 5, 2, s. 167–172.

25. WINTER,W. E., HARDT., N. S., FUHRMAN, S. Immunoglobulin E. Importance in Parasitic Infections and Hypersensitivity Responses. Archives of Pathology and Laboratory Medicine, 2000, 124, 9, s. 1382–1385.

26. YAMADA, E., VANNA, A. T., NASPITZ, C. K., SOLE, D. International Study of Asthma and Allergies in Childhood (ISAAC): validation of the written questionnaire (eczema component) and prevalence of atopic eczema among Brazilian children. Investig. Allergol. Clin. Immunol., 2002, 12, 1, s. 34–41.

Štítky
Hygiena a epidemiologie Hyperbarická medicína Pracovní lékařství

Článek vyšel v časopise

Pracovní lékařství

Číslo 3

2007 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se