Nemoci z povolání přenosné a parazitární hlášené u vojáků v činné službě v letech 1996–2006


Communicable and Parasitic Occupational Diseases Reported in Soldiers in the Active Service in 1996–2006

Práce přináší rozbor nemocí z povolání přenosných a parazitárních hlášených u vojáků v činné službě v Armádě České republiky v letech 1996–2006. Tato onemocnění jsou nejčastěji hlášenými nemocemi z povolání ve sledovaném období. Vznikly v 85,2 % během pobytu v zahraničí, v klimaticky náročných a epidemiologicky závažných oblastech. Nárůst těchto onemocnění v posledních letech je dán charakterem činnosti armády, tj. vysíláním vojáků do vojenských misí a pozorovatelských misí OSN. Nejčastější dia-gnózou byla malárie. Autor upozorňuje na důležitost provádění prohlídek před výjezdem a po návratu ze zahraničí.

Klíčová slova:
nemoci z povolání, vojáci v činné službě, nemoci z povolání přenosné a parazitární


Autoři: J. Pavel
Působiště autorů: Oddělení nemocí z povolání, Ústřední vojenská nemocnice Praha, primář MUDr. Josef Pavel
Vyšlo v časopise: Pracov. Lék., 59, 2007, No. 3, s. 102-104.
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Práce přináší rozbor nemocí z povolání přenosných a parazitárních hlášených u vojáků v činné službě v Armádě České republiky v letech 1996–2006. Tato onemocnění jsou nejčastěji hlášenými nemocemi z povolání ve sledovaném období. Vznikly v 85,2 % během pobytu v zahraničí, v klimaticky náročných a epidemiologicky závažných oblastech. Nárůst těchto onemocnění v posledních letech je dán charakterem činnosti armády, tj. vysíláním vojáků do vojenských misí a pozorovatelských misí OSN. Nejčastější dia-gnózou byla malárie. Autor upozorňuje na důležitost provádění prohlídek před výjezdem a po návratu ze zahraničí.

Klíčová slova:
nemoci z povolání, vojáci v činné službě, nemoci z povolání přenosné a parazitární

Úvod

V souvislosti s reorganizací armády, především se snižováním počtů osob, rušením vojenských útvarů a zařízení, a tím i zánikem některých rizikových pracovišť, se mění struktura a charakter rizikových faktorů pracovního prostředí, kterým jsou vystaveni nejen občanští zaměstnanci vojenské správy, ale především vojáci v činné službě. Významným faktorem je rovněž vysílání vojáků do klimaticky náročných a epidemiologicky závažných oblastí v rámci zahraničních vojenských misí a pozorovatelských misí OSN. V důsledku toho dochází ke změně spektra nemocí z povolání (NZP) hlášených vojenským střediskem nemocí z povolání. Následující rozbor přináší informaci o NZP hlášených v letech 1995–2006 se zaměřením na nemoci přenosné a parazitární podle kapitoly V, přílohy k nařízení vlády č. 290/1995.

Graf 1 znázorňuje poměr NZP hlášených u vojáků v činné službě k NZP u občanských zaměstnanců (graf 1).

Počet nemocí z povolání hlášených u vojáků v činné službě a u občanských zaměstnanců v letech 1996–2006
Voj. v činné sl. – vojáci v činné službě
O. Z. – ostatní zaměstnanci
Graf 1. Počet nemocí z povolání hlášených u vojáků v činné službě a u občanských zaměstnanců v letech 1996–2006 Voj. v činné sl. – vojáci v činné službě O. Z. – ostatní zaměstnanci

Podíl nemocí z povolání přenosných a parazitárních na celkovém počtu NZP hlášených u vojáků v činné službě ukazuje graf 2.

Nemoci z povolání u vojáků v činné službě podle kapitoly V seznamu nemocí z povolání v letech 1996–2006
NZP dle kap. V – nemoci z povolání podle kapitoly V
NZP – nemoci z povolání podle ostatních kapitol
Graf 2. Nemoci z povolání u vojáků v činné službě podle kapitoly V seznamu nemocí z povolání v letech 1996–2006 NZP dle kap. V – nemoci z povolání podle kapitoly V NZP – nemoci z povolání podle ostatních kapitol

V tabulce 1 je uveden stručný výčet diagnóz, které byly hlášeny u vojáků v činné službě v uvedeném časovém období jako nemoci z povolání podle kapitoly V přílohy k nařízení vlády č. 290/1995 Sb. (tab. 1).

Tab. 1. Nemoci přenosné a parazitární u vojáků v činné službě v letech 1996–2006 hlášené podle kapitoly V, položek 1–3 seznamu nemocí z povolání
Nemoci přenosné a parazitární u vojáků v činné službě v letech 1996–2006 hlášené podle kapitoly V, položek 1–3 seznamu nemocí z povolání

Malárie byla nejčastěji hlášeným onemocněním. Kromě jednoho případu, který byl diagnostikován v Iráku, ve všech ostatních došlo k nákaze u vojenských pozorovatelů v oblasti subsaharské Afriky. Podrobnější rozbor přesahuje rámec tohoto sdělení. Shigelóza se vyskytla ve 4 případech u vojáků zahraničních misí (Irák, Bosna) a jednou během služební cesty do zemí bývalého SSSR.

Amébóza proběhla jako akutní amébová dyzentérie. K nákaze došlo v Kongu. Onemocnění bylo potvrzeno po návratu i sérologicky.

Horečkou papatači onemocnělo 6 vojáků v Afghánistánu. Původcem onemocnění je virus přenášený dvojkřídlým hmyzem (Phlebotomus – drobní, silně ochlupení komárci). Všichni postižení uvedli v anamnéze poštípání hmyzem. Onemocnění proběhla ve všech případech pod obrazem 3 dny trvající horečky bez dalších následků. Diagnóza byla potvrzena sérologicky.

U příslušníka vojenské polní nemocnice v Afghánistánu byla zaznamenána virová hepatitida E. Pacient udával pouze bolesti kloubů asi týden před návratem do vlasti. Při karanténním vyšetření byly zjištěny zvýšené hodnoty jaterních transaminás (ALT – 25,0; AST – 7,7). Virová hepatitida E nepřechází do chronicity, a tak tomu bylo i v tomto případě.

Morbilli se manifestovaly v inkubační době u lékaře-pediatra po návratu z Iráku, kde vyšetřoval děti v rámci humanitární akce.

Ricketsióza byla diagnostikována u vojáka s horečnatým stavem a známkami jaterního selhávání bezprostředně po návratu z Afghánistánu.

Chlamydiová konjunktivitida u zdravotní sestry (Chlamydia trachomatis, Irák), yersinióza u lékaře (Yersinia enterocolitica, Albánie), tenióza (Tenia saginata, Náhorní Karabach) a schistosomóza (Schistosoma mansoni, Kongo) u vojenských pozorovatelů jsou rovněž onemocnění vzniklá v přímé souvislosti se služebním pobytem v zahraničí v epidemiologicky závažných oblastech.

Jako nemoc z povolání jsme rovněž přiznali chronickou virovou hepatitidu C. K nákaze došlo při služebním pobytu v Rusku po podání krevní transfuze z důvodu závažného krvácení do gastrointestinálního traktu.

Ostatní NZP vznikly v souvislosti se služební činností na území ČR.

Lymeskou borreliózu jsme hlásili u veterinárního lékaře a u vojáka, který udával přisátí klíštěte během polního výcviku. Během polního výcviku došlo také k nákaze virem klíšťové meningoencefalitidy.

Leptospiróza a tinea byly hlášeny u vojáků, kteří se účastnili záchranných prací během povodní.

Diskuse

Vojenské středisko nemocí z povolání je oprávněné k hlášení NZP u vojáků v činné službě, žáků vojenských škol, občanských zaměstnanců Ministerstva obrany ČR a Armády ČR, občanských zaměstnanců ostatních rozpočtových a příspěvkových organizací, jejichž zřizovatelem je ministerstvo obrany a státních podniků, jejichž zakladatelem je ministerstvo obrany (vyhláška č. 342/1997 Sb., ve znění vyhlášky č. 38/2005 Sb.)

NZP hlášené vojenským střediskem nemocí z povolání vznikaly dříve především u zaměstnanců vojenských opravárenských závodů, zaměstnanců vojenských lesů a statků, to znamená u civilních osob a civilních profesí. Výše uvedené výsledky ukazují, že v posledních letech stoupá počet NZP hlášených u vojáků v činné službě, a to jak absolutně, tak i relativně ve vztahu k nemocem z povolání hlášeným u občanských zaměstnanců (viz graf 1). Na růstu počtu nemocí z povolání u vojáků v činné službě se podílí především NZP hlášené podle kapitoly V seznamu nemocí z povolání (viz graf 2). Ve sledovaném období činily nemoci přenosné a parazitární 68,4 % a za posledních 5 let dokonce 88,2 % z celkového počtu hlášených NZP u vojáků v činné službě. Tato onemocnění vznikla z 85,2 % u vojáků zahraničních misí a u vojenských pozorovatelů, kteří byli služebně vysíláni do oblastí klimaticky náročných a epidemiologicky závažných. Na zvýšený záchyt těchto onemocnění má vliv především důsledné provádění karanténních prohlídek po návratu do vlasti. Infekční onemocnění během vojenských misí jsou problémem i v ostatních armádách. Často se vyskytující diagnózou u amerických vojáků nasazených v posledních letech v Iráku je kožní leishmanióza [3, 7, 8]. Vyskytuje se až u 1 % vojáků. Nejčastějším zdravotním postižením jsou průjmová onemocnění [8]. Průjem udává více než 70 % dotazovaných [4, 5, 6]. Vzhledem k problematické diagnostice nelze přesněji určit etiologii, ale zcela jistě infekce bude jedním z hlavních faktorů. U britských vojáků v Afghánistánu bylo v květnu 2002 popsáno 29 případů akutní gastroenteritidy virové etiologie (NORWALK-Like viruses). Jedná se o extrémně infekční onemocnění, s krátkou inkubační dobou. Probíhá většinou lehce, ale může být příčinou i těžší dehydratace s rozvratem metabolismu elektrolytů [2].

Všechna karanténní vyšetření vojáků české armády po návratu z Afghánistánu a Iráku byla provedena naším oddělením. K záchytu kožní leishmaniózy dosud nedošlo. Průjem zjišťujeme anamnesticky i ze zdravotní dokumentace prakticky ve stejném procentu, jak je uváděno v zahraničních publikacích. Vzhledem k omezeným diagnostickým možnostem v daných podmínkách není etiologie těchto onemocnění známa a nelze je tedy hlásit jako nemoci z povolání. To platí samozřejmě také o ostatních infekčních onemocněních. Někdy se podaří zjistit původce zdravotních obtíží po návratu při karanténní prohlídce. Příkladem je 10 případů giardiózy u vojáků po návratu z Afghánistánu. Giardia intestinalis byla zjištěna při parazitologickém vyšetření stolice, které je součástí této prohlídky. Onemocnění jsou připravena k hlášení v r. 2007. Při vojenských misích se jedná o činnost v relativně uzavřeném kolektivu po dobu několika měsíců, proto lze očekávat, že často půjde o více případů téže diagnózy a etiologie ve stejném časovém období.

Dlouhodobý trend profesionálních onemocnění „tropických“, hlášených v celé České republice je charakterizován výrazným poklesem v 90. letech [1]. V armádě je tento trend opačný.

Závěr

Infekční a parazitární onemocnění jsou nejčastěji hlášené nemoci z povolání u vojáků v činné službě. Je zřejmé, že nárůst těchto onemocnění je v přímé souvislosti s charakterem pracovního prostředí, v kterém současní příslušníci armády plní služební povinnosti. Nejrizikovější činností jsou výjezdy do zemí klimaticky náročných a epidemiologicky závažných. Z tohoto pohledu je důležitost preventivních prohlídek před výjezdem a po návratu z těchto oblastí nesporná.

Došlo dne 7. 2. 2007.

Přijato do tisku dne 29. 6. 2007.

Kontaktní adresa:

MUDr. Josef Pavel

Ústřední vojenská nemocnice Praha

Oddělení nemocí z povolání

U Vojenské nemocnice 1200

169 02 Praha 6

e-mail: josef.pavel@uvn.cz


Zdroje

1. BRHEL, P. Nemoci z povolání přenosné a parazitární v České republice. Pracov. Lék., 2002, 54, 2, s. 59–64.

2. BROWN, D., GRAY, J., MAC DONALD, P., GREEN, A., MORGAN, D., CHRISTOPHER, G., GLASS, R., TURCIOS, R. Outbreak of Acute Gastroenteritis Associated with Norwalk-Like Viruses Among British Military Personnel – Afghanistan, May 2002. MMWR, 2002, 51, 22, s. 477–479.

3. ELSTON, D. M., MILLER, S. D. Leishmaniasis acquired in the Iraqi Theater of Operations; lessons learned. Curie, 2004, 74, 4, s. 253–255.

4. SANDERS, J. W., PUTNAM, SD. D., RIDDLE, M. S., TRIBBLE, D. R. Military importance of diarrhea; lessons form the Middle East. Curr. Opin. Gastroenterol., 2005, 21, 1, s. 9–14.

5. SANDERS, R. W., PUTNAM, S. D., FRANKART, C., FRENCK, R. W., MONTEVILLE, M. R., RIDDLE, M. S., ROCKABRAND, D. M., SHARP, T. W., TRIBBLE, D. R. Impact of illness and non-combat injuri during operations Iraqui freedom and Enduring freedom (Afghanistan). Am. J. Trop. Med. Hyg., 2005, 73, 4, s. 713–719.

6. SANDERS, J. W., PUTNAM, S. D., RIDDLE, M. S., TRIBBLE, D. R., JOBANPUTRA, N. K., JONES J. J., SCOTT, D. A., FRANCK, R. W. The epidemiology of self-reported diarrhea in operations Iraqui freedom and Enduring freedom. Diagn. Microbiol. Infect. Dis., 2004, 50, 2, s. 89–93.

7. WILLARD, R. J., JEFFCOAT, A. M., BENSON, P. M., WALSH, D. S. Cutaneous leishmaniasis in soldiers prom Fort Campbell, Kentucky returning from Operation Iraqui Freedom higlights, diagnostic and therapeutic options. J. Am. Acad. Dermatos., 2005, 52, 6, s. 977–987.

8. ZAPOR, M. J., MORAN, K. A. Infectious diseases during wartime. Curr. Opin. Infect. Dis., 2005, 18, 5, s. 395–399.

Štítky
Hygiena a epidemiologie Hyperbarická medicína Pracovní lékařství

Článek vyšel v časopise

Pracovní lékařství

Číslo 3

2007 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se