Infiltrace karcinomů prostaty CD204+ a CD3+ buňkami koreluje s expresí ERG a fúzí genu TMPRSS2-ERG


Autoři: A. Burdova 1,2;  P. Rulisek 1;  J. Bouchal 1;  M. Král 1;  V. Student 1;  Z. Kolar 1
Působiště autorů: Medicine, Faculty of Medicine, Palacky University and University Hospital, Olomouc ;  Department of Clinical and Molecular Pathology and Institute of Molecular and Translational 1;  Department of Medical Genetics, AGEL Laboratories, Nový Jičín 2
Vyšlo v časopise: Klin Onkol 2018; 31(6): 421-428
Kategorie: Původní práce
doi: 10.14735/amko2018421

Souhrn

Východiska:

Cílem studie byla detekce CD204+ a CD3+ buněk v infiltrátu struktur benigní prostatické hyperplazie, prostatické intraepitelové neoplazie a prostatického karcinomu ve vzorcích prostaty po radikální prostatektomii a korelace intenzity této infiltrace s expresí onkoproteinu ERG i výskytem ERG aktivující translokace TMPRSS2-ERG.

Materiál a metody:

Detekce translokace byla provedena pomocí fluorescenční in situ hybridizace, detekce onkoproteinu ERG a fenotypu infiltrujících buněk byly provedeny imunohistochemicky. Případy byly dále rozděleny do podsouborů podle stupně infiltrace a rozdílů v infiltraci benigních a maligních struktur prostaty.

Výsledky:

Biometrická analýza potvrdila, že množství CD204+ makrofágů v infiltrátu maligních struktur se významně zvyšuje, a to bez ohledu na fúzní stav. Infiltrace CD3+ buňkami se v maligních strukturách zvyšovala pouze u případů s normálním stavem i u případů s prokázanou genovou fúzí. Exprese ERG pozitivně korelovala s infiltrací nádorového stromatu CD204+ makrofágy i CD3+ lymfocyty jen u případů s prokázaným fúzním genem. U případů s prokázanou přestavbou TMPRSS2 genu bez existence fúzního genu byla pozitivní korelace prokázána jen mezi expresí ERG a infiltrací CD204+ makrofágy. U negativních případů žádná korelace prokázána nebyla. Dále se ukázalo, že ve skupině s prokázaným fúzním genem je významně více případů s dobrou reaktivitou CD204+ buněk a ve skupině negativní naopak více případů se slabou reaktivitou CD204+ buněk. Stejný korelační vztah byl pozorován i v případě CD3+ T lymfocytů. CD204+ makrofágy i CD3+ T lymfocyty u případů s prokázaným fúzním genem tak infiltrovaly maligní struktury prostaty intenzivněji. Jejich funkce při malignizaci však je pravděpodobně rozdílná.

Závěr:

Tato asociace mezi přítomností fúzního genu TMPRSS2-ERG a rozdílnou schopností ně­kte­rých zánětlivých buněk infiltrovat maligní struktury v prostatě nebyla dosud popsána. Výsledky potvrzují důležitou úlohu aktivovaného genu ERG při rozvoji zánětu v prostatě, stejně jako vliv zánětlivých buněk na rozvoj neoplastického procesu. Současně nabízejí možnost úvah o zařazení imunomodulačních postupů do terapeutického portfolia karcinomů prostaty.

Klíčová slova:

karcinom prostaty – fúzní gen TMPRSS2-ERG  ERG – imunitní odpověď – CD204+ makrofágy – CD3+ T lymfocyty

Tato práce byla podpořena grantem LF_2018_001 a grantem NPS I LO1304 a DRO (UP, 61989592) Ministerstva školství České republiky.

Autoři děkují MUDr. Kateřině Langové za statistické vyhodnocení a Ing. Ivu Uberallovi za fotografickou dokumentaci.

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Obdrženo: 5. 8. 2018

Přijato: 25. 10. 2018


Zdroje

1. Engelhardt PF, Brustmann H, Seklehner S et al. Chronic asymp­tomatic inflam­mation of the prostate type IV and carcinoma of the prostate: is there a cor­relation? Scand J Urol 2013; 47(3): 230–235. doi: 10.3109/ 00365599.2012.733961.

2. Fujii T, Shimada K, Asai O et al. Im­munohistochemical analysis of inflam­matory cel­ls in benign and pre­cancerous lesions and carcinoma of the prostate. Pathobio­logy 2013; 80(3):119–126. doi: 10.1159/000342396.

3. Stark T, Livas L, Kyprianou N. Inflam­mation in prostate cancer progres­sion and therapeutic targeting. Trans Androl Urol 2015; 4(4): 455–463. doi: 10.3978/j.is­sn.2223-4683.2015.04.12.

4. Nakai Y, Nonomura N. Inflam­mation and prostate carcinogenesis. Int J Urol 2013; 20(2): 150–160. doi: 10.1111/j.1442-2042.2012.03101.x.

5. Ørsted DD, Bojesen SE. The link between benign prostatic hyperplasia and prostate cancer. Nat Rev Urol 2013; 10(1): 49–54. doi: 10.1038/nrurol.2012.192.

6. Hanada T, Nakagawa M, Emoto A et al. Prognostic value of tumor-as­sociated macrophage count in human bladder cancer. Int J Urol 2000; 7(7): 263–269. doi: 10.1046/j.1442-2042.2000.00190.x.

7. Cao J, Liu J, Xu R et al. Prognostic role of tumour-as­sociated macrophages and macrophage scavenger receptor 1 in prostate cancer: a systematic review and mate-analysis. Oncotarget 2017; 8(47): 83261–83269. doi: 10.18632/oncotarget.18743.

8. Martin SK, Kyprianou N. Gene fusions find an ERG-way to tumor inflam­mation. Cancer Biol Ther 2011; 11(4): 418–420. doi: 10.4161/cbt.11.4.14499.

9. Mohamed AA, Tan SH, Sun C et al. ERG oncogene modulates prostaglandin signal­­ing in prostate cancer cel­ls. Cancer Biol Therap 2011; 11(4): 410–417. doi: 10.4161/cbt.11.4.14180.

10. Bartek J, Hamerlik P, Lukas J. On the origin of prostate fusion oncogenes. Nat Genet 2010; 42(8): 647–648. doi: 10.1038/ng0810-647.

11. Bostwick DG, Cheng L (eds.). Urologic surgical pathology. 2nd ed. Mosby Elsevier 2008.

12. Kolar Z, Burdova A, Jamaspishvili T et al. Relation of ETS transcription factor family member ERG, androgen receptor and topoisomerase 2β expres­sion to TMPRSS2-ERG fusion status in prostate cancer. Neoplasma 2014; 61(1): 9–16. doi: 10.4149/neo_2014_004.

13. Irani J, Levil­lain P, Goujon JM et al. Inflam­mation in benign prostatic hyperplasia: cor­relation with prostate specific antigen value. J Urol 1997; 157(4): 1301–1303. doi: 10.1016/S0022-5347(01)64957-7.

14. Theyer G, Kramer G, As­smann I et al. Phenotypic characterization of infiltrat­­ing leukocytes in benign prostatic hyperplasia. Lab Invest 1992; 66(1): 96–107.

15. Wang XY, Facciponte J, Chen X et al. Scavenger receptor – A negatively regulates antitumor im­munity. Cancer Res 2007; 67(10): 4996–5002. doi: 10.1158/0008-5472.CAN-06-3138.

16. Komohara Y, Ohnishi K, Kuratsu J et al. Pos­sible involvement of the M2 anti-inflam­matory macrophage phenotype in growth of human gliomas. J Pathol 2008; 216(1): 15–24. doi: 10.1002/path.2370.

17. Kurahara H, Shinchi H, Mataki Y et al. Significance of M2-polarized tumor-as­sociated macrophage in pancreatic cancer. J Surg Res 2011; 167(2): e211–e219. doi: 10.1016/j.js­s.2009.05.026.

Štítky
Dětská onkologie Chirurgie všeobecná Onkologie

Článek vyšel v časopise

Klinická onkologie

Číslo 6

2018 Číslo 6

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Pacient na antikoagulační léčbě v akutní situaci
nový kurz
Autoři: MUDr. Jana Michalcová

Kopřivka a její terapie
Autoři: MUDr. Petra Brodská

Uroinfekce v primární péči
Autoři: MUDr. Marek Štefan

Roztroušená skleróza a plánování těhotenství
Autoři: MUDr. Radek Ampapa

Alergenová imunoterapie v léčbě inhalačních alergií
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se