Rozdiely v incidencii a biologických charakteristikách karcinómu prsníka medzi rómskymi a nerómskymi pacientkami na Slovensku


Autoři: M. Reckova 1,2;  J. Mardiak 1;  L. Plank 3;  M. Vulevova 4;  S. Cingelova 1;  M. Mego 1
Působiště autorů: nd Department of Medical Oncology, Faculty of Medicine, Comenius University, National Cancer Institute, Bratislava, Slovak Republic 1;  POKO Poprad, s.  r.  o., Slovak Republic 2;  Department of Pathology, Jessenius Faculty of Medicine in Martin, Comenius University in Bratislava, Slovak Republic 3;  Department of Pharmacy, Comenius University in Bratislava, Slovak Republic 4
Vyšlo v časopise: Klin Onkol 2017; 30(1): 48-54
Kategorie: Původní práce
doi: 10.14735/amko201748

Souhrn

Východiská:
Rómovia tvoria jednu z najväčších etnických minorít na Slovensku. Existujú údaje o vyššej prevalencii prenosných ochorení u Romov, zaťiaľčo údaje o nádorových ochoreniach v rómskej populácii známe nie sú. Cieľom tejto štúdie bolo porovnať rozdiely v incidencii a patologických charakteristikách medzi rómskymi a nerómskymi pacientkami s nádorom prsníka na Slovensku. Materiál a metódy: Na základe údajov o pohlaví, dátumu narodenia a bydliska sme spárovali databázu HER2 registra v rokoch 2011–2013 s posledným sčítaním ľudu Slovenskej republiky v roku 2011, a identifikovali sme rómske a nerómske pacientky s karcinómom prsníka. Výsledky: Identifikovali sme 32 rómskych a 5 775 nerómskych pacientok s karcinómom prsníka. Vekovo-štandardizovaná incidencia karcinómu prsníka bola 2,12-krát vyššia u nerómiek v porovnaní s rómkami (36 vs. 17 na 100 000 ľudí). Rómky boli v čase diagnózy mladšie v porovnaní s neRómkami (medián 49 vs. 61 rokov; p = 0,00001). Rómky mali v porovnaní s nerómkami viac hormón-receptor negatívnych (34,4 vs. 18,1 %; p = 0,03) a triple-negatívnych nádorov (28,1 vs. 12,3 %; p = 0,01), a tieto rozdiely zostali štatisticky signifikantné v multivariačnej analyze. Záver: Poprvykrát sme zistili rozdiely v incidencii a biologických charakteristikách u rómskych žien s karcinómom prsníka v porovnaní s nerómskymi pacientkami. Na základe zistených údajov predpokladáme, že rómske pacientky s karcinómom prsníka sú mladšie v čase diagnózy, majú nižšiu vekovo-štandardizovanú incidenciu a biologicky agresívnejšie nádory v porovnaní s nerómkami.

Kľúčové slová:
nádory prsníka – incidencia – Rómovia – epidemiológia

M. R., J. M., S. C. a M. M. deklarujú, že v súvislosti s predmetom štúdie nemajú žiadne komerčné záujmy. L. P. je odborný garant, zamestnaný a spolumajiteľ Martinského bioptického centra, s.r.o.; v minulosti dostal finančnú odmenu od spoločnosti Roche Slovensko. M. V. bola v posledných 2 rokoch zamestnaná v spoločnosti Roche Slovensko.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Obdrženo:
29. 8. 2016

Přijato:
26. 10. 2016


Zdroje

1. Koupilová I, Epstein H, Holcík J et al. Health needs of the Roma population in the Czech and Slovak Republics. Social Science Medicine 2001; 53 (9): 1191–1204.

2. Musinka A, Skobla D, Hurrle J et al. Atlas of Roma Communities in Slovakia 2013 [monograph on Internet]. United Nations Development Programme; 2014 [cited 2016 Jul 1]. Available from: http: //www.minv.sk/?atlas_2013.

3. Matlovicova K, Matlovic R, Musinka A et al. The Roma population in Slovakia. Basic characteristics of the Roma population with emphasis on the spatial aspects of its differentiation. In: Penczse J, Radics Z (eds). Roma population on the peripheries of the Visegrad countries. Spatial Trends and social challenges. Debrecen 2012: 77–104.

4. Parekth N, Rose T. Health inequalities of the Roma in Europe: a literature review. Centr Eur J Public Health 2011; 19 (3): 139–142.

5. Cook B, Wayne FG, Valentine A et al. Revisiting the evidence on health and health disparities among the Roma: a systematic review 2003–2012. In J Public Health 2013; 58 (6): 885–911. doi: 10.1007/s00038-013-0518-6.

6. Rosicova K, Reijneveld SA, Madarasova-Geckova A et al. Inequalities in mortality by socioeconomic factors and Roma ethnicity in the two biggest cities in Slovakia: a multilevel analysis. International J Equity Health 2015; 14 (1): 123. doi: 10.1186/s12939-015-0262-z.

7. Rosicova K, Madarasova-Geckova A, van Dijk JP et al. Regional socioeconomic indicators and ethnicity as predictors of regional infant mortality rate in Slovakia. Int J Public Health 2011; 56 (5): 523–531. doi: 10.1007/s00038-010-0199-3.

8. Casals M, Pila P, Langohr K et al. Incidence of infectious diseases and survival among the Roma population: a longitudinal cohort study. Eur J Public Health 2011; 22 (2): 262–266. doi: 10.1093/eurpub/ckq204.

9. Chalupa P, Jezek P, Privorova A et al. Viral hepatitis A in the catchment area of the Brno University Hospital 1983–1990. Cesk Epidemiol Mikrobiol Imunol 1992; 41 (1): 2–7.

10. Gyarmarthy VA, Neaigus A, Ujhelyi E. Vulnerability to drug-related infections and co-infections among injecting drug users in Budapest, Hungary. Eur J Public Health 2009; 19 (3): 260–265. doi: 10.1093/eurpub/ckp009.

11. Vantarakis A, Nearxou A, Pagonidis D et al. An outbreak of hepatitis A in Roma populations living in three prefectures in Greece. Epidemiol Infect 2010; 138 (7): 1025–1031. doi: 10.1017/S0950268809991257.

12. Kojouharova M, Zuber PL, Gyurova S et al. Importation and circulation of poliovirus in Bulgaria in 2001. Bul World Health Organ 2003; 81 (7): 476–481.

13. Maduma-Butshe A, McCarthy N. The burden and impact of measles among the Gypsy-Traveller communities, Thames Valle, 2006-09. J Public Health 2013; 35 (1): 27–31. doi: 10.1093/pubmed/fds052.

14. Dostal M, Topinka J, Sram RJ. Comparison of the health of Roma and non-Roma children living in the district of Teplice. Int J Public Health 2010; 55 (5): 435–441. doi: 10.1007/s00038-010-0133-8.

15. Monasta L, Andersson N, Ledogar RJ et al. Minority health and small numbers epidemiology: a case study of living conditions and the health of children in 5 foreign Roma camps in Italy. Am J Public Health 2008; 98 (11): 2035–2041. doi: 10.2105/AJPH.2007.129734.

16. Teira R, Suarez-Lozano I, Lozano F et al. Characteristics and outcome of HIV infection in gypsies in the Spanish VACH Cohort. Enferm Infecc Microbiol Clin 2010; 28 (5): 266–272. doi: 10.1016/j.eimc.2009.04.018.

17. Hidvegi T, Hetyesi K, Biro L et al. Screening for metabolic syndrome within a minority ethnic group (adult Gypsy people) in Hungary. Bratisl Lek Listy 2011; 113 (12): 721–724.

18. Vozarova de Courten B, de Courten M, Hanson RL et al. Higher prevalence of type 2 diabetes, metabolic syndrome and cardiovascular diseases in gypsies than in non-gypsies in Slovakia. Diabetes Res Clin Pract 2003; 62 (2): 95–103.

19. Zivkovic TB, Marjanovic M, Prgomelja S et al. Screening for diabetes among Roma people living in Serbia. Croat Med J 2010; 51 (2): 144–150.

20. Zjelko HM, Skaric-Juric T, Narancic NS et al. Traditional CVD risk factors and socio-economic deprivation in Roma minority population of Croatia. Coll Antropol 2008; 32 (3): 667–676.

21. Gualdi-Russo E, Zironi A, Dallari GV et al. Migration and health in Italy: a multiethnic adult sample. J Travel Med 2009; 16 (2): 88–95. doi: 10.1111/j.1708-8305.2008.00 280.x.

22. Carrasco-Garrido P, Lopez de Andrés AL, Hernandez Barrera VH et al. Health status of Roma women in Spain. Eur J Public Health 2011; 21 (6): 793–798. doi: 10.1093/eurpub/ckq153.

23. Ginter E, Krajcovicova-Kudlackova M, Kacala O et al. Health status of Romanies (Gypsies) in the Slovak Republic and in the neighboring countries. Bratisl Lek Listy 2001; 102 (10): 479–484.

24. Brawley OW. Health disparities in breast cancer. Obstet Gynecol Clin North Am 2013; 40 (3): 513–523. doi: 10.1016/j.ogc.2013.06.001.

25. Grenae C, Phelps MA, Villalona-Calero MA. Race and ethnicity in cancer therapy: what have we learned? Clin Pharm Therap 2014; 95 (4): 403–412. doi: 10.1038/clpt.2014.5.

26. Newman LA. Breast cancer disparities: high-risk breast cancer and African ancestry. Surg Oncol Clin N Am 2014; 23 (3): 579–592. doi: 10.1016/j.soc.2014.03.014.

27. Dressler WW, Oths KS, Gravlee CC. Race and ethnicity in public health research: models to explainhealth disparities. Annu Rev Anthropol 2005; 34: 231–252.

28. Collins Y, Holcomb K, Chapman-Davis E et al. Gynecologic cancer disparities: a report from the Health Disparities Taskforce of the Society of Gynecologic Oncology. Gynecol Oncol 2014; 133 (2): 353–361. doi: 10.1016/ j.ygyno.2013.12.039.

29. Powel IJ. Prostate cancer in the African American: is this a different disease? Semin Urol Oncol 1998; 16 (4): 221–226.

30. Joshi AD, John EM, Koo J et al. Fish intake, cooking practices, and risk of prostate cancer: results from a multi-ethnic case-control study. Cancer Causes Control 2012; 23 (3): 405–420. doi: 10.1007/s10552-011-9889-2.

31. Reddy S, Shapiro M, Morton R et al. Prostate cancer in black and white Americans. Cancer Metastasis Rev 2003; 22 (1): 83–86.

32. Graham-Steed T, Uchio E, Wells CK et al. Race and prostate cancer mortality in equal-access healthcare systems. Am J Med 2013; 126 (12): 1084–1088. doi: 10.1016/ j.amjmed.2013.08.012.

33. Cykert S, Dilworth-Anderson P, Monroe MH et al. Factors associated with decisions to undergo surgery among patients with newly diagnosed early-stage lung cancer. JAMA 2010; 303 (23): 2368–2376. doi: 10.1001/jama.2010.793.

34. Lathan CS, Neville BA, Earle CC. The effect of race on invasive staging and surgery in non-small-cell lung cancer. J Clin Oncol 2006; 24 (3): 413–418.

35. Gordon HS, Street RL Jr, Sharf BF et al. Racial differences in doctors’ information-giving and patients’ participation. Cancer 2006; 107 (6): 1313–1320.

36. DeDeugd C, Miyake M, Palacios DA et al. The influence on race on overall survival in patients with newly diagnosed bladder cancer. J Racial Ethn Health Disparities 2015; 2 (1): 124–131.

37. Samson ME, Porter NG, Hurley DM et al. Disparities in breast cancer incidence, mortality, and quality of care among African American and European American women in South Carolina. South Med J 2016; 109 (1): 24–30. doi: 10.14423/SMJ.0000000000000396.

38. Diez O, Doménech M, Alonso MC et al. Identification of the 185delAG BRCA1 mutation in a Spanish Gypsy population. Hum Genet 1998; 103 (6): 707–708.

39. Krajcovicova I, Diba SC, Sieberova G et al. Cancer incidence in the Slovak Republic 2009 [monograph on the Internet]. National Health Information Center, National Cancer Registry Bratislava; 2015 [cited 2016 Jul 1]. Available from: http: //www.nczisk.sk/Documents/publikacie/analyticke/incidencia_zhubnych_nadorov_2009.pdf.

40. Popper M, Szeghy P, Sarkozy S. Health and the Roma community: Analysis of the situation in Europe [monograph on Internet]. Partners for Democratic Change Slovakia 2009 [cited 2016 Jul 1]. Available from: http: //www.gitanos.org/upload/13/60/Eslovaquia-corrected.pdf.

41. DeSantis C, Siegel R, Jemal A. American Cancer Society. Breast Cancer Facts & Figures 2015–2016 [monograph on Internet]. American Cancer Society, Inc.; 2015. [cited 2016 Jul 1]. Available from: http: //www.cancer.org/acs/groups/content/@research/documents/document/acspc-046381.pdf.

42. Smigal C, Jemal A, Ward E et al. Trends in cancer by race and ethnicity: Update 2006. CA Cancer J Clin 2006; 56 (3): 168–183.

43. Sobin LH, Gospodarowicz MK, Wittekind CH (eds). TNM classification of malignant tumors. 7th ed. Wiley-Blackwell 2009: 1–336.

44. Novak J, Fabian P. Comments on the TNM classification of malignant tumors – 7th edition. Klin Onkol 2011; 24 (2): 149–150.

45. Rosenthal E, Moves K, Arnell C et al. Incidence of BRCA1 and BRCA2 non-founder mutations in patients of Ashkenazi Jewish ancestry. Breast Cancer Res Treat 2015; 149 (1): 223–227. doi: 10.1007/s10549-014-3218-x.

46. Goldhirsch A, Winer EP, Coates AS et al. Personalizing the treatment of women with early breast cancer: highlights of the St Gal­len International Expert Consensus on the Primary Therapy of Early Breast Cancer 2013. Ann Oncol 2013; 24 (9) : 2206–2223. doi: 10.1093/an­nonc/mdt303.

Štítky
Dětská onkologie Chirurgie všeobecná Onkologie

Článek vyšel v časopise

Klinická onkologie

Číslo 1

2017 Číslo 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Zánětlivá bolest zad a axiální spondylartritida – Diagnostika a referenční strategie
nový kurz
Autoři: MUDr. Monika Gregová, Ph.D., MUDr. Kristýna Bubová

Inhibitory karboanhydrázy v léčbě glaukomu
Autoři: as. MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO

Příběh jedlé sody
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se