Analýza vývoje počtu pacientů domácí zdravotní péče, hospitalizovaných pacientů a klientů pobytových zařízení sociálních služeb v letech 2000–2016


The analysis of the development of the number of home health care patients, hospitalized patients and clients of residential care facilities between 2000 and 2016.

Purpose: The current trend is to support seniors staying in their homes in a state of illness or reduced self-sufficiency. This fact is supported by both international and national strategy papers, which aim to reduce the number of hospitalizations in older adults and move the care for the elderly in to their homes.

Methods: Available statistics and overviews were put into the context for the analysis of the development of the number of home health care patients, hospitalized patients and clients of the residential care facilities.

Results: The number of people aged 65 and older, as well as the number of home health care patients aged 65 and older (by 8.68%) grew between 2000 and 2016, however the percentage of home health care patients of this age group decreased in the context of the same old population from 7.52% in 2000 to 5.84% in 2016. The number of hospitalizations in patients aged 65 years and older increased by 30.6% between 2000 and 2016. Likewise, the number of patients transferred from hospitals to residential care facilities increased during this period. The number of clients in residential care facilities was rising significantly. In these facilities, the number of clients increased by 15% between 2006 and 2016. The number of unsatisfied applications for residential care facilities grew during this period as well, especially in the case of residential service „residential care facility for people with dementia“, where the number of unsatisfied applications increased by 171%.

Conclusion: In spite of the strategic documents objectives, the number of home health care patients aged 65 and older has not grown in recent years considering the same old population. Instead, there has been a significant increase in the number of hospitalizations in patients aged 65 years and older and there has been a rapid increase in the number of clients of residential care facilities as well, including unsatisfied applications for these services.

Keywords:

home health care – hospitalization – residential care facilities


Autoři: V. Dostálová ;  I. Holmerová
Vyšlo v časopise: Geriatrie a Gerontologie 2018, 7, č. 3: 99-105
Kategorie: Původní články/studie

Souhrn

Úvod: Současným trendem je podpora setrvání seniorů v jejich domácím prostředí ve stavu nemoci či snížené soběstačnosti. Tuto skutečnost podporují jak mezinárodní, tak i národní strategické dokumenty, které si ve svých doporučeních kladou za cíl snížit počet hospitalizací u seniorů a péči
o seniory přesunout do jejich domácího prostředí.

Metody: Pro analýzu vývoje počtu pacientů v domácí zdravotní péči, hospitalizovaných pacientů a klientů pobytových zařízení sociálních služeb byly dány do souvislostí dostupné statistické údaje a přehledy.

Výsledek: Mezi roky 2000 a 2016 stoupl počet obyvatel starších 65 let, stejně tak stoupl i počet pacientů domácí zdravotní péče starších 65 let (o 8,68 %), nicméně procento pacientů této věkové kategorie ošetřených v rámci domácí zdravotní péče vzhledem ke stejně staré populaci a počtu pacientů ošetřených v instituci kleslo ze 7,52 % v roce 2000 na 5,84 % v roce 2016. Mezi roky 2000 a 2016 vzrostl počet hospitalizací u pacientů starších 65 let o 30,66 %. Rovněž v tomto období vzrostl počet pacientů přeložených do pobytových zařízení sociálních služeb. Vývoj počtu klientů v pobytových zařízeních sociálních služeb měl výrazně vzestupný charakter. V těchto zařízeních došlo v období let 2006 až 2016 k 15% nárůstu počtu klientů. Počet neuspokojených žádostí o pobyt v zařízeních sociálních služeb zaznamenal v tomto období také stoupající tendenci, a to zejména v případě pobytové služby „domov se zvláštním režimem“, kde došlo k 171% nárůstu počtu neuspokojených žádostí.

Závěr: I přes cíle strategických dokumentů nedošlo v posledních letech k nárůstu počtu pacientů starších 65 let v domácí zdravotní péči vzhledem k pacientům z řad stejně staré populace. Naopak došlo k výraznému nárůstu počtu hospitalizací u pacientů starších 65 let a zároveň došlo k rychlému nárůstu počtu klientů pobytových zařízení sociálních služeb, včetně neuspokojených žádostí o tyto služby

Klíčová slova:

domácí zdravotní péče – hospitalizace – sociální pobytové služby

Úvod

Česká populace velmi rychle stárne. Podle dat Českého statistického úřadu (dále jen ČSÚ) prezentujících demografický vývoj naší populace dochází v naší populaci k nárůstu počtu obyvatel starších 65 let. Je tedy pravděpodobné, že v roce 2020 bude v naší populaci 2 140 900 obyvatel starších 65 let, což bude činit 20,5 % populace, v roce 2030 bude procento obyvatel starších 65 let dosahovat 23,9 % z celkové populace a v roce 2050 dokonce 32,3 %. V roce 2016 žilo v naší republice 424 841 lidí starších 80 let a jejich počet se do poloviny století pravděpodobně zvýší na 944 608, což bude přibližně 10 % z celkové populace.

Ve vyšším věku narůstá prevalence chronických onemocnění a s tím související dopady těchto onemocnění na potřeby péče. Stárnoucí populace tedy ve vyšší míře využívá služeb našeho zdravotnického systému. S přibývajícím věkem se rovněž zvyšuje počet lidí s omezenou soběstačností (1). Jednou z možností, kterou senioři mohou využít, jsou služby domácí zdravotní péče, kdy senioři, byť v nemoci či snížené soběstačnosti, zůstávají ve svém sociálním prostředí a nejsou tak odkázáni na péči ve zdravotnických zařízeních lůžkového typu. Se stárnutím a stářím rovněž souvisejí otázky, které se týkají sociálního zabezpečení seniorů. Přáním většiny seniorů je, co možná nejdéle zůstat ve svém sociálním prostředí i za stavu nemoci či snížené soběstačnosti.

S ohledem na tuto skutečnost byly přijaty mezinárodní i národní strategické dokumenty, jejichž cílem je podpořit setrvání seniorů v jejich domácím prostředí. Rovněž existují politická prohlášení, která na potřebu setrvání seniorů v domácím prostředí reflektují. Z mezinárodních strategických dokumentů podporujících setrvání seniorů v domácím prostředí je možno uvést Mezinárodní akční plán pro problematiku stárnutí, který v roce 2002 vydalo OSN a ve kterém je v bodu 86 (c) poukázáno na nutnost vypracování strategických postupů pro zabezpečení domácí péče o seniory trpící duševní chorobou tak, aby tito mohli co nejdéle zůstat ve svém přirozeném prostředí. Také v bodu 105 (b) tohoto dokumentu je jako podpora setrvání seniorů v domácím prostředí uvedena nutnost dostupné a provázané komunitní péče o staré a osamělé lidi (2). Dalším mezinárodním dokumentem, ve kterém je jednou z priorit setrvání seniorů v domácím prostředí, jsou Zásady OSN pro seniory z roku 1991. Jednou ze zásad OSN je podpora nezávislosti seniorů se zřetelem na jejich co možná nejdelší setrvání v domácím prostředí (3). Cíli a doporučeními těchto mezinárodních dokumentů se řídí a navazuje na ně Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017, který je v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen MPSV). Tento Národní akční plán zohledňuje potřebu setrvání seniorů v domácím prostředí v části „Kvalitní prostředí pro život seniorů“, ve které je kladen důraz na rozvoj terénních služeb pro seniory a dostatečné občanské vybavenosti. A dále v části „Péče o nejkřehčí seniory s omezenou soběstačností“, kde je přímo řečeno, že cílem je „rozšiřovat dostupnost terénních a s nimi souvisejících odlehčovacích služeb pro neformální pečující“ (4). Program Zdraví pro všechny v 21. století, který je v gesci Ministerstva zdravotnictví ČR (dále jen MZ), si klade za cíl do roku 2020 o 50 % zvýšit podíl seniorů nad 80 let, jejichž zdravotní stav jim umožní setrvávat v jejich sociálním prostředí (5). Pro implementaci mezinárodního programu Světové zdravotnické organizace (dále jen WHO) Zdraví 2020 byla MZ připravena Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí – Zdraví 2020 (Národní strategie), která si rovněž klade za cíl „Zvýšení kvality, dostupnosti a efektivity následné, dlouhodobé a domácí péče“ (6). Jedním z nejnovějších mezinárodních strategických dokumentů, ve kterém je explicitně zahrnuta potřeba podpory setrvání seniorů v jejich domácím prostředí prostřednictvím domácí zdravotní péče v rámci dlouhodobé péče, je strategický dokument WHO z roku 2017 – Globální strategie a akční plán týkající se stárnutí a zdraví (7).

Z politických prohlášení, ve kterých je zahrnuta potřeba domácí zdravotní péče, lze uvést Programové prohlášení vlády z ledna 2018, kde je přímo uvedeno: „Připravíme koncepci dlouhodobé péče s cílem podpořit domácí péči a posílíme smluvní volnost mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotní péče v mantinelech stanovených zákonem a pod kontrolou státu“ (8).

Metody

Pro analýzu vývoje počtu pacientů v domácí zdravotní péči a vývoje počtu hospitalizovaných pacientů byly použity statistické přehledy Ústavu zdravotnických informací a statistiky (dále jen ÚZIS) (9-12). Údaje o vývoji počtu obyvatel jsou převzaty ze zpráv ČSÚ (13-15). Pro analýzu vývoje pobytových sociálních služeb a vývoje počtu klientů jsou k dispozici Statistické ročenky z oblasti práce a sociálních věcí, které vydává MPSV (16). Všechny údaje jsou shrnuty v tabulkách a grafech.

První část následujícího textu se zabývá vývojem počtu pacientů starších 65 let v domácí zdravotní péči a vývojem počtu hospitalizovaných pacientů starších 65 let, a to v kontextu s vývojem populace stejné věkové kategorie v období let 2000 až 2016. Druhá část textu je zaměřena na vývoj zařízení pobytových sociálních služeb poskytujících zejména péči klientům starších 65 let a na vývoj počtu klientů v těchto zařízeních, a to v období let 2006 až 2016.

Vývoj počtu pacientů v domácí zdravotní péči a hospitalizovaných pacientů v kontextu nárůstu počtu obyvatel

V následujícím přehledu byly použity statistické údaje ÚZIS a ČSÚ z let 2000 až 2016, které se týkaly populace starší 65 let.

Podle analýzy dat ČSÚ je zřejmé, že od roku 2000 došlo k výraznému nárůstu počtu obyvatel starších 65 let. V roce 2000 bylo na území naší republiky celkem 1 423 000 obyvatel starších 65 let (13,9 % z celkové populace), v roce 2016 byl počet obyvatel v této věkové kategorii 1 988 900 (18,8 % z celkové populace). Počet obyvatel starších 65 let vzrostl oproti roku 2000 o 39,77 %. Rovněž se rychleji zvýšil počet lidí v nejvyšších decenniích. Počet osob starších 80 let vzrostl oproti roku 2000 o 72,95 % a u osob starších 85 let došlo k 57,69% nárůstu oproti roku 2000 (Tab. 1).

Tab. 1. Počet obyvatel 65+ v naší populaci
Počet obyvatel 65+ v naší populaci


1 Podle prognóz Českého statistického úřadu z roku 2013 se jedná o předpoklad „nízká varianta“. Je tedy možnost, že procentuální zastoupení a počet osob 65+ bude v naší populaci vyšší.

2 Mezinárodních a národních strategických dokumentů týkajících se podpory péče o seniory v jejich domácím prostředí existuje řada. Nicméně pro účely tohoto příspěvku byly vybrány výše uvedené.


V roce 2000 bylo ošetřeno agenturami domácí zdravotní péče 106 939 pacientů starších 65 let. Jednalo se o 7,52 % této věkové kategorie. V následujících letech docházelo k pravidelnému nárůstu počtu pacientů v domácí zdravotní péči starších 65 let. Nicméně následující tabulka (Tab. 2) ukazuje, že tento nárůst byl v poměru k populaci a nárůstu počtu hospitalizací pacientů starších 65 let výrazně menší. Velké procento pacientů starších 65 let v domácí zdravotní péči byli pacienti s chronickým onemocněním a dále pacienti s akutním onemocněním. Nejmenší část tvořili pacienti po operacích a úrazech.

Tab. 2. Počet hospitalizací a počet pacientů DP v porovnání s počtem obyvatel 65+
Počet hospitalizací a počet pacientů DP v porovnání s počtem
obyvatel 65+

Paradoxně tedy došlo k tomu, že počet obyvatel starších 65 let mezi roky 2000 a 2016 vzrostl, rovněž stoupl počet pacientů domácí zdravotní péče starších 65 let, ale procento pacientů této věkové kategorie v domácí zdravotní péči k celkové populaci obyvatel straších 65 let naopak kleslo (Graf 1).

Procento obyvatel 65+ vzhledem k celkové populaci a procento
pacientů DP 65+ vzhledem k populaci 65+
Graf 1. Procento obyvatel 65+ vzhledem k celkové populaci a procento pacientů DP 65+ vzhledem k populaci 65+

Z  grafu 2 je patrný nárůst počtu populace 65+, stejně tak i nárůst počtu hospitalizací pacientů 65+, a to v kontextu s počtem pacientů 65+ ošetřených v rámci domácí zdravotní péče.

Porovnání nárůstu populace 65+, počtu hospitalizovaných
pacientů 65+ a počtu ošetřených 65+ v rámci DP
Graf 2. Porovnání nárůstu populace 65+, počtu hospitalizovaných pacientů 65+ a počtu ošetřených 65+ v rámci DP

S ohledem na výsledky předešlé analýzy je následný přehled zaměřen na možný důvod procentuálního poklesu počtu pacientů v domácí zdravotní péči, a to na základě porovnání celkového počtu hospitalizací a počtu překladů pacientů do zařízení sociální péče a zařízení následné péče. Dle dostupných údajů ÚZIS není zřejmé, kolik pacientů ve věku 65 let a více bylo přeloženo do výše uvedených zařízení po ukončení hospitalizace v nemocnici. V tomto případě se tedy jedná o celkový počet přeložených pacientů bez rozdílu věku, nicméně je všeobecně známo, že velkou část přeložených tvořili pacienti ve věku 65 let a více.

Jak již bylo uvedeno, mezi roky 2000 a 2016 došlo k nárůstu počtu obyvatel starších 65 let o 39,77 %. Mezi roky 2000 a 2016 došlo k nárůstu počtu hospitalizací pacientů starších 65 let o 30,66 %. V roce 2000 činilo procento hospitalizací pacientů 65+ 29,92 % z celkového počtu hospitalizací, v roce 2005 byl počet hospitalizací pacientů 65+ 31,78 %, v roce 2010 33,36 % a v roce 2016 38,1 % (Tab. 3).

Tab. 3. Procento hospitalizací 65+ k celkovému počtu hospitalizací
Procento hospitalizací 65+ k celkovému počtu hospitalizací


3 Statistické ročenky ÚZIS, ve kterých jsou zpracována data ohledně počtu pacientů v domácí zdravotní péči, nezohledňují počty pacientů starších 80 let.


Do zařízení sociální péče a zařízení následné péče bylo v roce 2000 celkem přeloženo 1,81 % pacientů z celkového počtu hospitalizací, v roce 2005 bylo přeloženo 2,12 % pacientů, v roce 2010 3,2 % a v roce 2016 4,46 %. Je tedy zřejmé, že celkově vzrostl poměr přeložených pacientů do zařízení sociální péče a zařízení následné péče (Tab. 4).

Tab. 4. Počty hospitalizací pacientů a pacientů přeložených do zařízení sociální a následné péče
Počty hospitalizací pacientů a pacientů přeložených do zařízení
sociální a následné péče

Z výše uvedeného je tedy patrné, že zatímco mezi roky 2000 a 2016 došlo k poklesu poměru počtu pacientů v domácí zdravotní péči k populaci obyvatel starších 65 let, vzrostlo procento pacientů přeložených do zařízení sociální péče a zařízení následné péče.

Je potřeba podotknout, že poměr počtu celkových hospitalizací oproti celkovému počtu obyvatel je od roku 2000 téměř neměnný a v průměru činí 21,75 % hospitalizací z celkového počtu obyvatel, stejně tak je téměř neměnný podíl hospitalizovaných pacientů 65+ ke skupině obyvatel stejné věkové kategorie, a to v průměru 46,68 %. Poměr hospitalizovaných pacientů starších 85 let ke stejně staré populaci je v průměru 67,3 %.

Vývoj počtu klientů v sociálních pobytových službách v kontextu vývoje zařízení sociálních pobytových služeb

Pro analýzu vývoje počtu klientů v sociálních pobytových službách a vývoje zařízení sociálních pobytových služeb byly použity Statistické ročenky z oblasti práce a sociálních věcí, které každoročně vydává MPSV. Pro analýzu byly k dispozici statistické ročenky od roku 2005 do roku 2016. Statistické ročenky z roku 2005 nemohly řádně pro analýzu sociálních pobytových služeb posloužit, neboť v roce 2006 vyšel zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, kde byly nově definovány sociální služby. Například ve statistických ročenkách z roku 2005 a 2006 jsou uváděny názvy zařízení sociálních služeb jako „Domov důchodců“, „Domov – pension pro důchodce“, „Ústav pro tělesně postižené dospělé občany“, „Ústav pro tělesně postižené dospělé občany s mentálním přidružením“ atd. Z tohoto důvodu byly pro následnou analýzu použity Statistické ročenky až od roku 2007. Vzhledem k předešlé kapitole byla analýza zaměřena pouze na ta pobytová zařízení sociálních služeb, u kterých se dá předpokládat, že velký podíl klientů budou tvořit klienti 65+. Jedná se tedy o Domovy pro seniory (DS), Domovy se zvláštním režimem (DZR) a o Domovy pro osoby se zdravotním postižením (DOZP).

V roce 2007 bylo celkově v naší republice 463 DS, 205 DOZP a pouze 75 DZR. Mezi roky 2007 a 2016 došlo k masivnímu nárůstu počtu DZR, a to o zhruba 309 % oproti roku 2007. U DS nedošlo k zásadnímu nárůstu těchto služeb, stejně tak tomu nebylo ani u DOZP. Celkem bylo těchto služeb v roce 2007 743 a v roce 2016 1030. Tento nárůst způsobil nárůst počtu DZR. Graf 3 znázorňuje celkový počet výše uvedených sociálních pobytových služeb.

Počet pobytových sociálních služeb
Graf 3. Počet pobytových sociálních služeb

4 Masivní nárůst DZR pravděpodobně souvisí s nově definovanými sociálními službami na základě zákona č. 108/2006 Sb.

Mezi roky 2006 a 2016 byl zaznamenán velký nárůst počtu klientů v zařízeních DZR, počty klientů v DS a DOZP vesměs v tomto období byly stejné, stejně jako byl téměř neměnný počet těchto zařízení. V roce 2006 byl celkový počet všech klientů v uvedených zařízeních 56 015, v roce 2016 byl tento počet 64 682, což znamená 15% nárůst počtu klientů v těchto zařízeních. Následující dva grafy (Graf 4 a 5) znázorňují počet klientů v pobytových zařízeních sociálních služeb a jejich procentuální zastoupení s ohledem na všechny klienty v daných zařízeních.

Počet klientů v pobytových zařízeních sociálních služeb
Graf 4. Počet klientů v pobytových zařízeních sociálních služeb

Procentuální zastoupení všech klientů zařízení sociálních
služeb
Graf 5. Procentuální zastoupení všech klientů zařízení sociálních služeb

Z výsledku následující analýzy by se dalo soudit, že počet zařízení a jejich kapacity nejsou dostačující. Od roku 2007 stoupl počet neuspokojených žádostí o pobytovou sociální službu v DS. V roce 2007 bylo zaevidováno celkem 48 131 neuspokojených žádostí, zatímco v roce 2016 bylo těchto žádostí 65 764. K daleko většímu nárůstu neuspokojených žádostí došlo u DZR. V roce 2008 bylo těchto žádostí 7874 a v roce 2016 bylo neuspokojených žádostí 21 334. Jedná se tedy o 171% nárůst. Naopak u žádostí o sociální pobytovou službu DOZP došlo k mírnému poklesu neuspokojených žádostí (Graf 6).

Počet neuspokojených žádostí
Graf 6. Počet neuspokojených žádostí

Otázka je, zda Statistické ročenky MPSV v přehledu počtu neuspokojených žádostí zohledňují skutečnost, že žadatelé o umístění v jednotlivých zařízeních sociálních služeb podávají více žádostí do různých zařízení, a to v některých případech i s několikaletým předstihem, než budou skutečně potřebovat sociální služby využívat. Jaký je tedy skutečný počet neuspokojených žadatelů se dá pouze odhadovat, ale s největší pravděpodobností bude nižší než udávaný počet neuspokojených žádostí.

Nicméně lze konstatovat, že k poměru nárůstu počtu klientů v zařízeních sociálních služeb je procento neuspokojených žádostí téměř stejné.

V roce 2008 bylo k celkovému počtu zájemců o sociální službu DS 60 % neuspokojených žádostí. V roce 2016 bylo k celkovému počtu zájemců o službu DS 64 % neuspokojených žádostí. Celkově docházelo mezi roky 2008 a 2016 k nárůstu neuspokojených zájemců o danou službu (Graf 7).

Poměr neuspokojených žádostí v DS
Graf 7. Poměr neuspokojených žádostí v DS

Z grafu 8 je patrné, že od roku 2008 roste počet klientů DZR a zároveň roste i počet neuspokojených žádostí o tuto službu. Procento neuspokojených žádostí k počtu zájemců je nicméně téměř konstantní a v průměru činí 58 %.

U pobytové sociální služby DOZP procento neuspokojených žádostí nepřevyšuje počet klientů dané sociální služby. Procento neuspokojených žádostí k celkovému počtu zájemců o danou službu činí v průměru 18 % (Graf 9).

Poměr neuspokojených žádostí v DZR
Graf 8. Poměr neuspokojených žádostí v DZR

Poměr neuspokojených žádostí v DOZP
Graf 9. Poměr neuspokojených žádostí v DOZP

Diskuse

Od roku 2000 do roku 2016 vzrostl v naší populaci počet obyvatel starších 65 let o 39,77 %, rovněž vzrostl počet hospitalizací pacientů starších 65 let, a to o 30,66 %. Vedle toho došlo k výrazně menšímu nárůstu (8,68 %) počtu pacientů starších 65 let, kteří využili služeb domácí zdravotní péče. I přesto, že vzrostl počet pacientů domácí zdravotní péče starších 65 let, paradoxně došlo k procentuálnímu poklesu pacientů této věkové kategorie, kteří využili služeb domácí zdravotní péče v porovnání s pacienty stejné věkové kategorie, kteří využili péče institucionální, starších 65 let k populaci stejné věkové kategorie.

Stejně tak, jak mezi roky 2000 a 2016 stoupal počet hospitalizovaných pacientů starších 65 let, rostlo i procento překladů hospitalizovaných pacientů do pobytových zařízení sociálních služeb a zařízení následné péče vzhledem k celkovému počtu hospitalizací. Zatímco v roce 2000 bylo do uvedených zařízení přeloženo 1,81 % pacientů, v roce 2016 bylo přeloženo 4,46 % pacientů. Jelikož Statistické ročenky ÚZIS ve svém přehledu nezohledňují věk přeložených pacientů, dá se pouze přepokládat, že největší podíl tvořili pacienti starší 65 let.


5 Data z roku 2006 jsou dostupná ve Statistické ročence z roku 2007, která byla použita pro analýzu.

6 Zde je uveden rok 2008, protože ve statistické ročence za rok 2007 byly počty neuspokojených žádostí do DZR a DOZP sloučeny.

7 Mezi počty zájemců jsou zařazeni i stávající uživatelé dané služby.

8 Na tuto skutečnost bylo upozorněno již v roce 2010 v Diskusním materiálu k východiskům dlouhodobé péče v České republice [17, s. 47].


Z analýzy vývoje počtu klientů v sociálních pobytových službách a vývoje celkového počtu zařízení sociálních pobytových služeb je patrno, že od roku 2007 do roku 2016 došlo k nárůstu počtu pobytových zařízení sociálních služeb (DS, DZR a DOZP), kdy velké procento nárůstu DZR bylo patrně způsobeno přijetím zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, kde byla nově definována zařízení sociálních služeb. Nicméně mezi roky 2006 a 2016 došlo k 15% nárůstu počtu klientů všech výše uvedených zařízení. Dále je z analýzy zřejmé, že mezi roky 2007 a 2016 došlo k nárůstu počtu neuspokojených žádostí o přijetí do výše uvedených zařízení o 62,2 %. Není však známo, kolik potencionálních klientů podalo v daném roce více žádostí o přijetí do pobytových zařízení sociálních služeb a kolik potenciálních klientů podalo žádost o přijetí do těchto zařízení dříve, než budou chtít danou sociální službu využívat. Vysoký počet neuspokojených žádostí o pobytové sociální služby může poukazovat na nedostatek terénních služeb, a to jak zdravotních, tak i sociálních.

Je tedy zřejmé, že v posledních letech docházelo jak k rapidnímu nárůstu počtu hospitalizovaných pacientů starších 65 let, tak i k nárůstu počtu pacientů přeložených do pobytových zařízení sociálních služeb. Stejně tak docházelo k nárůstu počtu klientů v pobytových zařízeních sociálních služeb. I přesto, že počet pacientů starších 65 let ošetřených v rámci domácí zdravotní péče nepatrně vzrostl, došlo k procentuálnímu poklesu těchto pacientů vzhledem k celkové populaci 65 let a více.

Dá se tedy konstatovat, že výše uvedený fakt jednoznačně nekoresponduje jak s mezinárodními, tak i národními strategickými plány a programy, které byly uvedeny v úvodu této práce a jejichž cílem je podporovat setrvání seniorů v jejich domácím prostředí, tedy podporovat domácí zdravotní péči a v kontextu s tímto i terénní sociální služby. Terénní sociální služby jsou předmětem dalšího zkoumání, nicméně se dá předpokládat, že stav terénních sociálních služeb bude obdobný jako stav terénních zdravotních služeb, tedy domácí zdravotní péče.

V programovém prohlášení vlády z ledna 2018 si nynější vláda klade za úkol podporovat dlouhodobou péči včetně péče o seniory v jejich domácím prostředí. V současné době se dá pouze polemizovat o tom, zda dojde k plnění a naplnění úkolů, které vláda ve svém programovém prohlášení vydala.

Závěr

Ze závěrů analýz je zřejmé, že zatímco ve sledovaném období došlo k rychlému nárůstu počtu hospitalizací pacientů starších 65 let, došlo k daleko menšímu nárůstu počtu pacientů starších 65 let, kteří byli ošetřeni prostřednictvím domácí zdravotní péče, respektive došlo k reálnému poklesu počtu těchto pacientů vzhledem ke stejně staré populaci. Procento pacientů přeložených do pobytových zařízení sociálních služeb a zařízení následné péče mělo rovněž vzrůstající tendenci. Ve sledovaném období došlo také k poměrně masivnímu nárůstu počtu pobytových zařízení sociálních služeb včetně počtu klientů těchto služeb. Výrazný byl také nárůst počtu neuspokojených žádostí o pobytové sociální služby.

S ohledem na úvod práce, který byl věnován mezinárodním a národním strategickým dokumentům včetně politického prohlášení vlády, které si kladou za cíl podporovat setrvání seniorů v jejich domácím prostředí, a z výsledků výše uvedených analýz by do budoucna bylo vhodné se v rámci plnění strategických plánů prioritně zaměřit na podporu setrvání seniorů v jejich domácím prostředí, tedy na podporu domácí zdravotní péče a v souvislosti s tímto celkově na podporu dlouhodobé péče. Je zřejmé, že péče o seniory a tedy dlouhodobá péče stojí na pomezí zdravotních a sociálních služeb, kdy každá z těchto služeb je financovaná z jiných zdrojů. V rámci podpory setrvání seniorů v domácím prostředí je zásadní nastavit pravidla poskytování této péče, a to legislativním propojením zdravotních a sociálních služeb, se zvláštním zřetelem na financování těchto služeb a podporu jak formálních, tak i neformálních pečujících.

Článek byl připraven v rámci řešení výzkumného úkolu 15-32942A-P09 AZV Ministerstva zdravotnictví České republiky „Case management jako komplexní intervence u pacientů s demencí, její vliv na užití zdrojů a kvalitu života pacientů a pečujících“.

Mgr. Vladimíra Dostálová, Dis.1,

doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D.1,2

1Fakulta humanitních studií

2Gerontologické centrum Praha 8

Mgr. Vladimíra Dostálová


e-mail: vladka.dostalova@seznam.cz

Studovala na 3. LF UK v oboru Všeobecná sestra, poté na Fakultě humanitních studií v oboru Řízení a supervize v sociál­ních a zdravotnických organizacích. Na téže fakultě studuje doktorský studijní program zaměřený na studia dlouhověkosti. Po studiu na 3. LF UK působila jako všeobecná a staniční sestra v nemocnici Říčany, kde se podílela na projektu Domácí péče a sociální služby. V současnosti pracuje na MZ ČR, kde se věnuje koordinaci Národního akčního plánu pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění. Věnuje se též pedagogické a přednáškové činnosti v oblasti zdravotní a sociální péče, etiky a dlouhověkosti.


Zdroje

1. Holmerová I a kol. Vybrané aspekty zdravotnictví a dlouhodobé péče o stárnoucí populaci. Demografie 2011, 53(2): 48-59.

2. Madridský mezinárodní akční plán. MPSV [online]. [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: www.mpsv.cz

3. Zásady OSN pro starší osoby. MPSV [online]. [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: www.mpsv.cz

4. Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017. MPSV [online]. [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: www.mpsv.cz

5. Zdraví pro všechny v 21. století. MZ ČR [online]. [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: www.mzcr.cz

6. Zdraví 2020. Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí. MZ ČR. [online]. [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: www.mzcr.cz

7. WHO, 2017. Global strategy and action plan on ageing and health. Geneva: World Heatlh Organization.

8. Programové prohlášení vlády 2018. Vláda České republiky [online]. [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: www.vlada.cz

9. ÚZIS. Hospitalizovaní v nemocnicích v ČR (2000–2016) [online]. [cit. 2017-10-11]. Dostupné z: www.uzis.cz

10. ÚZIS. Činnost zdravotnických zařízení ve vybraných oborech léčebně preventivní péče (2000 – 2012) [online]. [cit. 2017-10-11]. Dostupné z: www.uzis.cz

11. ÚZIS. Činnost zdravotnických zařízení ve vybraných oborech (2013) [online]. [cit. 2017-10-11]. Dostupné z: www.uzis.cz

12. ÚZIS. Stručný přehled činností oboru domácí zdravotní péče za období 2007 – 2016 [online]. [cit. 2017-10-11]. Dostupné z: www.uzis.cz

13. ČSÚ. Demografická příručka – 2016. [online]. 25. 11. 2017 [cit. 2017-12 -18]. Dostupné z: www.czso.cz

14. ČSÚ. Pohyb obyvatelstva a věkové složení obyvatelstva podle věkových skupin, obě pohlaví, nízká varianta. [online]. 15. 8. 2017 [cit. 2017-11-21]. Dostupné z: www.czso.cz

15. ČSÚ. Tab. 01.01 Vybrané demografické údaje (1989–2016) [online]. 30. 8. 2017. [cit. 2017-10-11]. Dostupné z: www.czso.cz

16. MPSV. Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí (2006–2016) [online]. [cit. 2017-10-11]. Dostupné z: www.mpsv.cz

17. Válková M a kol. Diskusní materiál k východiskům dlouhodobé péče v České republice. MPSV. 2011. [online]. [cit. 2018-06-12].

Štítky
Geriatrie a gerontologie Praktické lékařství pro dospělé Protetika

Článek vyšel v časopise

Geriatrie a Gerontologie

Číslo 3

2018 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Familiární transthyretinová periferní polyneuropatie
Autoři: MUDr. Radim Mazanec, Ph.D.

Diabetes mellitus a kardiovaskulární riziko, možnosti jeho ovlivnění
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se